Masturbace vs. křesťanství

Masturbace byla již od středověku považována za něco, co značilo působení ďábla. Zda tomu bylo kvůli nenávisti církevních otců (kteří se zachovávali povětšinou kvůli moci a penězům v celibátu, není tudíž divu, že cítili jistou závist vůči sexuálně aktivním lidem) či zda má tato představa opravdu kořeny již v knize Genesis, to se asi nikdy nedozvíme.Bible, kniha Genesis, kapitola 38.: 8. Tedy řekl Juda Onanovi: Vejdi k ženě bratra svého, a podlé příbuznosti pojmi ji, abys vzbudil símě bratru svému. 9. Věděl pak Onan, že to símě nebude jeho. Protož kdykoli vcházel k ženě bratra svého, vypouštěl [símě] na zem, aby nezplodil synů bratru svému. 10. I nelíbilo se Hospodinu to, co dělal [Onan]; protož ho také zabil.

Historie a součnasnost

Masturbace byla již od středověku považována za něco, co značilo působení ďábla. Zda tomu bylo kvůli nenávisti církevních otců (kteří se zachovávali povětšinou kvůli moci a penězům v celibátu, není tudíž divu, že cítili jistou závist vůči sexuálně aktivním lidem) či zda má tato představa opravdu kořeny již v knize Genesis, to se asi nikdy nedozvíme. Tresty za sebeukájení byly poměrně tvrdé, avšak ženy trpěly mnohem víc. Zatímco si muž odříkal svých pár otčenášů, tak žena musela žít pod dohledem v odloučení a v pohlavní čistotě třeba i několik týdnů. V současnosti se i mezi teology rozšířil názor, že Onanovi věnované verše se týkají asi spíše přerušované soulože nežli masturbace jako takové.

Dnešní katolická církev se však pevně drží starého dogmatu. Pro potvrzení tohoto názoru si stačí přečíst některý z katolických článků na serveru www.vira.cz. Kupříkladu ocituji úryvek z jedné doporučované knihy (Hans Rotter – Masturbace: Symptom poruchy v mezilidských vztazích z knihy Sexualita a křesťanská morálka).

…Z masturbace nevyplývají samy o sobě žádné škody na zdraví. Mohou se nicméně vyvinout převážně psychické symptomy strachu z viny, trestu a pocitů méněcennosti. Neboť masturbace je ze své podstaty náhražkovým jednáním, v němž je zřejmá diference mezi významem milujícího sebeodevzdání a převážně egocentrickým dosažením slasti…

Samozřejmě existuje mnoho dalších křesťanských církví, často velmi nejednotných a tím pádem názorově různorodých. Pojetí biblických zákonů se často liší i sbor od sboru. Obecně lze říci, že všechny církve masturbaci nedoporučují, ale zas málokteří protestanti ji berou jako nějaký závažnější hřích.

Jednotliví křesťané

Ale abychom pronikli do toho, jak se skutečně věci mají, tak si musíme důvěrně popovídat s několika jednotlivci-křesťany a zjistit, jak to berou oni. Provedl jsem menší sondáž mezi svými přáteli, jak od katolíků tak i od protestantů, a výsledky mě poněkud překvapily. Respondentům jsem nejprve předal dotazník s několika otázkami a na zajímavé věci jsem se jich poté ještě doptal. Tedy, jaký je váš názor na masturbaci pánové a dámy…

První objekt, sedmnáctiletý katolík z malé vísky poblíž velkého města (říkejme mu třeba pan Jaroslav) píše: „Řekl bych, že si tím musí projít každý :-)… Jsou některé věci, které jsou silnější než já… Nedokážu říci, jestli to může člověku uškodit nebo naopak, ale je potřeba se snažit s tím bojovat. Přiznám se, že zezačátku jsem měl docela výčitky svědomí…“

Pan Antonín (17), protestant (Jednota bratrská) z městečka o deseti tisících obyvatel se k celé situaci staví trochu radikálněji: „Myslím si, tedy vím z vlastní zkušenosti, že onanie je jako droga, jako čokoláda, tabák a tak. Vtáhne vás to a už nepustí, musí se to omezovat a nejlépe s tím přestat úplně, i když to jde jen málokdy. Je to náhražka za lásku. Myslím, že hrozí, že si pak člověk ani nebude chtít někoho si vzít, protože si bude stačit sám.“ (Zde jsem Tondovi doporučil pár článků k prostudování, prostě mi to nedalo.)

Další zajímavý názor vzešel z pera slečny Hany (19, větší město, křesťanka bez církevní příslušnosti s pěkně kudrnatými hnědými vlasy :)): „Můj názor je takový, že to tady prostě je a bude. Nevadí mi, když to někdo dělá, nevadí mi, když to dělám já. Nemyslím si, že je na tom něco špatného. Samo sebou znám lidi, u kterých se to už podobá mánii, ale věřím, že je to přejde.“

Zeptal jsem se jí na Onanovy verše a ona chladně odpověděla: „To se netýká žen, ale mužů, to zaprvé. Pak taky nevidím ani zmínku o masturbaci, tohle je o něčem jiném, i když to náš tradiční zkostnatělý systém asi nepřijme.“

