Chemický koktejl zvaný zamilovanost

V průběhu dlouhé historie lidstva bylo tradičně považováno za sídlo lásky a zamilovanosti srdce. Jeho symbolika koneckonců přetrvává dodnes a zejména v polovině února si všichni připadáme jako aktéři béčkového hollywoodského filmu „Srdíčka útočí“. Vědci přitom již dávno odhalili, že láska se rodí v naších myslích čili v mozku. Její vznik a vývoj pohání celá řada chemických látek, z nichž se mixuje třaskavá směs zamilovanosti. Lakonicky řečeno, láska je pouhá chemická závislost mezi dvěma lidmi. Anebo ne? :-)

Začíná to testosteronem

Prapůvodcem všech milostných pletek jsou pohlavní hormony: testosteronu (u muže) a estrogeny (u ženy). Tyto hormony jsou zodpovědné za sexuální pud a bez nich bychom se nikdy nebyli po hlavě vrhli do dobrodružství zvaného láska a zamilovanost.

Milostné pobláznění

Pokud jsou k sobě lidé fyzicky přitahováni, vyřinou se do krve proudem neurochemikálie na bázi adrenalinu. Proto pociťujeme bušení srdce, pocení či zčervenání pokožky. Jmenovitě se jedná hlavně o , a . Tyto tři látky, přirození bratránci syntetických amfetaminů, nám dohromady zajišťují pocit zamilovanosti či jakéhosi omámení. Díky nim se čerstvě zamilované páry cítí energicky a doslova se vznášejí. Vděčí jim i za to, že dokáží promilovat dlouhé hodiny a proklábosit celé noci, aniž by cítili zvýšenou únavu. Dalšími typickými příznaky působení těchto látek jsou soustředění veškeré pozornosti k objektu zájmu, ztráta chuti k jídlu, touha a povznesená nálada. Muži tento milostný koktejl produkují rychleji a snadněji než ženy, což je způsobeno jejich vizuálnější přirozeností. Pro ty, co zrovna nejsou zamilovaní, mám jednu dobrou zprávu. Bohatým zdrojem fenyletylaminu je obyčejná čokoláda. Pokud se tedy cítíte provinile, že jste na hnědavých tabulkách doslova závislí, věřte, že mezi vámi a čokoládou existuje chemicky podložený milostný vztah. :-)

Mazlení a sex

Jako hlavní „mazlící chemikálie“ byl identifikován hormon . Je to stejný hormon, který u žen indukuje porod a po porodu navozuje a udržuje produkci mateřského mléka. Pod jeho vlivem se ženy i muži stávají klidnějšími, mírumilovnějšími a citlivější k potřebám druhých. Oxytocin hraje důležitou roli v pocitech romantické lásky, ale i sexuálního vzrušení. Ve větší míře se vyplavuje při orgasmu a upevňuje pouto mezi partnery. Oxytocin je zajímavý i tím, že jeho vyplavení je možné spustit jak fyzickým kontaktem, tak pouhou představou milované osoby.

Pevné pouto

Když zamilovanost poleví, přebírá velení jiná skupina chemikálií, které znáte pod označením . Jde o přirozené analogy morfinu, tedy vskutku nefalšované opiáty. Mají zklidňující účinky, navozují pocit intimity, spolehlivosti, jistoty a vřelosti, tlumí také bolest. Nepřinášejí tolik vzrušení a omámení jako fenyletylamin, ale jsou stálejší a více návykové. Čím déle spolu dva lidé setrvávají v manželském (partnerském) svazku, tím pravděpodobnější je, že už spolu zůstanou navždy. Stali se závislými na endorfinech a jakémsi manželském poklidu. Je to právě absence endorfinů, která způsobuje, že pokud jsou dlouhodobí partneři od sebe odloučení, vzbuzuje to v nich zvláštní bol a touhu. Absence endorfinů hrají velkou roli i v případě smutnění ze ztráty partnera. Endorfiny se stejně jako oxytocin ve vyšší míře vylučují při sexu, ale i jiném typu fyzického kontaktu, při cvičení a jiné fyzické aktivitě.

„Láska na bázi adrenalinu, je hlavně o nás samotných, hřeje nás pocit, že jsme milováni. S endorfiny skutečně milujeme.“ (M. Goulston, profesor psychiatrie z kalifornské univerzity)

Dalším hormonem, který hraje roli v dlouhodobém monogamním svazku, je (antidiuretický hormon). Někteří vědci se domnívají, že vazopresin a endorfiny ve svých účincích jdou proti dopaminu a fenyletylaminu, čímž se dá vysvětlit, proč vášnivá láska uvadá úměrně tomu, jak mezi partnery vzniká pevné pouto. Po dvou, třech letech vztahu, je vášeň téměř úplně pryč. Pak se vztah buď rozpadne nebo, pokud se stihlo vytvořit dostatečně silné pouto, přetrvá. Nezoufejte a nevzpomínejte nostalgicky na žhavé začátky vztahu. Oxytocin, vazopresin a endorfiny stále hrají ve váš prospěch a jen tak nepřestanou. A dost možná, že svého partnera máte jen docela obyčejně rádi proto, jaký je.

Komentáře

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „OK“.

Kuba říká:

Ahoj menuju se Kuba, nevěděl jsem kam to zařadit. Ale asi do koktejlu, protože mám v hlavě asi velký chemický koktejl a nevim co s tím :-( nemám komu to říct, strašně se stydim. Je mi 16 a mám 19-letou holku, kterou opravdu miluju. Já byl panic a ani nic malýho jsem s žádnou holkou neměl do této doby. Pochopitelně si povídáme a vim, že ona panna nebyla. Sbalil ji nějakej frajer na stanovačce a tomu dala poprvé. Pak měla taky kluka v 17 a s tím spávala taky natvrdo už s práškama. Jak jsem k ní začal něco víc cítit, od té doby žárlím. Ne pořád, ale jsou to takové poryvy žárlivosti a bezmoci ve slabšich chvilkách, když pomyslím jak ji dva jiní tak intimně měli, že v ní byli a na to třeba vzpomínají, je to nepříjemná představa, když vidím, co sex je. Nikdy bych si to nepomyslel, ale velice na to žárlím. Ale má to ještě druhou stranu mince, to je to zvláštní a mám z toho v celé hlavě guláš, velký koktejl. Když se totiž pak mazlíme a jdeme pak na věc, když se do ní třeba zasouvám, začne mě naopak silně vzrušovat myšlenka, že v ní už dva byli, začnu na to myslet, že nejsem ten první kdo do ní ejakuloval a dost mně to urychluje a zesiluje orgasmus, občas se musím donutit nepřemýšlet. Nebo i když jí jenom stahuju kalhotky a pomyslím na to, jak jí je ti kluci už taky stahovali, tak cítím záchvěv v podbřišku ze vzrušení. Nevim co to je a co s tim :-( ? po tom, co mě to vzrušuje se občas citim ještě bezmocněji a zase žarlim. To že žárlívám na to, to ví a snaží se mi pomoct. To ale tak nejde.

petmk říká:

A co čekáš, když vyjedeš po starší holce?

