Gay svět očima heteračky aneb jak být správnou Fag hag
Buzna, buzerat, teplouš, homouš, bukvice – to všechno jsou názvy, kterými označujeme gaye. Na rozdíl od mnoha národů, kde je homosexuální orientace vnímána velmi negativně, označována jako hřích nebo dokonce jako nemoc, kterou je potřeba léčit, se obyvatelé České republiky k této problematice staví relativně neutrálně až mírně pozitivně a gay komunita je vnímána bez větších problémů.
Ale i přesto si myslím, že názor některých lidí je notně pokroucený a jediné co je tak všeobecně známé je to, že to jsou ti, kteří chodí v růžovém, jsou to takové rozmazlené vykrouceniny a jednou za rok mají v létě svůj průvod Prague Pride, kde je to spíš přehlídka toho „nejlepšího“ z této komunity, než aby to odráželo pravý obraz.
Ale jací opravdu gayové jsou?
Mezi gayi se pohybuji cca 20 let, už od svých středoškolských let, kdy jsem zjistila, že můj tehdejší nejlepší kamarád je gay a od té doby se díky svým kamarádům, kterých během let přibývalo, pohybuji mezi touto komunitou.
Poznala jsem gaye ze všech možných povahových stran a člověk zjistí, že se moc neliší od nás, heterosexuálů – mají své slabosti, problémy, své hádky, přátelství a nepřátelství, rozchody a nové vztahy. Jen v jedné maličkosti jsou rozdílní a to tím, že svoji lásku věnují osobě stejného pohlaví.
Měla jsem možnost poznat člověka, který byl větší drbna, než ta ukecanější ženská. Člověka, který mně dokázal bez mrknutí oka podrazit, pomluvit a do očí se bavit jako ten nejlepší kamarád, ale na druhou stranu kamaráda, který se mnou jezdil na dovolenou a běhal s rozepatou košilí po Pomepejích jen proto, aby zjistil jestli jeden z účastníku zájezdu je taky gay. Člověka, který se stal mým nejlepším kamarádem, který tu pro mě byl, vždy když jsem potřebovala, vyslechl mě i když sám měl problémy. A za to všechno získal ve mně svoji spřízněnou duši, která by pro něho udělala téměř vše. Dalo by se říct, že se ze mě postupem času stala správná „fag hag“.
Že vám tento výraz nic neříká?
Fag hag je slangový termín homosexuální komunity, jenž označuje ženu, která nachází část své životní realizace v přátelství s gayi. Bohužel ustálený český ekvivalent tohoto termínu není zatím znám, a tak by se to dala přeložit jako „kamarádka“.
Z mého vlastního pohledu není zas tak velký rozdíl mezi tím být nejlepší kamarádkou „heteráka“ a gay. I když samozřejmě, že určité niace by zde byly – trochu se orientovat v poslední módě, znát ty správné gay servery, jako je třeba LUI, znát seznamku jako je iboys. Orientovat se v těch správných filmech – např. Dábel nosí Pradu byl film, který jsem musela povinně shlédnout.
Jooo,a vyznat se ve vztazích gayů je dle mého také kumšt. Chvíli je to Pavel, pak zas Lojza, za týden Tonda. Ale co! I kdyby to byl Ignác obývající iglú někde v Grónsku, tak pro mě jako kamarádku je hlavní to, aby byl můj gay kamarád šťastný, protože pak jsem šťastná i já.
Pravdou ale je, že pokud člověk nemá dobrou paměť na jména, má většinou smůlu. Pak musíte vymyslet něco, co vám s orientací v tom vztahovém propletenci pomůže. A nakonec stejně zjistíte, že téměř všichni jsou se všemi tak nějak spojeni.
A závěr?
Myslím že by pro člověka mělo být podstatné to, jaký člověk je povahově, protože sexuální orientace přece neurčuje to, jak se chová a jak jedná. Důležitý je mezilidský vztah a nemělo by hrát roli jestli je někdo heterák, gay nebo lesba.
A co vy, jaký je výš názor na gay komunitu, máte ve svém okolí či za kamaráda gaye?
RSS titulní stránka
MalaAlca říká:
Já jsem do jednoho gaye zamilovaná. Jsme přátelé, on to ví a já si na něm nevynucuji nic, co by mez kamarádství překračovalo. Taková platonická láska :)
bublina říká:
Gay komunitu neznám, ale gaye znám dva.
Z mého vlastního pohledu vnímám rozdíl mezi tím být nejlepší kamarádkou „heteráka“ a gaye jinde.