Zajímalo mě, proč se názor pana Jaroslava liší od názoru jeho církve, odpověděl bez rozmyslu: „Sice názor církve respektuji, ale nejdůležitější je můj vlastní. I když to člověk dělá, tak jsou na světě i důležitější a podstatnější věci, kterými by se církev měla zabývat.“

I od paní Hany jsem chtěl vědět, proč si myslí něco jiného než většina křesťanů: „Věřím v Boha a Bibli, ne v církev. Je to něco, co chtělo a dodnes chce mít monopol na ducha lidí. Raději si verše vykládám po svém, než abych papouškovala po ostatních. Ono to většinou dopadne stejně, ale třeba v téhle otázce…je to prostě vidět, že jsem někde jinde.“

Pana Antonína jsem se zeptal s kapkou ironie v hlase, jaktože tedy spousta lidí žije s tímhle „heroinem“ bez sebemenších problémů: „To máš jako se všim… Prostě to občas nevyjde, i třeba když jinak jo. Stačí to riziko. Potkal jsem lidi, co s tim problémy měli.“

Poslední otázka nám utvoří celkem zajímavý obrázek. Stačí porovnat následující odpovědi s odpověďmi předchozími. Tedy, masturbujete?

Jaroslav mě svou reakcí přímo šokoval: „No, já se tedy přiznám… :-) Dřív jsem to dělal víc (asi třikrát týdně). Teď se mi to daří i omezovat. Dokonce právě teď jsem si od toho dal od září pokoj.“

Antonín odpověděl velmi krátce: „Třikrát týdně.“

Hana se pouze usmála, pronesla něco o tom, že to je už moc důvěrné (což jsem v oné naprosto upřímné atmosféře čajovny naprosto nechápal). Dostal jsem z ní jediné smysluplné slovo: „Moc.“ (Poté se začala podezřele hlasitě smát. Nevím, co si o tom myslet.)

Jak to tedy je?

Je tedy zřejmé, že mezi mladými bývá církevní dogma o masturbaci soustavně porušováno, někdy s výčitkami svědomí, jindy se skálopevným přesvědčením ve správnost svého soukromého výkladu Písma. To, že je někdo členem církve má sice v této věci vliv na jeho psychiku, ale alespoň podle mého názoru, spíše záporný. Lidské tělo zmítané přirozenými pudy se dostává do konfliktu s duchovním přesvědčením. Vzniká jakási prapodivná „schizofrenie“, což obvykle nebývá dobré.

Komentáře

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „OK“.

Prdinek říká:

Nylonwirre: ptas se zdali masturbace muze zpomalit tvuj vyvin? Jiste, ale zalezi na smeru (oblasti) vyvinu :-) Pokud by ses mel ucit a misto toho budes masturbovat jako smyslu zbaveny, tak to skutecne „zpomaluje“ tvuj intelektualni vyvin :-)

petmk říká:

Nylonwirre: pokud bere křesťanství sex vážně, tak je asi nějaký důvod, ne? Podívej se na to logicky:

Měla by smysl církev bez věřících? Neměla. takže potřebuje věřící.

Kdo je to věřící? Člověk, který věří v boha. Nebo taky jinak, člověk, který se nechal církví přsvědčit o existenci boha, protože málokdo si nějakýho boha vymyslí sám.

No a jsme u toho, aby církev přežila, musí získávat nový věřící a upevňovat víru stávajících. Jak toho ale dosáhnout? Je potřeba je přitáhnout na bohoslužbu a tam praktikovat davovou sugesci a vymývání mozků.

Jak dostat člověka někam (na bohoslužbu) , kam by normálně nešel? Musí tam něco potřebovat.

Co může člověk potřebovat od boha? Něco, u čeho si stejně jako u boha nemůže ověřit, že to existuje. Normální člověk má svůj život (přítomnost), minulost nemůžezměnit. Musí proto nabídnout lepší budoucnost.

Když církev nabídne lepší budoucnost a nesplní se to, hrozí riziko, že se na ni lidi vykašlou. Jak tomu zamezit? Jednoduše, stačí tu hranici blahobytu posunout na, nebo lépe za konec života. Jsme u posmrtnýho života a jeho variant – ráj, peklo, očistec.

Pokud má být příjemný a nepříjemný posmrtný život, musí tam být rozlišení za to, co dělá před smrtí, tedy v životě. Církev určí, co se jí líbí a za to jsou body k dobru. Za věci, který se jí nelíbí, jdou body dolů.

Pokud někdo ztrácí hodně těch virtuálních bodů, dají se mu nějaký připsat a říct, že je má od boha. Ale podmínkou je jednak přiznání (zpověď), ale taky aktivní pomoc při shánění nových členů a chození na bohoslužby, aby se „upevnila víra“.

Takže jsme se dostali k tomu, že aby vůbec mohla církev existovat, musí skupina lidí dodržovat její pravidla a musí věřit, že za to něco dostane. Zbývá definovat, za co jsou ty mínusový body.

Činnost, kterou je potřeba omezit, musí být nebezpečná pro ostatní (nezabiješ), trstná (nepokradeš) a podobně. Kolik lidí ale zabíjí a krade, minimum. Takže s tím si církev k přežití nevystačí. Potřebuje tedy definovat další „trestný“ věci, v jejich jazyce zvaný hříchy.

jaký je ideální hřích? Musí to být něco, co dělá většina lidí, aby měli dostatečný přísun hříšníků. Musí tobýt jednoduchý a pokud možno přirozený chování, který se prohlásí za nepřijatelný. A musí být těžko ovládnutelný vůlí. Takže nějaký pud.

