Sexuálne deviácie

Sexuálne deviácie sú dnes už odkrytou témou. Začína sa o tomto probléme hovoriť otvorene, a veľa. Ich príčina však zostáva naďalej zahalená tajomstvom. Niektorí hovoria o vrodených predispozíciách, iní zas o významnej úlohe socializačného procesu a výchovy, ďalší vyzdvihujú moment, situáciu, ktorá u človeka vyvolá takúto poruchu, situáciu, ktorá je tzv. spúšťačom.

Každopádne, sexuálne deviácie sú poruchou čoveka, ktorý nemôže prežívať sexuálne vzrušenie a sexuálne uspokojenie „normálnym spôsobom“, teda spôsobom, alebo s takým sexuálnym objektom, ktorý je akceptovaný spoločnosťou či kultúrou.

Všetky ľudské vlastnosti, medzi ktoré patrí aj sexuálne správanie človeka, nie sú jednotným stavom rovnakým pre všetkých, ale je to zložitý súbor vlastností jednak fyziologicky vrodených a jednak získaných z kultúrno-sociálnych zdrojov. Oba tieto elementy sú článkami relatívne pevne usporiadaného a harmonicky fungujúceho systému, ktorý je regulovaný cyklami spätných väzieb, ktoré zabezpečujú rovnovážny stav.

Opačná spätná väzba vedie k patologickým fenoménom, ktorých reprezentantom v ľudskom sexuálnom správaní sú sexuálne deviácie. Väčšina z týchto deviácií nepredstavuje pre ľudskú spoločnosť nebezpečenstvo, avšak časť deviácií, hlavne tých, v ktorých sa uplatňuje násilie, predstavuje pre okolie menšie, alebo až značné nebezpečenstvo. Podľa štatistík sa sexuálnych deliktov dopúšťajú najmä muži vo veku do 30 rokov, a z nich asi pätina je sexuálne deviantných.

Viaceré štúdie však poukazujú na to, že útočné správanie nebýva len biologickým fenoménom, ale že veľký vplyv majú aj sociálne faktory, ktoré sa vytvárajú v určitom type spoločnosti, a taktiež je veľmi ovplyvnené sociálnym prostredím, v ktorom sa jedinec vyvíja. Každý jedinec má svoj individuálny pohľad a názor na sexualitu, svoju a aj iných, ktorý sa môže meniť v čase i situačne, dôležité je vytváranie všeobecnej mienky a prístupu.

V dejinách ľudstva sa striedali obdobia postoja k sexualite a k sexu v širšom poňatí. Od úplne „voľného“- liberálneho až po tabuizovanie a zaradenie sexu do kategórie hriechu. Krajné názory však škodia a niekedy priamo ovplyvňujú, až znemožňujú, štúdium sexuality v celej jej zložitosti a dynamike. Viktoriánska doba napríklad uvalila embargo na sex na veľmi dlhé obdobie.

Sexuálnym deviáciám podlieha len jedno až dve percentá populácie. Na Slovensku je iba jedno oddelenie pre liečenie sexuálnych deviantov, ktoré sa nachádza vo väzenskej nemocnici v Košiciach. Ďalšie takéto civilné lôžkové zariadenie u nás neexistuje. Devianti sú odkázaní na to, aby absolvovali celý trest, ktorý im vymeria súd. Ten ich však netrestá za deviáciu, ale za správanie. Deviácia je vrodená. Nositeľ napríklad pedofilnej deviácie za ňu vôbec nemôže. Nesie však zodpovednosť za to, že sa pedofilne správa. Ak je človek takto postihnutý, musí sa sám naučiť zdržiavať, kontrolovať sa.

Sexuálne deviácie môžeme rozdeliť na:

  1. Poruchy sexuálnej orientácie
  2. Poruchy sexuálnej identifikácie
  3. Poruchy v sexuálnej aktivite
  4. Kombinované deviácie

A) Poruchy sexuálnej orientácie

Pedofília

Pri tejto poruche je preferovaným a eroticko-sexuálne vzrušivým objektom nezrelý jedinec, pričom má vysokú schopnosť vcítenia sa do psychiky nezrelého objektu. Sexuálne aktivity pedofilov neprekračujú rámec dotykových kontaktov genitálu obete. K pohlavnému kontaktu dochádza výnimočne. Ide sa o celoživotnú deviáciu, pričom veľa pedofilov je spôsobilých pohlavného styku so sexuálne zrelým jedincom. Ak pri pedofílii dochádza aj k pokusom o koitálne aktivity s nezrelou obeťou, stáva sa tento jedinec pre spoločnosť nebezpečným, najmä ak sa táto jeho deviácia kombinuje aj s ďalšími psychickými poruchami. Pedofil sa orientuje na maloletých, orientáciu na mladistvých nazývame efebofília.

Najznámejším pedofilom je napríklad Lewis Caroll, matematický expert a tvorca fantastického príbehu o Alici v krajine zázrakov.

Fetišizmus

Tento pojem prvýkrát vyslovil alebo vysvetlil už v roku 1888 Binet: Ide o erotický záujem a preferenciu určitého symbolu sexuálneho partnera, tento symbol nemusí byť sexuálneho charakteru (napr. koža, bielizeň, chodidlá…) Jedná sa prevažne o veci osobného charakteru – najmä oblečenie, alebo o časti tela sexuálneho partnera. Tento náhradný objekt sexuálneho záujmu, ktorý má symbolický význam sa nazýva fetiš.

