Sex se studentkou za peníze
Představte si to. Konečně vás vzali na vysněnou vysokou školu. Pár měsíců tam pobýváte a peníze od rodičů vám jaksi přestávají stačit na dočista normální výdaje. O nějakém tom novém tričku ani nemluvím. Co uděláte? Koupíte si noviny, sednete k internetu a hledáte si brigádu. Při troše štěstí nějakou vždycky najdete. Ať už je to úklid u “Meka“ nebo oprašování starých knih v knihovně. Jste sice vážený vysokoškolák, ale co byste pro trochu peněz navíc nevytrpěli. Nakonec jste rádi, že tu práci máte a že nemusíte rodiče prosit o každou korunu navíc. Toto je první stránka věci. Ta druhá stránka je, no řekněme poněkud rafinovanější a vynese víc. Ale co z toho? Posuďte sami.
Sex jsou peníze
Mnoho slečen co studuje na vysoké škole přišlo na jiný způsob, jak si vydělat peníze a to v podstatě nemusí hnout ani prstem. Stačí si sednout k internetu. Založit si místnost na chatu a čekat. Místnost se obvykle jmenuje “Sex za peníze“ podtitul místnosti je pak “Studentka se za finanční odměnu s vámi pomiluje“ Že vám to přijde zvrhlé? Hodně studentkám to přijde daleko víc normálnější, než si špinit ruce hadrem, křivit si páteř od zvedání přepravek s rajčaty, nebo dokonce sedět v zaprášené místnosti s knihami. Jednoduše pár hodin sedí u internetu a čekají až je někdo osloví.
Prostitutka je prý něco jiného
Když hledáte někoho na seznámení na chatu, tak je to provázeno sáhodlouhým povídáním a někdy i několikadenním seznamováním. Studentka se s takovými maličkostmi vůbec nezabývá. Řeknou si věk, jaký druh sexu budou provozovat, cenu a maximálně si pošlou foto. Pak už jen smluví hodinu a kavárnu, kde se sejdou. Snad jediné, co nemají společného s prostitutkou je to, že pokud se jim ten pán ani trochu nelíbí, nebo pokud je jim nesympatický, tak se jednoduše otočí na podpatku a jdou pryč. Nemusí mít přece ty peníze za každou cenu hned teď a ještě dnes. Prostitutka nepohrdne ničím a to hlavně proto, že na ní za rohem čeká pasák s nataženou dlaní a navíc je to její práce. Nemá rodiče co by jí každý měsíc dali nějakou tu korunu navíc. Studentka ví, že za týden dostane kapesné a tak si toho pána nechá pro dnešek klidně ujít. No co, najde si jiného chlebodárce.
Kolik za sex?
Jak jsem se dozvěděla tak většinou si takovou studentku “kupují“ pánové, kteří doma nemají to, co by chtěli. Věří, že s mladou holkou zažijí právě to, co jim doma jejich žena nedokáže dopřát. Nicméně podle všeho to asi tak bude. Přece jen mladá dívka je v pelíšku pružnější, často bez zábran a za ty peníze mu dokonce zahraje i báječný orgasmus. On ani nepozná že je to divadlo a rád nakonec zaplatí. Stává se, že z jednoho sexuálního zážitku vznikne trvalejší vztah. Ovšem jen na bázi “dám ti sex, ty mi zaplatíš“ Tím to všechno končí a každý jde svou cestou. Od mladé studentky se ani neočekává, že by se snad do onoho pána zamilovala. Žádné city, žádné závazky. Jen sex a peníze. Za takovouhle službu si studentky nejčastěji účtují 2000,–Kč. Pokud by ovšem u pána přespala a věnovala mu celou noc tak je to potom okolo 5000,–Kč. Za to už se dá pořídit i pronájem garsonky, když rodiče přispějí nějakou tou korunou k tomu. Když jsem tohle slyšela musela jsem se smát. Jeden sex a dva tisíce v kapse? Proč by se tedy měla namáhat dělat uklízečku po nocích?
Pevné nervy a povahu
V duchu si říkám jestli je taková studentka vůbec normální. Ono jak se to asi vezme. Vzala rozum do hrsti a vydělala tolik, že její vrstevníci můžou jen tiše závidět. Ale co z toho vlastně má? Má peníze. Ale také má a nebo bude mít pěkný chaos v hlavě. S nikým nechodí, protože by jí vztah jen překážel. Jedna studentka co to takhle dělá mi řekla, že na chození s klukama má času dost. Až dostuduje a bude si vydělávat, tak si někoho najde. Jenomže mě tak napadlo, že bude muset nejspíš celý život mlčet o tom jak si vydělávala na škole. Každý mladý muž by sotva chodil s někým, kdo se několik let choval jako (promiňte mi ten výraz) “kurvička“. Taky se bude muset po škole hodně rychle rozloučit s kamarády, protože na koleji se toho moc neutají a stále se něco šušká. Nedej bože, že by se taková dívka zamilovala a na procházce jí a jejího milého potkal nějaký “sprostý“ spolužák. Hned po pozdravu by na ní vybafnul: „Tak co? Ještě spíš s těma chlapama za prachy?“ Konec vztahu. A nadlouho.
