Nudismus - sundejte si plavky

Něco málo o nudismu. Asi každý z nás si nahotu spojuje především se sexem. Není divu, neboť při milování je nahota (alespoň do určité míry) nezbytná. To se dá říci dále už snad jen o provádění tělesné hygieny. Zbytek života prožije většina z nás více čí méně zahalena. Důvod je jednoduchý – stydíme se. Po staletí se děti od svého okolí učí, že ukazovat se nahý je nepatřičné a snad i ponižující. Hlavním tabu jsou pak pohlavní orgány. Tady se projevuje…

Co to je nudismus?

Asi každý z nás si nahotu spojuje především se sexem. Není divu, neboť při milování je nahota (alespoň do určité míry) nezbytná. To se dá říci dále už snad jen o provádění tělesné hygieny. Zbytek života prožije většina z nás více čí méně zahalena. Důvod je jednoduchý – stydíme se. Po staletí se děti od svého okolí učí, že ukazovat se nahý je nepatřičné a snad i ponižující. Hlavním tabu jsou pak pohlavní orgány. Tady se projevuje vliv křesťanství – to je vždy považovalo za nástroj chtíče, tedy za něco nečistého, co se musí skrýt, abychom odolali ďáblovu pokušení. Dnes už samozřejmě náboženství nemá takový vliv, ale nahota se stále „dobré morálce“ příčí.

Nudistická plážV takovém prostředí není divu, že nahota a sex jsou v mysli mnohých lidí téměř synonyma. Mezi oběma pojmy ale přímá úměrnost není. Misionáři se prý kdysi snažili přesvědčit ženy jednoho domorodého afrického kmene, aby si zakrývaly genitálie. Ony ale vytrvale odmítaly; styděly se to dělat ve dne před ostatními, když se to slušelo až večer v chýši před manželem. Dávaly mu totiž zahalením najevo, že je čas na noční hrátky.

Odhalování

Mnohem více vzrušující než sama nahota je totiž její odhalování. Oblečení nejen že zakryje drobné nedostatky postavy, ale hlavně vzbudí vzrušující touhu po odhalení. Hluboký výstřih a krátká sukně, to jsou nejúčinnější zbraně na muže. Nahota sama o sobě je jistě krásný estetický zážitek, ale již zde není co objevovat. Když projde po nudistické pláži dívka v těsných šatech, můžete si být jisti, že se za ní většina mužů ohlédne.

Pro koho je nudistická pláž místem erotických snů, ten by byl asi zklamán. Není o nic více sexuální než pláž běžná. Nudapláže navštěvuji často a nechci tvrdit, že bych se rád nepodíval na krásnou nahou dívku; člověk si ale na pohled na nahotu zvykne a nepřipadá mu nijak výjimečná. Ovšem i přesto, že chodíme s mojí přítelkyní rádi na nudistické pláže, nemohu říci, že bychom se nahoty nějak přesytili. Vždy znova se pak v soukromí těším, až ji svléknu.

O čem nudismus je?

V nudismu jde o něco jiného: o krásný pocit z nahoty, kdy člověka netíží mokré plavky a je jakoby blíže k přírodě. Velice rád vzpomínám na to, když jsem si zahrál nahý plážový volejbal. Dnes paradoxně zjišťuji, jak že můj názor na nahotu se blíží tomu afrických žen: být nahý je přirozené, genitálie nejsou nic nečistého. Něco sexuálního = nečistého z nich dělá těch 90% populace[1], které si je zakrývají, i když leží v třicetistupňových vedrech u vody. Vždyť jak nás pánbůh stvořil je příjemné dělat mnohem více věcí, než je jen ten sex a hygienu.

[1] Podle jistého průzkumu 10% populace navštěvuje nudistické pláže.

Komentáře

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „OK“.

Tomáš říká:

bublina: Jo, přesně tak. I když se mi to nikdy nestalo, tak vnitřně prostě cítím, že někomu vadit můžu. Takže nejlepší je místo ke slunění bez plavek určené, nebo potěší, když se někdo na normální pláži přidá a plavky si sundá, to se pak člověk cítí hnedka líp.

bublina říká:

Tomáš: No jasne, protoze nekde mimo nudalpaz, byt v odlehle zatoce nebo skrytem zakouti lomu ci rybnika muze prijit nekdo (skupinka), kdo bude mit vyhrady a hloupe reci. Na nudaplazi tohle nehrozi, takze odpada obava z reakci pripadnych puritanu.

Tomáš říká:

bublina: To je pravda, já osobně se opaluji zásadně bez plavek. Nejen na nudistických plážích, ale třeba i trochu stranou od textiláků na normální pláži. Dneska to není problém. Ale ten správný pocit uvolnění a radosti z toho, že mě sluníčko hřeje úplně všude mám stejně jen na nuda pláži.

bublina říká:

Eduard Nud: nudaplaze nejsou zbytecne, protoze je spousta puritanu, kteri maji pocit ze nahota je spatna a je treba proti ni bojovat. Takze nudaplaze jsou takove oazy (nechci pouzit slovo rezervace) pro lidi, kteri se nestydi a radi si uzivaji slunce, vody a prirozene volnosti.

Eduard Nud říká:

Tak mě napadá, že ve společnosti, kde je nahota normální asi jako vzdělání a lékařská péče, jsou vlastně nudistické pláže zbytečné. Starověké kultury hlavně Antika se také haily, ale…

Tomáš říká:

Tom: Asi se takové komedie dělají fakt jen u vás. Já jsem taky na koleji, ale jak ve sprchách tam, tak ve škole po těláku se nikdo nijak neschovává a všichni se tam pohybují nazí úplně v pohodě.

Tom říká:

Chodím do prvního ročníku VŠ a teprve ted jsme měli první hodinu tělocviku. Po tělocviku ve sprchách jsem zažil, jak jsou někteří spolužáci neuvěřitelně stidlivý.

V šatnách je k dispozici několik sprch, dríve na střední jsme sprchy nikdy po tělocviku k dispozici neměli a mě to vždy štvalo, protože když se člověk spotí tak potom ani nemá šanci se osprchovat a je to někdy nepřijemné. Když jsem viděl, ža tady v šatně je několik sprch k dispozici, byl jsem velice rád.

Po tělocviku, kde nás bylo asi kluků, sme šli do šatny a já se celkem bezmyšlenkovitě svléknul do naha a šel se na druhý konec šatny vysprchovat. A potom jsem si všimnul co dělají ostaní (nějak záměrně ani cílevědomně jsem to samozřejmě nepozoroval, ale když člověk kouká kolem seba tak vidí co dělají ostatní). Někteří neopsrchovali vůbec (tak třeba se nechtěli v té zimě máčet – to bych pochopil), někteří se fikaně zabalili do osušky (to bych také třeba pochopil), ale divné mi připadalo už, že někteří šli do té sprchy (která je zavírací a ta vanička je tak poloviční než se dělá obvykle) oblečení a tam se až svlékli (kam si položili oblečení aby ho nemačili je mi záhadou) a po osprchování se zase v té miniaturní sprše oblékli. A jeden mi rozesmál nejvíce když si na to sprchování v zavírací sprše přinesl dokonce plavky.