Erotická fixácia na oheň sa nazýva pyrofília, na telesné výlučky exkrementofília, na mŕtvoly nekrofília. Prvé prejavy fetišizmu sa zaznamenávajú už v detstve a puberte.

Transvestitizmus

Prezliekanie sa do šiat opačného pohlavia, ktoré vedie k sexuálnemu vzrušeniu. Prvé prejavy sa objavujú v detstve a v adolescencii, v niektorých prípadoch táto deviácia pretrváva až do dospelosti, zrelý jedinec však svojím správaním nie je nebezpečný pre spoločnosť.

Zoofília (sodomia)

Pohlavné zneužívanie zvierat k dosiahnutiu sexuálneho vzrušenia. Iniciálne prejavy sa môžu objaviť v puberte a včasnej dospelosti. Podľa výsledkov štúdií je táto deviácia preferovaná a rozšírená najmä medzi farmármi v strednej časti USA.

K týmto poruchám bola donedávna zaraďovaná aj homosexualita, ktorú WHO vyňalo zo zoznamu chorôb a v súčasnosti je považovaná za širšiu variačnú formu sexuálneho správania.

B) Poruchy sexuálnej identifikácie

Transexualizmus

Základným prejavom transexualizmu je trvalý nesúlad medzi anatomickým pohlavím a sexuálnou identitou. Jednoducho povedané, ide o “dušu jedného pohlavia uväznenú v tele druhého pohlavia”. Všetko to, čo jedinec robí, dáva okoliu najavo, aj prejavy sexuálneho vzrušenia naznačujú, do akej miery sa cíti ženou, resp. mužom.

Porucha pohlavnej identity sa vyskytuje veľmi vzácne. Tento nesúhlas s opačnou anatómiou pohlavia prerastie v túžbu zbaviť sa ho a mať možnosť žiť ako jedinec opačného pohlavia. Transexuáli cítia voči svojim orgánom odpor, preto do značnej miery eliminujú možnosť pohlavného styku so svojím partnerom. Prvé príznaky sa objavujú v detstve a puberte.

K zvýšeniu pravdepodobnosti rozvoja transexualizmu prispieva aj detská feminita u chlapcov, alebo detská muskulinita u dievčat. Dievčatá s touto poruchou majú pravidelne skupiny chlapčenských priateľov, inklinujú k chlapčenským hrám a športom, prejavujú nedostatok záujmu o hry s bábikami. Naopak, chlapci sa zaujímajú najmä o ženské aktivity, vyhľadávajú spoločnosť dievčat, vyhýbajú sa akýmkoľvek prejavom agresivity.

Takmer 75% týchto chlapcov sa prezlieka do dievčenských šiat. Asi 30– 50% z nich sa vyprofiluje homosexuálne. Porucha sa vyskytuje najmä tam, kde je veľmi tesná väzba dieťaťa na matku a absencia otca v najranejšom detstve chlapca. U dievčat je to najmä častá neprítomnosť matiek a nedostatočný citový vzťah k dcéram. Taktiež niektoré prípady transvestitizmu sa môžu vyvinúť v transexualizmus.

C) Poruchy v sexuálnej aktivite

Exhibicionizmus

Je najčastejšie sa vyskytujúca sexuálna deviácia. Exhibicionista sa sexuálne vzrušuje tým, že sa obnažuje pred ženou, s ktorou sa však nepokúša komunikovať iným spôsobom. K vyvrcholeniu dospieva pomocou masturbácie. Počiatočné štádium vývoja tejto deviácie nastáva v adolescencii až dospelosti. Konanie exhibicionistu nie je spravidla pre spoločnosť nebezpečné, pretože sa nepokúša o pohlavný styk so svojou obeťou. Pokiaľ sa pokúša o komunikáciu vulgárnym slovníkom, alebo násilnými gestami, nejedná sa o pravého exhibicionistu, ale môže ísť o sexuálneho agresora.

Exhibicionizmus sa nepovažoval vždy za zvláštnosť alebo sexuálnu deviáciu či nejakú poruchu. Boli časy, kedy to bol zvyk, dokonca sa to vyžadovalo ako vyjadrenie rešpektu a úcty návšetvníkovi. Tak sa stalo, že kráľovná írskeho Ulsteru spolu so svojimi 600 dvornými dámami, pri návšteve istého významného hosťa prišla oblečená do šiat, pod ktorými nemala spodnú bielizeň a na počesť hosťa si všetky zdvihli sukne. Iným známym exhibicionistom bol biblický Noe, ktorý sa opil počas plavby na arche a pred svojími synmi si zo seba tancujúc postŕhal šaty.

Voyerstvo

Sliedenie po obnažujúcich sa ženách, alebo milostných pároch pri ich sexuálnych aktivitách, s cieľom dosiahnuť sexuálne vzrušenie. Vyvrcholenie dosiahne jedinec masturbáciou. Prvé prejavy sa vyskytujú v rannej dospelosti. Na uspokojenie potrieb pre voyerov slúžia striptízové podniky a peep show.