Co na to říct závěrem? Pevně držím palce těm, co ohýbají záda na kbelíkem s vodou a utírají někde stoly. Ale také pevně držím palce těm, co si dvakrát do měsíce lehnou do postele kvůli penězům. A palce studentkám nedržím proto, že bych jim snad fandila, ale proto, aby to nějakým způsobem v budoucnu ustály, aby to hlavně přežily a aby si nakonec pár korunami navíc nezkazily celý zbytek života.
RSS titulní stránka
Dominus pubertális říká:
Zdar sem kluk a chci se zeptat jak si mám viděla tímhle moc prosím poraďte moc moc prosím
bublina říká:
Požádej učitelku češtiny o doučování. Minimálně 10 chyb v těch několika málo slovech je docela dost :-)
petmk říká:
Ve 14? Tak to je jediná možnost. Nech se pokřtít a dělej ministranta v katolickým kostele. Pokud ti teda váš farář nepřijde fyzicky odporný…
chm říká:
I ja podlehla behem VS studia kouzlu rychlych penez. Zkusila jsem to jednou jako spolecnice. Postarsi Brit, na urovni, byt v centru Prahy, za cca 2h. spolecnosti jsem si odnesla nejakych 7 tisic. Pak uz jsem v tom ale z jistych duvodu nepokracovala. muzu rici, ze to byly ty nejsnaze a nejrychleji vydelane penize. Rozhodne jsem s tim moralni problem a dilema nemela.
storm (věk: 32) říká:
To by me zajimalo kolik chlapcu se asi tak pta svych divcin, jak vydelavaly penize na skole. Koho to zajima?
chm říká:
a hlavne – kolik holek tohle prizna..?
Popelka říká:
Miliony názorů ale ono nejde jen o studentky ale i o normální holky a lidi co nechtěj skončit na ulici a pokud jsou opravdu finančně tak špatně tak se vůbec nedivím :-)
If říká:
Řeknu to asi takhle, dostudovala jsem a našli jsme si byt. A výdaje se na nás jenom sypou. Provize, kauce, dva nájmy, koupit elektrospotřebiče, to nemluvím o tom, že nemám vůbec žádný nábytek. Samozřejmě z brigád nic ušetřeno nemám, páč se to ani nedalo, z těch almužen. Mám jít dělat někam za 15čistýho. Ale splácet toto všechno budu ještě na vánoce. Takže ano, „vykurvit“ se někde je ten nejsnadnější způsob.
chm říká:
mam pochopeni a souhlasim.
Malefactor říká:
Starší ženy se mi nelíbí a mladší jsem si po dvou rozvodech a více vztazích zakázal. Prostitutky mě nezajímají, studentky by mohly být řešení jinak neřešitelné situace – viz výše.
petmk říká:
Malefactor: A některý pracholovky jsou fakt mimo. Nedávno jsem se seznámil s jednou holkou. Celkem kus. Ale vůbec ji nezajímalo, kdo jsem. Byla by ochotná se mnou „chodit“, ale požadovala kapesný. Vůbec ji nezajímalo, co jsem zač a podobně. prostě na rovinu – první sex 5000, další 4, další tři a pak měsíční paušál. Důvod? prý chce mít jistotu, že se jí nechci jenom dostat do kalhotek. Tohle mě (jako nadšenýho badatele ohledně sexuality začalo) zajímat a ptal jsem se jí, v čem je tak dobrá, aby se vyplatilo dát jí za sex 5000, když hodina na privátě vyjde na 1500. Čekal jsem minimálně výkony na úrovni Vanessy Lene, když už je 3× dražší, než šlapka. Prý proto, že není prostitutka a sex ji baví. Rozhovor jsem ukončil, protože tohle by nebylo o bádání nad sexualitou, ale nad lidskou blbostí a to je mimo můj obor. Takže asi takhle…
malefactor říká:
děkuji za osvětu v oblasti studentského sexu za peníze. stejně jako v jiných oblastech je lépe se obracet na odborníky, zde tedy na odbornice. alternativa je začít nějaký vztah – složitosti částecně vyvažuje možnost líbat.
Metox říká:
malefactor: Líbání je možné i s profesionálkama. Některé to umožňují za příplatek, případně na základě sympatií. Pokud však chceš zachovat maximální míru bezpečnosti, je lepší se tomu vyhnout.
