Jak udržet vztah na dálku

Minulý půlrok jsem měl možnost vyzkoušet si vztah na dálku, pobýval jsem totiž delší dobu mimo republiku. Pokud máte svoji milou/svého milého pravidelně u sebe, připadá vám pouhá myšlenka na odloučení naprosto nemyslitelná. Nakonec se to ale přežít dá, můj vztah z toho vyšel mnohem silnější a taky jsem měl možnost vyzkoušet plno věcí, které bych jinak asi nezkusil.Minulý půlrok jsem měl možnost vyzkoušet vztah na dálku, pobýval jsem delší dobu mimo republiku. Pokud máte svoji milou/svého milého pravidelně u sebe, připadá vám pouhá myšlenka na odloučení naprosto nemyslitelná. Nakonec se to ale přežít dá, můj vztah z toho vyšel mnohem silnější a taky jsem měl možnost vyzkoušet plno věcí, které bych jinak asi nezkusil.

Dopisy a balíčky

Určitě je dobré občas poslat svojí lásce dopis. Nemyslím tím mail nebo SMSku, ale naprosto obyčejný dopis psaný rukou a poslaný poštou. Není to nikterak drahé (Známka „celá EU“ stojí lehce přes půl eura) a příjemce to určitě velmi potěší (i když nutno přiznat, že o něco víc to asi potěší ženu – ta si ten dopis určitě schová a bude v něm ještě po pár letech se slzou v oku listovat).

Od dopisu je jen krok k balíčku – opět se nemusí jednat o žádnou superobjevnou věc, ale zkuste se zamyslet, co by mohlo osobu na druhém konci světa potěšit. Pytlík oblíbených bonbónů, zapomenutý plyšák, zajímavý obrázek nebo kousek spodního prádla. Doporučuji balit hlavně nerozbitné věci, něco, co lze přinejhorším postrádat a cestou se to nemůže zkazit. Občas se něco na poště zapomene (moje zkušenost – 1 dopis z asi 12 nepřišel mě, do Čech dorazilo vše). Ceny opět nejsou nijak odrazující, poslat balíček stojí od 3 do 10 eur, podle váhy.

Povídky

Určitě je dobrý nápad vložit mezi listy dopisu i nějakou vlastnoručně napsanou povídku, básničku nebo přikreslit obrázek. Já jsem posílal „domů“ erotické povídky, řekl bych, že to mělo velmi pozitivní odezvu – několik povídek mi taky přišlo a navíc jsme po příjezdu některé fantazie i vyzkoušeli. Není moc dobrý nápad, stahovat tyhle věci z internetu, představivost snad má téměř každý slušně vyvinutou, navíc partner jakousi neoriginalitu určitě pozná.

Telefonování

Pokud jsem psal, že poslat dopis není nikterak drahé, o telefonování to rozhodně platit nemůže. Naštěstí se sešlo pár chytrých hlav a vymyslely VoIP. Voice over IP, tedy volání po internetu funguje úplně stejně jednoduše jako ICQ (a je naprosto zadarmo – viz www.skype.com). Pro praktikování takové vymoženosti stačí dva počítače připojené na internet, se sluchátky a mikrofonem a nainstalovaný program. Pokud jedna strana něco z toho nemá, dá se nakoupit i kredit, pomocí kterého potom můžete levně volat i na pevnou linku a o něco dráž i na mobil. Snad jen dodám, že v posledních verzích programu je možné uskutečňovat i videohovory, pokud vlastníte webkameru.

Jakmile je telefonování nainstalováno, dá se vesele hovořit naprosto o čemkoliv. Přeskočím řeči o počasí a stravě. Veskrze příjemné je špitat své lásce přímo do ouška roztomilé nesmysly, snad ještě příjemnější je ji svými řečmi vzrušovat. Můžete si navzájem povídat o tom, co a jak by se vám v sexu líbilo – je to jednodušší než to říkat přímo do očí, navíc je u skypu možnost poslat i normální psaný text.