Já teda nevím, ale když nás tam bylo 10 stejně starých spolužáků, tak mi připadají takovéto komedie zbytečné, nemyslíte? Já občas zajdu na nadapláš a třeba doma na zahredě se koupu v bazénu zásadně nahý a nahota mi prostě připadá naprosto přirozená a nemám s ní problémy. Dělají se s nahotou ve společných sprchách takové komedie i jinde? nebo jen tady u nás?

Petr03 říká:

Omlouvám se čtenářům, nicméně z důvodu OT jsem se rozhodl debatu přesměrovat na soukromou poštu a na příspěvky odpovím každému zvlášť v momentě, kdy budu mít trochu času.

petmk říká:

Petr: Neber si to osobně, ale v pojmech národ a stát máš opravdu hokej. Nebudu dělat cokoliv pro stát. Stát je tady od toho, aby pomáhal mě jako občanovi. Co od něj mám, kromě povinnosti platit daně? Když byl zaměstnavatel v druhotné platební neschopnosti, za 14 dní zpoždění na daních, narostl dluh tak, že jsem tři měsíce neviděl výplatu a žil z úspor. Jenom proto, jak je nastavená penalizace, když dlužíš státu. Přitom by měl mít přednost občan. Díval ses do občanskýho zákoníku? Mrkni se třeba, komu můžeš odkázat majetek po smrti. Tvoje vůle nic neznamená. Nemáš ani šanci říct u doktora, koho má nebo nemá informovat o zdravotním stavu a záleží to jenom na rozhodnutí doktora, který často odmítne riskovat… Nebo celkem sranda byla s vojnou. Rok s kapesným pár stovek měsíčně a dozvěděl jsem se o termínu nástupu tři týdny předem. V situaci, kdy jsem měl dluhy po havarijní opravě domu a platil jsem tak měsíčně několikanásobek toho, co jsem dostal od zelených bezmozků. navíc s otcem v invalidním důchodě… Vojna měla smysl ve středověku, kdy se dalo bojovat s cepem nebo vidlema. Měla zdůvodnění za komančů. kdy to byla super možnost kluka izolovat od společnosti, vymýt mu mozek a naočkovat ideologii. Ale po pár letech v demokracii, kdy už i blbou pancrfaustku navádí tři počítače a GPSka? A zkoušel jsi někdy něco opravovat na domě? Je to fakt super. Na podzim začneš s papírováním, přemnožený kancelářský krysy toho polovinu postrácí a pak to zamítnou, že něco ve spisu chybí. A rozhodnutí přijde jako dárek 23. prosince s odvolací lhůtou týden, jenomže to si krysáci dají za moje prachy padla… A nakonec, stát mě ani nedokáže zaručit, že jako nekuřák nebudu inhalovat kdekoliv a kdykoliv směs dehtu a nikotinu. Dokonce ani na místech, kde to zákon zakazuje… A něčemu takovýmu má člověk pomáhat? Kde žiješ???

Nemám nic proti tomu, že bych pomohl lidem v okolí (pokud to nejsou státní úředníci nebo podobná šepleď, co ostatním jenom komplikuje život). Nemám nic proti tomu, že bych zlepšil okolní svět, ale střílet grafiťáky nesmím a ty potvory cokoliv okamžitě a střelhbitě počmárají… :-( Jsou zákonem chránění a bralo by se to prý jako vražda (přitom zavraždit se dá jenom člověk, ne dobytek). Takže se aspoň snažím zlepšit svět tady tím, že pomůžu ostatním radou, aby se vyhnuli zbytečným problémům.

Ale to jsme zase odbočili od tématu. Pokud chceš pomoct s článkem, napiš do pošty a nějak se domluvíme. Příští týden mám ale služebku, tak nevím, jak se tady ukážu.

Petr03 říká:

Cephaelis: Oprava, nebyl jsem správně přihlášen.

Petr říká:

Cephaelis: Aha, už jsem to pochopil, skvělé. Mailovky zveřejňuju jen bordelní, i tak jsem rád, že jsi odkaz smazala, Metox se mi už ozval a nebudeme už diskuzemi zatěžovat tenhle web. Článek pošlu, nevím, kam :-) Mám tu i první korekturu od jednoho skautíka-medika. Upozorňuju, článek je poměrně dosti odvážný, ale je zcela v souladu s lékařskou etikou a se skutečností.

Petr říká:

Prdinek: Dlužím Ti poděkování, před lety jsi reagoval na nějaké příspěvky z oblasti nudismu a jedna z těch reakcí byla mířena na mládence, s nímž si dnes (bohužel jenom) dopisuju, je fajn a jsem tomu rád. Kdybys před těmi x lety nereagoval, asi bych teď s ním nebyl v kontaktu :-)

Cephaelis říká:

Petr: Stejně se registruj a ozvi se z registrovaného účtu (tvůj nick bude svítit modře). To není žádná buzerace, ale jen tak se budeme moct o technických záležitostech pobavit soukromě, aniž bychom zatěžovali ostatní. Navíc není rozumné své maily uveřejňovat.

Petr říká:

bublina: Nejsem v žádném případě komunista, jsem pravičák jak bejk, a uvědomil jsem si, že na velmi rozumně podané argumenty nemohu takto odpovídat, nemohu někoho a priori ignorovat pro jeho politický názor. Odpovím však až zítra, teď toho absolutně z pochopitelných důvodů nejsem schopen. Máš zajímavé a hodnotné myšlenky a stojí za komentář. Nazdar.

Petr říká:

Cephaelis: Ahoj, splichtil jsem ten článek „Skauting, naturizmus a pohlavní výchova“, ale nevím, komu ho mám zaslat. Registrace spočívající v tom, že někam napíšu nějaké jméno a heslo, nevede na užití nějakého mejlu. Takže se pokusím poslat na mail serveru.

Upozorňuji ale, že se domnívám, že článek patří pojetím spíše někam jinam, a proto jsem se dohodl s Ivošem Žurkem, že v případě schválení bude vystaven (i) na Naturistovi. Tím schválením mám samozřejmě na mysli nejen schválení ze strany redakce (redakcí), ale i skautů, nejlépe skautských vůdců či dokonce vyšších skautských činovníků. Dopisuju si s náčelníkem a vůdcem jednoho střediska, sem tam i s dalšími vedoucími či současnými nebo bývalými skauty, takže čekám na jejich vyjádření. Prozatím posílám neschválenou verzi vč. obrázků, některé by tam třeba mohly být. Zdravím.

bublina říká:

Petr: Kdyz ty sis dovolil napsat ze ses znovu obratil k ideam superkomunismu (tenhle termin neznam, ale podle predpony super to bude asi jeste nejaka horsi odnoz bezneho komunismu :-), kdy jedinec nic neznamena, vse je podrizeno spolecnosti-statu, tedy vladnouci vrstve – desiva predstava – zadna svoboda jednotlivce), tak ja si dovolila vyjadrit nazor, ze ze spektra politickych nazoru je mi nejblizsi abarchismus. Nejsem clenkou zadneho hnuti, ale libi se mi myslenka minimalniho vlivu statu, maximalni svoboda jednotlivce a stim ale spojena maximalni tolerance k ostatnim. Takze minimalni vliv statu, zadna cenzura, minimalni dane, minimalisticka socialni politika, zadne statni dotace proti krizi (jen at si ji burziani vyzerou). Nepujdu lyncovat skiny, cikany ani komunisty, protoze jsem zaroven pacifista :-)

„Státem se rozumí území, kde je náš domov, k němuž máme historické i občanské kořeny a s nímž nás spojuje nějaký vztah.“ Na to ze mas chaos v pojmech stat, vlast, narod, … te upozornil uz Metox. Chtela jsem ocitovat nektera tva slova o nesmyslech, lzich a blabolech, ale jsem lina to hledat.