Nemusím se orientovat v poslední módě, ani znát ty správné gay servery nebo seznamky. Orientovat se ve „správných“ filmech také nemusím, např. Ďábel nosí Pradu jsem nikdy neviděla :-)
Už od gymplu (od primy osmiletky) se kamarádím s klukem. Že je gay přiznal až v posledním roce na gymplu, i když jsem to tušila už pár let před tím. Jo, v pubertě jsem po po něj „jela“ a on nic :-) Ale byli jsme pořád kamarádi a zůstali jsme i když jsme pak šli každý na jinou vejšku a občas se stále vídáme (soukromě a poslední rok či dva i profesně). A je to normální kluk. Na jaký filmy kouká nevím, móda ho nezajímá (mě ale taky ne) a líbí se mu starý auta (veterány) stejně jako mě. I když k nim mě možná přivedl on, nebo jsme se jen náhodou shodli? Má motorku a myslím, že jsem byla jediná, komu ji půjčil (jeho bývalý partner neuměl řídit a bál se). V žádné komunitě se neangažuje, žije si svým vlastním životem. Měl jen dvě známosti, s jedním chodil na vejšce, poznali se na koleji, po škole šel každý svou cestou, rozešli se ale jako přátelé, kdy ten jeho přítel odjel pracovat do ameriky a vztah na dálku neudrželi. Pak se seznámil s klukem, se který, žili ve společné domácnosti přes dva roky, ale jejich vztah vychladl a postupně už spolu jen „bydleli“ než se dohodli na „rozchodu“. Nyní žije sám.
A teď ten rozdíl v kamarádství. Kamarádství s ním je v podstatě trvalé (velmi dlouho trvající) asi zesílilo či se upevnilo v to co bych asi nazvala přátelství. Rozumíme si, důvěřujeme si, můžeme se na sebe spolehnout, svěřit se, poradit, … Je to velmi podobné mému vztahu s přítelem (partnerem, milencem), pokud jde o „souznění duší“. Jediný rozdíl je sex. Ten kamarád je pro mě skoro jako bratr (kterého jsem neměla). Přítel (tedy ten se kterým žiji) se mnou souzní nejen duší, ale i tělem :-). Dřív jsem se pokoušela kamaráda „sbalit“, ale když je jinak orientovaný, neměla jsem šanci. To ale nevadilo zůstat kamarády. Ostatní kluci či muži, se kterými jsem se začala kamarádit, vždy dříve či později začali posouvat vztah k sexualitě. když jsme si z nějakých důvodů nesedli, téměř vždy to vedlo i k ukončení kamarádství nebo k jeho oslabení na úroveň „bývalého kamarádství“. Jen se současným přítelem to vyšlo a jsme spolu již mnoho let a vypadá to velmi nadějně i do budoucna.
Toho druhého gaye znám teprve pár let. Neznám ho tak dobře, ale je to pohodový a milý kluk a seznámili jsme se přes focení, on je poloprofesionál, fotí produktovou fotografii a já sháněla nějakou výbavu na makro a on tehdy něco prodával. Byl velmi sympatický a ochotný, spoustu makrofotografických fíglů a triků jsem z něho vytahala. Teprve nedávno zjistil, že taky fotím erotické fotky párů a z legrace nadhodil jestli bych nechtěla fotit i jeho s přítelem :-) To jsem nečekala, netušila jsem nic o jeho orientaci ani osobním životě, brala jsem ho jen jako fotografa. A beru ho tak pořád. Je to kamarád, bavíme se o fotkách, aranžování, svícení, technice, zpracování a úpravách, … je to prostě kamarád se společným zájmem a je jedno jestli je to gay, hetero, paraplegik, novinář nebo mimozemšťan.
Takže tohle godiino psaní o „komunitě“, vztazích, serverech, seznamkách a „vztahovém propletenci“, kde „všichni jsou se všemi tak nějak spojeni“ pro mně zní jak z jiného světa nebo z nějakého filmu :-) Ale jo, holt existuje mnoho „zájmových“ skupin, kde se lidé shodných či podobných zájmů sdružují, ale žijí mezi námi i „neorganizovaní“ gayové a já potkala právě tyhle :-)
godi říká:
Díky za super nazor…každý to vnímá jinak, já to napsala ze svého pohledu. Sama jsi napsala, že znáš dva, já de facto, jiné než gay kamarády nemám, nebo jinak mám, ale nejvíce se stýkám právě s gayi a setkala se vším možným a shlednout „Dábel nosí Pradu“ jsem opravdu povinně musela:-) Poznala jsem „normalní“ gaye, na kteří se chovají úplně normálně a nikdo by to do nic neřekl, ale poznala jsem i opak. Prostě jsem chtěla napsat jen takové „okénko“, jak to vnímám já:-)
bublina říká:
Ten tvůj článek mi právě připadal, že znáš jen ty „komunitní“ :-), které já neznám žádné a znám jen ty dva, co se to na nich nepozná :-)