Masochizmus

Masochista dospieva k sexuálnemu vzrušeniu navodením si vlastného utrpenia, ponižovaním, fyzickým a psychickým násilím voči vlastnej osobe. (napr. bičovanie, kvapkanie horúceho vosku na telo, zväzovanie povrazmi…) V partnerskom správaní sa masochista podieľa na takých aktivitách, ktoré vedú k jeho týraniu, niekedy až po ohrozenie vlastného života s cieľom stupňovania svojho sexuálneho vzrušenia. (napr. udusenie sa v igelitovom vrecku).

Sadizmus

Je zámerne pôsobené fyzické alebo psychické utrpenie inej osobe na dosiahnutie vlastného sexuálneho vzrušenia. Toto týranie môže naberať na intenzite, čím môže byť vážne narušené zdravie kooperujúceho partnera, ktoré môže mať za následok stratu života partnera. Sadista sa môže stať nebezpečným pre okolie, pokiaľ si nevie nájsť spolupracujúceho partnera (zväčša masochistu), čím si môže v spoločnosti vyhľadať neznámu obeť, ktorej môže spôsobiť ublíženie na zdraví aj s následkom smrti. Prvé prejavy vo forme sexuálnych fantázií, sú často prítomné v detstve. Môže mať formu heterosexuálnu, bi- alebo aj homosexuálnu.

Najznámejším sadistom z histórie je známy markíz de Sade.

Sexuálna agresivita

Základným prejavom je sliedenie sexuálnej obete, ktorú agresor prudko zráža k zemi, znehybňuje, odmieta kontakt s obeťou, okrem násilného a zvlášť hrubého obchytávania, prípadne násilím dosiahnutého pohlavného styku. Jedná sa najčastejšie o mužov vo veku 30 rokov, psycho – a socio – sexuálne nezrelých psychopatov, či alkoholikov.

Miernejšou formou sexuálnej agresie je:

  • frotérstvo (ide o tzv. trenie, najčastejšie v dopravnom prostriedku, kedy sa frotér otiera alebo dotýka ženy až dovtedy, kým neejakuluje)) a
  • tušérstvo (dosahovanie vzrušenia dotykmi intímnych miest – zadok,prsia, genitálie – anonymných ženských objektov, najčastejšie v tlačenici v dopravnom prostriedku alebo v dave).

D) Kombinované sexuálne deviácie

Ide o jedincov, u ktorých dlhú dobu alebo natrvalo prevládajú kombinácie sexuálnych deviácií, čím sa môžu stať veľmi nebezpečnými pre spoločnosť, v ktorej žijú. Ide najmä o atypických expózerov genitálu, ktorí sa obscénnym spôsobom, prípadne agresívne snažia o nadviazanie kontaktu s obeťou. Zaraďujeme sem aj pedofilných alebo efebofilných sadistov zameriavajúcich sa na maloletých a mladistvých, čím sa svojím konaním stávajú obzvlášť nebezpečnými.

Sexuálne deviácie sú problémom, ktorý sa musí riešiť, ale ešte sa celkom neprišlo na to ako. Psychologické testy síce dokážu v človeku odhaliť sexuálnu úchylku, ale je nereálne, aby sa takýmto testom podrobovali ľudia masovo, preventívne. Demokracia otvorila mnoho dvier, ktoré boli predtým zatvorené, a za jednými z nich sa skrývala aj trinásta komnata. ľudí omráčili všetky tie nové veci, ktoré predtým nevideli, nepočuli.

Komentáře

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „OK“.

maranaka říká:

aha. už vidím všechny reakce

maranaka říká:

babičky… kdyby to šlo, ráda bych jim je svěřila. To si piš. A ještě k tomu na celý víkend. Nechce se mi to dál rozvádět. Pro jednu je to moc práce a pro druhou :" ona to zvládla sama tak já to přece zvládnu taky". Neřekly to přímo takhle, shrnula jsem to.Nikdo se nenabídne a vnucovat jim je nechci. A ne že by nevěděly, že by nám bodnul volný víkend. Nevím jestli se to tam zobrazí. Je to tady nějaké divné. Nebo to blbne u mně?

maranaka říká:

Co to tu blbne. Před chvílí jsem odesílala odpověď brusince, nikde tu ale teď nevidím ani odpověď a ani její otázku. Chtěla jsem reagovat ještě na ostatní a zmizli.???

Maranaka říká:

Brusinkaa: Máš pravdu. Není to optimální.Zlepšuje se to „za pochodu“, jinak to snad ani nejde. Už spí spolu v jednom pokoji (asi půl roku). To je úspěch. Děti nejsou „až takovou překážkou“, vedeme spolu intimní život. Ale… prostě to noční probouzení či pláč v kteroukoliv nečekanou chvíli mě mírně vyvádí z míry. Každý jsme jiný a každý se s tím jinak dokáže vypořádat. Mně to nějak nejde.

petmk říká:

Maranaka: Nejde je ani šoupnout na víkend k babičce?

petmk říká:

Brusinkaa: Jde taky o bydlení. V paneláku asi nejdou používat takový finty, jako radovánky v ložnci v podkroví během toho, co děti plní bobříka odvahy ve sklepě s vidinou kopce zmrzliny :-)

Brusinkaa říká:

Maranaka: Nevím, jak velké máte děti. Těšit se, až povyrostou na úkor současné spokojenosti v intimním životě není otimální. Obvzlášt pokud vidina zlepšení je v nedohlednu, výhledově třeba až za několik let. Podle mého názoru je důležité zkvalitnovat manželský život „za pochodu“, nemyslet si že v budoucnu se problémy samy od sebe zlepší či vymizí. Pro mě těžko pochopitelné, že děti mohou být až takovou překážkou, ale asi to každý vnímá jinak.