„A občanskou povinností každého je, aby hleděla na to, aby přispěl ke zlepšení světa a stavu svého státu. … Mám tím na mysli drobnou, možná ne tolik viditelnou práci, která ale má význam. Např. přikrmování lesní zvěře, vyčištění studánky, likvidace nepovolené skládky, podpora vzdělání a edukační činnost, starost o blízké či úplně cizí lidi či zvířata atd.“ Zase te uz Metox upozornil na to ze to co uvadis jako priklad neni obcanska povinnost. Ja bych jeste Metoxe upozornila, ze to neni ani tak moc dobra vule nebo slusnost, ale ze jde vzdy o motivaci vedouci k osobnimu uspokojeni.

Clovek dela veci ze dvou duvodu, bud z donuceni, nebo pro vlastni uspokojeni. To uspokojeni muze byt ruzne, bud prime (masturbace, obzerstvi, … vse co vede k prime produkci endorfinu a co tedy primo vyvolava pocit stesti a uspokojeni), nebo neprime. Neprime uspokojeni zase muze byt dvojiho druhu – racionalni (vime, ze zkusenosti nebo z logiky, ze nam nejaka cinnost prinese uspokojeni v budoucnu – treba budu stat pul hodiny u sporaku a neco kuchtit, prestoze me to moc nebavi, ale premuzu se, protoze mam ohromnou chut na neco dobreho, takze si to uvarim, cimz budu odmenena za sve pachteni) nebo iracionalni (nejake pudy, vychova, spolecenska moralka – nam rikaji/narizuji, co mame delat a obvykle pridavaji nejaky nesmyslny duvod proc). Pokud jde o ty iracionalni duvody, tak mohou pochazet z historicke zkusenosti – starame se o deti, obetujeme se jim, protoze ony se o nas postaraji ve stari – neco priroda zaridila pres pudy – treba matersky pud, kdy nam dela poteseni starat se o deti, mame radost z jejich uspechu a pokroku. Neco je z historicke zkusenosti – treba to cisteni studanek a prikrmovani zvere – puvodne nutnost a zkusenost – racionalni duvod v minulosti – kdyz studanku nevycistim, nebu mit co pit a zceho varit, kdyz v zime nebudu prikrmovat zver, chcipne hlady nebo odtahne jinam a pak zase chcipnu hlady ja, protoze nebudu mit co lovit. Neco ma puvod z minulosti blizsi – a souvisi s moralkou spolecnosti, kulturou, ktera nas nuti chovat se tak, abychom mohli patrit do spolecnosti lidi ktera nas obklopuje, ktera nas spolecensky posune po spolecenskem zebricku, prinese nam vyhody (treba ze poustime starsi lidi sednout, ze muz uvolni misto zene, …) a predava se stejne jako ta predchozi vychovou. Takze bud neco delame z donuceni nebo pro poteseni. Takze pokud nekdo tvrdi ze neco dela proto, aby zlepsil svet, nebo pomohl statu, tak je to podezrely. Bud lze, nebo je zmanipulovany bud vychovou nebo nejakou nove prijatou ideologii.

Metox říká:

Petr: Motáš dohromady víc věcí. Stát, vlast, domov není úplně to samé. Je samozřejmě zcela přirozené a správné, když člověk cítí něco pozitivního k místu kde se narodil a žije, k lidem s kterýma ho pojí společná kultura apod. Rozšiřování těchto pocitů na státní útvar (který je defacto uměle vytvořenou jednotkou) a národ (který má sice nějaké přirozené biologické kořeny ale přísně vzato je jeho identita opět pouze umělým lidským konstruktem) je už neopodstatněné a jedná se o dílo a nástroj vlády sloužící k účelu ovládání a manipulace obyčejných lidí (psychologie masy, společná identita, modla kterou je třeba uctívat a v případě potřeby se obětovat ve jménu ušlechtilých ideálů, ve skutečnosti však ve prospěch vládnoucí vrstvy).

Ty dobročinné aktivity nemají nic společného se státem, vlastenectvím či občanskou povinností, ale je to o běžné lidské dobré vůli, ohleduplnosti a slušnosti. Jenže to se nedá nějak nařizovat. Povinné konání dobrých skutků je cesta do pekel. Neochvějné spoléhání na „moudrou ruku trhu která vyřeší vše“ je však rovněž pošetilé a nebezpečné. Optimální řešení je třeba hledat někde mezi.

Jen tak mimochodem, co máš proti anarchistům? Když zmiňuješ nějaké komunistické ideje, tyhle dva směry měly k sobě v minulosti hodně blízko, všichni byli revolucionáři. Neplatí že každý anarchista je automaticky pankáč a feťák. Jinak já je tedy taky zrovna nemusím a když se někde mydlí se skiny, tak si říkám, ať se pěkně pobijou navzájem a je od těhle všech blbečků pokoj :-) Když už jsem ty skiny naťuknul. Opět další příklad hnutí, které se vyznačuje silnou skupinovou identitou, bojem ve jménu abstraktních ideálů proti nějakému nepříteli, které dává osamoceným a vykořeněným mladíkům pocit zázemí, bratrské sounáležitosti atd… Čímž samozřejmě netvrdím že skauti a skini jsou to samé. No a ještě k naturismu, mám pocit že se dá taky najít nějaké spojení s anarchismem. Obojímu je vlastní důraz na lidskou svobodu a odpor proti spoutávání ze strany autorit či společenských pravidel :-)

Petr říká:

bublina: S anarchisty nekomunikuji. P.

bublina říká:

Petr: „Ale pořád jsi mě nepřesvědčila o tom, že pouliční kamarádství je srovnatelné se správně pojatou skautskou výchovou a tím, co junáctví nabízí.“ Ale ja te o tom nechci presvedcovat. Jen te upozornuji, ze svet neni cernobilej a ze pouhe idealy nestaci. Poulicni kamaradstvi muze byt nebezpecne, prikladu mas spousty, poulicni gangy, skupiny narkomanu, alkoholiku, … spatna parta zkazi i hodneho a nekonfliktniho cloveka, filmu i pribehu ze zivota najdes dost. Ale stejne tak jsou priklady spatnych skautskych oddilu, kdy vedouci sverene deti sikanovali, zneuzivali, v horsim pripade sexualne. Zkus takto postizenym detem nebo jejich rodicum vykladat o idealech skautstvi. Ja te nechci presvedcvovat ze skaut je spatny, ze nic detem neda a ze poulicni party jsou lepsi, tak blba nejsem.