Mně osobně se nejvíc líbilo, když jsem svojí lásce vykládal nějakou erotickou fantazii a ona při tom doma masturbovala (tohle slovo se mi nelíbí, takže odteď masturbace = hraní si). Neměl jsem možnost vyzkoušet si to z druhé strany, protože jsem měl přípojku k internetu jen ve škole nebo v internetové kavárně. Pokud jste v zahraničí, většinou nemusíte mít strach, že vám někdo v okolí bude rozumět. Jen není dobré hrát si se svojí láskou těsně před plánovaným odchodem – je to docela vzrušující, takže já jsem obvykle musel ještě pár minut počkat až „to“ přešlo.

Fotky

Další možností, jak udržet kontakt s domovem je posílání fotek. Vůbec nemusí jít o nic se sexuálním podtextem, fotek milované osoby není nikdy dost, naopak je jich neustále málo. Pokud se ale rozhodnete posílat nějaké lechtivé fotky, opět se nemusíte v podstatě ničeho bát. Maily fungují poměrně spolehlivě, navíc lze fotky zaheslovat, takže si je nikdo nepovolaný nepřečte.

Když budu hovořit z vlastní zkušenosti, poslal jsem své vyvolené nejdříve několik fotek, kde jsem měl na sobě její oblíbené trenýrky. Nijak jsem ji o tom napřed neinformoval, takže to bylo jen takové drobné překvapení a nechtěl jsem ji moc poděsit ;) Zeptal jsem se jí, jestli by chtěla dostat další, třeba i odvážnější fotky. Je až překvapivé, jak se člověk občas stydí před vlastním foťákem se samospouští. Odměnou mi bylo několik jejích foteček a navíc jsem dostal příslib možného dalšího focení, až budu doma. Osobně mi to připadá poměrně vzrušující.

Pro páry, které spolu ještě „skoro nic neměly“ a tím pádem se stydí posílat hanbaté fotky, lze zcela doporučit focení, kde je mnohé „jen naznačeno“. Mnohdy to je úplně stejně vzrušující (ne-li více) jako zcela odhalené lidské tělo (pokud myslíte, že kecám, tak si uvědomte, jak často okukujete holky/kluky na koupališti).

Hra „co bude, až přijedu“

Rád bych se tu zmínil ještě o jedné příjemné věci, kterou jsme s přítelkyní vyzkoušeli. Napadlo mě v průběhu pobytu shromažďovat vlastní erotické fantazie, psát každou na jeden proužek papíru a doma s nimi hrát různé veselé hry – na fanty, sázet se o ně, vyměňovat nebo odměňovat… možností je určitě spousta. Vůbec nemusí jít o nic světoborného – fantazií typu „uvařit a servírovat večeři oblečená pouze do kuchařské zástěry“ má každý člověk v hlavě snad 200, může jít o různé modifikace a úpravy těch stejných úkolů. Jedno malé doporučení: než začnete hrát nebo obchodovat s úkoly, nechte si je každopádně schválit spoluhráčem. Ušetříte si tím spousty starostí a nedorozumění.

Závěrem

Nikdy nevíte, kam vás osud zavane, ani na jak dlouho to bude. Určitě je maximální hloupost končit vztah jenom pro delší odloučení. Pokud nevydrží, tak nevydrží, nedá se nic dělat, ale úplně klidně vydržet může a takový vztah je potom mnohem silnější. Dá se při tom vyzkoušet a zažít plno nového (například já jsem měl před těmihle zkušenostmi jasně odmítavý názor na vzájemné focení). Prostě a jednoduše, když jste od sebe pár tisíc kilometrů, neznamená to, že se spolu přestanete milovat.

Pohled z druhé strany

Požádal jsem o krátké vyjádření i svoji přítelkyni, takže tady máte pohled z druhé strany:

Než mi můj milý odjel, nedokázala jsem si něco takového ani představit, bála jsem se, že to náš vztah nevydrží a že mi bude strašlivě smutno. Smutno mi samozřejmě bylo, ale kdybych měla možnost vrátit čas a zabránit jeho odjezdu, neudělala bych to. Několikrát do měsíce na mě čekal krásný dopis s překvapením, povídkou nebo nějakou krásnou hloupostí. Sama jsem vymýšlela, co hezkého mu poslat v příštím dopise. Po chvíli mě nejvíc trápila zvědavost, co mi přijde příště, zvláště u povídek na pokračování. Chtěla bych trochu vyzdvihnout význam dopisů poslaných klasickou poštou, nic hezčího (kromě sebe) snad ani nemůžete poslat. Co se týče hrátek po telefonu, je dobré se ujistit, jestli máte potřebné soukromí…a potom už se fantazii meze nekladou… Odloučení nemusí znamenat konec vztahu nebo něco strašného, co bude moc bolet. Naopak, je to příležitost k tomu vyzkoušet si spoustu nového a zrušit některé svoje zábrany a strachy. Asi by se to dalo shrnout do rčení: „co nás nezabije, to nás posílí“.