Metox říká:
Malefactor: S těma studentkama opatrně. V oblasti erotických služeb se vyskytuje řada údajných „studentek“ které však VŠ znají leda z vyprávění a řada „amatérek“ co mají najeto tolik co skutečná studentka nezvládne za celý život. Nezájem o prostitutky a naopak zájem o studentky. To je falešná úvaha. Ať profesionálka či příležitostná brigádnice, prostitutky jsou všechny bez rozdílu (když berou prachy za sex). A představa že amatérky mají lepší přístup a jsou lacinější než profesionální společnice je rovněž nesprávná. Schvalně si zkus nějakou amatérku svolnou k sexu za úplatu odchytit někde na seznamce, chatu apod. Zjistíš, že s takovýma je šílená domluva, nemají vlastní prostory takže to chce buď vzít k sobě domů, nebo platit za azyl v hodinovém hotelu, dotyčné mají o sobě velice nadnesené mínění zcela neodpovídající kvalitě zevnějšku a poskytovaných služeb, zato odměnu požadují tučnou, podstatně vyšší než je běžné v erotických podnicích. No a když se ti přeci jen podaří objevit nějaký skvost, bude tě to stát předtím tolik času a úsilí, že by bývalo efektivnější zkusit jinou cestu.
Lucie (věk: 18) říká:
Ty říkáš že mladý holky za to chtěj balík , ale ty mladý holky jsou ještě nezkažený a neměli toho v sobě už tolik co ty prostitutky , nevidím to jako špatný důvod přivydělávky když je to jen párkrát , pokud to je každý týden to už pak prostitutka je , to ano , ale než dát nějaký prostitutce špinavý která jich ten den před tebou měla už 5 , a jelikož pak šla rovnou s dalším tak se ani neumyla 2000 , to si radši vezmu nějakou tu mladou studentku , která se zrovna dostala do nějaké té „finanční tísně“ o které vím , že určitě je čistotnější a slušnější a hezčí než ta prostitutka a dám jí těch 5000 kč .. Nikdo se nic nedozví protože tobě by to zkazilo vztah , popř. manželství , a jí pověst a v horším případě i budoucí kariéru . A kvůli 5000,– ona určitě nebude chtít aby na ni všichni koukaly přes prsty , zatímco taková ta „kurvička“ od silnice se tím vůbec netají :)) takže ať žijou mladý studentky .. sama vím jaký je život bez peněz :) jsem z rodiny kde mám jen mamku na mateřské a 3 mladší sourozence , to je pak teprve terno vyžít měsíčně s 5000 :) ty co tady mají takový ty silný kecy těm bych to přála vyzkoušet :D Obdivuju ty holky že na to mají žaludek a nervy , občas mám taky chuť jít a udělat to jen proto abych si mohla koupit značkovou bundu a mobil jako mají mé kamarádky :))
Camelia říká:
S tímto trochu nesouhlasím, kdyby sis o tom přečetla víc, dozvěděla by ses, že existují tzv. „luxusní prostitutky“ což jsou většinou studentky z vysoké školy. Podle pozice a dovedností či spokojenosti zákazníků, dostavají zaplaceno a rozhodně bych tipla, že tam těch 5 000,– dáš určite. Navíc právě v tomto případě pokud dělá lux. prostitku tak musí držet hubu, jelikož tyhle děvčata „spolupracují“ s pány na vysokých postech tak anonymita je samozřejmá. Navíc tyto děvčata jsou pravidelně kontrolované, takže ani pohl. nemoci se člověk bát nemusí i když jí prošlo pod rukama víc ptáků než kdo by si kdy myslel :) Jinak do tvého soukromého života mi nic není, ale pokud je máti na mateřské, tak to dítě má s bývalím manželem/ přítelem .. to vás opustil až někdy v poslední době, když je máti na mateřské, pokud to byl manžel na děti by měl přispívat peníze, pokud žije nebo neni v kriminále.
chm říká:
presne tak, potvrzuji.
daggy24 říká:
Nevím, jak u vás, možná v Praze, ale u nás a v okolí berou holky nebo ženy (ať už studentky nebo nezaměstnané nebo zaměstnané s malými příjmy) 1000Kč za půlhodinu za klasiku – za nadstandart služby jsou příplatky – jo, pokud by si zákazník předplatil společnici na celou noc, tak by těch 5000Kč dostat mohla.
ad Camelia – Alimenty pro ženy na mateřské – pokud má otec dítěte malý příjem nebo je nezaměstnaný, výška alimentů je směšná – 1000–500Kč (a rodinu z nouze nevytrhne, a pokud dostane žena na RD na dítě alimenty, musí je započítat do příjmů a dostane pak stejně nižší sociální dávky, takže jí to moc nepomůže. Pokud otec nemá příjem ani majetek, můžete ho nechat za dlužné alimenty zavřít – ale komu tohle pomůže? – stát bude ve vězení živit člověka, který by měl živit a starat se alespoň trochu o své dítě…
Jo a existují manželství, kde je sex používán jako platidlo za něco – já s tebou budu spát a ty mi poskytneš bydlení, stravu a finanční zázemí – prostě nic jiného než úřady posvěcená prostituce – sex za něco…
Jako ještě mnohem horší věc vidím, když chlap vyžaduje sex a nic za to nedává, ani finanční odměnu, ani neplatí bydlení, naopak ženu využívá ještě jako služku a nechá si od ní uvařit a vyprat apod. – to je podle mne mnohem větší zlo… …než když si holka, co si potřebuje přivydělat, užije sex bez závazku (protože ji stejně baví) a nechá si za to zaplatit… je to každýho věc, s kým se vyspí, a co za to chce na oplátku – pokud je sex chráněný a holka si hlídá zdraví – je to její věc.
chm říká:
a samozrejme v Praze.
chm říká:
vyse hovorim o me zkusenosti. Luxus spolecnice, cca 2h cisteho casu a 7000 v kapse. A to pan-cizinec ani nechtel sex, vylozene vyzadoval spolecnost na duchaplnou konverzaci.