Pamatuj si, že holka má dvě ze tří vlastností: krásu, chytrost, panenství. Nikdy všechny tři najednou… A asi nechceš blbou, ani ošklivou.

A teď vážně. Taky patřím mezi ty, co začínali se starší slečnou. Myslím, že o nějaký čtyři roky. Samozřejmě, že taky nebyla panna. Ale čekal jsem to, takže studená sprcha se nekonala. Když jsem se ji rozhodl sbalit, tak rozhodnutí přišlo s myšlenkou „nevím, kolik chlapů s tebou dřív chrápalo, ale teď už budeš jenom moja“. Ale myslíval jsem na ni, ne na chlapy a když náhodou nějaká taková myšlenka přišla, stačilo z ní vymazat toho cizího chlapa a dosadit se na jeho místo. Sice to ončívalo erekcí, ale lepší, než se nervovat…

Jinak se starší holkou je to super, jen tak dál… aspoň se člověk taky něčemu přiučí.

legy říká:

Ahoj Kubo. Prvne se omlouvam tobe i ostatnim za to, ze nepouzivam dikaritiku, ale pisu na tabletu. Bude asi vtipny, ze ti radi nekdo, kdo to ma uplne stejne a shodou okolnosti si tim prochazim zase a je mi stejne na ho*no, jako tobe. Abys vedel, ze na to nejses tak spatne, ta moje mela 26 leteho milence, 25 leteho pritele a pak 40ti leteho, z ceho je mi fakt na zvraceni a je mi smutno, ze byla ochotna do sebe pustit 40 let stary penis. Nehlede na to, ze nejsem dole nejvetsi a jsem nejmladsi :D Je mi 23 a ji 21, pred tim to byly rozdily 10, 8 a 20 let :D Musim se tomu smat tomu, jak je na starsi a pak prijdu ja o 2 roky a taky ji ‘ukecam‘. Na sexus jsem zavital po nekolika letech s tim, ze bych chtel prave pomoct, jak se s tim mam taky vyporadat, ale jelikoz jsem si tim uz jednou prosel, tak vim, o cem to je :-) Lehce se to pise, hur dela, ale neres to. Nemysli na to. Ono to prichazi a odchazi, ale dej tomu cas, bude to lepsi a lepsi a hlavne, kdyz jsi ji to rekl, mluvili o tom a ty ji rekl, co te trapi ;) Pokud se ti v tom snazi pomoct, je jedine dobre a je tam ta naklonost\laska i z jeji strany :) Ja mel problem s velikosti, ten pred tou mou byvalou byl vetsi, ale melo to vyhody, mohl jsem radit, jak jsem chtel bez toho, aniz by ji to nejak bolelo, vetsinou… A taky jsem si ji ‘bral‘ kdykoliv a nekdy i rychle, meli jsme to tak radi. A jak pises, ze te to vzrusuje, taky jsem si na to kolikrat pri tom vzpomnel a v tu chvili mnou projel nuz, zesilim, mraz na zadech, zacnu se jakoby mracit a bral si ji tvrdeji (ale tou neznou a zamilovanou tvrdosti) a ‘trestam' ji za to a je to dobry pro oba a uzivali jsme si to ;) Takze toho vyuzivej a nemysli na to, co bylo pred tim. Ja s tou svou jeste nespal, mam to ted horsi nez ty, bud v klidu :D Pitomy predsudky, vid? Zijme tim, co je, ne co bylo. Rika se mi to hezky, ale ja taky poznam az po sexu, jestli to pujde nebo ne, trochu se ty velikosti obavam a vim, ze ma rad velky kusy. No, nejak to dopadne… Miluj ji, spi s ni, uzivej si a delej to ted a pak a neres, co bylo, aspon to zkus. Taky se o to ted pokousim… ;) Vlada

Kuba říká:

No jo, jenže já to mam jinak, kdybych mel za sebou zkušenosti, tak mi to asi nijak nevadi. Mám kvůli tomu sníženou potřebu být věrný a když jsem někde sám, dost mě ostatní holky lákají a pravděpodobně kdybych s několika párkrát něco měl, tak už nežárlím. Ale je to nevěra no :-(

petmk říká:

Víš, jaký je rozdíl mezi chlapem, co měl 50 ženských na jednu noc a chlapem, co 50× přefikl jednu ženskou? Ten, co měl jednu, měl čas ji důkladně poznat, naučit se ji uspokojit, měli čas si promluvit si s ní o svých snech a představách, vybudovat nějakou vzájemnou důvěru a experimentovat. Tak si vyber, kvantita nebo kvalita…(kvalita je navíc s menším zdravotním rizikem a menší námahou při lovení).

Pokud vám to neklapne, tak budeš ještě mít hodně příležitostí poznávat i jiný holky… A v tom případě jednoho dne stejně zjistíš, že když sáhneš do pytle s ženskýma, vytáhneš kupodivu vždycky ženskou.

Kuba říká:

Každá ženská je ale individuální bytost, ne archetyp. Takže bych rozhodně tu poslední větu tímhle způsobem nepodával. S každou člověk pozná úplně jinou povahu, jiné názory, jiné životní filozofie, něco jiného ji vzrušuje, má úplně jiné, nové specifické znaky a člověk tam prozkoumává dále jaké rozdíly a spojitosti mezi ženami mohou být. Já budu asi raději poznávat, dokud jsem mladý a má to kouzlo.

petmk říká:

A jenom tak mimochodem, sex na jednu noc bych do zkušeností moc nepočítal. Ono to totiž bylo neosobní a jenom hon za vlastním uspokojením z obou stran…

petmk říká:

To jo, ale podmínkou je, aby s nÍ byl člověk delší dobu. Za víkend nepoznáš nic. Takže v tomhle směru nemá nevěra cenu.

Já jsem to udělal podobně. Jeden čs jsem se specializoval na rozvádějící se a čerstvě rozvedený paničky. Pravidla byly následující:

  1. Netahat do toho city.
  2. V sexu je povoleno všechno, co aspoň jednomu není proti srsti.
  3. Potvrzení zdravotního stavu.
  4. Snažit se ze všech sil zabránit těhotenství.
  5. Ona se může libovolně vykecat.

Je zajímavý být v posteli s ženskou, která se rozvádí a 3/4 roku s nikým nespala ;) Nějaký panenství je proti tomu o ničem.

Panička vždycky dostala sexuální uspoojení, mohla se vykecat a měla pocit, že je ještě atraktivní.

Já jsem dostal sexuální uspokojení, nějakou tu praktickou zkušenost a líp pochopil ECL logiku :D

Takže spokojenost na obou stranách…

legy říká:

Buď chceš být nevěrný a nebo ne, to si musíš zvolit sám. Pokud ji miluješ a naplňuje tě ten vztah, tak to neuděláš, protože nemáš ani důvod. Zkušenosti, nezkušenosti, vždyť ti píšu, procházím si tím samým teď a panic nejsem… Na slovech od petmk je taky spousta pravdy ;)

Jindra říká:

Ahoj, napsat mi sem doporučil jeden kamarád. Normálně se stydim, ale jinde mi ani neodpověděli (třeba na mejl). Anonymita je pro mě ideální, takže i do diskuze. Prosil bych o šetrnej přístup a možná by mi pomohla i odpověď od ženy :-). Budu se snažit psát, co nejstručněji to jde.

Mé holce je 22, začal jsem si s ní v jejích 18. Prošel jsem předtím nějakejma vztahama, byl jsem už dost zkušenej – jsem nežárlivej typ, ale ona mi úplně změnila život, přestal jsem toužit po úletech a se do ní zamiloval. Je moc hodná a něžná. Chodila přede mnou s jedním klukem. Stále byla panna, když jsme se poznaly, ale ten člověk pro ni nebyl dobrá partie. Když s ním nechtěla hned po tejdnu nic velkýho mít, psychicky na ni útočil. Ona je ale silná a řekla, že to končí. On ji ale psychicky udolal a aby se rozešel a odešel od ní z domu (kde byla v ten den sama), přistoupila na to co chtěl, podvolila se a něco s ním měla. Otřesný, ale je to tu kvůli tomu, že to souvisí asi s mým problémem. Ten případ je už zapomenutej, ten kluk byl i přísně potrestanej.

Na začátku vztahu mě to ovlivnilo. Ona občas brečela, jak jsem k ní hodný, že na nic nespěchám. Šli jsme na sex pomalinku, po krůčcích. Ochraňoval jsem ji ostře v každé situaci, protože každou negativní věc a problém brala až hystericky. Ovšem dnes jsme spolu 4 roky,a je už úplně v pohodě (až na větší stydlivost a občasné horší sny).


Teď k problému:

Ten problém se týká ale paradoxně mě. Měl jsem už předtím 2 vážný vztahy, naprosto nežárlím, jsem zdravej a rozumnej. Ovšem jak jsem ji z počátku přede vším ochraňoval a dával do toho city a ohledy k její minulosti, mám v hlavě z toho guláš. Moje „já“ mi říká, že to, co cítím je nesmysl, ale přesto to cítím. Zažil jsem pár zbytečně žárlivejch pocitů jednou i větší.

Ta nejsměšnější věc se mi stala nedávno. Nedávno měla přítelkyně větší zápal plic a byla v nemocnici. Měla jít pak kvůli jiným komplikacím pro jistotu na vyšetření a bála se, chtěl se na ni podívat sám primář. Styděla se a cítila strach a on mi dovolil jít tam s ní.Také jsem ji sám přesvědčoval, že je lepší zkušenější – i když doktor. Bral jsem to jako cokoliv jiného a chápal její problém s doktorem jako emoce kvůli bloku, který z minulosti má. Do nedávna mě ani nenapadlo, že to lidé nějak víc řeší. Já byl úplně v klidu i když si roztahovala zadek, aby jí vyšetřil anus. Avšak jakmile ji začal vyšetřovat ne pohledem, ale per rectum, ochromila mě brutální žárlivost, točila se mi hlava a měl jsme problém i stát… když tam tak klečela, zatímco jsem ji držel za ruku. Pak jsem najednou jen viděl to, že má před ním v kleče vyšpulené pohlaví i zadek, ve kterém je navíc prstem. Normálně jsem hned po ukončení toho úkonu utekl, musel jsem z nemocnice a šel na panáka – vymluvil jsem se. Nechápu co to se mnou je? Vím že je to nesmysl, ale ovlivnit se mi to nedaří. Nikdy jsem nebyl ani minimálně žárlivý, možná naopak nebývale klidný v tomhle. Domnívám se, že je to tím gulášem z toho, jak jsem ji zpočátku skoro dva roky přehnaně a silně ochraňoval – až jsem ji „zmajetnil“. Nevím co mám dělat, jsem z toho nešťastný, nehci žárlit. Chci z toho ven. Zítra s ní mám jít k primářovi na vyšetření ženských orgánů, protože ačkoli má nějaké komplikace, střeva jsou v pořádku. Obávám se, že to tam zase nezvládnu, ale jít tam musím, má z toho velký strach. Tu žárlivost jsem cítil už poslední rok a půl a po tomhle se zesílila. Myslíte si, že by bylo vhodné se svěřit primářovi, mám jít k psychologovi nebo někdo takhle žárlí normálně? Nevím zda je to normální..


Omlouvám se za délku a za expresivní popis, nevím jak to zobecnit, není mi to příjemné, ale cítím anonymitu a také strach, že se stanu žárlivcem. Ona má sama se svými pocity problémů dost. Četl jsem tu, že hodně lidí asi žárlí na doktory nebo i hůře a nevím co si o tom mám myslet. Zvlášť když jsem takový nikdy nebyl.

bublina říká:

/„Ten případ je už zapomenutej, ten kluk byl i přísně potrestanej.“// Z dalšího co píšeš to vypadá, že případ zdaleka není „zapomenutej“. Je fuk, jestli byl pachatel potrestanej nebo ne, oběti znásilnění si to trauma nesou velmi dlouho. Odborná psychologická pomoc by pro ni byla asi nejlepší variantou, zejména pokud jakékoliv intimnější vyšetření ji takto traumatizuje a když to u tebe vyvolává žárlivost, měli byste psychologickou poradnu navštívit společně. Laické rady posbírané na internetech mohou někdy někomu pomoci, ale stejně tak mohou napáchat ještě větší škody. Je to jako u auta, drobnou závadu si můžeš odstranit sám, nebo s pomocí rad z internetu, ale větší problém je lepší svěřit odborníkům, aby neodborné zásahy a pokusy o vyřešení problém ještě více nezhoršily.


„Myslíte si, že by bylo vhodné se svěřit primářovi, mám jít k psychologovi nebo někdo takhle žárlí normálně? Nevím zda je to normální..“ Normální to není. Na gynekologii mě přítel doprovázel několikrát. A jestli žárlil na doktora, tak to na něm rozhodně nebylo znát, neutíkal a ani se o žárlivosti nezmiňoval. Projevoval jedině obavy jestli mi to není moc nepříjemné, jestli mě to nebolí, …

S primářem si promluvte oba a klidně si od něj nechte nějakého psychologa (sexuologa) doporučit. Není nutné se stydět nebo mít obavy, lidi jsou různí a když si žárlivost uvědomuješ a chceš ji řešit, jsi na dobré cestě.


„Četl jsem tu, že hodně lidí asi žárlí na doktory nebo i hůře a nevím co si o tom mám myslet.“ Když někdo na doktory nežárlí, nemá důvod o tom psát. O problému píše jen ten, kdo ho má. A nakonec je stejně jedno, kolik lidí žárlí na doktory, není to racionální, nikomu a ni ničemu to neprospívá, nechat si tím kazit život je hloupé. Zbavit se žárlivosti nejde v diskusi na netu, záleží na osobnosti člověka, jak postupovat, jaké metody zvolit, protože každý asi vyžaduje jiný přístup. Asi se budu opakovat, ale v tomhle případě bych se raději obrátila na odborníky (klinické).

Jindra říká:

Naopak si myslím, že žárlit na doktory může být v klidu racionální a přirozené, to společenské normy nám určily, co je přípustné a co ne a dá se o tom filozoficky polemizovat, koneckonců je intimita a nahota ve zdravotnictví jedna z největších otázek zdravotnické etiky v dnešní době. Koneckonců nelze uplatnit na tuto otázku nic jiného než individuální přístup, takže bych asi ty, kteří se ve vztahu dohodnou a zařídí se tak, nepaušalizoval. Znám také některé výzkumy ohledně těchto otázek (nejsem přímo doktor, ale blízko zdravotnictví se pohybuji). Pro mě to ale není příliš obvyklé, když se nad tím zamyslím, byl jsem celý život skrytý lehký kandaulista. Byl jsem se svou první přítelkyní na vyšetření u gynekologa a kromě starosti o přítelkyni jsem měl také chuť to sledovat (zatímco když byla u ženy, nějak jsem na to ani nemyslel). Také se mi líbilo s partnerkami i těmi chvilkovými bavit se o tom, kdy a jak to a s kým to dělali. Má předchozí přítelkyně byla tanečnice a už od dětství tančila s tanečním partnerem a když si se mnou s obavami promlouvala o detailech toho tančení, nevadilo mi to ( občas bylo potřeba pomoct do obtížného kostýmu, na záchodě sundat pod složitým kostýmem kalhotky apod.). Teď je to ale iracionální, můj mozek si myslí své, ale pocity jsou jiné. Domnívám se, že je to tím co se jí stalo a že se do její role tak trochu vciťuji. Podvědomě ji bráním před jakýmkoliv jiným mužem.

petmk říká:

Ohledně té racioanlity to Bublina trefila přesně. I tu tvou zamilovanost a cit k bývalkám vidím stejně.

Ale s tou nahotou u doktora to vidím tak, že tohle je záležitost čistě individuální. Když máš blízko ke zdravotnictví, tak určitě víš, o kolik je komplikovanější vyšetřit tlustý střevo nebo pohlavní orgány, pokud si na sobě pacient nechá rifle. A určitě víš, co všechno se dá bez toho vyšetření opominout nebo zanedbat…

bublina říká:

„žárlit na doktory může být v klidu racionální a přirozené“ :-))) racionální není totéž co přirozené.

Racionální je rozumné, logické, cílevědomé a účelové jednání, přizpůsobené k dosažení konkrétního cíle, splnění nějakého účelu. Naopak přirozené je spontánní, bezelstné, vrozené (pudové) jednání. Jsou to naprosto rozdílné způsoby chování. Když to vezmu na příkladu z lékařského prostředí (když tenhle obor znáš), z tarumatologie a záchrany života, tak když ti do těla pronikne nějaký cizí předmět a uvízne v ráně (větev, nůž, … a je jedno jestli v hrudníku, břišní dutině nebo ve svalové tkáni), tak přirozenou reakcí (chováním) je snaha předmět co nejrychleji odstranit (vytáhnout z rány) z těla. Racionální reakcí, pokud je cílem (účelem) přežití (maximalizace šance na přežití), je ponechat předmět tam kde je, nehýbat s ním a zavolat záchranku (plus snaha o udržení základních životních funkcí a zastavení vnějšího krvácení).

Racionalitu jednání lze objektivně hodnotit, porovnávat různé varianty. Přirozenost jednání lze pouze konstatovat nebo se při nejlepším pokusit zpětně vysvětlit nebo statisticky zkoumat. Přirozenost je subjektivní, závislá na mnoha faktorech, dědičných dispozicích, nemoci, okolnostech, výchově, společenských konvencích, …

Takže ano, žárlivost je za jistých okolností přirozená lidská vlastnost. Ale že by mohla být někdy racionální? Takovou situaci si neumím představit, respektive si neumím představit, jaký cíl bys chtěl dosáhnout, aby bylo racionální podlehnout žárlivosti. Tedy pokud není cílem narušení vztahu, ale i pak lze toho narušení a likvidaci vztahu dosáhnout jiným způsobem, méně náročným, levnějším, společensky přijatelnějším, rychlejším, méně traumatizujícím, … Neumím si zkrátka představit že by to mohlo být někdy racionální (rozumné) :-)

Pokud jde o možné vysvětlení tvé současné žárlivosti, lze to vysvětlit zamilovaností (láskou), tedy citem, který jsi k předchozím partnerkám necítil, neměl jsi důvod žárlit. K té současné cítíš něco jiného, mnohem víc ti na ní záleží, vnímáš citlivěji její možné ohrožení nebo ohrožení vašeho vztahu. Někdo by také mohl říci, že jsi dospěl :-) Dětské lásky, zamilovanost, pokusy o vztah, nevíš co chtít, co můžeš čekat, nemáš žádné plány nebo očekávání od života nebo vztahu, … Teď jsi potkal někoho, s kým by tvůj život měl větší smysl, dozrál jsi, probudil se v tobě další cit a bohužel ho doprovází i žárlivost. Když se budeš chovat přirozeně, podlehneš pudům, možná to špatně dopadne. když rozum zvítězí a začneš se chovat racionálně, možná se to srovná a váš vztah přežije a budete šťastní :-)

petmk říká:

Říká se, že bez žárlivosti není zamilovanost. A každý jí v sobě trochu má. Je jenom otázka, kdy narazí na příslušnou mez…

Musíš si to trochu srovnat v hlavě. Zkus se zamyslet, jestli jsi s bývalýma byl taky na takovým vyšetření nebo v situaci, kdy musela ukázat nahý zadek někomu cizímu. Určitě ne a tohle bylo poprvní, kdy jsi v takové situaci byl a pěkně tě to vykolejilo.

Zkus doktora nevnímat jako chlapa, ale jako bezpohlavní bytost, která z toho není schopná mít sexuální potěšení. Tvůj problém je právě v tom, že doktora bereš jako chlapa-konkurenta. A se slečnou si na rovnu promluv, co to s tebou udělalo a zkuste to řešit spolu.

jindra říká:

Doporučil mi to tu ten kamarád, který tu psal jako Pillow a pomohl mi to tu zformovat, aby jste si nemysleli, že tu někdo trolí. Potřebuji názor lidí, kteří mně neznají a velmi vám děkuji.

Akronym (věk: 18) říká:

Dlouho jsem přemýšlel kam svůj dotaz zařadím. Netýká se to přímo zamilovanosti, ale chemického koktejlu a partnerství zřejmě hodně ano. Ze zamilovanosti můj problém zřejmě také vychází. Poprosil bych někoho rozumného o odpověď a děkuji předem.
Začal jsem chodit s dívkou, které je dnes 19. Chodíme spolu dnes na den přesně dva roky. Víte, já byl panic. Když mezi námi došlo na toto téma, dozvěděl jsem se 2 podstatné věci.

  1. Dnes toho lituje, ale dříve měla 8 krátkodobých vztahů a s pěti kluky z nich měla sexuální styk.
  2. Změna a touha po vážném vztahu přišla poté, co se opila s jedním klukem. Ona ho provokovala a nechtěla na sebe nechat sáhnout. On to nevydržel a jak to říct… chytl ji za ruce, když nechtěla.. psychicky ji zpracoval a došlo k análnímu sexu.

Teď můj problém. Zpočátku jsem si nedokázal představit že měla s někým sex, že ji někdo přede mnou viděl nahou. Trápilo mě to. A také to, jak se trápila kvůli tomu, že se nechala „zpracovat“ hrubiánem k sexu. Hnusila se mi ta představa a někdy jsem kvůli té myšlence na její předchozí sexuální partnery a zkušenosti ztratil chuť na sex. I když jsem byl v půlce sexu třeba. Teď ten zvrat. Nyní. Po dvou letech vztahu. Mě to naopak začalo vzrušovat. Když masturbuju, vzrušuje mě představa, jak ji první kluk odpaňuje. Představuju si její bývalé partnery a to jak s nimi spávala. Také mě ale vzrušuje představa toho, jak ji ten kluk osahal a udělal anální styk. Dokonce mě vzrušuje představa jak ji někdo přede mnou znásilňuje. Nevím už co si o tom myslet a stydím se za ty myšlenky. Má takový problém více lidí nebo jsem nemocný nebo divný? A.K.

bublina říká:

To co napsala daggy souvisí s tou chemií zamilovanosti. Fáze zamilovanosti nevydrží dlouho, někdy odezní po pár dnech či týdnech, ale nikdy nevydrží déle než rok nebo dva. Je pro ni charakteristické nekritické přijímání druhé osoby, představa že patříte jen k sobě a s tím pochopitelně i žárlivost (na předchozí partnery, kamarády, kamarádky, rodiče, …) – u každého je různě silná a různě zaměřená, lze ji krotit rozumem. Takže je normální, že ti vadili její předchozí partneři a to, že jí někdo ublížil.

A když zamilovanost pomine, tak se vnímání partnera změní. Uvědomíš si jeho chyby a pak záleží na tom, jak se s nimi vyrovnáš. Když se nerozejdete, tak vztah musíte vystavět na něčem trvalejším.

Ty sis zamilovanost přetransformoval do sexuální dráždivosti. Přítelkyně už není objektem zamilovanosti, který zbožňuješ čistou láskou a toužíš ji chránit, ale objektem sloužícím k sexuálnímu uspokojení. Neber to jako hodnocení, ale jen jako vyjádření toho cos napsal jinými slovy. Nepíšu jestli je to dobře nebo špatně. Prostě je pro tebe objektem vzbuzujícím sexuální touhu, burcujícím erotické fantazie a slouží ti k tomu nejen ona sama, její postava, chování, ale i její historie, představy toho co zažila a toho, co si představuješ.

Nejsi nemocný nebo divný, jen jsi z toho asi zmatený a nestydíš se za to a možná máš i potěšení z toho, že se můžeš se svými představami svěřit a sdílet je, podobně jako v nich sdílíš přítelkyni.

Jde o to, jestli ona o tvých představách ví, jestli se naučíte o tom spolu mluvit a případně je využít ve svých sexuálních hrátkách.

A jak píše kotletka, je rozdíl vzrušovat se nějakou fantazií (nebo si na to „hrát“) a tím realizovat je v praxi.

Kotletka říká:

No.. Jediná otázka – líbilo by se ti koukat na to i ve skutečnosti? V představách mě (a myslím, že hodně jiných lidí) vzrušují vážně perverzní věci, ale o většině vím, že zažít bych je opravdu vlastně nechtěla.

Akronym (věk: 18) říká:

Ahoj, píšu vám, protože se věci posunuli a taky je to trošku jinak. Přemýšlím jestli s ní nejsem už hlavně proto, že mě prostě tohle strašně moc vzrušuje. Když jste se ptali, jestli by mě vzrušovalo na „živo“, kdyby měla s někým jiným sex, tak to ne a byl bych z toho špatný. Ale jsem znepokojený a smutný a nevím co si o tom mám myslet.? Poslední dobou jsem si totiž začal uvědomovat, že určité věci mě vzrušují. Popíšu co nejstručněji co se stalo za poslední týden: Když jsme nedávno jeli večer vlakem, tak mi přítelkyně usnula v kupé a já jsem dřímal s ní. Měla na sobě sukni a když jsem otevřel oči, viděl jsem že má nohy poněkud od sebe a starší kluk, co seděl naproti nás jí civí přímo mezi nohy. Místo abych jí ty nohy přitáhl, mě to však tak vzrušilo, že jsem jen oddychoval a snažil se nenápadně sledovat. Pak si neodhlásila Facebook na počítači a odešla za kámoškou. Nepodezíral jsem ji z ničeho. Prostě mě jenom neodolatelně vzrušilo podívat se na její konverzaci s některými kluky v době, kdy s nimi chodila. Našel jsem si zprávy, kde se bavili o tom jak naposledy souložili apod. a bylo to tak silné, že mě to přimělo k masturbaci. Už jsem ale objevil i hranici toho uspokojení, bohužel. Strašně mě mrzí co jsem udělal, ale už to nevezmu zpátky. Na koupališti jsme leželi pod stromem v takovém ukrytém výběžku a naproti nás byl sám starší pán, když přítelkyně usnula ve stínu a pán se vracel, tak jsem jí odhrnul bokem opatrně látku a odkryl jí tak část vagíny a pak dělal že dřímu také. Prostě jsem byl tím posedlý. Chlap byl neuvěřitelně vzrušený a nemohl se přestat dívat – zase mě to vzrušovalo, ale když jsem pak viděl jak jsem ji odkryl, že jí bylo vidět až na „vchod dovnitř ní“… strašně mě to zamrzelo, že jsem nechal někoho „to“ uvidět kvůli vlastní sobecké úchylce – toto vím že mě nepřitahuje a už bych to nikdy neudělal. Dokonce se utlumily ty představy jak s někým jiným spí. Prosím vás, nemyslete si že to sem píšu, abych se nějak dál uspokojoval. Popisuju to co nejmíň to jde, ale snažím tam zahrnout své pocity. Strašně se za to stydím, zvlášť za to poslední. Promluvil jsem si s ní o tom, ale neodvážil jsem se to úplně rozvádět. Opravdu nevím, jaký je váš názor?

Kotletka říká:

Akronym (věk: 18) říká:

Byla první naštvaná, protože ji štve představa toho, že ji viděl někdo u koho to nechtěla. Pak se mi ale svěřila s tím, že má také takový problém. Vždycky ji vzrušovala představa, že si ochrání čest (pochvu) výměnou za sex jinam. Když se už skoro rozcházela se svým přítelem, tak někde na akci vydráždila kluka do nepříčetnosti. Když to pak téměř násilně vyžadoval, tak řekla že má kluka. Když nepovolil tak řekla, že si to ochrání výměnou za anální sex, který s ní ještě nikdo nedělal. To je také nějaká úchylka? Jsem z toho zmatený… Také toho svého činu lituje. Tak to vypadá, že zůstanem oba v říši představ a činy nebudem rozvíjet.

bublina říká:

Petmk ti radí dobře, hrajte si různé scénáře. A sex před webkamerou je také docela rozšířený a uspokojí tě, že tvojí dívku může sledovat velmi mnoho mužů. Ale hlavně se o tom bavte spolu, mělo by tě více zajímat, co si o tom myslí tvoje dívka a ne cizí lidé na webu.


Z vlastní zkušenosti vím, že různí lidé mají různé úchylky a provádějí různé sexuální praktiky. S něčím podobným co popisuješ jsem se potkala dost často při focení. Hodně chlapů se svými přítelkyněmi „chlubí“ a aktivně nastavují a rozevírají své partnerky přímo do objektivu. Nikdy jsem tedy příliš do hloubky nezkoumala jejich motivaci, jestli je to pro pocit že se dívá někdo cizí nebo proto, aby si pak při prohlížení fotek nebo videa mohli detailně prohlédnout to, co jinak nemohou při sexu vidět, ale je to jedno, pokud jsou všichni spokojeni a nikdo není nucen k něčemu co co nechce.

Akronym říká:

Ahoj, jsem teď zoufalý… jednou jsme se opili a docela si vyčetli své úchylky. Pak došlo k tomu, „tak dobře, každý si přijde na své“ a pak uvidíme. A nakonec jsme to realizovali. V tu chvíli to bylo strašně vzrušující, ale teď je mi z toho zle a asi jsme si pokazili vztah. Našli jsme hezký, ale ujetý pár, který kvůli krizi ve vztahu hledal výměnu partnerů a byl svolný k jakémukoliv provedení. A stalo se to, říkám bylo to co teď stručně napíšu pro mě strašně vzrušující, ale teď je mi z toho zle :-(.

Prvně se hrálo na to, že jsem s přítelkyní toho kluka seděl a sledoval hru… Moje přítelkyně byla od něj přepadena a aby uchránila svou čest pro přítele, tak jí kopuloval do zadku a vzrušilo mě to nepochopitelně tak, že jsem se málem udělal jen z toho sledování. Potom on chtěl, abych jeho přítelkyni před ním souložil a ejakuloval jí do vagíny, přičemž se hrálo na to, že není chráněná a může otěhotnět. Pak ten pár sehnal několik podobných úchylů a jsem přišel na řadu já, sehnali jsme asi 10 lidí, před kterými jsem svlékl a pomiloval svou přítelkyni.

Jenomže s odstupem času je to hrozný pocit, cizí kluk vystříkal své sperma do mé přítelkyně… vidělo ji 10 lidí a masturbovali u toho..... Já vím že jsme si to měli rozmyslet předem… ale tímto vás chci varovat, tak daleko nezacházejte… už se asi nedá nic dělat, nastoupila po vzrušení žárlivost a pocit že jsme to velmi přehnali…

petmk říká:

Všichni máme svoje meze a každý je musí objevit. Navíc se i časem mění, třeba po špatné zkušenosti, nebo když náhodou objevíš novou stránku tvojí sexuality (jak tvůj objev kandaulismu). A občas se při tom objevování stane, že to přepísknete. V takové situaci je důležitý to spolu probrat, ujistit se, že chcete ve vztahu pokračovat, že si to nebudete navzájem vyčítat a případně se domluvit na nových hranicích. Kde je vůle k pokračování vztahu, tam takový úlet nemusí být problém.

Víš vůbec, jak se to (ne)líbilo tvé přítelkyni? Byla spokojená? Má teď nějaký výčitky?

Psal jsi, že jsi napřed žárlil, pak tě začaly ty představy vzrušovat. Skoro bych se vsadil, že se ti to rozleží a budeš na těch deset diváků i cizí penis v jejím zadku dlouho vzpomínat s kamarádkou erekcí… ;) A jestli se to líbilo i tvé přítelkyni, tak nejspíš bude jenom otázka času, kdy bude nějaký to repete…

Akronym říká:

No chvilku trvalo než se to stalo a než jsem to sem napsal. Teď jsou věci trochu jinak. Oba jsme si uvědomili, že teď nás drží hlavně vzrušení. Náš vztah už neřešíme, ale sympatie zůstali. Dohodli jsme se, že spolu leccos zkusíme (různé polohy, místa, nechce dalšího nového sex.partnera) a ona mi povolí nějaké úlety a sex, protože jsem zatím souložil jen s jednou (a jednou s tou druhou) holkou a budem spolu volně. Jde o to, že víc než samotná hra ji vzrušilo jak do ní ten kluk stříká, zvlášť když jde náhodou díky silnému tlaku a směru cítit ten proud. Chtěla by zajít dál a udělat poslední hru.Prý je to něco co ji v představách vzrušovalo celé roky. Máme tu opuštěnou zamykatelnou kolárku. Byli bychom tam oba jakože svázaní a její bývalý přítel s kamarádem by tam došli. Šlo by o to, že jsme uneseni a aby zachránila můj život a naši svobodu, tak já řeknou ať první tomu kamarádovi vykouří a pak by měla mít jakože z donucení sex s bývalým přítelem normálně do vagíny, kde by do ní měl stříkat. Já si přijdu taky na něco, protože mě vzrušovala představa jejího sexu s přítelem a už to neberu tak vážně. Na druhou stranu mi to přijde už moc a váhám. NA druhou stranu, sbírat s ní pak sexuální zkušenosti a zároveň vyzkoušet sbalit nějakou blondýnku nebo zrzku… mě prostě láká. Jo a nebojte se. Dohodli jsme se na abstinenci a na nějakých zásadnějších testech než to proběhlo. Abstinence proto, aby se mezitím ničím nenakazil a taky, že to pak bylo šíleně vzrušující. A přítelovi říkala že může věřit.

bublina říká:

„Jo a nebojte se…“ My se ničeho bát nemusíme :-)

bublina říká:

Ty už víš, že to jste udělali byla chyba, nemá smysl tě na to upozorňovat, ale spíše pro ostatní bych asi zdůraznila, co konkrétně bylo na vašem přístupu špatně.

jsme se opili a docela si vyčetli své úchylky“ V opilosti nic neřešte a nic si nevyčítejte, zdravý rozum nefunguje a budou z toho jen trable.

„ujetý pár, který kvůli krizi ve vztahu hledal výměnu partnerů a byl svolný k jakémukoliv provedení.“ Zapojením dalších osob do sex. vztahu se žádný partnerský problém většinou nevyřeší, ale spíše prohloubí (takže vaše i jejich chyba).

Po úletu s neznámými lidmi, o jejich zdraví a rizikovém chování (promiskuita, drogy) nic nevíte, si nechte udělat testy na nejobvyklejší pohlavní choroby a po dalších dvou nebo 3 měsících i test na AIDS.

petmk říká:

Tomu naštvání se vůbec nedivím. Za trest dostaneš domácí úkol a nech ji ho ohodnotit. Pak dej vědět, jak jsi dopadl.


Té její úchylce se říká  – potřebuje být loutka v rukou chlapa, který tomu šéfuje a tak trochu se bránit… A je hodně možností, co konkrétně může chtít, stejně jako jedden fetišista ujíždí na boty a jiný na plínky…


Ale ten povzdech, že si musíte nechat jenom představy, neberu. Zkuste role playing, při dobrým scénáři se v tom najdete oba.

Příklad: Jsi cizí chlap a při nějaké příležitosti ji přepadneš. Ona začne škemrat, že udělá cokoliv kromě soulože, ty vytáhneš vibrátor a kameru (klidně i v mobilu) a můžeš si představovat, že se zkrz kameru kouká online třeba 1000 naržených, onanujících chlapů. Bez ohledu na to, že se to ukládá jenom do paměti a pak to smažete…

A za domácí úkol máš vymyšlení tří dalších scénářů nebo možností. A nezapomeň při tom, že dokud neřekne , máš to na povel a udělá, co chceš…

petmk říká:

Každý z nás je nějak úchylný, to je všeobecně známo. U tebe to bude nejspíš … Není to nebezpečná úchylka, ale chce to si s holkou promluvit a nastavit si hranice.

Naštěstí existují možnosti, co s tím dělat – podívej se, kolik je na amateri.cz nebo sexdoma.cz fotek ženských bez obličeje. To je buďto jejich exhibicionismus, nebo kandaulismus jejich partnera… ;) Slečna s tím ale musí dobrovolně souhlasit a musíte být starší 18 let.

A kdyby vám vztah nevyšel, tak si najdi nějakou (erotickou) modelku a budeš spokojený.

daggy24 říká:

Fantazie není nemoc.Už si ji tolik nepřivlastňuješ, tak teď může hrát roli v tvém vlastním pornofilmu.

Anonym (věk: 18) říká:

Nevím kam to moc napsat, tak píšu sem . Prostě se mi stává občas ,že myslím na jinou ženu ,ale na tom není nic špatného,ale mám přítelkyni skoro dva roky a pořád mě někdy ty myšlenky přepadávájí a napadá mě jaký by to bylo chodit s tamtou a s tamtou většinou je to pokaždý nějaká jiná. Přítelkyně o tom ví ale pokaždé se bojím jí o tom říct,protože mě to buď zachvilku přejde nebo do pár minut myšlenka zmizí. A už kvůli tomu pár neschodů bylo .Ale ten strach z toho je někdy hrozný a hlavně se cítím strašně kvůli přítelkyni a celý se rozklepu a je mi špatně někdy teda . Dřív sem tyto myšlenky neměl.

Salamandr říká:

Nevím jak u žen, ale myslím,že u mužů je tohle poměrně přirozená věc.. Asi proto spousta chlapů tvrdí, že monogamie je „nepřirozená“.. Otázkou je, jak k tomu přistoupíš ty.. I mě se občas zalíbí nějaká ženská, ale naštěstí vždycky převládne rozum, a tak to u mě končí dřív, než něco začalo.. Prostě si nechám zajít chuť.. Vím, že po čase bych stejně dostal chuť na jinou.. Mám doma krásnou ženu, kterou znám, kterou miluji, tak proč to kazit.. Aneb: „Proč chodit na hamburger, když mám doma svíčkovou se šesti“ ;) ale jseš ještě mladej, sám na to přijdeš časem ;)

bublina říká:

„Přítelkyně o tom ví …“ A jak se o tom dozví? Ty jí to říkáš? A jí se to líbí? Jaký na to má názor ona?

Anonym (věk: 18) říká:

No řikám jí to , nedokázal bych jí to neříct :) ,protože to je něco jako jí lhát mi přijde a to nedělám :)

petmk říká:

Zajímavá definice lhaní :) Takže když na ulici obejdeš kanál bez víka, tak jí budeš večer popisovat, jak jsi se mu s úspěchem vyhul? A to jenom proto, že jinak bys jí lhal?

Lež je sdělení nepravdivé odpovědi. Když se tě neptá a není to důležitý, tak jí říkat věci nemusíš…

Jo, a nauč se rozlišovat i mezi sexem a chozením.To, že máš chuť některé slečně promačkat prsa, hladit zadek nebo cokoliv jinýho neznamená, že bys s ní potřeboval chodit.Ve skutečnosti to znamená, že jsi hetero chlap po pubertě. Nic víc, nic míň. A ženských, u kterých si zdravý chlap dokáže představit sex, přece cestou po ulici potká víc, než všech kanálů (ať už s víkem, nebo bez). A některou si prostě z nějakýho důvodu zapamatuješ o něco líp.

Mě se třeba v noci na dnešek zdálo o jedné, co se mnou jela autobusem. Měla bílý tričko s docela velkým výstřihem a podprsenka navíc měla co dělat, aby to všechno udržela, takže udělala několik ručních korekcí… No jasně, že hned na místě začaly představy, jak bych jí mohl nabídnout pudpůrnou ruku na ty dary… ;)

bublina říká:

Pokud to chce slyšet a tvé „hříšné“ myšlenky jí nevadí, tak je to v pořádku, vrbu k vykecání se potřebuje občas každý a pokud je to vzájemné a dokážete vzájemně vyslechnout, tak je to v pořádku.

Nejde o nějaké lhaní či nelhaní, ale čistě o vypovídání se z pocitů.

Anonym (věk: 18) říká:

A názor na to má ten , že si jen něco vsugeruju a pak mám z toho strach ,ale chci se toho zbavit těch myšlenek .

bublina říká:

Její názor je správný a racionální.

Pokud se chceš zbavit nějakých (pro tebe nepříjemných) myšlenek a nedokážeš se s tím sám vyrovnat, není to problém vhodný pro laickou diskusi zaměřenou na sexualitu, ale spíše pro osobní konzultaci s psychoterapeutem (psychologem či psychiatrem).

Anonym (věk: 18) říká:

Každpádně všem moc děkuju za rady , a už i o tomhle jsem přemýšlel , ale vždycyk to po chvilce přejde, takže sám to nějak zládám , když to jinak už nepůjde zajdu tam :) ještě jednou všem díky :)

Jean (věk: 17) říká:

Zní to tak pofiderně biologicky, až se divím.Hormony,hormony…Chápete, že já myslím na jednu holku prakticky denodenně, až mi z toho hrabe a nejde to přerušit?Jsme dobří kamarádi, má mne ráda, ale nic víc a o ty o které nemám zájem já zas mají zájem o mne.To je spravedlnost v životě?Protože ona nikoho nemá a není pro ni na širém obzoru a já nikoho nemám též. Zní to jako čistá biologie, pochod hormonů ,ale je to silnější než se zdá.Procházel jsem pochopitelně životem románky, jako snad každý mladý, které provázely i city.Ale toto je pro mne osudová zamilovanost, pro kterou se lidi berou apod.I když dostanu za pět a seřve mne uklizečka a zapomenu klíče od šatny doma, stačí když se na me ráno usměje a podívá těma šibalskýma očkama a den je úplně skvělý.Když sme na akci, dáme si do nosu a neco se mezi námá stane…vážný rozhovor, projev sympatií, menší objímačka… No tak na to myslím asi 3 dny po akci tak 20× za odpoledne a večer ještě nemožu usnout, jak me nejdou myšlenky z hlavy.....Někdy si říkám, že by bylo lepší, kdybych byl tak pěknou a milou holku nepotkal, ale nesnesu tu představu.

kadet říká:

Buď rád, že to dokážeš takhle prožívat. I trápení a soužení je nádherné, když je pro lásku. A nejsi sám, nejsi první, nejsi jediný, kdo to právě v sedmnácti takhle prožívá. A nejen v sedmnácti, jen právě v sedmnácti to začne být takhle intenzivní, a pak už vždycky, až do sta…

Ale dost abstraktního básnění: Říkáš, že ani ONA nikoho nemá. Co když to prožívá taky tak? Co když i ty jsi představitelem všech hlavních hrdinů ve scénářích jejich snů? Jen cestu k sobě najít neumíte, říci si to neumíte. Tak to zkoušej a neboj se, že se ztrapmníš. Ztrapnit se můžeš jedini v případě, že jsi jí lhostejný. V tom případě ale by to bylo stejně fuk. Jestli jí ale nejsi lhostejný, tak ti odpustí i neohrabanost a nesmělost a kostrbatý projev. Ale první krok musíš udělat ty. Tak vykroč pravou nohou – držím ti palce!

Anonym říká:

ahoj mam takovy problem 1.vzdycky se mi hrozne libi nejaky kluk a kdyz mi napise jak me miluje atd tak me to nejak omrzi a nechci s nim jit ani ven proste se mi uplne totalne zhnusi .. 2. fenyletylamin, dopamin a noradrenalin ..dou tyto latky nejak utlumit treba nejakym praskem nebo tak ? diky moc :)

Maková panenka (věk: 32) říká:

Ahoj, taky to znám: je to prostě strach. Ve chvíli kdy „hrozí“ že budete spolu spustí se v tobě obranná reakce. Bráníš se zamilovanosti. Jako v té písničce: mám proti lásce boty… Otázka je PROČ se bojíš, zkus nad tím přemýšlet. Někoho milovat je riziko, ale někdy je to krásné.

petmk říká:

Cesík: Čím větší zamilovanost, tím větší riziko konce vztahu, až to vyprchá. pokud by tam nebyla žádná zamilovanost a stejně vám bylo spolu dobře, nemá co vyprchat a vsadil bych na stabilitu. Ale po opojení z čisté zamilovanosti většinou přijde krutý vystřízlivění… Na tvým místě bych byl rád, že jste se našli funguje to, dokonce s výhledem, že to vydrží.

Cesík říká:

Zdravím, mám takový problém neproblém a už vůbec nevím s kým to mám probrat, snad vy chytří lidé mi poradíte:) S nynější přítelkyní se máme strašně moc rádi, moc si vyhovujeme, smějeme se, prostě krása se vším všudy, jenže je tu problém, že nejsme do sebe až tak moc zamilovaní. Tedy přítelkyně se nedávno rozešla s klukem, tak jestli není problém v tom. Prostě máme se spolu móoc nádherně, ale ta zamilovanost tam není, jí to tedy i vyhovuje, ale já jsem z toho tak trochu nesvůj, jestli mě chápete, ztratit jí nechci:( to v žádném případě takovou slečnu jsem vždycky chtěl!! je to třeba i dobře, že nejsme zamilovaní do sebe až na takové velké úrovni, protože se vidíme v pravém světle… prosím poraďte pokud je tedy třeba, pokud je to velký problém. Uklidněte mě, nebo poraďte jestli to příjde, nebo zda-li je to tak opravdu lepší…Díky mockrát

Lexy říká:

krucipisek: to jsem delala taky…kaslala jsm snad navšechno co se ho netýkalo:( ted kdyz ¨nekoho objevím a je v tom ona silná chemie a já se citím jak přitahována magnetem tak zasadne 3 i 4 dny travím s kamoskama:) je to lepsi nez byt treba „stihačka“

Ajáj říká:

víte vše toto může být pravda, ale když máme právě lásku fakt tu na celý život zakořeněnou, tak nám ji nemůže jen tak někdo vyviklat, teď myslím o celkovém postoji člověka k životu, ovšem prvotní zamilovanost má vést k tomuto zakořenění a prohloubení této lásky, která je podobná velice kvalitnímu upřímnému přátelství. se mi líbí toto, to nemám z vl. hlavy.,,Naše schopnost milovat odráží naši odvahu žít. :)

Cephaelis říká:

Barula: Věřím, že většina čtenářů obsah článku vezme s lehkou nadsázkou, jak byl myšlen. Emoce jsou spíš pro psychology/psychiatry, já jen poukazuji na to, že za romatickými city se může skrývat i malinko pragmatičtější jádro. :-)

Barula říká:

Moc se mi líbí, jak autorka popisuje zjednodušeně a čistě na bázi chemie vztahy…ještě že máme tyto odborníky, kteří nám vše vysvětlí jak funguje. Proč je to ale v životě o hodně těžší?