Fr.: kráska dne. Film Louise Buňuela, ve kterém v časném mládí prožité svedení u hrdinky fixovalo sepětí násilí s rozkoší. Její pozdější život po boku citlivého manžela nebyl sexuálně naplněný, a proto se utíkala do neurotického světa masochistického denního snění s představami, že je znásilněna a zbičována manželem a jeho kočím. Ale po čase jí ani tyto představz nestačily, proto šla do luxusního bordelu, kde ji zajímali sadisticky zaměření muži. Film naznačuje určitou naději, že manžel svou ženu pochopí a naučí se ji ukájet změnou sexuální techniky.
Synonyma: Vykřičený dům, Dům radosti. Původně středověký ženský dům, umístěný u přístavu, u řeky nebo u městského příkopu. Téměř každé středověké město mělo svůj bordel označený červenou lucerničkou, většinou před branami města. Vlastníky byla panující knížata, města nebo církev, nájemcem byl často kat (protože stál mimo soudní pravomoc města). Po polovině 16. století ze strachu před syfilidou, zavlečenou z Ameriky, bordely přestaly být podporovány. Dochází k barbarizaci levných bordelů a rostoucímu vykořisťování jejich obyvatelek a zároveň vznikají lxusní bordely, jejichž obyvatelky byly vzdělané, sečtělé a elegantní, že mohly sloužit aristokratům nejen jako společnice, ale i jako manželky. Luxusní bordely 18. a 19. století patřily k nejnákladnějším institucím, zvláště v Paříži, Londýně a amerických velkoměstech 19. století. Kromě luxusu nabízely i velké množství sexuálních variant. V bordelech, na rozdíl od hodinových hotelů, všechny prostitutky bydlí..