Nevěra v historii

Vzhledem k vzrůstající rozvodovosti v České republice, je jasné, že čím dál větší počet párů se potýká s nevěrou. Konfrontaci s tímto nepříjemným faktem se dokonce nevyhne téměř polovina z nás. Šok, kterým si každý projde bezprostředně po zjištění, že ho partner podvedl, většinou vystřídá zoufalství a bezmoc.

Co je to vlastně nevěra?

 je sexuální, resp. milostný poměr s partnerem mimo manželství nebo též mimo jiný dlouhotrvající vážný vztah. Různí se pohledy na fyzickou nevěru a faktor citové angažovanosti. Starší pojem pro nevěru je cizoložství. Jen bacha a neplést si nevěru s polygamií, tj. souběžného legálního soužití jedince s více osobami (mnohomanželství), které se praktiku zvláště v arabských zemí.

Nevěra napříč stoletím

Zlatým věkem pro nevěru byl bezpochyby starověký Řím, kde se na věrnost důsledně netrvalo a sexuální život považovali za přirozené právo muže, stejně jako ženy. Trpěna byla dokonce i prostituce.

Ve starověku se přístup k nevěře lišil podle společenské třídy. V horní vrstvě platila zásada Ten, kdo obdaří svou knížecí potencí ženu z lidu, zušlechťuje. Avšak princezna, která se oddá muži nikoli rovnocennému, poškozuje vlastní rod. Ve střední třídě u muže záleželo na jeho příjmech, zda si mohl dovolit více žen, zato žena byla de facto považována za majetek muže a měla vychovávat jeho děti. V nejnižší vrstvě byla chudoba hlavním faktorem, pro nějž byla polygamie nedostupná. 

Starořecká společnost nebránila muži ve vydržování více žen v závislosti na jeho prostředcích, doma však měl mít ženu jen jednu.

S nástupem křesťanství se však mnoho (bohužel či bohudík) změnilo. Křesťanství kladlo důraz na manželství a jeho nerozlučitelnost. Ve 12. století už nemohla být nevěra důvodem k rozvodu, přesto byla považována za těžký hřích. Zatímco světské společenství znalo jen nevěru ženskou (i s trestem smrti či zmrzačení), křesťanská církev odsuzovala i nevěru mužskou (s požadavkem pokání). Později se v některých oblastech i světské tresty rozšířily také na muže.

S nástupem novověku došlo k výrazné tabuizaci sexuality a potlačení veškerých smyslových a erotických projevů. Oficiálně tolerována byla sexualita jen v manželství. Sex svobodných lidí byl trestán vykázáním z města či pokutou, manželská nevěra pak byla v protestantské Evropě důvodem k rozvodu, v katolických oblastech k rozluce od stolu a lože. I prostituce byla od 17. století stále méně tolerována.

Průmyslová revoluce oslabila vliv církve na sexuální chování. Náboženská doktrína se však přenesla do medicínské praxe – z hříchu se stala nemoc. I konec 19. století tak zdůrazňoval uměřenost a normálnost. Výzkumu sexuality se začal věnovat i sám Sigmund Freud a docházelo tak k její liberalizaci. Významným faktorem byla též probíhající ženská emancipace. Nevěra se stává tolerovanějším jevem (více v Evropě, zejména západní, zatímco v některých státech USA je věrnost dokonce zakotvena v právu, včetně postihů za její nedodržení).

Ve druhé polovině 20. století se mravy poněkud uvolnily, i díky účinné antikoncepci a jednodušší komunikaci. V některých skupinách, například u hippies, bylo střídání partnerů běžné. Pohled společnosti se postupně změnil a někteří lidé se nevěrou ani netají.

A proč vlastně nevěru odsuzovat? Není nelegální a často se děje nejen s vědomím druhého partnera (), ale někdy i na jeho přání a s jeho účastí (, ). Je na každém z nás, co je ochotný tolerovat a jak se s partnerem či partnerkou domluví…

Komentáře

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „OK“.

daggy24 říká:

Taky jsem chtěla kdysi psát o nevěře – ale Godi se toho ujala a je to super! I když určitě časem budu vědět, co k tématu napsat dál, toto téma je hodně obsáhlé…

godi říká:

přesně tak, tohle je hodně rozsahle tema a da se k tomu porad neco dopsat:-)

bublina říká:

Nějaký článek z praxe, o zkušenostech? :-)

petmk říká:

Neměl bych prozrazovat, ale něco leží v redakci, jenom to ještě nemá úvod a není to přímo osobní zkušenost autorky…

bublina říká:

Na tu polyamorii jsem si vzpomněla díky příběhu, který před pár lety prošel kolem mne. Připomněla mi ho kamarádka, když mne nedávno upozornila na pořad Jana Krause, který si zve lidi a zpovídá je. No a nedávno byla v jeho pořadu jistá Fronéma a o polyamorii hovořila. :-) Je to zajímavý příběh a asi by vydal na menší román, je plný pozoruhodných postav, zvláštních okolností a přestože dnes je celkem zábavný a humorný, tak málem skončil tragédií. Škoda, že jsem mizerný vypravěč.

petmk říká:

Jenomže tady nejde jenom o převyprávění, ale i o autorský zákon, takže máme smůlu…

Maximálně můžeme doufat, že se tady někdo pochlubí svou zkušeností, ale zatím to nevypadá…

bublina říká:

V tomhle případě nejde o autorský zákon, ale o to, že se to týká několika různých lidí, někteří se znají, někteří ne, a přesto se jejich životy ovlivňovaly. Některé lidi znám osobně, jiné jen zprostředkovaně, jsou to zajímavé postavy a osobnosti, nikdo z nich by asi nebyl proti, kdyby se někdo pokusil po pravdě jejich tehdejší situaci a vývoj popsat, to není nic tajného. Jenže to jsou většinou lidé se vztahem spíše k technice (IT, SW, HW), případně s hudebním nadáním, ale nikoliv literárním. Část z nich jsem fotila při intimních hrátkách (i skupinových), přičemž i setkání některých z nich bylo docela kuriózní, že je div, že to dopadlo jak to dopadlo. Dvě dopravní nehody nebyly nijak vážné a zpětně byly docela komické, jenom to pak trochu kazí jedna otrava (nebo dvě?) a přestože to dobře dopadlo, je tam stále stín pochybností a myslím, že ani dotyčná nemá jasno proč k tomu vlastně došlo a co tím chtěla vyřešit.

petmk říká:

Hm, to zní zajímavě… Copak o to, převyprávět příběh by nebyl problém, ale ty lidi neznám a musel by to někdo převyprávět mě… A musel bych na to sehnat trochu času, to je teď nedostatková komodita.

bublina říká:

Jedeme teď na týden na hory a bude tam i jedna ze zúčastněných osob, zeptám se jí, jestli by nechtěla stručně popsat, co se stalo z jejího úhlu pohledu, jak to viděla a vnímala ona. Ukecaná je, ale nevím jestli najde čas to sepsat, teď dost lítá po světě a času moc nemá. Další dva co občas vídám nenapíšou určitě nic (ne že by to neuměli, ale lidskej příběh nejde popsat v C#). Hlavní aktéři bohužel „zmizeli“ z mého dohledu.

petmk říká:

Píšou v C#? Proboha, schovej před nima tužku, klávesnici a ostatní věci, kterýma by mohli zvěčnit svoje myšlenky, nebo z toho bude průšvih…

bublina říká:

Ty nerad vyšší programovací (OO) jazyky? :-)

Dokud píší jen programy a ne romány, tak je to dobrý :-)

petmk říká:

Oop je fajn, ale to, co stvořili kolem .NET a C# je hrůza. A čím dál víc programátorskýho odpadu se věnuje C#. To ale asi proberem v soukromé poště…

LORD říká:

Máš nasazené nějaké pochybné brýle. Znám spoustu lidí, kteří jsou schopni napsat naprostá zvěrstva v J2EE a refaktorizace se stává často nezbytností. C# bych rozhodně nezatracoval, stejně jako bych nezatracoval jiné objektově orientované jazyky. Kategoricky odsuzovat nějakou skupinu lidí je hloupé..

petmk říká:

Víš, kdo je to pesimista? To je optimista, který už má zkušenosti…

Zkus říct jedinou věc vytvořenou v C#, která je použitelná bez problémů a programátorům v C# se omluvím.

bublina říká:

„použitelná bez problémů“ Svět není dokonalý, lidé nejsou dokonalí, takže ani jejich produkty nejsou dokonalé.

Na čemkoliv lze najít problémy, ale každý pokus o zlepšení se počítá a není dobré být fanatikem.

Přestože „nekopu za C#“, líbí se mi třeba myšlenka „xamarin“. Díky projektu mono je tu alespoň malá šance na snadnější a rychlejší vývoj multiplatformních (android, win, ios) mobilních aplikací.