„… si jsem skoro jist, že pokud by světové skautské hnutí bylo na poněkud jiné úrovni, měla bys docela jiný názor; jejich práce by totiž byla doslova hmatatelná a byla by vidět.“ A tou jinou urovni myslis co konkretne? Jiny zpusob vyberu vedoucich? Jiny zpusob rizeni, kontroly, … ? Nebo posun samotnych idealu? Smerem k naturismu a nahote? A ten naturismus je cesta k dosazeni tech idealu, nebo samotny cil? Pokud jen cesta, co je tim cilem? POkud je to cil, jaka je podle cesta k jeho dosazeni? Ta tva nova metoda vyuky, kterou snad popises v novem clanku? Ty otazky nemyslim rejpave (jako obvykle), ale vazne (opravdu).

„Skauting je o výchově, sebevýchově a službě.“ Nemam rada vetne konstrukce ze „neco je o necem“, zavani to prazdnymi recmi „o nicem“. :-)

„Co jsi nad rámec svých povinností udělala pro můj stát?“ Ty mas svuj stat? Pokud je tvuj, nemam zadny duvod pro nej nic delat. Pokud bys ale sobecky mel na mysli nas stat, tak protoze jsem dusi spise anarchista, mela bych ti odpovedet, ze zatim asi nic, ale pokud bych pro nej nekdy neco chtela delat, tak pouze to, co ho rozbije, oslabi, zmensi jeho vliv na lidi a na me :-)

„Co já mám z toho, že jsi zažila nějaké kamaráčofty?“ Nic, nebo snad jen ponauceni, ze ne kazdy potrebuje k zivotu skautsky oddil. Nez polozis nejakou otazku, zkus se empaticky prenest do role oponenta, co v nem vyvola? Takze po me odpovedi „Nic.“ ti musim polozit podobnou otazku: „Co já mám z toho, že jsi byl ve skautu?“ Nebo co ja mam z toho ze kdokoliv byl ve skautu? Nebo co ja mam z toho ze nekdo byl v oddile, ktery jsi vedl?

Petr říká:

Metox: Musím přiznat, že tohle je jedna z mála výjimek, kde jsem udělal ohromný názorový veletoč. Ještě před pěti lety bych to, co jsi napsal, naprosto bez váhání podepsal, protože přesně, do písmene, tyhle myšlenky jsem zastával. Dnes jsem se ale po usilovném váhání vrátil k původní koncepci ještě z doby, kdy jsem jako jedenáctiletý zastával ideje, které měly zatraceně blízko k superkomunismu. (Ani jsem nevěděl, co to je komunismus, ani jaká je jeho ideologie.) Připouštím, že státem se rozumí instituce placených lidí, kteří dělají práci ve prospěch občanů státu, za níž jsou taky placeni… Jenže stát není privátní firma. Státem se rozumí území, kde je náš domov, k němuž máme historické i občanské kořeny a s nímž nás spojuje nějaký vztah. A občanskou povinností každého je, aby hleděla na to, aby přispěl ke zlepšení světa a stavu svého státu. Nikoliv nějakými fanatickými akcemi, vůbec tím nemám na mysli údajně pozitivní činnost velké části tzv. „neziskových“ organizací, jež jsou vlastně komerčními spolky. Mám tím na mysli drobnou, možná ne tolik viditelnou práci, která ale má význam. Např. přikrmování lesní zvěře, vyčištění studánky, likvidace nepovolené skládky, podpora vzdělání a edukační činnost, starost o blízké či úplně cizí lidi či zvířata atd. Máš hodně zajímavé myšlenky, většinou s nimi nesouhlasím, ale např. naposledy byly podpořeny zajímavou argumentací, která mi sice byla vlastní před léty, ale pak jsem ji opustil. Pragmatismus je opravdu pozitivní věc, všimni si, když někdo odpovídá na otázku, pročtřeba pracuje s dětmi… protože je to užitečné blablabla. Ne. Pokud si nepřizná, že mu to činí potěšení, pak je nebezpečný. TO je pragmatismus, Ale není tím to, že se vykašlu na občanské povinnosti každého slušného člověka. Necháš na ulici ležet člověka po epileptickém záchvatu? Co je ti do něj? Vždyť je to nula, nicka, ať chcípne, bídák… A teď si představ, že by se to stalo tobě.

Metox říká:

Petr: A jsme zrovna u jednoho zásadního kamene úrazu. Proč by jako měl člověk dělat něco extra pro stát, copak to je nějaké božstvo, kterému je třeba se klanět a obětovat? Vůbec ne. Stát je jen obyčejná instituce placená lidmi z jejich daní za účelem společenské organizace a správy veřejně prospěšných věcí. Člověk nemá sloužit státu ale naopak. Pokud se do toho zamíchá ještě národ tím hůř. Vlastenectví je ošidná věc, snadno se zvrhává do nacionalismu a šovinismu a k jakým tragickým koncům to vede, je z historie dostatečně známo. Ideál služby, položil sis někdy otázku: v čí prospěch?

Když narážíš na pohnuté lidské osudy, připomínám přísloví „šťastná země která nepotřebuje hrdiny“. Jejich hrdinství by vůbec nebylo třeba nebýt jiných „hrdinů“ co byli zblbnuti jinými ideály a stali se poslušnými nástroji k páchání zla. Nebylo by nakonec na světě lépe, kdyby lidi raději žili jen přízemně a pragmaticky? Všechny ideály (ať už politické, náboženské i jiné) jsou sice na pohled krásné, ale v reálu nesmírně nebezpečné a snadno zneužitelné. Myslím, že klíčová má být naopak výchova k samostatnému, nezávislému a kritickému myšlení.

Petr říká:

Veronika říká:

Petr: A vůdče, který je to ten tvůj stát? :))

Petr říká:

bublina: Ano, souhlasím! A tentokrát naprosto ve všem. Ale pořád jsi mě nepřesvědčila o tom, že pouliční kamarádství je srovnatelné se správně pojatou skautskou výchovou a tím, co junáctví nabízí. Jistěže je to otázka lidí a jejich kvalit a mechanismů kontroly atd., ale to nic nemění na tom, že si jsem skoro jist, že pokud by světové skautské hnutí bylo na poněkud jiné úrovni, měla bys docela jiný názor; jejich práce by totiž byla doslova hmatatelná a byla by vidět. Skauting je o výchově, sebevýchově a službě. Co jsi nad rámec svých povinností udělala pro můj stát? Co já mám z toho, že jsi zažila nějaké kamaráčofty?

bublina říká:

Petr: „bublina: Na rozdíl od Tebe mám srovnání. Prožil jsem totiž vše, o čem píšeš, a ještě něco navíc.“ Ja take mam srovnanmi, byla jsem v ruznych partach a oddilech – skautsky mezi nimi neni, ale je mezi nimi treba zase bridzovy klub – a to je take poucne, protoze vysledek nezalezi na nahode, ale krome umeni sehravky take na umeni spoluprace a licitace, pochopeni spoluhrace i protivniku).

„Zažil jsem v klukovském věku kamardáství, jaké není ani ve foglarovkách a jaké jsem nikdy nepoznal v žádném junáckém oddílu.“ Ja v holcicim veku take zazila kamaradstvi, jake neni ani ve foglarovkach, a narosdil od tebe jsem v detstvi poznla kamaradstvi nejen s divkami, ale i s kluky, tedy se stejnym i s opacnym pohlavim, uz jako dite jsem mela moznost poznat v cem je to stejne a v cem se to lisi. A podle me je pro budouci a hlavne pak pro partnersky zivot lepsi moje zkusenost nez tvoje jednopohlavni.