Komentáře

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „OK“.

Karlitos říká:

Já jsem už třetím rokem v Německu na Univerzitě – odjel sem hned na podzim po maturitě a nechal v čechách úžasnou holku co se sem s ní tehdy chodil cirka 3 měsíce. Dneska už za sebou máme třetí výročí , pořád spolu a máme se moc rádi. Jinak než na začátku , dalo by se žíct že i víc. Můžu asi zodpovědně říct že nám to klape , protože k tomu máme dobrý předpoklady. Ona je věrnej romantickej typ , neměl bych jí srdce opustit už kvůli tomu že je pořád se mnou i přes všechny ty … ale … a to odloučení Já bych zase asi nebyl schopnej vydržet ve vztahu kde vidím partnerku ob den , musím jí věnovat 1/2 svého volného času a omezit tím svoje šílenosti a zájmy. Potřebuju volnost a svobodu a tohle je sice zdaleka ne ideální , ale určitý kompromis. Já jezdím každý druhý víkend domů , ona občas na pár dní za mnou , jinak kažodenní kontak přez e-mail ,ICQ , Skye… A taky spousta stýskání , frustrace z odloučení , čekání … … a ještě víc těšení se na sebe navzájem a ty úžasný chvíle kdy sme spolu. Má to i svoje výhody : ne vždy se shodnem , občas se i poštěkáme , ale když sme spolu … tak je mír , na nějaký nesrovnalosti je ten čas příliš krátkej. Takže držím palce všem , kteří věří že by to mohlo fungovat i přez zvdálenosti a odloučení , protože jak se tady říká – něco jako „nejde“ neexistuje a když se chce … tak zdravím vespolek K

Xan říká:

Vztach na dialku je uplne nieco ine ako na blizku s vlastneho okolia to poznam. Kamarat mal priatelku a kupily si spolu byt.On musel ale na 3 mesiace odist a ona zostala v byte sama na dialku im to klapalo skype sms atd… Potom ale prisiel a samozrejme za nou do bytu.Po jednom tyzdny spolunazivania sa pohadali tak ze byt predali on odisiel robit do nemecka a ona zostala opustena a uz sa myslim viac neskontaktovali. Takze podla mna udrzat vztach na dialku je jedna vec ale potom ho udrzat na blizku je ta druha :-).Samozrejme toto mohol byt ojedinely priklad tak to berte ako len moj nazor/pribeh takze tym nenaznacujem ze kazdy vztach tak dopadne.

Kodak říká:

Gratuluju, ze Vam to vydrzelo. Ja mam opacnou zkusenoct. Holt rok uz je prilis dlouha doba, a LA prilis daleko…

Doktor říká:

ja ted aktualne taky resim svuj odjezd, a to rovnou na 10 mesicu na Javu (studijne – udelat dipl. Ing). Bohudik/bohuzel (jak se to vezme) zrovna zadnou stalou pritelkyni nemam, s jednou slecnou to je „v jednani“:) Ona od zacatku vi, ze jedu pryc, moc a moc me v tom podporuje, protoze je to sance jaka se jen tak nenaskytuje. Zatim jsem sme se nepromluvili co bude az tu nebudu, samo by me zajimalo, jak se veci budou vyvijet. Je to boj, zivot je boj…

Anonym říká:

cephaelis: jasne ze si spoulu o tom budeme muset promluvit, jenze je mi celkem jasne, co mi rekne: ,,jed tam, je to prilezitost a nechci te omezovat,, tohle rekne,jenze co bude opravdu citit, se asi tezko dozvim, protoze se bude bat, abych to nebrala jako odrazovani nebo omezovani:-( johanka: tvy reseni mi prijde docela tezky. jedna je tady financni hledisko (kdybch byla sama bydlela bych na kolejich, coz by s pritelem neslo a pronajem uz je drazsi), dalsi problem vidim v shaneni prace pro partnera, myslim, ze zadny zamestnavatel by nebyl nadseny vzit nekoho na pul roku a jeste ktomu nekoho pro ne z vychodni Evropy, a to nemluvim o omezeni pro legalni pracovniky. a aby pritel delal na stavbe a jeste ktomu nacerno, to bych po nem vazne nechtela. Veru: tvoje reseni mi prijde dost radikalni a urcite bych ho nezvolila.