Jana říká:
..jen bych chtěla vědět..kde se dají sehnat kontakty…
Monty (věk: 45) říká:
Ahoj , pokud máš zájem o setkání , tak já bych to také rád zkusil. Přeji hezký den .
Metox říká:
Jana: Jak píše petmk. Seznamky na netu jsou univerzální a lehce dostupná cesta. Většina běžných má erotickou sekci, potom existují specializované erotické seznamky, případně prezentační servery, ty se ale pro poloamatérské použití příliš nehodí a využívají to vyložené profesionální pracovnice a podniky. Dále třeba ještě Annonce. Na seznamkách inzerují i chlapi, že někoho hledají, ale než odpovídat je pohodlnější dát vlastní inzerát a čekat na odezvu. Ta se dá očekávat bohatá, akorát že spousta reakcí bývají magoři a vtipálci, ne každý je seriózní a myslí to vážně. Na druhou stranu má aspoň holka z čeho vybírat, chlap odpovídající na erotické inzeráty má obvykle mizivou šanci na úspěch (přinejmenším pokud jde o nekomerční nabídky).
petmk říká:
Jana: Na klienty? V dnešní době to přece nemůže být žádný problém. Na to přece stačí každá internetová seznamka, jenom nějak decentně (abys neporušila pravidla seznamky) a vymyslíš vhodný text inzerátu, tak, abys neporušila pravidla… Nebo se dají najít „seznamky“, kde inzerují hlavně profesionálky. Proklikat se tam třeba ze seznamu přes pár reklamních odkazů není problém.
Veru říká:
Ahoj všem, tohle už tři měsíce provozuji také. Za tu dobu jsem spala s 4 muži a vydělala si 17 000. Zaplatila všechny své výdaje a nemusím ohýbat záda v supermarketu za kasou, jako tři roky předtím. Tenhle způsob vydělávání mi přijde naprosto normální. Přesně,jak píše autorka článku – když se mi pán nelíbí,jdu pryč. Když ano – spojíme příjemné s užitečným. On ani nepozná,že mu nějaké ty tisícovky chybí a mně to pomůže. :-)
Erik (věk: 19) říká:
Zdravím, když už jste se tu tak rozpovídaly, zajímalo by mne, kde vlastně ty pány sháníte?
Žaneta (věk: 19) říká:
Veru, máš sakra pravdu. Začala jsem toto provozovat také a hned druhý chlápek se ukázal být super investice. Je milý, hodný, slušný a za mnou vlastně chodí jen proto, že se ženou mají doma „chladno“ a on má rád sex s někým, s kým si rozumí i mimo postel. Takže mě bere na obědy, dává mi dárečky a já si nemůžu stěžovat :). Takže dokud není muž problémem na první pohled, proč si navzájem neposloužit?
Eliška (věk: 22) říká:
Žaneto, vážím si tvé upřímnosti, obecně si moc vážím lidí, kteří jsou upřímní a za nic se nestydí. O tenhle fenomén (studenti a sex za peníze) se delší dobu zajímám a myslím, že bys mi s tím mohla pomoci ..? Mohly bychom se spolu nějak zkontaktovat? Můj email: xxx@xxx.cz Předem moc děkuju…
EDIT: Dámy, vkládat kontaktní údaje do komentářů je proti pravidlům servru. Mohl by je snadno někdo zneužít. Pokud si chcete psát, zaregistrujte se tu jako uživatelky a můžete pak využívat interní poštu, psát si v ní cokoliv a vyměňovat si i mailové adresy. Kadet
jannnysek říká:
když si to vezmete, tak taková studentka nemá čas na to aby chodila do školy a zároveň každý den trčela odpoledne někde v praci … a pokdu je to normální a šikovná holka tak si dáva pozor, a neleze do te postele s každým! jako ja proti tomu vubec nic nemám!!! a nedivím se těm holkám!!!
Metox říká:
jannysek: Jsou „VŠ“ kam student nemusí celý semestr skoro páchnout, takže při studiu může vesele pracovat a to rovnou plnohodnotnou práci, ne jen brigádu. Je ale taky řada náročnějších oborů, při kterých se toho moc stíhat nedá a pokud rodiče patřičně nepodporují, je to těžké. Před časem se tu rozproudila bouřlivá diskuze ohledně brigád, stačí jen nalistovat pár stránek zpět v této diskuzi a počíst si. Taky proti tomu nic nemám a nedivím se, akorát bych varoval před riziky a radil důkladnou opatrnost.