Právě jsem tímhle příspěvkem spáchala nevěru (podvedla jsem ten „svůj“ systém) :-)))

LORD říká:

petmk říká:

Aha. Ale víš o tom, že garbage collector je věc, která jednak nebyla vytvořená (napsaná) v C#, druhak s ní běžný člověk nijak nepřijde do styku? Takže tohle neberu a hážu tě do škatulky :)

Použitelná věc, napsaná v C#, prostě neexistuje.

godi říká:

nepřijde vám tato diskuze „lehce“ mimo téma??:-)

LORD říká:

Klidně mě tam hoď. Nejsem vývojář, takže si troufám říci, že jsem špatný programátor;) ovšem pokud ty programátorem jsi obávám se, že zá výrok „Použitelná věc, napsaná v C#, prostě neexistuje.“ Jsi se právě sám zařadil do tebou shazované skupiny. Chybí tu pouze výrok „v .NET se nedá nic dobrého napsat“ To by ovšem znamenalo zařazení do skupiny ještě trochu jiné skupiny..

Ono pokud chceš nějakou seriozní aplikaci napsat nad woknama tak moc možností nemáš..

petmk říká:

To se opravdu nedá. V .NET je aplikace v bytecode podobně jako Java a je buďto interpretovaná (a na to není HW akcelerace, Java na ARMech může využít aspoň Jazelle), takže výkonově o dost slabší. Nebo je možná kompilace, ale ta se dělá po každým update (a to je hlavní důvod, proč update Windows, boot Windows a start aplikace trvají tak dlouho). Kompatibilita z verze na verzi není ani na úrovni API, ani na úrovni ABI. Pokud máš několik aplikací s jinýma knihovnama .NET, musíš mít několik kopií .NETu na jednom stroji… A často i současně v RAMce :Q Pomalý, brzdí to starty, žere to paměť,výkon procesoru i disky, při odchodu z práce kvůli tomu PC ještě hodinu po vypnutí chrochtá. Co opravdu dobrýho s tím chceš dokázat? Styděl bych se, kdybych to používal.

A možností, jak se bez .NET a C# obejít, jsou přece mraky. Samotný VisualStudio podporuje i C++, pak jsou tady věci jako Qt Framework (tam si můžeš hrát s full verzí zadarmo, framework je MVP jako u C#, navíc multiplatformní a myšlenka signál+slot není vůbec špatná), nebo Embarcadero RAD Studio, z open source třeba Lazarus, GTK, MinGW,…

Nesmíš tak věřit propagandě.

Lord říká:

Máš naprostou pravdu a bezvýhradně s tebou souhlasím. Ne, to nemohu říct. S lidmi jako ty to nemá cenu..

petmk říká:

Pravda. Člověk s rozpolcenou osobností nemůže souhlasit s někým, kdo se drží konzistentně jednoho názoru. Holt se vždycky dostanu do sporu s jedním tvým já…

Lord říká:

To, že je názor konzistentní ještě neznamená, že je správný. Na druhou stranu názor, který se s časem mění znamená, že je člověk otevřen změnám a je ochoten přijímat nová fakta

bublina říká:

Možná bych doplnila druhou větu v posledním odstavci o pojem „polyamorie“:

„Není nelegální a často se děje nejen s vědomím druhého partnera (polyamorie), ale někdy i na jeho přání a s jeho účastí (kandaulismus, swingers).“


A klidně to přidat jako heslo do místního slovníku s výtahem z wikipedie:

„Polyamory (z řeckého πολυ /poly/, mnoho/více-(násobný) a latinského amor knižně „láska“ – dosl. mnoholáska, žádný český překlad není vžitý) je životní styl, kdy osoba žije v několika milostných vztazích. Stoupenci polyamorie zastávají názor, že je možné ji žít za vzájemného souhlasu všech zúčastněných, nejde tedy o nevěru či podvádění, právě naopak. Zároveň nemusí být jeden svazek nadřazen ostatním, jak je tradičně chápána kolize mezi manželským a milostným vztahem.“


Největší zdroj českých textů o tomto životním přístupu je asi zde: http://polyamory.eleferno.cz/

petmk říká:

Dobrej nápad. Godi ale nemůže editovat slovník, takže doplnění jsem se ujal osobně. Snad jí to nebude vadit…

bublina říká:

Tak to heslo ještě v tom textu článku dej do závorky :-)

petmk říká:

Hotovo. Večer už jseb byl trochu rozespalý…