Maranaka říká:

Prdinek: Dětí, se „zbavit“ opravdu neda. Mám je moc ráda, ale ani si nedovedeš představit, jak se těšíme, že až budou starší, tak třeba odjedou oba dva na tábor. Jestli se toho dožiju:-). A obzvlášť s tvou poslední větou naprosto souhlasím.

Prdinek říká:

Maranaka: ptam se jeste jednou, neda se deti aspon na chvili „zbavit“? Aby byl jisty klid i u milovani s manzelem? Jiste, ze v delsim vztahu obcas nekteri zatouzi po potvrzeni svych kvalit „u nezavisleho soudce“ coz se pak muze projevit treba flirtem. Nenazyval bych to hned nudou pramenici ze stereotypu. Domaci sex muze byt vic nez uspokojivy, ale mozna prave proto se, clovek snazi trosku o pochlubeni se a srovnani a utvrzeni, ze je skutecne dobry. Ale je otazkou, jestli je nutna az fyzicka realizace. Vzhledem k sebeduvere a pripadne absenci nejakeho hlubokeho citu, to zrejme v ramci sexualnich praktik bude uspokojujici, ale psychicky taky znacne frustrujici (si aspon myslim). On i ten virtualni flirt je nekdy tezce prijatelny, natoz realizovana nevera. Presto si myslim, ze je lepsi zustat jen na verbalni urovni nevery.

Maranaka říká:

Zatím to bylo jen jednou (jak už jsem říkala). A tenkrát to byla náhoda, že jsem byla sama. A nemůžu se s manželem odvázat, když jedním uchem poslouchám zvuky s pokojíčku. A jsem praštěná, protože mě láká to nové a nepoznané. Ale třeba to taky už nikdy neudělám. I tak Vám děkuji.

Brusinkaa říká:

Maranaka: A co je ten pocit opravdového chtíče? Co má ten druhý jiného než manžel, jen to, že je jiná osoba, že to je nové, nepoznané, silnější, vášnivější … Proč se s jiným (-i) odvázat můžeš a máš toho plnou hlavu a s manželem je to nemožné? Jak to plánuješ dál, z tvých příspěvků vyplývá, že se obáváš prozrazení, ale čím déle budeš mimomanželské styky provozovat, tím se riziko prozrazení zvětšuje…:-((

Prdinek říká:

Maranaka: nejak mi unika jedna vec – kdo ti hlida deti pri nevere? Manzel? Nemate zadnou sousedku, znamou?

Maranaka říká:

Brusinkaa: Spolu to souvisí jen trochu. Právě jde o ten mně chybějící pocit opravdového „chtíče“, který po se po těch letech ztrácí. Ono to je jedno s druhým. Asi jsem „úchyl“. Vždy mě lákali jiní muži, ale i když se snažíme ozvláštnit náš sexuální život, prostě to úplně nejde.(vzhledem k dětem). Chybí mi odvázaný sex. Kdy nemusím mít v hlavě nic jiného.

Brusinkaa říká:

Maranaka: Problém malých dětí mám za sebou a nebylo to jednoduché období, souhlasím. Při rozhodování, jestli hodinka sexu nebo jen čtvrt a možnost spát o to dýl… jednoznačně spánek vítězil. Ale už si to vybavuju jen tak mlhavě, ted jde u nás spíš o to, že sex je odsouván do úseku dne, kdy děti „nepřekáží“ – velmi omezené možnosti :-)). Ale všechno se dá zvládnout, když je dobrá vůle. Jen nerozumím tomu, jak souvisí ztížené sexuální vyžití manželského páru obdařeného malými dětmi a manželská nevěra. Když není klid a pohoda doma, tak je potřebné hledat intimní aktivity jinde nebo jak ?

Maranaka říká:

díky. pracujeme na tom. Jenže není to tak jednoduché. Máme dvě malé děti, které se obě v noci různě budí. Jak se člověk může plně oddat, když máš jedno ucho neustále nastražené jestli někdo nebrečí, či přímo nevchází. Elektronická chůvička je fajn věc, ale spíná se při silnějším šustnutí peřiny. Děti jsou nejlepší antikoncepce:-) (mám je moc ráda), ale… . Nemá mi je kdo pohlídat. Řeší někdo z vás takový problém? To by jeden padl. Ale i tak Vám všem děkuji.

petmk říká:

Maranaka: Tak si promluv s manželem. Ne o nevěře, ale o tom, co by se ti líbilo, vytáhni z něj, co by se líbilo mu… Hrajte si, třeba na prostitutku a policajta, v létě to riskněte třeba v lese kousek od cesty… Jsou tisíce možností, jak s tou nudou při sexu bojovat. Jenom chtít…

Prdinek říká:

Maranaka: uz jste vycerpali vsechny moznosti vlastnich experimentu a praktik, ze nezazivas ten pocit vzruseni?