Cephaelis říká:
Metox: Mně taky nepřijde žádoucí, aby člověk lítal ze školy do práce a nic víc. Ono to ale taky nebývá tak horké. Pokud je člověk trošku obratný a sežene si dobrou birgádu (za mých dob se holkám poměrně dost vyplatilo nabízet v Tescu ochutnávky – asi dvakrát lépe honorovaná práce než většina ostatních brigád). Za 6 hodin práce bylo pětikilo, dneska to bude patrně ještě víc). To znamená, že si stačí oddělat pár dnů a osobní volno zůstává. A určitě se dají sehnat i lepší joby. Pokud někdo v té nouzi je, tak si poradí, o tom nepochybuju.
A co se týče toho tvého pochopení pro sexuální pracovnice. Je hezké to schvalovat a chápat, ale chtěla bych vidět tvůj výraz ve tváři, kdyby ti tvá milá sdělila, že se tímto v minulosti živila. Jsem přesvědčená, že většina mužů by s tím u své vlastní partnerky měla problém a raději by si našli nějakou s průzračnější minulosti. Pokud ne, tak to poněkud odporuje evoluční biologii.
Metox říká:
Cephaelis: Na tohle mně napadá přísloví, že sytý hladovému nevěří. Tomu kdo je dostatečně schopný a/nebo měl štěstí se to lehko káže. V mladším věku jsem též inklinoval k podobným zjednodušujícím a radikálním názorům, že kdo chce, tak si vždy poradí a kdo má problém tak si za to může sám leností a neschopností atd. Jenže životní zkušenost mně vedla k přehodnocení, uvědomění složitosti reality a výraznému posunu mého vidění světa směrem doleva. V diskutovaném případě prostě tvrdím, že ne každý má takové možnosti a schopnosti si poradit a je nespravedlivé šmahem odsuzovat.
K druhému odstavci. Záludná otázka :-) (ale jsou i drsnější jako např. co kdyby tak pracovala dcera). Jistěže by většina mužů nijak nadšená nebyla a ani sám bych z toho neměl kdovíjakou radost. Nicméně, předsudky v tomto nemám, přehnanou žárlivostí netrpím, takže by mi vadily především praktické záležitosti. Vzhledem k pokrytecké společnosti a prudérnímu příbuzenstvu bych se bál prozrazení její minulosti. Sice riziko nepovažuju za kdovíjak velké, ale náhoda je blbec. Dále třeba aby z toho nebyla psychicky trochu mimo, zdravotní rizika (přestože pokud měla rozum a dávala si bacha, tak to nebude nic tragického, navíc lze zajít na testy), aby neměla nechuť k sexu (když si ho tolik užila v práci) apod. no a hlavně, aby se k tomu časem opět nevrátila (považoval bych za komplikaci ve vztahu). Velice ovšem záleží na konkrétních podmínkách, v jednom v případě bych to mohl vzít v pohodě a v jiném považovat za neúnosné. Samozřejmě že chlapi si s profesionálkama a rádodajkama rádi nezávazně užívají, ale jako stálé partnerky preferují věrné a cudné. Je to v souladu s biologií, i když z morálního hlediska nefér dvojí metr. Na druhou stranu na to mnohdy sami dojíždějí, protože aby byla mužská promiskuita reálně možná, musí existovat i dostatečný počet promiskuitních žen a na to nestačí pár vyjímečných, ale jede v tom řada na první pohled normálních a spořádaných. Leckterý chlap má třeba parohy od kolegy, aniž o tom ví a do partnerky by to neřekl. Stejně tak řada holek (nejen studentek) co se živí v erotice má partnery, kteří o tom netuší a většinou se to ani nikdy nedozvědí. Myslím, že drtivá většina holek takovou minulost partnerovi nikdy nesdělí a pokud nezapracuje náhoda, tak se to ani nikdy neprozradí. (Na tohle raději lépe nemyslet a neokrádat se o klidný spánek. Nikomu se nedá 100% důvěřovat.) Takže uvedená poznámka je dle mého názoru převážně akademická a má význam spíš z morálního než praktického hlediska.
Cephaelis říká:
Metox: Tak pozor, teď si trochu nerozumíme a mám pocit, že mi něco podsouváš. Říkáš, že ne každý je dostatečně schopný, aby si nějak poradil. Pokud tím máš na mysli lidi hendikepované (jakýmkoli způsobem), tak to pozor, těch já se zastanu taky a zcela bez nutnosti obracet své vidění doleva. Diskuse se odvíjela od studentek VŠ. Pokud se tam holka dostane, tak není blbá a tím je už dáno, že má poměrně široké možnosti, jak se k získání nějakých těch drobáků navíc postavit. Pokud se budeme bavit o průměrné populaci s průměrným IQ a žádným extra zvláštním talentem na něco konkrétního, tak ti si tolik vybírat nemůžou, ale to neznamená, že pro ně není práce. Jen se musí smířit s tím, že nebudou dělat manažery, ale řadové zaměstnance. A můžou si klidně přijít na lepší peníze než ti studovaní. Ale musí se snažit. Souhlasím s petmk o tom, že za úspěchem stojí vždycky tvrdá dřina (myslím, že ještě ve vyšším poměru). A absolutně mě vytáčí, když nabídneš homelesákovi práci a on to odmítne s tím, že mu jeho životní styl vyhovuje a nebude na něm nic měnit. Spousta lidí je tam, kde je, jen proto, že být někde jinde by pro ně představovalo moc velkou námahu. Je pro ně lepší se opájet představou sociálního ráje, kde se o ně postará někdo jiný, aniž by pro to museli taky něco udělat. Tak takovýto přístup je mi opravdu cizí a jsem přesvědčená (jakkoli ti to přijde radikální) že vůle, úspěchu půle. A ta druhá půlka je již zmíněná pracovitost.
Metox říká:
Cephaelis: Reagoval jsem na výroky v duchu jako že schopný člověk si při dobré vůli a snaze bez problémů něco sežene. To považuju za poměrně odvážné. Jistěže jsou takoví pro které to není problém a nedokážou pochopit, že někomu jinému to potíž dělat může (proto sytý hladovému nevěří). Z principu však nikdy nemůžou všichni dosáhnout na nejlepší, o dobré příležitosti je vždycky nouze a konkurence obrovská. To že jde o VŠ na tom nic nemění. Studijní úspěšnost automaticky nesouvisí s dobrou orientací v ostatním životě. Sám dobře znám z vlastní zkušenosti. Schopnost užitečná v jednom směru může být pro jiné účely k ničemu apod. O dřině viz. předchozí příspěvek pro petmk. Homeless, nepřizpůsobivá menšina apod. jsou zřejmě beznadějné případy, nemá smysl je kdovíjak podporovat, ale jistá pomoc je vhodná z humanitárních (nemůžou za to že se blbě narodili) a bezpečnostních důvodů (prevence kriminality). Sociální ráj nepožaduju, víc jistot bych ale samozřejmě uvítal. Kdo taky ne, jistota je jednou ze základních lidských potřeb a nepohrdnou jí ani dravé kapitalistické firmy (viz. kartelové dohody a jiné praktiky pro zajištění vlastního obchodu). Pokud by bylo třeba se extra snažit pouze pro zajištění nadstandartu či dokonce luxusu, je to v pořádku, nicméně reálně se musí většina lidí pěkně otáčet jen proto aby se vůbec udrželi nad vodou a to už je imho špatně. Taky je špatně třeba když jsou lidi ekonomickými tlaky nuceni dělat něco proti jejich přání. Jsem zrovna jeden z mnoha co po VŠ pracují mimo obor na neodpovídající pozici kvůli penězům, protože to, co by jim nejlépe vyhovovalo (a i společensky bylo přínosnější) by je neuživilo. (Sám na tom pravda nejsem ještě tak zle, měl bych možnost se mít velice dobře i v rámci oboru, ale to už bych se musel opravdu hodně vynasnažit a hodně obětovat, což je pro mně nepřijatelné viz. dále.) Fakt, že si často opravdu připadám jak děvka co se prodává za prachy. Ostatně ani většina erotických pracovnic by to nedělala, kdyby nepotřebovala peníze (to že se dají vydělat i jinak je další věc a ostatně předmět naší rozsáhlé diskuze). Spousta lidí je tam, kde je… To je trefné, sedí i v mém případě. Prostě mi nestojí za to se honit jako idiot a budovat kariéru, jelikož jsou v životě přednější věci a mám jiné priority (Proto taky mám tolik pochopení pro výdělek prostřednictvím sexu. Z mého pohledu je ideální vydělat snadno a rychle, tím se zajistit a zbytek času využít k příjemnějším a hodnotnějším aktivitám. Život je krátký a ubíhá rychle, je škoda promarnit jeho podstatnou část vysedáváním v práci).Důležitější než „úspěch“ jsou kvalitní mezilidské vztahy, jenže ty je těžké budovat a udržovat ve víru hektického boje o přežití, kdy nikdo nemá na nic čas a kolega se automaticky stává konkurentem. Nechci si stěžovat a závidět (leckdy není z mého pohledu co, „úspěch“ je draze vykoupen), akorát je nepříjemné se stavět proti proudu doby. Proti „úspěšnějším“ a „snaživějším“ mám v zásadě několik výhrad. Nejvíc mně samozřejmě vytáčejí šmejdi co se o to nijak nezasloužili a akorát machrujou a zneužívají svých pozic. Jinak mně obecně štve jev, který už jsem nadhodil v úvodu předchozího příspěvku pro petmk a který lze přirovnat např. ke křivení trhu intrikami nekalé konkurence, nebo k provokování závodů ve zbrojení jednou velmocí či porušováním příměří ze strany jedné válčící strany atd. Akce však vyvolá reakci a ve výsledku na tom nikdo není lépe, akorát dochází k mrhání sil v nekonočné sérii vzájemných odvet, tahů a protitahů. Chtě nechtě je do toho člověk zatahován, a pokud se nechce ocitnout úplně mimo, musí zbytečně vynakládat energii, která by se užitečněji využila jinde či jinak.