Jak na tom vlastne jsi s partnerskym zivotem, mas nejakou partnerku? Jak dlouho s ni jsi, co pro tebe znamena a co ti prinasi partnerstvi s ni? Co znamenas ty pro ni?

„Ale pochopil jsem, že mechanismy junáctví jsou nastaveny takovým způsobem, že se opravdu jedná nikoliv o to jediné, ale nejlepší, co můžeme dětem dát.“

A ja zas pochopila, ze na idealech zalezi jen castecne, ze zalezi hlavne na lidech kolem tebe a na tobe, jestli ty idealy opravdu vsichni uznavate a drzite se jich, jestli neslouzi jen jako zasterka a nastroj k manipulaci s ostatnimi a k uspokojovani vlastnich sobeckych zajmu.

O tom ze idealy nestaci se snad v postkomunistiockem svete nema moc smysl prit.

A tim ze jsem uz v detsvi prosla nekolika partami, tak vim jak fungovaly, ktere byly spatne a ktere vynikajici a tusim take proc.

UIdealy skautstvi jsou hezke, proti nim nikdo nic asi nema, ale zalezi na lidech, vedoucich tech oddilu. A to je duvod sporu, ty ted temi citacemi obhajujes idealy, ktyere nikdo nezpochybnil, tvym oponentum vadil zpusob jak jsi je presentoval, protoze to jak jsi psal v lidech vyvolalo pochybnosti o tom, ze bys byl tim idealnim vedoucim, kterym by lide ochotne sverili sve deti.

Petr říká:

Prdinek: Ahoj, řekl bych, že spíš došlo k nedorozumění, měl jsem za to, že přispěvatelé (včetně Tebe) mají v úmyslu za každou cenu útočit bez munice. Vycítil jsem to z absence relevantních argumentů, vždy šlo o pocity dospělých, které ve vztazích k dětem moc nehrají roli. Nicméně Tvoji kritiku beru a přijímám, i když s ní nemusím zcela na 100 % souhlasit.

Předpokládal jsem, že použiju citáty bývalých členů oddílu Hoši od Bobří řeky, ale bohužel jsem je nenašel :-((( Ty jsou daleko vypovídající. Například co napsal Jenda K. a další.

Petr říká:

Cephaelis: Díky, pokoušel jsem se před časem neúspěšně zaregistrovat, popřemýšlím, v čem je problém. Člíánek splichtím a rozhodně bude mít hlavu a patu, to má každý článek :-), ale rozumím. Už to mám trochu v hlavě, bude to spíš v neutrálním, čistě informačním duchu. Na diskuzi se moc necítím z časových důvodů, já už jsem tu víceméně všechno napsal, možná ne nejlíp, možná ne nejsrozumitelněji, ale od toho jsou právě reakce, abych si na nich vyzkoušel, do jaké míry ta srozumitelnost byla. Díky za informace a nazdar.

Cephaelis říká:

Petr: Omluvu přijímám a jsem ráda, že jsi se po všech těch zbytečných útocích na mě a mé nebohé děti, k tomuto kroku odhodlal.

Co se týče článku, nejlepší bude, když se zaregistruješ a na dalším postupu se domluvíš přes interní poštu s petmk nebo se mnou (už je to tak, ta zlá holka tady funguje též jako admin :-)). Pokud článek bude mít hlavu a patu, určitě ti bude dán prostor a diskuse na téma skautingu bude moci pokračovat tam.

Prdinek říká:

Petr: hele napis ten clanek, jestli chces pokracovat v debate, protoze tady jsme opravdu hodne mimo misu.

Co se tyka zminovanych citatu – poradne si je procti a pak se zamysli nad svym chovanim. Kdyz pominu, ze nektere „osobnosti“ skutecne nemusim, tak ze vsech citatu krome tveho je citit jakasi pokora a skromnost a ani naznak, pro tebe tolik duleziteho naturizmu. Cimz nechci ubirat naturismu na vyznamu. Taky jsem se nikde nedocetl, ze by „sluzba“ mela byt nejlepsim zpusobem vychovy.

Ve vztahu k tobe me nejvic zaujala cast citatu Tomáše Halíka: „Kromě jiného skýtá skauting důležitou pozitivní alternativu a takříkajíc záchrannou síť pro mnoho dospívajících, kteří se uvolnili z vazeb rodiny a hledají nové prostředí, které by je přijalo a v němž by se mohli plně realizovat.“ Bohuzel trochu komicky pak v jeho pripade vyznivaji prohlaseni o „cestne a poctive hre“, ale to je jina „pohadka“.

Co se tyka komunikace s Cephaelis (i komoleni neci prezdivky o necem svedci), tak si myslim, ze dokonale slapes po principech sveho „uceni“, kde by jednim z piliru mela byt schopnost empatie (vciteni se do pocitu druheho), schopnost naslouchat a vstrícnost vuci druhemu. Nikde se nepise o priteli ci nepriteli, bohuzel to je to prvni co delas – zarazeni na pritele nebo nepritele a zeny jsou a priori vsichi vime kde, ze? Pak je pro tebe kazdy projev nesouhlasu „rytim“. Ale verim, ze byt proti celemu svetu je unavne a pak je clovek snadno predrazdeny :-)

Uf, a to jsem se dusoval, ze uz na tebe nebudu reagovat. Proc? Ne proto, ze bys byl uchyl, na toho ses pasoval sam, ale protoze jsi hluchy a slepy ve sve dokonale nafoukanosti a nevyzralosti. Ty jsi presvedceny o opaku a ja te nebudu presvedcovat. Klidne to muze byt i pravda, ale pak tva slova nekoresponduji s ciny a i v tom pripade je nekde neco spatne. A ty to ocividne hledat nechces.

Petr říká:

… ještě několik citátů z e-magazínu Junáka. (Omlouvám se, Cephealis, nemyslel jsem to zle, jen nemám rád, když do mě někdo bezdůvodně ryje. Nad rozumnou kritikou se zamyslím, ale na rytí odpovídám rytím :-) )

„Pro mě to byl průprava pro život, taková, že jsem si najednou uvědomil, že člověk může dokázat věci, o kterých nemá tušení. Já si myslím, že děti musí zažívat jinou sociální strukturu, jiný typ zkušenosti, než jim nabízí škola a rodina a než jim nabízí ulice nebo nejbližší kamarádské vztahy.“ Saša Gedeon

„Jaký je význam skautingu? V ideálním případě nechat si mladý vyzkoušet sebe v drsnějších přírodních podmínkách, nechat je bez rodičů, školy, politiků, sekt a církví mezi sebou, učit je myslet, spoléhat na sebe, pod pevným a laskavým vedením chytrejch a vzdělanejch lidí.“ Jáchym Topol

„Absolvoval jsem jako vlče tři tábory a jako sedmiletý skládal vlčácký slib. Byl to opravdu silný zážitek − když se u táborového ohně malý kluk s vyvalenýma očima zavazuje k něčemu velkému, na celý život, to se pak vynořuje z podvědomí často. Jako režisér musíte řídit kolektiv lidí různých profesí, kteří jsou zainteresováni na společné věci. Řídit kolektiv se člověk učil už ve skautské družině… Tím, že člověk formoval jiné, formoval vlastně i sám sebe.“ Václav Vorlíček

„…byly to nejkrásnější Vánoce, když jsem pod stromečkem našel skautský kroj vlčete − čapku, blůzu, manšestráky a nádherný opasek s karabinkami.“ Theodor Pištěk

„Skauting zprostředkovává soubor mravních hodnot, které lidská osobnost i lidská společnost nutně potřebují ke svému přežití a zdravé existenci − mohli bychom je souhrnně nazvat fair play − čestná, poctivá hra. Kromě jiného skýtá skauting důležitou pozitivní alternativu a takříkajíc záchrannou síť pro mnoho dospívajících, kteří se uvolnili z vazeb rodiny a hledají nové prostředí, které by je přijalo a v němž by se mohli plně realizovat.“ Tomáš Halík

„Já si myslím, že význam skautingu vůbec neklesá, ale naopak stoupá. Svět ve třetím tisíciletí potřebuje principy, které má skauting už sto let v erbu a já k těmto hodnotám chci vést i své děti. Přeju skautingu dalších sto let.“ Tomáš Hanák

„Skauting ukazuje, že opravdové hodnoty v životě jsou trvale udržitelné – čestnost, vstřícnost vůči druhému, loajalita vůči kamarádovi. Celý skauting je výchovou proti konzumní společnosti. To hlavní je naučit se vážit si toho, co je v životě opravdu cenné a tudíž udržitelné.“ Erazim Kohák

„Junák je organizace, kde čest, přátelství, vztah k vlasti a zájem o její prosperitu patří k nejvíc respektovaným hodnotám. Je mi sympatické, že podporuje u mladé generace kladný vztah k přírodě a smysl pro týmovou spolupráci.“ Ivo Lukačovič

„Skauting je o výchově a službě – a je to ta nejlepší výchova, jakou může dospělý člověk mládeži přinést.“ Petr

Petr říká:

bublina: Na rozdíl od Tebe mám srovnání. Prožil jsem totiž vše, o čem píšeš, a ještě něco navíc. Zažil jsem v klukovském věku kamardáství, jaké není ani ve foglarovkách a jaké jsem nikdy nepoznal v žádném junáckém oddílu. Ale pochopil jsem, že mechanismy junáctví jsou nastaveny takovým způsobem, že se opravdu jedná nikoliv o to jediné, ale nejlepší, co můžeme dětem dát. Citáty: „Ve skautu jsem se naučil hlavně něčemu, co dnes chybí mnohým politikům. Jak víte, ve skautské družině se postupuje od plavčíka až po kormidelníka. Kormidelník má už velkou odpovědnost za celou družinu, rozhoduje, „poroučí“, ale nejprve se jako plavčík naučil poslouchat. A to je moc důležité. Umět se vžít do situace svých mladších kamarádů, svých podřízených.“ Václav Pačes

„Tvůj život, Jestřábe, byla veliká práce a obětování pro mladé generace, kterým jsi dal vše, co člověk mládeži může přinést. Šlechetné příklady výchovy a v oddílovém životě krásná léta naplněná láskou i vděkem těch generací, které jsi dovedl na cestu do života.“ Ota Čoček (od r. 1928 člen Foglarova oddílu Hoši od Bobří řeky)

bublina říká:

Petr: ostatnim vytykas ze te nechapou a urazi, vytykas Cephaelis ze ma hloupe argumenty a analyzuje neznameho cloveka a vzapeti analyzujes jeji budouci deti.

Tve prispevky jsou mnohem arogantnejsi a utocnejsi nez prispevky ostatnich, ti totiz projevuji jen nesouhlas s tim co a jak pises, kdezto ty sve kritiky urazis a napadas a obvinujes s ignorantstvi (ze nectou pozorne tve prispevky a nesnazi se te pochopit).

A to tve „PS: Skauting dokáže nadchnout každého. Správný oddíl má mít potenciál uspokojit zájmy každého člena. A každý kluk a každá holka touží po společnosti a kamarádech a uznání. Nikde se ovšem nedostane tak dobrých kamarádů a takového uznání jako ve správném skautském oddílu. Protože prožitky tam prožité se nedají ničím nahradit. Na to rodina, škola a klukovská či holčičí parta prostě nestačí.“

To je podle mne manipulativni ideologie jako vysita. Podobne jako komunismus hlasal ze je nejlepsi, ze da kazdemu praci jakou bude chtit, ze vsichni budou mit vsechno, … tak tvuj skauting da nejlepsi vychovu detem. Nikdy jsem do skauta nechodila, ale chodila jsem a chodim do par sportovnich oddilu, byla jsem v nekolika partach ve skole a v lete na vsi u babcky na prazdninach. A ta vesnicka parta byla to nejlepsi, kde dite pozna svet take z jine nez te oficialne organizovane a dospelymi ovladane stranky. Dopeli ho ridi v rodine, ve skole, v zajmovych krouzcich. Pak ma dite take mit nejake soukromi a take nejakou partu a priblizne vrstevniku, kde pozna jak funguje skupina, spolecenske vztahy nerizene dospelymi. Narozdil od skauta byla ta parta smisena, kluci i holky cca od 10 do 14 let, a prave ta smisenost byla podle me nejdulezitejsi. Kde jinde maji deti poznat opacne pohlavi? Nemyslim tedy sexualne, ale spolecensky. V jednopohlavnim skautu? To podle me nenauci deti kooperaci mezi pohlavimi, prirozenou delbu prace a poznani zajmu opacneho pohlavi, jak se domluvit, jak resit spolecne problemy. To cos psal o holkach jako nepriteli skupiny kluku, to je umele vytvareni antagonismu.

Nemam nic proti skautu, je spusta deti, kterym to vyhovuje, rodicu, kteri to podporuji, ale netroufnu si tvrdit ze je to idealni pro vsechny a ze to nelze nicim nahradit.

Petr říká:

petmk: Čím dál častěji uvažuju o tom, že bych opravdu asi měl splichtit článek se zaměřením využití skautingu pro pohlavní edukaci a prvky naturismu ve skautingu, takže mi prosím napiš, komu to mám dohodit, až to budu mít. Nevím,zda lze použít mailovku web@sexus.cz. Dík.

Petr říká:

Metox: Nazdar, skauting je o výchově a službě a je jasné, že se to opravdu nemusí zamlouvat všem, protože to není pro lenivé, pohodlné chudáčky, kteří neznají nic jiného než zábavu (což jsou či budou děti Cephealis). Nevím, co to znamená „být po chuti“, prostě pokud čtu výtvor, v němž pisatel prokazuje totální neznalost snad úplně všeho, ale je s to mě poučovat a připomínat, jaký jsem křupan, pak zcela zákonitě takového člověka buď ignoruju, a pokud nedá pokoj, zametu zem. To možná není skautské, ale ne ní to v rozporu s rozumem.