Maranaka říká:

Mně to dává ten opojný pocit vzrušení, který, jak víme, z manželství časem vyprchá. Ale riskuji hrozně moc.Ne že bych u toho s manželem ležela jako nafukovací pana. To ne. Je to fajn. Ale prostě … já jsem asi blázen. Asi určitě.Prostě je to má „sexuální deviace“.

Cephaelis říká:

Naprosto souhlasím s Brusinkou. :-) Chce to jen zvážit, co ti nevěra dává a co bere. A pokud jsi šťastná pouze v případě, kdy budeš občas nevěrná, tak to neřeš a netrap se, ale hlavně to moc dobře tutlej. Žádné hry na pravdu, prosím… :-/ Na tvém místě bych se s tím nesvěřovala ani nejlepší kamarádce, to radši fakt zajdi sem.

Brusinkaa říká:

Maranaka: Jistě, každý může hrát hru ke zvyšování svého sebevědomí, není rozhodující, zda muži či ženy. Problém v manželství je ten, že zpravidla ona nevěra je „konečná“, delší či kratší vztah k milenci (-ce) nemá další perspektivu, možnost pokračování a rozvoje. Pokud žena má vlastní rodinu a chce ji chránit, netouží po narušení rodinných vztahů ( a jak jsi psala, je to zřejmě tvůj případ), tak pak mimomanželský vztah je jen ozvláštněním stereotypu, přídavek něčeho nadstandartního. Nejde o snahu radikálně měnit situaci, ale spíš si tak „přilepšovat“. Možná by bylo dobře se zamyslet nad tím, v čem je tvé jednání prospěšné pro tebe, tvé nejbližší. Zvážit pozitiva a negativa. Uvědomit si, zda převažuje spíš pocit stěstí a vyrovnanosti, nebo je přehlušen výčitkami. Tohle vše musíš zvážit sama. Ale pokud máš pocit, že bys nechtěla, aby se tvůj manžel cokoli dozvěděl – dej pozor. Cephaelis má pravdu, že dobrá duše coby informátorka se vždycky najde.

Maranaka říká:

Vsichni:Kolektivní odsouhlašení by bylo fajn:-). Ale asi je to jedno. Já jsem byla vždycky asi naivka a myslela jsem si, že takové lehké flirtování, ještě k tomu se ženatým mužem, je jen prostě hra, kterou muži hrají pro zvýšení svého ega. Byla jsem ochotna tuto hru hrát. Líbila se mi. Myslím, že každé ženě dělá dobře, když jí muž lichotí. Ale většinou jsem to neúmyslně dokázala dotáhnout až do těch nej… konců. Ale zajímavé je (tedy asi nic nového pod sluncem), že muži to berou úplně v klidu. Jako by si šli, já nevím, třeba tajně vsadit 100kč do fortuny. A buď to vyjde, nebo ne. Nic se neděje. Já, jelikož jsem žena, se z toho potřebuji vykecat. A vzhledem ke zdejší anonymitě mně to přišlo jako nejlepší nápad. Ono to flirtování je fajn, mám to ráda, ale já ho zřejmě nedokážu v některých případech ukočírovat.

petmk říká:

Maranaka: Ono se hezky teoretizuje, ale když dojde na lámání chleba… Je fakt, že u někoho platí nevěra = rozchod, ale vím i o páru, který to má na střídačku – jednou zahne ona, podruhý on a dokud se neprostřídají, tak ten druhý zahnout nesmí… Lidi jsou různí a vždycky to musíš posuzovat podle sebe, partnera a toho, jak se vyvíjí vztah. A nejen podle toho…

Cephaelis říká:

Maranaka: Problém je v tom, že v těchto věcech radit nelze nebo jen velmi ztuha. Musela jsi čekat, že se setkáš s různými názory a ne že ti tady něco kolektivně odhlasujeme. Nevěra je komplikovaná záležitost. I když na ni každý máme třeba nějaký konkrétní pohled, těžko říct, jestli to naši partneři vidí stejně. Myslím si, že i když třeba partneři znají vzájemně svoje postoje k nevěře, jen těžko lze odhadnout, jak by se zachovali, kdyby k tomu skutečně došlo.

cilli říká:

Maranaka: Ono vetsina lidi neveru jako normalni nejspis nebere. Ja myslim ze to zavisi na kazdem jednotlivem paru. Pro nekoho by to byl napul konec sveta, a v tom pripade by ho jeho partner(ka) urcite podvadet nemel(a), znam i takove, kteri si to nevzajem tolerujou nebo jim nedela problemy si to odpustit, a to je pak jenom jejich vec, na ktere nevidim nic spatneho…

Maranaka říká:

vsichni můj názor na neveru se také vyvíjel a ve svých asi 28 letech jsem dospěla k tomu, že je to zřejmě naprosto normální věc. Mluvím pouze o vlastních zkušenostech a ženatých mužích. Z první nabídky k „sexu“ od mého profesora ze základní (mě bylo 16) jsem byla v šoku (jemu 51). A nebylo to jen nějaké flirtování. Prostě přímý návrh. Jeho dcera byla starší než já. pak to šlo tak různě přes střední a v práci (např. manžel kolegyně). A poslední šok byl jeden příbuzný z manželovy strany. Do toho člověka bych to v životě neřekla. Jak se k sobě z manželkou chovali. Myslela jsem si že takové manželství bych chtěla mít také. Až jadnou na chatě při horké letní noci u ohně, kde byla celá rodina včetně jeho ženy, já pro něco šla, on taky, a najednou to bylo tady. „problém“ byl, že mu „nestál“ tak, jak by měl. těžko se divit, když k nám doléhaly hlasy celé rodiny, včetně hlasu jeho ženy. Tak po 5-ti minutách jsme se vrátili, já mírně v šoku, a on si v klidu sedl vedle své ženy, hladil ji po ruce, věnoval se nastalé debatě. V tu chvíli jsem si řekla, že nevěra je asi normální věc, jen se o tom prostě nemluví. A tak jsem se hodlala, po své vlastní, zúčastnit nějaké debaty na toto téma, původně s tím, že mi tady poradíte , jak se stím vlastně vypořádat, jelikož to bylo poprvé. A udělali jste mi v hlavě zmatek.

cilli říká:

petmk ma pravdu taky v tom, ze nekdo se z nevery dokaze poucit, uvedomi si ze to uz nikdy nechce udelat znovu, a nekdo kdyz to udela jednou, tak to pak uz klidne udela znova

petmk říká:

Brusinkaa: Teď to beru stejně, jako Cilli. Napřed zjistit proč se to stalo, pak si to promyslet a nakonec teprve ten rozchod nebo odpuštění. Ono záleží na okolnostech. Když by se stalo to, co popsala Cilli, tak je to konec. Automaticky. V případě, že by třeba šla ven s kamarádkama, ty ji opily a toho zneužil někdo jiný, tak by záleželo na tom, jak se z toho dokáže poučit… Ani věrnost v partnerství totiž není černobílá.

cilli říká:

Ja myslim ze hlavne hodne zalezi na okolnostech. Kdyby pritel mohl byt se mnou ale misto toho by radsi sel za jinou a vyspal se s ni, tak bych o rozchodu vubec nepochybovala. Ale kdyz spolu ty dva treba delsi dobu z nejakeho duvodu nemuzou nic mit a jeden proste nevydrzi a zahne a nejde pri tom o nic jineho nez o sex, sice to je pro vztah dost velka rana, ale dokazala bych to spis odpustit nez prijit kvuli tomu o cloveka na kterem mi zalezi…

Brusinkaa říká:

petmk: Já za sebe můžu říct, že za svobodna bych nevěru v žádném případě netolerovala. Byl by to jednoznačně důvod k rozchodu. Pokud já jsem byla připravena vzít na sebe závazek věrnosti, tak totéž jsem čekala i od partnera. Jenže v té době člověk odpovídá především za sebe a případné skončení vztahu zasáhne víceméně pouze partnery. V rodině s dětmi pak je situace o hodně složitější a nelze předjímat nějaká jednoznačná řešení. Vždyt jsem psala, ztráta mladických ideálů :-).

petmk říká:

Cephaelis, Brusinkaa: U mě se ten názor taky vyvíjel. Když jsem se poprvý v životě stal paroháčem, dla jsem slečně na výběr – já nebo on. Vybrala si ho. Od té doby jsem ale pochopil řadu věcí, mj. i to, že na tělo slečny nemám „vlastnický“, ale „uživatelský“ právo a rozhodovat o něm může jenom ona sama. Neznamneá to, že bych toleroval, kdyby spala s půlkou vesnice. Ale samozřejmě, že by následoval docela nepříjemný rozhovor a riziko rozchodu. Ale vím, že za uritých podmínek bych to i dokázal odpustit, ale s rizikem (žárlivost,…)

BilaVrana říká:

Ze vam skacu do reci…

marakana: A neni nahodou ten sviravy pocit v zaludku neco jako zamilovanost? Nebo minimalne pocatek zamilovanosti? A nemuze to v tom pripade pak prerust v neco vic? Treba v to, ze manzel bude vlastne „jen“ na sex a milovat budes toho druheho? Nevim.. ja osobne zkusenosti s timto nemam, ale citim, ze by to u me probihalo presne timto zpusobem. At uz bych si na zacatku takovyho konani rekla jakykoliv zasady…

Brusinkaa říká:

Cephaelis: I moje názory na nevěru prošly a stále procházejí vývojem. Tu 40 taky vnímám krizově :-)), asi na ní něco nebezpečného bude. Jen mě mrzí, že obecně by se dal vývin mých názorů (nejen) v sexuální oblasti označit pojmem „ztráta mladických ideálů“ :-)

Prdinek: myslím, že tebou označovaná „legální“ forma nevěry není nevěrou. Je to dohoda partnerů o způsobu sexuálního vyžití, kterou oba přijali. Nezrazuje se tím důvěra druhého partnera, nejde o jeho podvádění. Podobně to myslím funguje u takových volných vztahů, kdy si oba „užívají“ i jinde, navzájem se tolerují a zachovávají přitom vztah mezi sebou. Pro mě je tohle sice nepochopitelné, ale když to někdo zvládá :-)

Brusinkaa říká:

marakana: To, co zde píšeš je hodně obecné. Ty víš, v jaké situaci se nacházíš případně jaké jsou asi hlavní motivy tvého chování. Ostatní se mohou jen dohadovat a i rady míněné ve snaze pomoct pak mohou být hodně od věci. Těžko usuzovat, jak uspokojující byl a je váš intimní manželský život, co tě vedlo k první nevěře, jestli jde spíš o delší známost(-i) či příležitostné povyražení, jak by se na to díval manžel… Nechci tě samozřejmě nijak nabádat, abys o sobě prozrazovala věci, které považuješ za intimní. Pokud tě však tvůj problém tíží a snažíš se nalézt řešení, uvaž, že situace popsaná v takto obecné rovině bude komentována ostatními zase pouze obecně.

Cephaelis říká:

Prdinek: No však já s tím taky nemám (zatím) žádné zkušenosti. Neříkám, že je to správná cesta. Ale nedovedu si představit prostě jen tak sedět v koutě, dělat hodnou ženušku a tichým hlasem tolerovat jeho bokovky. Nevím, pokud člověk miluje, tak mu to asi jedno být nemůže. Jinak, je to asi hodně o komunikaci, o tom, proč se to stalo a jestli to bylo jen jednou nebo je na tom dotyčný člověk nějakým způsobem závislý, jako třeba marakana. Náhodná nevěra, budiž, ale když to dělá pravidelně? Mě by to uráželo. Takže by to k tomu rozchodu asi stejně směřovalo.

Jinak, ještě jeden poznatek. Pozoruju, že i v téhle oblasti se názorově vyvíjím, takže bůhví, jak to budu vidět, až mi bude 40 a manžel mi zahne. Kdyby ses mě zeptal před pěti lety, tak bych ti řekla, že nevěru bych nikdy v životě neodpustila. Dneska už bych to samozřejmě zvážila, žádné hurá akce. Ale asi je to těžké.

Prdinek říká:

marakana: nevera muze byt „na zaprenou“ nebo „legalni“. Na zaprenou je klasicka nevera. Legalni je skupinovy sex, treba jen trojka, ale taky existuji treba swingers kluby. To ale zalezi na tom, jak sex vnimaji oba partneri. Touzis po skutecnem sexu se vsim vsudy nebo by ti treba stacilo jen videt jiny milujici se par? Takze jakesi „reseni“ by tu bylo, ale kazdopadne to je hodne velka zkouska vztahu a duvery. Uz jen to vubec navrhnout.

Prdinek říká:

Cephaelis: metoda oplaceni (zub za zub, nevera za neveru) je celkem spolehliva cesta k rozchodu :-(

marakana říká:

Brusinkaa:i cephaelis no to Víte že mě to žere.To bych tady jinak nebyla.Asi čekám to rozhřešení:-))). myslíte že pomůže odříkat 20× zdrávas?:-))). ne dělám si srandu. Jenže nejhorší je, že já vím že jsem schopná to při poskytnuté příležitosti udělat znovu. Asi jsem závislá na endorfinu nebo co se to v člověku vlastně děje za chemické procesy.(nevím co se při tom vylučuje). Prostě mám touhu. A je mi blbé to někomu známému říkat, nebo s tím jít dokonce k nějakému psychologovi. dovedete si to představit:" pane doktore mám problém, ale nejraději bych se s vámi vyspala" :-))).to je fakt ale blbá sranda.já prostě tady hledám nějakou radu.

Cephaelis říká:

marakana: Já nechci tvrdit, kdo je horší nebo lepší (i když jsem to vlastně řekla). Ale neber to osobně. Říkám jen to, co si já osobně dokážu nebo nedokážu představit a co mně osobně připadá přirozenější. Neodsuzuju!! Snažím se vžít a nějak to rozumně zanalyzovat, když už jsi se zeptala… Ale taky si myslím to, co nakousla brusinkaa. Trochu tě ta nevěra asi žere, když ses přišla zeptat, jestli je taková žena špatná nebo dobrá… Víš, je těžké někoho soudit. Každý případ je jiný a rozhřešení ti tady nikdo nedá. Ty sis svou cestu už zvolila. Já jen říkám, že to má svoje rizika. Nedovolila bych si napadnout tě za to, jaká jsi nebo co děláš. Ber to jako subjektivní nezávislý pohled.

Brusinkaa říká:

marakana: nejsi divná, myslím, že podobné dilema prožívá spousta partnerů z dlouhodobých vztahů, záleží jen, jaké stanovisko zaujmou. Já se v podstatě vyjádřit nemůžu, protože z mé strany se jedná o pusté teoretizování. Otázka, zda je lepší manželský sex bez lásky či manželský sex s láskou plus milenec – těžké řešení, obě alternativy nebýt dobré :-). Já sama si neumím představit, že bych mohla provozovat milenecký vztah bez výčitek vůči manželovi. Tím samozřejmě neříkám, že bych si nedokázala představit pestřejší, vzrušivější sex, který by mi někdo jiný ( mém případě po osmi letech ) poskytl. Jsem si vědomá toho, že negativa by převýšila pozitiva a podle toho jsem se zařídila. Ty jsi očividně hranici překročila a je jen na tobě, jak se se situací vyrovnáváš. Možná to až tak bezproblémové není, když řešíš problém na techto stránkách.

marakana říká:

petmk: Ale my v podstatě žádný problém ve vztahu nemáme. A to je asi ten problém. Je to prostě ve mně.

