Jsem homosexuál, když mě vzrušuje představa masturbace s klukem?

Dle mého názoru, jsou lidé, kteří si dokáží přiznat, že se jim v životě alespoň jednou líbila osoba stejného pohlaví a nebrání se tuto zkušenost vzít do svých rukou (neznamená to ovšem, že jsou homosexuálové) a jsou lidé kteří sice takovéto představy mají ale ani náhodou si to nepřiznají. (Další skupina je ta kterou opravdu zřejmě nikdy tato myšlenka nenapadla…) Otázka je, „co je správné“… Já osobně neodsuzuji ani jednu z těchto skupinu, ale hlásím se k té, co tuto zkušenost vzala za do svých rukou a neváhala poznat něco nového (chtěl bych podotknout, že se nepovažuji za homosexuála, ale že jsem bi si připouštím již dlouho… Jinak jsem již 6 rokem ve vztahu s holkou)…

Z osobní zkušenosti ti mohu pouze doporučit, nebraň se tomu. Hodně ovšem záleží na tvé povaze. Zcela určitě máš kolem sebe spoustu kluků (kamarádů), kteří mají stejné myšlenky jako ty. Stačí se pouze rozhlédnout kolem sebe a mít uši na stopkách. Rozhodně by jsi kvůli tomu neměl být ve stresu nebo v depresi.

Že jich moc není?? Například já..mě se kolikrát líbí víc kluci než holky, ale vztah dokážu navázat jen s holkou…Potom mám ještě hodně známých, kteří si tím prošli, takže bud v klidu…Je to přirozený

Ahojky, celý život jsem tím trpěl,snažil se tomu utéct,té představě,co když jsem homosexuál???Snad pro nějakou malou zkušenost z puberty,která byla jen o experimentu..nakonec až hluboké ponoření do sebe sama,přijetí i negativní stránky sama sebe a tedy i té možnosti,že to tak může být,mě ukázalo skutečnou pravdu i mechanismus vzniku takového problému/a že mě tedy fakt potrápil,včetně nepodařených vztahů i manželství/.. Člověk někdy vědomě,někdy nevědomě přiřadí k nějakému pocitu nějakou myšlenku a tím mu vznikne cosi,co on považuje za pravdu.Ve chvíli,kdy však tuhle pravdu přijme jako skutečnost,jako možnost,však zjišťuje,zda-li je to pravda či nikoliv či to byla jen prostá záměna,omyl.Jak je to možné???Pravda má svojí sílu a ta se proto projeví nakonec sama o sobě,stačí chvíli počkat.. U mě to nakonec bylo tím,že mě vzrušuje moje vlastní tělo,líbí se mi moje tělo a mám ho rád,bohužel jsem podvědomě v mládí přijal to,že kdo má rád sám sebe,ten musí být homosexuál a homosexuál je přeci ,,špatný,, člověk.A nikdo z nás nechce být ,,špatný,, člověk.Bojujeme s tím,ale zvítězit samy nad sebou nemůžeme,protože nemůžeme být vítězi a zároveň poražení. A to,že mě nevzrušuje kdejaká sukně neznamená,že nejsem dost muž,ale jen to,že to musí být člověk dle mého gusta,jinak mě ani moc nebaví,spíš by se dalo říct,že to v mém věku musí mít cosi hlubšího/v mládí jsem mohl kdykoliv a s kteroukoliv,bohužel mě to moc neuspokojovalo,což nebylo sexem,ale hloubkou vztahu,která tam prostě nebyla…dnes buď vnitřně cítím,že by to šlo nebo ne…a věřte mi,že už velmi dlouho jsem sám,protože jen vrznutí by mě spíš uškodilo než potěšilo../. Snad bych mohl říct,že já to mám tak,že když potkám ženu,se kterou by mě bavilo sdílet život,tedy i sex a bylo to vzájemné,tak jeden druhého určitě nenecháme odejít,když nepotkám,nic se neděje. Tahle technika ve své podstatě vychází z tantrických a budhistických technik přijetí jednak pozitivníh i negativní stránky sebe sama a ze snahy o upřímnost,pravdivost sama k sobě,ať je pravda jakákoliv,to není důležité/jak bylo řečeno,skutečná pravda se sama projeví…člověk přeci nemůže za to,jak se narodil,jak byl stvořen,on se sám nestvořil…/. Snad to někomu trošku pomůže a vyřeší to rychleji než já…přeju všem pohodu a blaženost ze sebe sama…Dan