Veru říká:

Ja jsem odjela do zahranici na 11 měsíců, a vzhledem k tomu, že náš vztah tou dobou trval mene nez rok a budoucnost byla dost nejista, rozhodla jsem se pro rozchod … s nejakou nadeji, ze az se vratim muzeme se k sobe vratit … nebylo to nejjednodussi, ale nakonec bylo to moje rozhodnuti (a velmi jsem ocenila, ze nebyly zadne vycitky ze strany pritele). Jeste k telefonovani: z usa jsou nejlepsi „telefonni karty“ (napr. http://www.callingcardsplus.com/ ), je to uzasne levny :-). Skype se mi bohuzel sekal i navzdory kvalitnimu pripojeni…

Johanka říká:

Anonymko, my zatim nic takoveho resit v praxi nemuseli, ale jednou jsme to resili teoreticky (vypadalo to na zajimavou praci v zahranici pro partnera, nakonec to ovsem nevyslo) a usnesli jsme se v tom, ze bud oba, nebo nikdo, proste byt spolu je pro nas nejdulezitejsi, ale neomezovat druhyho v rozletu je taky dulezity, takze jeden by se treba vzdal toho, co ma tady, ve prospech podpory kariery/studijni prilezitosti toho druhyho, aby zustalo zachovany to, ze jsme spolu.

Ted uz je to vicemene jednoznacne, protoze jsme manzele a cekame ditko, takze bych se oddelovala uz velmi nerada (naopak zena na materske ma ponekud vetsi flexibilitu nez v praci a znam nekolik paru, co takhle jeli nekam, manzel na studijni/pracovni pobyt a zena s malymi detmi ho doprovazela).

Taky mam hodne prikladu z okoli, kdy jeden ziskal nejakou zajimavou prilezitost a druhy si tamtez na stejnou dobu taky neco nasel zase ve svem oboru, takze kdyz se clovek snazi, tak se ani jeden nemusi niceho vzdavat a muzou zustat spolu.

Cephaelis říká:

Anonym: Dohodli jsme se a odjela jsem. Jak tady už zaznělo, pokud je to jen na určitou konkrétní dobu a víš, že se chceš zase vrátit a být se svým protějškem, tak v tom není problém. Od partnera to vyžaduje určitou toleranci, ale měl by to pochopit. Taková příležitost může za čas přijít i jemu. Promluvte si o tom a uvidíš, jaký má protějšek na věc názor. Teprve pak můžete hledat řešení.

Anonym říká:

chtela jsem se zeptat, jak jste resili dilema (kdyz se vam naskytla prilezitost odjet na delsi dobu do zahranici), ze na jednu stranu chcete tu prilezitost vyuzit a na druhou staranu, nechcete odjet od partnera?

Dee (věk: 24) říká:

Tahle volba je velmi těžká. Pokud odjedeš bez partnera, pravděpodobnost, že vám vztah vydrží je podle mě padesát na padesát. Já jsem si myslela, že mám vztah, který vydrží všechno, přežili jsme spolu pubertu i krize, ale můj devítiměsíční studijní pobyt vztah neustál. Problém je v tom, že i když partner, který zůstal doma věrně čeká, pravděpodobnost, že se tou zkušeností změníš je velmi vysoká. Také potkáš plno zajímavých lidí, otevře ti to nové perspektivy a najednou se lpění na tom, co bylo, zdá o to těžší. Jsou jistě páry, které to ustojí. Já jsem to za sebe nedokázala, a ačkoli toho nelituji, protože se mi díky tomu naskytly jiné příležitosti, považuji to svým způsobem za své selhání. Pravda ale je, že kdybych se rozhodla kvůli vztahu nejet a zahraniční příležitost nevyužila, olitovala bych toho ještě víc.