marakana říká:

Cephaelis: s tím „ok“ máš asi trochu pravdu

marakana říká:

Cephaelis: proč by měla být horší ta, co to udělá jen pro sex. Manželství na sexu nepostavíš. Manželství má základy hlavně na toleranci,pochopení, vzájemné podpoře, … a sex je v podstatě jen jeho doplněk či zpestřování. Ale ten pocit toho extrémního vzrušení a svírání v žaludku při milování v začátcích vztahu už po 15-ti letech prostě nezažiješ. Mám ráda svého muže. Ale chci sem tam zažít ten pocit. Umíme se spolu pobavit, navzájem se rozesmát, prostě nechci jiné manželství. Ale ten pocit , toho vzrušení mi chybí. Máme spolu „sex“ a je mi to příjemné, ale… Asi jsem divná

Cephaelis říká:

Metox: Nejde o ješitné žárlivce. Ale ona se nějaká dobrá duše vždycky najde, která jakoby mimochodem dá příslušné osobě vědět, co a jak. A potom, neříkám, že je to konec vztahu. Ale je to slepovaný hrneček. Sice drží, ale je křehčí a už ho nesmíš moc namáhat, jinak rupne nadobro. Nevěra se určitě odpustit dá, ale ten vztah to podle mě otočí o 180 stupňů. Jen si to možná člověk naplno neuvědomuje. Můžu ti říct, že kdybych partnerovi přišla na nevěru, tak si řeknu, ok, tak já nebudu za debila a toho kolegu z práce, co se mi už dlouho líbí, pozvu na kafe. Jen tak, nezávazně. A rozhodně se nenechám doma zpovídat z toho, kde jsem byla a co jsem tam dělala. Takže pro mě by to už nebylo jako dřív, i přesto, že by to pořád mohlo docela dobře fungovat.

Metox říká:

Cephaelis: Tak snad by s tím prozrazením nemuselo být tak zle. Všichni chlapi přeci nejsou ješitní žárlivci. Netvrdím, že by mi to vůbec nevadilo, určitě bych nechtěl ze sebe jen tak nechat dělat vola, ale jinak bych v zásadě neviděl případnou nevěru partnerky jako kdovíjakou tragédii a automatické rozbití vztahu. To chce trochu tolerance, velkorysosti a pochopení. Nevím, možná to časem taky budu vnímat jinak. Možná jsem nějak divnej, možná je to tím že jsem zatím nezažil vážný dlouhodobý vztah a nepoznal pořádnou zamilovanost. Samozřejmě ale považuju za nejlepší když to partnerům klape a žádné myšlenky na nevěru je nelákají.

Cephaelis říká:

marakana, petmk: No já nevím, jestli tady jde o nějaké problémy ve vztahu. Pokles sexuálního apetitu s časem je ve vztahu asi nevyhnutelný. Spíš jsem to pochopila tak, že po letech vztahu má člověk chuť na nové masíčko, že? :-) A nějak cítím, že marakana by ráda útěchu, abychom jí prostě veřejně požehnali, že nevěra je ok. Když to vezmu teoreticky, tak fyzická nevěra je neškodná za jedné veledůležité podmínky – že se to partner NIKDY nedoví. Bohužel, dosáhnout tohoto stavu se mi jeví téměř nemožné, svět je malý… Na druhou stranu, pro mě jako ženu je fyzická nevěra nepochopitelná. Fantazírovat lze o ledasčems, ale že bych se s někým vyspala jen proto, že se mi líbí jeho (zatím neokoukaný) zadek, tak to fakt nevím… Ženy jsou většinou nevěrné proto, že se zamilují. Je to pak větší nadělení, ale v mých očích by byla horší ta, která by to udělala jen pro ten sex. A žena, která spí s manželem ze zvyku? Tak tady jde o to, jak to oběma vyhovuje. Pokud u toho alespoň jeden z partnerů „nic necítí“, tak se zřejmě už nemilují, protože jinak by si to (třeba s nižší frekvencí) dokázali pořád užít. Když nad tím tak přemýšlím, tak tady je otázka, jestli celé manželství není tak trochu o zvyku a rutině. Myslím si, že nějak zásadně proti tomu bojovat je asi blbost. Ta rutina je tam možná někdy i důležitá, aby byl v rodině určitý řád. Jde o to, aby si ti dva dokázali třeba udělat hezký večer, vyjet si někam na výlet nebo tak. To, že se spolu x-krát vyspí jen proto, že se jim bude po orgasmu lépe usínat, ještě samo o sobě neznamená, že je něco špatně.

petmk říká:

marakana: Myslím, že nejde o to, jestli zahneš nebo si necháš zprotivit sex. Nejhorší je podle mě to, když víš o problému ve vztahu a nic s ním neděláš. Řešení ale záleží na konkrétní situaci a nejde to paušalizovat. Napřed bych ale zkusil trochu oživit partnerský sex.

Brusinkaa říká:

marakana: Napsala jsem ti do pošty. Jinak svou úchylečku taky mám, ale takovou „neškodnoučkou“, ani nestojí za rozebírání :-))

marakana říká:

Brusinkaa: mohu se tě tedy zeptat jaká je tvá sexuální „deviácie“?

marakana říká:

Anonym říká: