Vyhledávání
Navigace
Ze slovníku:
Flagelantismus
Bičování sebe nebo druhé osoby, které předchází souloži nebo ji nahrazuje, ale i trestněprávní a náboženské praktiky flagelantů a obhájců tělesného trestání ve školách a věznicích.
Související slovíčka: Flagelanti
bublina říká:
„bez milování „ve čtyřech“ nevím co budu dělat“ Tak to máš asi problém.
Když jsi napsal, že není ani věřící ani nemá prblém s tělem a racionálním přístupem k němu (lék. vyšetření), tak chtě nechtě mě to nutí k porovnání s jinou, podobnou osobou, kterou znám asi lépe než všechny ostatní.
Nemám problém s racionálním přístupem k tělu a k sexu (snad je to z mých příspěvků na sexusu patrné), nevadí mi ani gynekolog, naopak je mi příjemnější současný gynekolog než má předchozí gynekoložka (záleží na konkrétních lidech a jejich přístupu, ne na jejich pohlaví). O panenství jsem přišla se svým současným přítelem (byl první a jediný a i já byla jeho prví a jediná) před pár lety, po několika letech randění a i společného bydlení a bylo nám oběma přes dvacet. Takže pár podobností s vaším příběhem by se asi našlo, až na to že nejsem tanečnice, ale za šeredku se nepovažuju, s pár klukama jsem jsem před tím také chodila.
No a ty chceš poradit jak přesvědčit partnerku, aby s tebou šla do čtyřky :-) A přitom já vím, že bych čtyřky nešla. Nesouložila bych s jiným mužem, ani kdyby si to můj přítel výslovně přál. Mám spoustu (pro/podle mě racionálních) důvodů, proč to zkrátka nedělat. Nemám touhu ani potřebu „zkoušet“ jaké to je s jiným, mužem.
Takže fakt nevím co ti poradit, protože vím, že teď (a v blízké době) by k něčemu takovému nic nepřesvědčilo. A jakýkoliv nátlak nebo snaha z partnerovy strany by situaci spíše zhoršila – resp. kdyby se přítel snažil mě přemluvit, vysvětlila bych mu, proč nemá šanci a proč by měl s nátlakem přestat a zkusit tohle téma nadhodit později (za půl roku, za rok, podle situace, jak se bude náš vztah vyvíjet – a kdyby nepřestal, vyvíjel by se ten vztah asi rychleji a asi špatným směrem). Jenže my jsme o tomhle tématu (i o nevěře a dalších situacích) už mnohokrát mluvili a on ví, jaký názor na tahle témata mám a já vím jaké má on, ujasnili jsme si že si rozumíme a vzájemně jsme si názory ujasnili a korigovali. a protože nic není definitivní, občas se o tom bavíme a zjišťujeme, jak se naše názory mění. Doporučuji tedy podobný přístup – neřešit to na netu s cizími, ale řešit to v pelíšku s tou, které se to týká víc než kohokoliv jiného. Ona musí vědět co si myslíš a co se ti honí hlavou a ty musíš vědět co si myslí ona a co se honí její hlavou , a musíte se ujišťovat, že si rozumíte a opravdu bez předsudků se snažit pochopit toho druhého a jeho názory a myšlenky a pak můžete najít dočasný způsob řešení toho, v čem se neshodnete, případně jak realizovat to v čem se shodnete a nepřestávat v tom, protože názory se mění, zkušenosti (nejen prožité ale i sdělené) přibývají a mění se i vnější okolnosti, takže je nutné názory i jednání korigovat a přizpůsobovat – neustále – je to jako řízení auta, když není jasný konečný cíl, mění se, přibývají a mění se i cíle dílčí a průběžné.