petmk říká:
Metox: Když vím, že si někdo pomoc zaslouží, nemám problém. Ale má to svoje meze. Nikdy bych nedal almužnu žebrákovi nebo homelesákovi. Chlast z toho táhne, v drápech cigáro… Když mají dost na alkoholový mejdany a na žvára, nemůžou mít nouzi. V práci pracujeme kolektivně, když má jeden problém, druhý vypomůže. Ale má to i svoje meze. V bývalé práci jsem dělal technika ve výrobě. Jednou šéf přivedl pomocníka a že si ho mám zaučit. Kluk hned po škole, hodně sebevědomý. Týden se rozkoukával a pak byl víc v kantýně a na kuřárně, než na pracovišti. Toho jsem namáčel do všech průšvihů, co byly. Takovým stylem, že ženským blbla mašina a museli ji odstavit, ale jak došel šéf, řešil jsem (fiktivní) problém na s tím, že jsem na to sám a ať dotáhne posilu z kuřárny, že nestíhám. Přežil tři týdny. Firmu by jenom táhl ke dnu a potřeboval kopanec od života, aby se probral. to samá v nové práci – člověk, který nastoupil, nic neuměl, odmítal se to naučit a snažil se svou práci rozdat ostatním. Takový člověk se musí okamžitě odstřelit, protože stojí peníze, nevydělá si na sebe a zpozdí nejenom svůj projekt, ale i projekty ostatních. Pak firma nemůže nic fakturovat a nabíhá penále… Je lepší brutálně zlikvidovat blba, než být bez výplaty, protože není včas hotová práce.
Ten přehled mých financí neber jako vychloubání. Je to reálný příklad toho, že to jde. A jde to legálně a bez podrazů (podrazit podrazáka totiž není podraz). Ale musíš se snažit a občas trochu riskovat. Já mám to štěstí, že mám závislost na dopaminu. Mou drogou je chemikálie, ketrá se vyplaví do mozku v okamžiku, kdy najdeš řešení problému. Dobře se to doplňuje s mým analytickým myšlením a přidej tomu moje hobby – elektroniku a programování… Vymýšlení netradičních a unikátních řešení na míru zákazníkovi je ideální seberealizace a navíc relativně dobře placená. Ale nešlo by to bez tisíců hodin studia, bez pochopení základů, bez přehledu o nových technologiích, bez fantazie, bez trpělivosti, bez chuti se zlepšovat, … Netrpím nouzí a dělám, co mě baví. Ale taky to nemá jenom pozitiva…
Metox říká:
petmk: S prvním odstavcem nemám problém, vesměs souhlas.
K druhému jen to, že si můžeš vcelku gratulovat, jaké máš štěstí. Většině lidí to dopřáno není. Určitě to takto jde, ale pořád je to pouze jeden řídký případ z mnoha, zajímavost, vzor pro ostatní, nikoli běžná norma.
U mně to funguje zas trochu jinak. Sice mi taky dělá radost všelijaké koumání a tvoření, nicméně v rámci koníčků ve volném čase. Bohužel i ta sebevíc zajímavá a uspokojivá věc se nutně zprotiví, pokud se začne dělat z povinnosti (např. co jsem studoval mně předtím velice bavilo, ale na VŠ jsem toho občas měl plné zuby). Je sranda něco řešit jen tak ze zábavy když mně nic netlačí a kdykoli se na to můžu vykašlat a odskočit jinam. Jenže když to zrovna nejde a blíží se termín, všechna sranda končí a začíná velký průser a velký stres. A ten já právě nesnáším a nezvládám. Nemíním si ničit zdraví a zkracovat život, tak preferuju klid a jistotu před rizikem a adrenalinem. Práce pod tlakem, výzva apod., to není nic pro mně, to mně k vyšším výkonům nemotivuje, spíš naopak. Jako když zahltíš PC úkoly a nutíš ho navíc pracovat mimo rámec provozních podmínek, pak se to přirozeně sesype. A není to chyba stroje, který je jinak kvalitní a dokáže pracovat spolehlivě, ale uživatele, který ho přetěžuje a nutí k věcem na něž není konstruován.
petmk říká:
Metox: Neber si to nijak osobně, ale za to, že ti vadí tvoje vlastní práce, si můžeš jenom ty sám. Ty ses pro ni rozhodl,ty jsi podepsal smlouvu se zaměstnavatelem, tak taky musíš bojovat.
Existuje několik přístupů k práci:
Do jaké skupiny se řadíš ty? Tipnul bych to na tu první.
Já jsem se pro svou práci rozhodl proto, že:
Metox říká:
petmk: Člověk nežije ve vakuu a úplná svoboda je iluzorní. V praxi existuje spousta tlaků a omezení a život je převážně o kompromisech a volbách menšího zla.
