Fetišismus

Tento článek o fetišismu je převážně určen pro fetišisty. Pro fetišisty, kteří si ať dávno či nedávno uvědomili svůj “problém“ a kteří jsou, nebo nejsou z tohoto svého poznání zoufalí. Ovšem tento článek i “normálnímu“ člověku ukáže, jak dokáže být tato úchylka zákeřná a s čím vším se fetišista musí potýkat.

V první řadě bychom si měli říct, co to je fetišismus. Fetišismus je erotické zaměření na určité druhy předmětů či na jisté části těla. Nejznámější příklad je, když si fetišista doma schovává dámské prádlo a onanuje při něm. Další fetiše jsou dámské boty, latex, igelit, plenky atd.

Co se týká částí těla, tak mezi nejznámější fetiše patří velká ňadra a nohy. Tím samozřejmě nechci říct, že by si fetišista zašel do parku, tam zavraždil ženu a odřízl jí nohu, kterou by si pak uložil doma ve skříni. To samozřejmě ne. Fetiš nohou se rozumí to, že fetišistu velice vzrušuje pohled na nohy, chodidla, prsty u nohou a potřebuje vidět, cítit, osahávat něčí nohy k tomu, aby mohl uspokojit svůj sexuální chtíč.

Ovšem mezi fetišistické zaměření lze řadit i zoofilii ( fetišem je zvíře) a nekrofilii ( fetišem je mrtvola). Také statuofilii (fetišem je socha), mysofilii (fetišem je nečistota) a pyrofilii (fetišem je oheň). Ale nepleťte se, pokud si myslíte, že fetišista je automaticky třeba “zoofilik“ či “nekrofilik“. Stačí mu například vidět obrázek mrtvoly a u něj masturbovat. Nemusí přímo docházet ke koitu se zvířetem. Stačí mu vlastnit obojek psa, drápek kocoura atd. Proto je také velmi nesnadné stanovit například hranici mezi fetišismem a zoofilií.

Fetišista a jeho život

Fetišismus znamená samotu, z níž není úniku. Muž fetišista málokdy najde partnerku, která by tolerovala jeho zaměření. Je velmi těžké najít ženu, která by si ráda oblékala latex, ale ještě těžší je najít partnerku, která by vzala v úvahu například plenky. Fetišismus žene svou oběť k dalším hranicím a nutí ho je překročit a nutí ho riskovat. To co bylo pro fetišistu včera vzrušující je dnes k ničemu. Proto neustále musí vylepšovat a zdokonalovat své fetiše.

Konec s fetišem

Než fetišista pochopí, že jeho “vada“ je trvalá a nezměnitelná pokouší se o jakousi revoluci. Ráno vstane a je ve své mysli rozhodnut, že s fetišem skoncuje. A to nadobro. Protože mu to ve své podstatě ničí život a on přece není slaboch a vyhraje nad fetišismem a krásně se mu vysměje rovnou do očí. Uloží všechny své fetiše do krabice a odnese je do první popelnice. Na chvíli se mu uleví, že to dokázal. Povyskočí si a vykročí do života znovu a tentokrát tou správnou nohou. Jenomže to vykročení se mu povedlo jen na oko a to do té doby, než si pořídí věci nové a ještě lepší.

Jak zacházet s fetišem

Nebudu zde rozebírat každý fetiš zvlášť, protože fetišista ať už má jako fetiš cokoli se musí ke svým věcem “fetišům“ chovat úplně stejně. V podstatě své zaměření musí chtě nechtě tajit a to celý život. Ale jak tajit?

Rada první:

Fetišista by měl být tak trochu paranoidní a ukládat své věci na bezpečné místo. Bezpečné místo není pod postelí, v poslední zásuvce s ponožkami ani ve skříni s batohem, který vyndává kdokoli byť třeba jen jednou za rok. Bezpečné místo je místo, které je pod zámkem. Určitě se vyplatí uvažovat.

Rada druhá:

Pořiďte si závěsy do oken.

Rada třetí:

Neustále kontrolujte počet a stav vašich věcí. Staré věci, plenky a kalhotky na jedno použití vyhazujte.

Rada čtvrtá:

Vyhazujte je do popelnice o ulici dál než bydlíte. Důchodci mají opravdu oči všude. I malinká chyba se vám může ošklivě vymstít.

Rada pátá:

Pokud používáte igelitové ložní prádlo, nezapomeňte peřiny ráno vyvětrat.

Rada šestá:

Pokud si oblečení šijete sami, vždycky po sobě pečlivě ukliďte. Asi těžko byste vysvětlovali rodině, proč je pod stolem několik ústřižků igelitové pláštěnky, kterou jste nedávno tak veledůležitě sháněli kvůli blížícím se dešťovým přeháňkám.

Rada sedmá:

Pokud máte fetiš např. plenky vždy si v lékárně či prodejně nechte vypsat paragon. Tím bude všem v obchodě jasné, že to nekupujete pro sebe. I pro vás takový nákup bude tímto způsobem příjemnější. Paragonu se hned za rohem zbavte.

Rada osmá:

V žádném případě si nepište své poznámky o fetišismu apod. na papír. Všechno pište do počítače a soubor řádně zakodujte. Po každém browsení po sobě uklidit cache, vymazat history a address panel. Za žádných okolností nenechávejte volně v počítači žádné obrázky. Veškeré diskety obsahující fetišistický materiál po přenesení na bezpečné místo znehodnotit.

Tyto rady mi poskytl zkušený fetišista.

No jak vidíte vůbec to nemá fetišista jednoduché. Jenomže se bohužel narodil s tím, že do konce života bude otrokem svého fetiše a s tím asi těžko něco udělá. Já sama jsem vůbec netušila, na co všechno mohou být fetišisté zaměřeni a jak dokonale dokáží ten svůj fetiš propracovat a zdokonalovat k obrazu svému.

A vlastně co jiného jim zbývá? Když už musí svou “vadu“ tolik skrývat, tak si to aspoň po tají užívají, jak nejlépe to jde. Takže pokud jste fetišista, nebo vás zajímá víc o fetišismu a o lidech, kteří jsou takto orientováni našla jsem pro vás dva odkazy. V podstatě tyto dva linky vystihují A-Z.

První odkaz (www.volny.cz/mrpantyhose/) se týká fetiše na dámské punčochy-což si myslím je ta lehčí forma fetiše, i když jak se to vezme.

Druhý link je těžšího kalibru, alespoň podle mě. Vůbec mě totiž nenapadlo, že když potkám muže v supermarketu co nakupuje dámské vložky, tak je nekupuje své ženě, ale sobě. Nevěříte? Nebo jste fetišista stejného zaměření a chcete se o svém fetiši více dozvědět, pak se podívejte na tento odkaz www.volny.cz/damskevlozky/

Jenomže ono to asi nebude s tím fetišismem u každého stejné. To, co je popsáno v článku o tom, jak hrozný má fetišista život, je jen názor jednoho fetišisty, který se mi svěřil se svými pocity. Doufal, že v diskuzi se najdou jiní fetišisté, kteří mu pomohou se s tímto problémem poprat. Takže využijte diskuze k tomuto článku a pište ty své zkušenosti.