Který ze základních pudů omezit? esmí točlověka zabít, pro církev má cenu jenom živý. Takže dýchání to nebude. Nedostatek pití poškozuje moc viditelně zdraví, takže tohle taky ne. Dá se omezit jídlo, to je silný pud, ale jde to jenom na krátkou dobu. Pro toto omezení se vžilo označení „půst“.

Existuje ale ještě jeden pud, sexuální. Je člověku vlastní, nedá se vypnout a dá se bez jeho uspokojení nějakou dobu přežít, ale pak má člověk stále intenzivnější myšlenky na sex, poluce, vzruší se při sebemenším podnětu a musí se na sex soustředit, ať chce nebo ne. nakonec si stejně uleví a pak jde „smazat černý puntík“ do kostela. Církev má vyhráno.

Sex slouží mj. k rozmnožování. Čím víc se lidi množí, tím víc jich církev může ulovit. Proto sex za účeem rozmnožoání dostal výjimku. S tím se ale neslučuje použití antioikoncepce. Ta se proto ozančí jako „dílo satanovo“ a věřící jsou před ní důrazně varováni…

Takže sečteno a prdtrženo, církev musí omezovat sex. Bez toho by se vystavila riziku, že nikdo nebude hřešit, nebude potřebovat odputění, nebude poslouchat jejh kázání a církev zanikne… to si nikdo z nich nelajzne a to je pravý důvod, proč ŘK církev tolik řeší sexualitu.

Nylonwirre říká:

Jo tady je právě ten rozpor. Máš pravdu že je neocenitelný, vím to. Potíž je v tom, že , hehe v jednom filmu bylo " sex není nic jinýho než masturbace do pochvy". Ten člověk měl asi pravdu. Divil by ses, jak bere křesťasntví sex vážně. Na sex je potřeba dva. Takže ta samotná kopulace je řekl bych „plnohodnotná“. Když si to dělá jen jeden, nemá s kým by se o to podělil, leda že by se svěřil kámošce či kámoši, přičemž výsledek by mohl být zajímavý.v jednom se na to hledí jen z toho pudového pohledu. Ale když jsou dva, možná je v tom víc. Jak jsem řekl, u mě to zatím nehrozí.

petmk říká:

Nylonwirre: Masturbace může způsobovat jenom tři problémy:

  • Zdravotní. To j třeba po úraze neboo při parafimóze, kdy může být erekce bolestivá nebo nebezpečná,
  • Sociální – to v případě, že si třeba exhibicionista ulevuje někde na veřejnosti,
  • Tologický – to když někomu vymývají mozek tak dlouho, až z toho zmagoří a začne si myslet, že dělá něco špatnýho.

V ostatních případech je masturbace pozitivní jev.

Možná se pletu, ale není podle bible člověku tělo svěřeno bohem a není mu uloženo, aby se o ně staral? A pravidelný orgasus je pro zdraví neocenitelný.

Nylonwirre říká:

sorry, že sem to sem dal dvakrát, myslel sem, že se mi ten názor zase smázl, jak se mi to stává pořád. :-)

Nylonwirre říká:

církev nedává zákony, ty dal Bůh. Bůh řekl „milujte se a množte se“. Sex není hřích, nejsme ve středověku a pokdu by mi kdy nějaký kněz tvrdil, že je, pak naschledanou. Smyslem je odpoutat se od pozemských potěšení. Stejně tak jak se to učí budhové, a mniši v Tibetu. Omezit se od pití, přehršelu zábavy, jídla, a i sexu, idkyž to není hřích. Využívat ho, proč ne, ale nebýt na tom závislý. Prostě žít skromně. Neupínat se na cokoli hmotného. Prachy atd. Jenže v desateru je 6 příkázání – nesemnělníš. Je to prostě tam. Já se ale na to snažím dívat z roviny toho omezování, nebo odříkání si. Myslím si ale, že tohle je značně živočišný pud, a odříkání si chce v tomto případě velkou vůli.

Nylonwirre říká:

Já bych to řekl asi takhle. Tady nejde o to, co říká církev. Kněží jsou lidé, kteří bibli studují a snaží se ji vykládat, vím, někdy blbě a špatně. To je jak s tolkienovci, taky čtou trilogii desetkrát a studují ji. Církev nedává zákony, ty dal Bůh. Teď další věc. Církev a Bůh učí odpoutat se od jakýchkoli pozemských potěšení. Kdybych zašel do extrému, špatně by dle našeho učení bylo i se přežírat, moc chlastat, být závislý na prachách, být na čemkoli z materiálních hodnot závislý. I na sexu. Smyslem je odříkat si – a to cokoliv. Jídlo, peníze ( jako myslím fakt velké, třeba miliardy. ), zábavu ( ve velké frekvenci samoztřejmě) a v poslední řadě také sex. Další rozporuplnost. Rád používám „milujte se a množte se“ tohle Bůh prostě řekl, a pokud mě kdy bude nějaký kněz přesvědčovat o opaku, adios. Ale taky, všeho s mírou. Jako s jídlem, jako se zábavou. A zase smyslem je odříkat si pozemské potěšení, a sex, řekl bych, zatím sem neměl to šetěstí, je asi jedním z největších. V desatateru, nevím jestli je znáte, 6 je nesesmělníš. Je to prostě tam. Je zahrnuto i cizoložství, jako nevěra. Já sám nevím, jestli je to špatně, nebo ne. Snažím se právě hledět na to všeodříkání ( a fakt se podle toho snažím žít ) takže nedělat to moc často. Někdy to ale vážně nejde. mesturbace je problém, který má co dočinění s věcmi, které asi ateisti nepochopí právě proto, že jsou ateisti. Jak ji¨ž bylo řečeno, je to tu a nikdo s tím nic nenadělá. Je teda fakt, že některé bludy jsou nehorázné. Já teda kdesi četl, že nadměrná masturbace může ovlinit i potřebu a může vzniknout i¨deviace. Akorát by mě teda zajímalo, jestli hoění může ovlivnit vývyn, jako zpomalovat ho.

Martin Zappa říká:

Podívejte, já bych to řekl asi takhle

Lumík říká:

Důležitý krok k dobrému sexu ajdete na: <a href=„/tema/julie-a-jeji-poradna“ rel=„tag“ title="Zde najdete poradnu. Je zděděná ze starší verze našeho portálu, a má tak jednu obrovskou nevýhodu. Tehdy bylo asi jen 20 témat, tazatel položil dotaz, Julie odpověděla a to bylo vše. A jen v několika málo tématech.

Proto tohle téma berte spíše jako archiv, ve kterém jsou starší odpovědi. Postupně, když je čas, to třídíme a vytváříme podle toho další diskuse v odpovídajících tématech. Původních dotazů bylo kolem 10 000, tak to ještě nějakou dobu zabere…">Julie a její poradna

Lumík říká:

Důležitý krok k dobrému sexu najdete na: <a href=„/tema/julie-a-jeji-poradna“ rel=„tag“ title="Zde najdete poradnu. Je zděděná ze starší verze našeho portálu, a má tak jednu obrovskou nevýhodu. Tehdy bylo asi jen 20 témat, tazatel položil dotaz, Julie odpověděla a to bylo vše. A jen v několika málo tématech.

Proto tohle téma berte spíše jako archiv, ve kterém jsou starší odpovědi. Postupně, když je čas, to třídíme a vytváříme podle toho další diskuse v odpovídajících tématech. Původních dotazů bylo kolem 10 000, tak to ještě nějakou dobu zabere…">Julie a její poradna

Earlen říká:

petmk říká:

PB: Jsem rád, že měl někdo odvahu konečně napsat čistou pravdu. A sice takovou, že citace z křesťanských stránek jsou jednoznačně pro masturbaci. Za to tě ale papež moc rád mít nebude :-D

PB říká:

Mám pocit, že téměř vše co tu kdo vytvořil jsou jen pouhý slinty, které mají posloužit k obhajobě masturbace a taky proč ne, když mi to dělá OK, že?

Proberte se!!!

Regina říká:

Lumík říká:

Důležitý krok k dobrému sexu Lidé, kteří ve svém životě včas začali masturbovali a měli možnost se poznávat bez nějakých předsudků či zákazů, vedou aktivní a také mimo jiné i ve stáří naplněný sexuální život. Mnoho lidí také sebeukájení vidí jako výbornou volnost a svobodu se o samotě přivést k orgasmu. Onanie může být důležitým krokem k dobrému sexu, a to ať již s nebo i bez přítomnosti partnera. http://www.pritelkyne.cz/…avidelne/877

Trevize říká:

Earlen: Veřící dle mého gusta =) Až na to budu mít co říct, tak to sem napíšu =)))

Earlen říká:

Trevize: Zkusím si to tak vzít… Kdyby byl ze staré školy a vykládal mi masturbaci jako hřích od její podstaty, asi bych se při čtení tohohle serveru postupně stával nešťastným a snažil bych se najít někoho, kdo by mi řekl proč je to špatné tak, abych to chápal. Pokud by mi říkal, že je to ten nejošklivější hřích, tak bych se v závislosti na jeho odůvodnění (třeba sobeckostí k budoucí partnerce) buďto masturbaci vyhýbal, nebo bych bych byl těžce zmatený a neodhadnu, co bych dělal dál. Pokud by mi i po zpovědi tvrdil, že přijdu do pekla, tak bych si asi dovolil na vyšší instanci polemizovat o povolání onoho kněze.

Znám i kněze ze staré školy a dovolím si tvrdit, že Boží milosrdenství či osobní odpovědnost a snaha je u nich obvyklejší argument nežli hrozba peklem.

Trevize říká:

Earlen: A teď si vezmi, že by ten farář byl „ze staré školy“ a nakukal ti, že masturbovat je ten nejošklivější hřích a že přijdeš do pekla atd atd atd, jako to někteří s oblibou dělávají?To by potom byl průser :-) Ne všichni faráři jsou takový jako je ten tvůj, řekl bych.

petmk: To je téma do jiné diskuze :-))

Earlen říká:

petmk: No, když to najednou takhle jistě víš, tak není důvod, aby ses omezoval :-)))

Brusinkaa říká:

petmk: Jsi ty ale přesvědčivý masturbační osvětář :-))

petmk říká:

Earlen: Asi tak. A proč se omezovat, když tím nikomu neubližuju a vím, že mi to pomáhá?

Earlen říká:

petmk: Co nás nezabije, to nás posílí ;-)

petmk říká:

Earlen: Fantazii prospěje, tělu rozhodně neuškodí, pokud člověk neblbne. Mimoto je to o poznání sebe sama, tím se zlepší i sex s partnerkou. V USA doktoři dělali výzkum a zjistili, že je spojitost mezi masturbací a rakovinou prstaty. Vysvětlují to tak, že ejakulát, (mimo spermií) vzniká u prostaty a tam se taky vylučují malý množství karcinogenních látek. Když vystříkneš, dostaneš je ven. Když ne, hromadí se a můžou nadělat pěknou paseku. Nevím, jestli to funguje, ale když vím, že to neuškodí a existuje předpoklad, že je to dokonce prospěšný, tak proč ne. Kor když tím nikomu neubližuju.

Earlen říká:

petmk: Srovnávals masturbaci s tlučením kladivem. To imho ve své podstatě není pro každého tělesně příjemné. Katechismus, jak jsem mu byl vyučován v hodinách náboženství, vede ke střídmosti v jídle, nadměrná konzumace alkoholu i kouření je hříchem proti vlastnímu zdraví. Když to na mne přijde, masturbuji. Milování s milovanou osobou je samozřejmě nedocenitelné, ale nevím jak moc nezbytně je sex potřebný k fyzickému zdraví jedince.

petmk říká:

Earlen: S příjemnem? Příjemný je jídlo. Omezuje nějak víra žravější jedince? Co pití (a tím myslím i alkohol)? Je to větší neřest, než sex. Proč se teda třeba na Slovensku vaří pivo Smädný mních a víno se jmenuje Klášterní tajemství… Co požitek z cigarety? Neznám nic sobečtějšího, než když si někdo zapálí kvůli svýmu požitku a otravuje tak vzduch jiným. Řekla proti tomu někdy církev jenom půl slova? Vidím v tom tak trochu nevyrovnanost.

Úcta k vlastnímu tělu… Tělo potřebuje sex. Pokud sexuologové nekecají, tak ti, co si to dělají sami, mají kvalitnější život. Nejen, že jsou trénovaní a líp fungují ve vyšším věku. Ke vzrušení o samotě jsou potřeba představy, takže procvičí fantazii. A fantazie není naškodu, pokud si ovšem člověk nepředstavuje život bez církve :-) Další věc je, že při tom dostane zabrat kardiovaskulární systém. Pravidelný sex. vzrušení je docela dobrý trénink. Pak je tady potřeba zbavit se starýho semene, „protáhnout trubky“… Někdo tady před časem psal, že nemasturbuje proto, že se má starat o svoje tělo, který mu (jí?) bylo svěřeno pro „pozemský život“. Ale neprospěju mu tím, že je poznám, že procvičím to, co by zakrnělo a rozvíjím fantazii? Není to o sobeckým orgasmu, je to o tom, že to tělo potřebuje. Orgasmem tělo jenom děkuje za to, co mu dopřeješ.

Earlen říká:

Metox: Žádné obavy a špatné pocity nemám ;), od toho rozhovoru s knězem se cítím velmi vyrovnaně (a dost radostně, že si nemusím připadat se svými myšlenkami jako kacíř). Zajímavé je, že zatím jsem nepocítil potřebu masturbovat. Mám spoustu jiných věcí na práci (třeba tu s vámi debatovat), a na rčení Odříkaného největší krajíc asi taky něco bude…

petmk: Souhlasím (i když masturbace je navíc spojena s tělesným příjemnem)… Já mám svou hranici momentálně tam, kde je láska k ostatním lidem a úcta k vlastnímu tělu.

petmk říká:

Earlen: Masturbace je činnost. Třeba jako tlučení kladivem. Kdy tluču kladivem do kusu žhavýho železa a vykovám třeba ozdobnou bránu, je to určitě pozitivní věc. Ale když tluču do sousedova novýho auta prot, že mu je závidím…

Bylo by docela dobrý vědět, kde si věřící tu hranici představují. To je taky dost individuální a nedá se to objektivně určit…

Metox říká:

Earlen: Hříšnost je záležitost dost subjektivní. Člověk si musí být plně vědom že dané chování je špatné a přesto to uvědoměle dělat. Potom má vinu. Pokud nejsou tyto podmínky splněny tak je vina buď malá nebo vůbec žádná. Vzhledem k tomu, že přistupuješ k problému poctivě, přemýšlíš a sháníš si informace, dokonce jsi byl ujištěn farářem, tak myslím že jsi udělal vše co je v tvých silách a nikdo ti nemůže nic vyčítat. Jestliže teď budeš jednat podle toho, je to zcela v pořádku a nemusíš mít žádné obavy a špatné pocity.

Trevize: Abych pravdu řekl, taky mám pocit, že už to je víc o teologii než o sexu, ale ono je to asi potřeba, protože často v diskuzi vznikají zbytečná nedorozumění kvůli odlišnému chápaní některých pojmů a skutečností, tak je dobré si to vyjasnit.

Earlen říká:

Zo toho, co jsem věděl (nebo spíš nevěděl) o názoru katolické církve na masturbaci a z toho, co jsem si tu přečetl, jsem se dostal do velice rozporuplného stavu mysli… Dověděl jsem mnoho o biologické i psychologické podstatě věci a to, co jsem si myslel o názoru naší věrouky, se mi moc nelíbilo… Celý večer jsem o tom přemýšlel (začal jsem dokonce přemýšlet, jak tu zkostnatělou církev změnit), až jsem si řekl Ráno moudřejší večera. A včera jsem zašel za naším farářem (takový fajn komunikativní týpek), abych si to s všechno pořádně vyjasnil… Co jsem se dozvěděl mne potěšilo: Masturbace jako taková není špatná ani dobrá a do určité míry je přirozená. Špatnou se stává, když je náhražkou za opravdový cit, sobeckým sebeukájením. Sobectví je bezpochyby podle křesťanství nesprávné, protože znemožňuje plnou lásku. Když jsem dříve masturboval, pociťoval jsem vinu, která pramenila z toho, že jsem nechápal, co je na tom hříšného… Díky za tenhle server, že se tu o lidské sexualitě mluví otevřeně.

petmk říká:

Trevize: Ani ne. Už máš holku? ;-)

Trevize říká:

Nepřipadá vám, že to tu pitváte už nějak moc do hloubky? :-)

Víťa říká:

Zpráva „Anonym ( 22.1.2006, 14:15 )“ je má. Omlouvám se, kvůli chybě mezi klávesnicí a židlí jsem musel psát příspěvek dvakrát a podruhé jsem opomenul znova vyplnit jméno a věk.

Anonym říká:

petmk [20.1.2006, 18:18]: Mám dojem, že zase čteš něco jiného, než já píšu. 20.1.2006, 16:50 jsem nedefinoval církev jako sjednocení množin členů jednotlivých církví, pouze jsem pro názornost uvedl rovnici, jejíž sčítance vyjadřovali maximalisticky (i když s tiskovou chybou) můj tehdejší názor. Uznávám, že věta „církev je ekumenické společenství všech pokřtěných“ je výrok nepravdivý, ale musím se ohradit, neboť jsem ji neprezentoval jako výrok s pravdivostní hodnotou, ale co možná nejpolopatičtější vyjádření svého předcházejícího příspěvku. Pokud bych měl matematicky hodnotit debatní příspěvky, našel bych mnoho chyb, nejen u sebe a Tebe; matematiku nezneužiješ. Metox [22.1.2006, 11:13]: Nemohu než poděkovat za Tvůj příspěvek, člověk se pořád učí.

Metox říká:

petmk: Tady je třeba si uvědomit že nejde o církev jako instituci a organizaci, ale o abstraktní pojetí, jako souhrn lidí co můžou být spaseni, tedy překonání středověkého úzkoprsého arogantního názoru, že je jediné pravé náboženství, jediná pravá církev a každý kdo je mimo tak je špatný a když se neobrátí tak půjde do pekla. Tohle nové pojetí v podstatě říká, že různá náboženství uctívají stejného boha i když odlišným způsobem a že ani ateisti nejsou přímo proti bohu ale spíš jen odmítají jeho tradičně prezentované podoby. Že i oni vyznávají určité společné hodnoty, protože všichni lidi to mají v sobě zakódováno. Že jsou tedy všichni lidé na stejné lodi a každý má šanci i když zrovna nepřísluší k té „správné“ víře. Myslím že Prdinek to asi pochopil. Díky těmto úvahám se taky zrodil ekumenismus. V současné době po 2.vatikánském koncilu se oficiální přístup katolické církve ubírá tímto směrem, ale realita je samozřejmě složitá a rozdíl mezi teorií a praxí mnohdy značný. Ta stará škola má stále značný vliv.

petmk říká:

Prdinek: Pravou je, že já znám spíš tu „starou školu“ a nějak už nevěřím, že církwev an něco změní názor, pokud jí neteče do bot. Neberu jim jejich názor, jenom už podvědomně čekám, co tam bude za kulišárnu.

Prdinek říká:

petmk: je tolerance a „tolerance“. Nejak mi pripada, ze nejsi schopen tolerovat vyrazne jiny nazor. A k tomu „zevseobecnovani“ cirkve – ono to nemusi byt tak nesmyslne a „lzive“ (predevsim samo sobe), protoze pokud verici prizna, ze na jeho „urovni“ je i ateista, tak to znamena, ze to neni nepritel, neni potreba proti nemu bojovat. Je to v podstate revolucni myslenka tolerujici nedodrzovani nekterych zakladnich predpokladu viry. Je to v podstate cesta k toleranci ateismu bez nutnosti byt materialistou. Nemyslim si, ze by to byl nejaky silny nebo vudci proud, ale podstatne je, ze se zacinaji prosazovat do povedomi, ze i takovi jsou. Zrejme to jsou velmi tolerantni a osviceni lide a proto asi budou pro „klasicke“ verici spis kaciri.

petmk říká:

Metox: Zajímavý je, co si teologové dokážou vymyslet. TIpnul bych, že je to reakce na úbytek věřících, protože lidem začíná docházet, že podle jejich kázání se žít prostě nedá. Jejich výklady zamrzly někdy ve středověku a na dnešek nededí… Místo toho, aby něco dělali sami se sebou, tak na to jdou obráceně – řeknou, že církev = ĺidstvo!

Metox říká:

Ještě dodatek k předchozímu. Podle myšlenek některých moderních teologů je Církev abstraktní těleso, které nejde ztotožnit s nějakou lidskou organizací. Jedná se nejen o ty co se hlásí ke křesťanství jak tu bylo řečeno, ale v nejobecnějším pojetí o společenství všech lidí dobré vůle. Tedy nejen o příslušníky křesťanských církví, ale i o věřící ostatních náboženství a dokonce i ateisty. Taková definice může jistě mnohé naštvat a dělat dojem že si určitá křesťanská cirkev nebo křesťanství jako celek dělá na všechny lidi mocenský nárok. Podstatná je ale v tom ta myšlenka univerzality, odklon od tradičního formalistického dogmatického dělení lidstva a naopak důraz na společně sdílené hodnoty.

Takže jak je vidět, je obsah pojmu církev respektive Církev různými lidmi a v různém kontextu chápán odlišně a z toho můžou vznikat zbytečná nedorozumění jako zde.

petmk říká:

Prdinek: Hájil svůj původní názor? Hájil. Použil na to matematiku? Použil. Tak jsem mu jednoduše ukázal, že matematiku nepřečůrá… Není to arogantní, je to jenom vyřešená matematická úloha.

Prdinek říká:

petmk: o co ti jde? Logicky spravny a nesmyslne arogantne podany dukaz, ale proc? Co ti na tom tak vadi, kdyz nejsi pokrteny?

  1. Vita se ve svem druhem prispevku opravil na definici „Církev jsou prostě všichni křesťané.“ coz uz jde prijat, protoze krestanem je ten, kdo to o sobe prohlasi.
  2. pokud se pocty krestanu neodvozuji od zapisu matrik, ze byl nekdo pokrten, ale od dobrovolneho prohlaseni (kdy se muze prohlasit krestanem i naopak nepokrteny), tak je to v poradku.

Vice o tom neminim diskutovat, protoze jednak jsem svuj nazor rekl a jednak to neni predmetem diskuse.

petmk říká:

Víťa: Nechtěl jsem to sice používat, ale sám jsi slovo matematika použil jako první. Napřed si definujeme množinu členů jednotlivých církví – katolíky, evangelíky,… Vzhledem k tomu, že jsou to existující společnsti lidí, můžeme předpokládat, že ani v jednom případě nejde o prázdnou množinu.

Množinu církev lze dle tvojí definice považovat za sjednocení množin členů jednotlivých církví.

Dál si definujeme množinu těch, kteří sice věří a jsou pokřtěni, ale nemůžou se ztotožnit s žádnou církví a proto se k nim nehlásí. Takový lidi osobně znám, takže tuto množinu můžu taky považovat za neprázdnou.

Zvlášť u katolíků existuje zlozvyk křtít děti ještě před tím, než se naučí mluvit a nemůže tedy rodičům říct, ať si to odpustí. Z takových dětí nemusí vyrůst člověk, který věří ve vykoupení Kristem. Nicméně je pokřtěný, takže vzniká dlaší množina – pokřtění ateisti a tato množina je taky neprázdná.

Teď si konečně můžeme definovat množinu pokřtění. Je-li kritériem absolvování rituálu zvanýho křest, tak nutně do této množiny patří množiny církev, neorganizovaní věřící a pokřtění ateisti. Znamená to, že jsme našli dvě neprázdný množiny, který jde zařadit do pokřtění a nejde zařadit do církev. Z toho jasně plyne, že množina pokřtěných má víc prvků, než množina členů církve. Tudíž nesplňují základní pravidlo pro jejich shodu.

Teď se chvíli přesuneme do jiné části matematiky, a sice na výrokovou logiku. Pronesl jsi výrok „církev je ekumenické společenství všech pokřtěných“. Definici výroku splňuje, protože o něm jde prohlásit, jestli je pravda nebo ne. Důležitm slovem je tady slovo všech. V matematice jde o logický kvantifikátor označující, že uvedený výrok je aplikovatelný na všechny prvky množiny. V tomto případě se často používá tzv. důkaz sporem, který má jednoduchý princip – jestliže najdeš jeden prvek (číslo,.. prostě výjimku), pro který ten výrok neplatí, tak výrok neplatí. To je jedna ze základních definic a budeme se jí držet.

Výše už jsem odvodil, že množina pokřtění má víc členů, než množina církev. Našel jsem navíc dvě neprázdný množiny, který patří do jedné a nepatří do druhé množiny.

Tím byl provden důkaz sporem s nsáledujícím výsledekem: Výrok „církev je ekumenické společenství všech pokřtěných“ je nepravda.

Tady ja vidět, jak dopadne člověk, který si před spaním čte Bibli místo Bělouna :-D

Víťa říká:

petmk: :-DDD Pokud jsi schopen chápat cizí příspěvky lépe než jejich autor, proč se s námi vůbec bavíš, když chápeš naše názory lépe než my sami? Křesťan je člověk, který pokládá Ježíše Krista za Božího syna a Spasitele, který za hříchy lidí položil život. Zkusím Ti slovo církev vysvětlit matematicky: Církev = „členové Církve římskokatolické“ + „členové Apoštolské církve“ + „členové Českobratrské církve evangelické“ + „členové Apočtolské církve“ + „členové Církve bratrské“ + „Adventisté sedmého dne“ + „členové všech ostatních křesťanský“ + „křesťané nehlásící se k žádné organizované církvi“ Počty členů jednotlivých organizovaných církví se zjišťují sčítáním věřících – buďto pomocí zvláštní kolonky v archu pro sčítání lidu nebo zvláštními formuláři či pdpisovými archy – kam se kdo sám přihlásí, tam je na ministerstvu kultury počítán. Církev jsou prostě všichni křesťané.

petmk říká:

Prdinek: To taky doufám. Jenomže na kase sedí Sobotka a co posledně v debatě na ČT24 předvedl, z toho mi běhal mráz po zádech. Měl jsem ekonomiku jenom dva roky na střední, asi hodinu týdně. A během té debaty jsem zjistil, že vím víc, než ministr financí, který ani neznal definici slova zisk. Jestli je tohle nejlepší odborník na finance ve vládě, tak to potěš zadek :-( S takovým pokladníkem je opravdu možný všecko :-(

Prdinek říká:

petmk: doufam, ze pro tahani penez ze statni kasy je potreba neco vic nez jen prohlaseni o (domnelem) poctu clenu :-)

petmk říká:

Prdinek: Mě jenom trochu dostal ten kvantifikátor a jednotný číslo slova církev. Mě osobně by bylo úplně jedno, jestli mě pokřtili nebo ne. Ale není mi jedno, když si mě pak nějaká skupina lidí, se kterou nemám nic společnýho, bere jako svýho člena. O to víc mi to vadí, když počet svých členů používá jako argument k tahání prachů ze státní kasy (tzn. z mých daní).

Prdinek říká:

petmk: klidek :-) Jsi pokrteny „neznaboh“, ze se tak rozcilujes? Myslim, ze pravda bude uplne nekde jinde. Ja bych rekl, ze cirkev je jakekoliv organizovane seskupeni vericich ve stejnou viru. U krestanu je to slozitejsi v tom, ze kazda odnoz si mysli, ze je jedina spravna a proto jedina cirkev. Nekteri „obecneji“ smyslejici se snazi o sjednoceni krestanske „platformy“ a hovori o jakemsi ekumenickem sdruzeni cirkvi, ale nemyslim si, ze to je vseobcne prijatelna myslenka (zejmena pro cleny jednotlivych odnozi).

Co se tyka krestanstvi na zaklade krtu, videl bych to podobne jako s narodni prislusnosti – mas po narozeni v podstate nejakou pridelenou a temer kdykoliv ji muzes zmenit. Pro nektere prislusniky proste navzdy zustanes jejich prislusnikem at chces nebo ne, protoze oni to tak chapou. Myslim, ze pro kazdeho jedince je podstatne jak to chape on sam.

petmk říká:

Víťa: Pochopil jsem to líp, než ty. Člověk nemusí být pokřtěný proto, že věří. Ani to nemusí chtít, když ho pokřtí rodiče jako mimčo. Pokud ale nezačne věřit, není členem církve a ani o to nestojí. Jestliže říkáš všech pokřtěných, znamená to, že nemůže existovat žádný křesťan mimo církev. Já ale znám hodně těch, kteří věří v boha, ale k žádné církvi se nehlásí. Někteří ani nejsou pokřtění. A naopak třeba mě pokřtili a nejsem věřící.

Takže slovo všech si nech od cesty, jo?

Víťa říká:

petmk: Docela podstatně jsi mě nepochopil; snažil jsem se vysvětli, že slovo „církev“ neznamená jenom Římskokatolická církev, stejně jako to neznamená pouze Anglikánská církev apod. Církev je, jak jsem psal, označení pro společenství všech pokřtěných. Btw: Církev tedy nemá oficiální stanoviska, krom ekumenického překladu Bible…

petmk říká:

Víťa: Doufám, že tohle je tvůj názor a ne oficiální stanovisko církve.

Je hodně lidí, kteří jsou pokřtění a nejsou věřící. Ti jsou taky organizovaní v církvi? A co když je v jiné křesťanské církvi, to si za něj katolická církev taku udělá čárku jako za svýho, i když s jejím učením nesouhlasí? Církev je organizace a členství v ní musí být dobrovolný. Není možný tvrdit, že kdo je pokřtěný, ten je i katolík. Řekne-li oficiálně tohle, je to jasně projevem toho, že šlape po svobodné vůli těch, co s ní nechtějí mít nic společnýho a šlape tedy i po lidské svobodě, za kterou se snaží bojovat (teda aspoň to tvrdí).

To přirovnání k tělu je ale trefný. Bez hlavy (papeže) by katolická církev nemohla žít. Ale s ním to pak není víra, ale pochlebování autoritě.

Víťa říká:

Jen trochu k církvi – církev je ekumenické společenství všech pokřtěných – křesťanů. Avšak valná většina nekřesťanů ztotožňuje církev prostě s Vatikánem a papežem. Římskokatolická církev v lecčems chybovala a mnohé chyby z minulosti doposud nevyřešila, ale církev je, jak praví evangelium, tělem složeným z mnoha údů a já děkuji autorovi článku, že když mluví o křesťanství, oslovuje katolíky, protestanty i prostěkřesťany.