Prdinek říká:

Cephaelis: souhlas :-) Musi byt jasne „terminy“ „kontaktu“. Nejistotu snese asi jen jednostranny platonicky vztah :-(

Cephaelis říká:

Anonym: No, když už jsme u toho, tak volat se dá v dnešní době i úplně zadarmo přes internet – např. www.skype.cz.

petmk: Samozřejmě, že „citová vzdálenost“ je tím základním faktorem, která rozhoduje o bytí či nebytí vztahu. Ale na druhou stranu bych s tebou docela polemizovala v tom, jestli je nebo není jedno, jak jsou partneři od sebe daleko. Vzdálenost lze samozřejmě překonat, ale myslím, že musí být určitá perspektiva, že se to jednou změní. Já bych asi nechtěla setrvávat ve vztahu, kde se to roky táhne přes stokilometrové vzdálenosti a není nějaká jasná vize, že to jednou skončí a budeme žít spolu. Ta naděje je rozhodující, Nejistota sama o sobě vztah postupně ubíjí. Jinak, na druhou stranu je pravda, že pokud je mezi partnery určitá vzdálenost, vydrží jim vztah déle „čerstvý“ tj. nezevšední jim tak rychle. My máme s partnerem už tři roky „víkendový vztah“, přes týden nás dělí zhruba 100km. Chvíle, kdy jsme spolu si pak užíváme možná o to intenzivněji a o to víc si jich vážíme. Ale tenhle model bych každopádně nenazvala vztahem na dálku. Tohle je dneska poměrně běžná situace.

Anonym říká:

Dobrý den, rád bych přidal mojí poznámku k telefonním pevným linkám. Našel jsem službu www.smartcall.cz a přtelkyni volám do zahraničí za 1,90 Kč včetně DPH. Je to založeno na formě kreditu. Navíc máte 30 minut zdarma na vyzkoušení. Avšak občas nastane chyba a slyšíte váš hlas ze sluchátka se zpožděním, což ve mě způsobuje nervozitu.

petmk říká:

já mám zase jinou zkušenost. Pokud oba mají zájem pokračovat ve vztahu, tak je vztah živý a nezáleží, jestli jsou od sebe 1km nebo 1000km. V okamžiku, kdy jeden přestane věřit v budoucnost vztahu, jde to do háje a opět nezáleží na vzdálenosti zeměpisné, ale citové, která se začne zvětšovat…

Cephaelis říká:

Taky přidám svoji trošku do mlýna. Naprosto souhlasím s cilli, že je naprosto nezbytné, aby partneři měli jasno v tom, jak dlouho odloučení bude trvat a co pak dál. Pokud je vztah dostatečně pevný, pak jej odloučení rozhodně neohrozí. Naopak, partneři si utříbí v hlavě, čím pro ně jejich protějšek je a vztah to posílí. Se svým partnerem jsme si tím prošli taky (na půl roku, s jednou návštěvou po 3 měsících). Za sebe musím říct, že přítel v mých očích velmi povyrostl, když projevil velké pochopení pro vzniklou situaci a nesnažil se mě ani náznakem citově vydírat. Prostě mi na letišti řekl, že na mě bude čekat, no a za 6 měsíců jsme se šťastně shledali a zažila jsem nejlepší sex svého života. Bylo v tom všechno. Láska, radost z toho, že jsme zase spolu a o výsledek se jistě přičinila i jistá sexuální abstinence. ;-)

cilli říká:

z moji zkusenosti vztah na dalku muze vydrzet, ale jenom kdyz oba presne znaji dobu, kdy zase budou spolu a muzou se na to spolecne tesit…kdyz se objevi nejistota, jak dluho vlastne budou muset cekat nebo dokonce jestli ten vztah vubec ma budoucnost, tak je to zacatek konce

DAFree říká:

Tazka skoda, ze tu ten clanok nebol pred rokom alebo aspon pred dvoma mesiacmi. Mozno by mi to s priatelkou vydrzalo. Narobil som kopu chyb (asi nie sam) … ale stalo sa a uz sa neodstane. Ale i tak vdaka za uzitocny clanok, aspon pre takych (blbcov) ako som ja