Do první eventuelně ještě do druhé skupiny patří většina lidí, v třetí je jen pár šťastlivců. Když někdo řekne, že ho práce baví, tak je možná opravdu ta šťastná výjimka, ale mnohem pravděpodobněji spíš magor a workoholik, anbo prostě kecá, protože nechce vypadat blbě, jelikož mít dobrou práci která děsně baví a uspokojuje dneska děsně in. Většinou když se s někým na toto téma bavím, tak se dříve či později nějak prořekne, nebo přímo na rovinu přizná. Samozřejmě že nic není černobílé a vždycky jsou nějaká pozitiva a negativa. Jde o to co převažuje a jestli některá jednotlivost nemá takový dopad, že přebíjí zbytek.
Z toho cos všechno psal je zřejmé, že jsi zrovna ta šťastná výjimka. Nezbývá než gratulovat. Jde mi pouze o upozornění, že většina lidí to takto super nemá a ani z principu mít nemůže.
petmk říká:
Metox: Je to pár dní, co jsem potkal kamarádku. Nemá ani maturitu, ale už v dětství se hodně motala po kuchyni. Vyučila se na cukrářku, už tu práci dělá deset let a jediný, co jí vadí, je předvánoční záděr. Jinak je to prý v pohodě a v klidu, dobrá patra, peníze jí stačí a je prý super pocit, když vidí, jak její zákusky dělají radost dětem. Doma sice moc nepeče, ale má na zahradě svoje kytičky a odpočívá u nich… A nepotřebuje ke štěstí ani vysokou, ani maturitu. Kolegyně z bývalé práce šla dělt učitelku do mateřské školky. Má tam míň, než měla v původní práci. Ale odpadly jí stresy a protože je to na vesnici, kde se všichni znají, ví moc dobře, jak moc kamarádkám pomůže a má radost, že se u ní dětem líbí. Její chlap jako programátor vydělá dost na to, aby netrpěli nouzí. A jde to i bez peněz.
Kamarád ze základky měl otce elektrikářem a od mala si, stejně jako já, hrál se žárovičkama. Když končila základka, šel na silnoproud na tři roky. Na maturitu se vybodl, prý mu ji vykompenzuje rizikový příplatek. Když jsem ho viděl naposledy, dělal technika u jednoho mobilního operátora. Má, co chtěl – tahá dráty, má příplatky za pohotovost a za práci ve výškách, služební auto,… A to vše bez maturity tak, jak si to plánoval od 14 let.
A tak bych mohl vesele pokračovat… V podstatě všichni ze základky, kteří měli už v sedmé třídě jasno, coby je bavilo a čím by se rádi živili, mají život takový, jak to chtěli. A stížnosti jsem slyšel jenom od těch, co je nic nebavilo a jenom se někde odpoledne poflakovali a dělali binec.
Představ si, že nemáš peníze a dostaneš na výběr dvě možnosti:
Pro co by ses rozhodl?
Metox říká:
petmk: Ty dva příklady jsou hezké, ale je to právě o tom, že jejich partneři vydělávají dost na zabezpečení rodiny. Muž to má obvykle náročnější, nemůže automaticky očekávat že se o něj někdo postará.
Ten elektrikář je příklad člověka co má štěstí že si našel to svoje. Určitě mu to usnadnilo to rodinné zázemí, když od mala viděl u táty co ta práce přesně obnáší. Horší když člověk včas nezjistí co by přesně chtěl, anebo si o tom udělá falešnou představu.
Problém není jenom když člověka nic nebaví, ale i když ho toho baví hodně, takže má složitý výběr (zrovna můj případ, podle svých zájmů jsem řešil i výběr VŠ, jenže jsem pak zjistil že je to poněkud o něčem jiném).
Čistě teoreticky a hypoteticky je mi bližší ta druhá varianta, nicméně praxe je složitější a skrývá nejeden háček. Když už jsi nakousnul ty modely, nejednoho známého to napadlo, ale není to tak jednoduché. Zdejší trh je v této branži malý a moc lidí se na něm neuživí. Nová prodejna nemá moc šancí na úspěch, navíc obchodničina není z mého pohledu to pravé. Výrobců různých potřeb je poskrovnu a stejně je to převážně o strojařině a elektronice což není příliš mé pole působnosti. No a stavět něco na zakázku už vůbec není jen tak, to chce opravdové mistrovství v řemeslné práci. Jedna věc se si s něčím hrát ve volném čase a jiná dělat to profesionálně. Stejně jako třeba sportem se taky může živit jen pár nejlepších, ostatní to dělají jen tak bokem.
Cephaelis říká:
Metox: No, já se přidám, taky patřím ke šťastlivcům, takže tu máš na hromádce už výjimky dvě. :-) Práci jsem si svobodně vybrala a dělám, co mě baví. Do práce chodím ráda a trávím tam o něco víc času, než by bylo bezpodmínečně nutné. