Kterak Anglie proti dětské prostituci bojovala

Psal se rok 1885. Průmyslová revoluce je v plném proudu a společnost se mění. Vznikající průmysl přitahuje lidi z venkova do měst, pod příslibem lepší práce a lepšího života. Většinou se ale jedná o úmornou, špatně placenou práci na hranici otroctví. Rekordní množství lidí má problém vyjít s penězi, každý to řeší jak umí a ženy často svou situaci řeší prostitucí. Život plynul poněkud stereotypně a plynul by tak dál, nebýt jednoho novinového článku…

V deníku Pall Mall Gazette v té době působil jako editor jistý . Ten, který založil investigativní žurnalistiku s myšlenkou, že bude lidem otevírat oči pomocí šokujících příběhů, i kdyby neměly být zcela pravdivé – a samozřejmě, jen tak mimochodem, mu to zvedne počet prodaných výtisků. Fotografie Williama Steada z roku 1890 A tak se stalo, že dne 6.7.1855 vyšel první článek ze série Panenský tribut moderního Babylónu. A čtenáři byli šokováni. Postupně pod titulky jako „The violations of Virgins“ (Zneuctění panen) nebo „How Girls Wee Bought and Ruined“ (Jak byly dívky prodány a zmařeny) popisoval, jak za pět liber koupil od matky – alkoholičky její třináctiletou dceru Lili, i když věděla, že dcera skončí v nevěstinci. Lili pak zfetovali neznámou drogou a odvezli na místo, kde nafingovali její předání do nevěstince. Stead popisoval, že s Lili zůstal v pokoji, dokud se neprobrala a nezačala ječet. Poté Lili odjela s bývalou bordelmamá Rebeccou Jarretovou do Paříže. Tam čekali, než se situace doma uklidní.

V článcích vedl polemiku na téma, že asi není úplně dobře, když je souhlas se sexem a dalšími praktikami jen věcí osobní morálky toho silnějšího a sexuální chování by mělo být upraveno zákonem v pěti bodech:

  1. Koupě, prodej a zneuctění dětí
  2. Obstarávání panen na sex
  3. Nucení žen k prostituci
  4. Mezinárodní obchod se zotročenými ženami
  5. Krutosti, brutality a „činy proti přírodě“

Postupně vyšly najevo i další detaily, například to, že celá akce byla nápadem Bramwella Bootha, syna zakladatele Armády spásy. Tato organizace poskytovala pomoc nejchudším, mezi které patřily i prostitutky z East Endu. Slovo dalo slovo, Boothovým to pomohlo s propagací jejich charity, Steadovi s čteností a společnosti s pochopením, že i takové věci se dějí a je třeba chránit oběti.

Veřejnost byla pobouřena a se stala tématem, které se začalo probírat ve společnosti. Vláda byla nucena s tím něco dělat. Během měsíce byly upraveny příslušné zákony. V zájmu ochrany žen a dětí byl zvednut věk konsensu z 13 na 16 let. Nerozlišovalo se, zda pro dobrovolný nebo pro placený. Dále byly zavedeny velmi přísné tresty za kuplířství, pokud se týkalo dětí. Zákony ale nebyly dokonalé a pod „činy proti přírodě“ se dá schovat třeba , ale také . To by už ale bylo na jiný článek.

Během dalšího měsíce ale musel být někdo exemplárně potrestán pro výstrahu všem ostatním. Na retroaktivitu se tehdy moc nehledělo a o kom veřejnost věděla, že něco takového udělal? Na lavici obžalovaných, samozřejmě, skončili Stead, Booth, Jarretová a tři další osoby, které jim pomáhaly. Byli obžalováni z únosu, nezákonného podání omamné látky a z pokusu o znásilnění. Během soudu se na veřejnost dostala identita Lili, vlastním jménem Eliza Armstrongová. Její matka ronila slzy a tvrdila, že o prostituci nic netušila. Eliza neuvěřila, že její matka o prostituci věděla a se vším souhlasila. Dle všeho u soudu nechápala, že je jen prostředkem dospělých k tomu, aby jejím prostřednictvím získávali důkazy u soudu, které se jim hodí. Stead dostal tři měsíce vězení, Booth byl osvobozen a Jarretová seděla půl roku. Ani to ale Steada neodradilo od publikování podobných článků a pokračoval v novinářské práci, dokud nezahynul při potopení Titanicu v roce 1912.

Sluší se podotknout, že Stead, jako tehdejší vlivný influencer, dokázal ovlivnit veřejné mínění do té míry, že se mu s pomocí veřejnosti povedlo změnit zákony a některé jeho myšlenky jsou nejen v anglické legislativě přítomné dodnes. Ostatně, z jeho myšlenek vychází i některé paragrafy v našem trestním zákoníku – , , a podobné. Za svoji práci byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír.

Jeho práce je navíc jedním z důvodů, proč se gauneři snaží všemožně manipulovat nebo ovládat média. Už tehdy pochopili, že díky médiím jim lidé koukají pod prsty a můžou jim zkomplikovat lumpárny.