Skauting JE o něčem á la nudismus. Je to jeho naprosto neoddělitelnou součástí. Vyplývá to už z jeho podstaty. Protože je to velice důležitý výchovný prvek. Že se tak neděje, to lze přičíst zbabělosti vedoucích, masáží, kterou zažili ze strany společnosti a jiných vůdců a dále pak samozřejmě přístupem veřejnosti obecně (typickou představitelkou je Cephealis a Ty). Pokud bys věděl, v čem spočívá smysl a význam skautingu a jeho výchovných metod, byl bys zatraceně vděčný, že něco takového existuje. Cituji Foglara (přibližně): „Kdybyste věděli (rodičové), jak jednají, co dělají a hlavně jak mluví ti, kteří neprošli skautskou výchovou, děkovali byste dnem i nocí, že Váš syn chodí do skautského oddílu, jako vzácné medicíny byste si vážili každé minuty, kterou Váš syn v oddílu stráví.“ PS: Skauting dokáže nadchnout každého. Správný oddíl má mít potenciál uspokojit zájmy každého člena. A každý kluk a každá holka touží po společnosti a kamarádech a uznání. Nikde se ovšem nedostane tak dobrých kamarádů a takového uznání jako ve správném skautském oddílu. Protože prožitky tam prožité se nedají ničím nahradit. Na to rodina, škola a klukovská či holčičí parta prostě nestačí.

Metox říká:

Petr: Skautské zákony dopodrobna neznám, mám akorát nějaké všobecné povědomí z nejrůznějším způsobem posbíraných informací. Rozpitvávat to nehodlám, protože by se to akorát zvrhávalo v další obsáhlou debatu a jenom bys napadal že nemá co posuzovat ten kdo o tom nic pořádně neví. Řeknu ti pouze stručně obecně, není to o něčem zásadním nepřijatelném. To co skauti dělají a vyznávají není v zásadě špatné, jde především o míru, způsob, styl apod. Prostě mně to nějak netáhne, neoslovuje a tak tomu bylo i v dětství. Ne všichni jsou stejní a ne každého kluka to chytne tak nadšeně jak si to představuješ. Nechť se každý drží svého jak chce ale přitom toleruje odlišné.

Jinak mně to už celé přestává bavit a znechucuje mně tvůj arogantní postoj k cizím příspěvkům co ti nejsou po chuti. Myslím že už bylo řečeno víc než dost a nejvyšší čas si dát oddech a vrátit se v této diskuzi od skautingu zpátky k nudismu.

Petr říká:

Prdinek: … takže je to normálka a není třeba kluky ještě více zahanbovat a ztrpčovat jim život. O což jsem se mimochodem pokud možno snažil, když se jim to stalo (v několika případech jsem toho byl svědkem).

Prdinek říká:

Petr říká:

Tahle debata byla odstartována spekulováním, jak se má zachovat vzrušený klučina na nudapláži. Tahle věc byla víceméně zametena pod stůl jakože něco, co se nevyskytuje, takže není třeba to řešit. Dobře. Dal jsem si práci a přes noc jsem se podíval do alb s fotkami z nudistických pláží. Počet fotek, na nichž naprosto zcela jasně a zřetelně jsou kluci (různého věku) vzrušení, dosahuje čísla dvacet. možná víc, což je nějakých pět procent. Takže?

Petr říká:

Opravuji: Pak to psaním příspěvků, které pro mě a kohokoliv nemají žádnou informační hodnotu a navíc nejsou pravdivé, nemusíš ztrácet čas.

Petr říká:

Cephaelis: Slečno, na nějaký argument místo hloupého analyzování cizího člověka se nezmůžš? Pak to psaním příspěvků se, které pro mě a kohokoliv nemají žádnou informační hodnotu a navíc nejsou pravdivé. A už vůbec nechápu, kde někdo bere odvahu mi cosi podstrkovat, nadto povýšenectví a pýchu. Zamť si před vlastním prahem.

Cephaelis říká:

Petr: Tvůj způsob diskuse zdá se mi poněkud nešťastným, řečeno slovy klasika. Všechny, co mají hodně odlišný názor vyštípeš (tj. dáš jim jasně najevo, že diskusí s nimi nebudeš ztrácet čas) a selektivně odpovídáš jen na to, co se ti hodí. Přitom všem jsi narcistně přesvědčený o tom, že svou práci s dětmi děláš naprosto dokonale a není, co by se ti dalo vytknout. Tož se tady měj. Vnitřní nepřítel ti to tímto přestává kazit, dopil ranní čaj a jde pracovat.

Petr říká:

petmk, metox: Oba dva máte pravdu jen částečně. Normální kluk (tedy ne něco jako já) potřebuje zvláště v pubertě najít sám sebe a potřebuje zažívat dobrodružství s partou kamarádů. Skauting je hra, která této touhy, touhy po dobrodružství, po kamarádství atd. využívá a formou hry transformuje na výchovný prvek. Děcka pak mají možnost naplnit své potřeby dané věkem a ještě se vychovat, naučit se někoho mít opravdu bratrsky rád. A proto existují různé formy skautingu v závislosti na věku (to jste ale jaksi nezmínili, že). Jiný přístup je u oldskautů a jiný u skautů. Nelíbí se mi, že se nedokážete vcítit do pocitů a tužeb dětí, zvláště kluků. Máte myšlení jako rodičové. Nemůžete tak posuzovat, co je pro to děcko nejlepší, protože ho neznáte. Oba dva.

Záleží na oddílu. Některé jsou ateistické až hrůza (a je to dobře). Na druhou stranu některé tradiční věci, jako třebas Betlémské světlo, dokáží oslovit i takové antikristy, jako jsem já, protože mají nepopiratelnou duchovní (tedy nikoliv nutně náboženskou!!!) hodnotu, ktrou stojí za to přijmout plnými doušky. A já toto podstoupím rád. S náboženskými obřady v oddílech a náboženským parazitováním ale vyjadřuju zuřivý nesouhlas. S tím jsme zajedno.

A ještě drobnost: Tohle je moje premiéra. Já nějaké diskutování tohoto druhu ignoruju, ale tentokrát dělám výjimku (a velmi rád). Je to poprvé, kdy musím obhajovat to, co mě měli naučit vedoucí (ale co jsem se naučil a pochopil sám). Poprvé, kdy veřejně vysvětluju principy skautství v takové podobě, v jaké jsou. PS: Který princip skautingu a který bod Zákona je vám nejbližší? Který zcela odmítáte? (Já mám své favority, ale teď neprozradím.)

Metox říká:

Petr: Taky jsi mně překvapil, to jsou změny jak na houpačce. Jednou příkré zatracování, podruhé velebení. Mám z tebe pocit, že trpíš silnou potřebou úzké identifikace s jinou osobou. Přátelství na život a na smrt, v kterém ti dva jsou jedno tělo a jedna duše a plně se shodují v názorech a myšlenkách. Z toho důvodu ti tolik imponuje skautství, protože v sobě obsahuje podobné naivní romantické ideály. V reálném životě je však normální, že i blízcí lidé se neshodují ve všem na 100% a mají v některých ohledech rozdílné názory. Což není důvod k hádání se do krve ale k vzájemnému ohledu a toleranci.

petmk: Jasně, to chápu (a rovněž jsem zmínil). Člověka vychovává prakticky každý působící vliv. Šlo mi o výhrady proti záměrné výchově s určitým cílem. Tam musí být splněna podmínka, že se s tím jako rodič plně ztotožňuju, jinak do takové organizace děti nepošlu, protože přirozeně nechci, aby mi je někdo předělával k obrazu svému, jinak než je vedu sám.

petmk říká:

Metox: Ovlivní tě (a tím i trochu vychová) komunikace s kýmkoliv. Nemusí to být ani rozhovor z očí do očí. Například před rokem jsem četla jednu knížku o tom, aj se naučit myslet. Teď, po roce, jsem se k ní vrátila bilancuju změny a zjistil jsem, jak moc jsem se v tomhle ohledu za ten rok změnil. Za poslední hodinu, co se tady po kouskách prokousávám touhle debatou, jsem pochopil zase jednu věc – ač je sklauting blízko přírodě a z principu blíž k naturismu než ke katolické církvi, z nepochopitelných důvodů se chová přesně opačně…

petmk říká:

Petr: Myslím, že to byl jeden tvůj kolega, kdo srovnával velikost vesmíru s lidskou blbostí :-)

jinak když se na to podívám prakticky – dítě potřebuje:

  1. Soukromí – to má večer doma a část času, kdy je sám prospí.
  2. Oporu, zázemí a pozorování partnerských kompromisů a soužití. Tomu (v ideálním případě) zajistí rodina.
  3. Vzdělání – to zajistí škola. tam ale není čas a příležitost na cokoliv jinýho.
  4. Musí se naučit komunikaci s vrstevníkama a s dalšíma. To jde jenom mimo školu a mimo rodinu (předpokládám, že 20sourozenců mít nebude). Ale musí umět komunikovat i s klukama, i s holkama. Takže volnočasová aktivita ve skupině pod dohledem dospělých.

Skautům v dnešní podobě bych ale děcko nesvěřil, na můj vkus mají až moc blízko ke křesťanství. Když vidím, jak se angažují v čistě církevních věcech, jako je betlémský světlo a podobně,…

Za sebe můžu říct, že by mě bylo milejší mít děcko, který lítá nahý kolem rybníka, než děcko, který po večerech před spaním pochlebuje stvořiteli, který existovat nemůže (aspoň ne v podobě, v jaké ho prezentuje křesťanství).

Petr říká:

Metox: Překvapils jsi mě. Velmi. Jsem potěšen, že má s Tebou víceméně společné vidění světa. Jasně, nepatří to sem, ale cítím, že to prostě napsat musím. Je to příjemná změna po všech těch nesmyslech, které jsi napsal. Protože se domnívám, že Tvůj náhled na tzv. humanitní „vědy“ je správný. Tak a k věci: Skauting se neustále vyvíjí, bohužel pod praporem WOSMy spíš ke komercializaci, bohužel. Skauting se vyvíjí i u nás, za všechny příklady uvedu Nový výchovný program Junáka, s nímž jsem se začal seznamovat a docela se mi líbí. Chci připomenout, že to, co tu prezentuju, jsou myslím obecně ve skautském ranku známá fakta, mohl bych se na to vykašlat po všech těch zkušenostech, ale to by bylo ode mě zbabělé. Nejsem žádným „prorokem“, tohle jsou u mě do krve prohádané věci a občas se zapomenu, že je neřeším s těmi, se kterými jsem se o tom hádal. Abys rozuměl, i např. Junák je prodchnut pitomci, kteří tyhle věci neznají. Tak jsem rád za poslední komentář a budeš-li sem psát podobně kvalitní, pak budu vděčný.

Metox říká:

Petr: Znovu opakuju, nikdo tě nenutí odpovídat pokud se ti cizí příspěvky nelíbí. Nemám chuť se donekonečna hádat, ani nikoho nachytávat na švestkách. Pouze prezentuju vlastní pohled, ať si s ním každý naloží jak chce.

Tvoji sebekritiku vítám, už jsem měl nutkání napsat, že tak jako ty v této diskuzi se pravý skaut přeci nechová.

Uvědom si že pedagogika není fyzika a neexistují v ní nezpochybnitelná fakta potvrzená experimentálními důkazy. To je ostatně vlastnost všech společenských věd, že neoperují s takovou mírou jednoznačnosti a přesnosti jako vědy přírodní a existuje v nich široký prostor pro různé názorové školy a proudy. Tím pádem do toho může i laik snáze kecat.

K původu skautingu a kvalitě jeho zakladatelů. Co vzniklo před 100 lety, přirozeně odpovídá míře tehdejšího vědění, mentalitě a potřebám tehdejší společnosti. Dneska jsme zas někde úplně jinde. Jistěže nekteré věci jsou stálé a neměnné, ale jiné jsou poplatné době a dnes již překonané a neodpovídající moderním podmínkám. Každá organizace která se nereformuje a nejde s dobou zákonitě zkostnatí a ztratí kontakt s realitou. Zda je ve skautingu nějaký opravdový vývoj nevím, vnímám akorát ty tradicionalistické tendence.

Pořádně a opravdově. Jestliže je tomu tak, že se praxe liší od ideálu, nediv se že se setkáváš s odpůrci. Ti totiž posuzují právě na základě té pokřivené reality. Jinak ale na mně opět děláš dojem člověka trpícího prorockým komplexem, který je přesvědčen, že zrovna on je ten vyvolený co zná jedinou pravou pravdu a v důsledku nepochopení ze strany nepřátelského okolí pro ni trpí. Doporučoval bych trochu vychladnout.

Petr říká:

Metox: Koukám, že jsi mě načapal na švestkách a na tom, že taky ne vždycky pořádně čtu, co napíšeš.

„Pro lidi s výchovnými ambicemi mám vzkaz ať si pořídí vlastní děti a cizí nechají na pokoji.“ Dobře, je to Tvůj názor, ale pedagog z Tebe nebude. Skautská výchova je o tom, co je neralizovatelné ve škole nebo doma, protože tam na to není vhodné prostředí. Ty ale taky opravdu nečtěš, co píšu. Jasně jsem napsal, že úloha vůdce je minoritní, vychávají se děti navzájem a z vlastní vůle v kolektivu dětí. To žádný jiný spolek, žádná ideologie takto nedokáže. A nedokáže to ani rodič, podotýkám. Ostatně, nikdo Tě nenutí přihlašovat děti do oddílu. Pokud jsi tak pyšný a naivní a myslíš si, že to umíš líp… že jen s pomocí boží dokážeš ty sám svoje dítka vychovat líp… prosím, jako rodič máš na to právo. Skauting byl a je ale vytvářen profesionálními pedagogy, myslíš-li si, že se svými (mizernými) znalostmi z oblasti pedagogiky trumfneš pedagogická esa, prosím, nikdo Ti v tom bránit nebude. Následky si ale vylížeš do dna.

Kdepak, není nad skauting…

pokud se dělá pořádně a opravdově, což jsem prozatím nikde nezaregistroval, bohužel.

Petr říká:

all: Napadlo mě, že některé „útoky“ z mé strany mohou být vnímáný jako osobní urážka, což bych nerad. Bohužel jsem jaksi zapomněl dopředu upozornit, že při debatěních někdy zapomenu na dobré mravy, protože mi jde o věc, ne o to, zda jsem někoho nenas… Tak doufám, že se tak nestalo, pokud ano, pak dotyčného/dotyčnou prosím, by se „odes…“ :-))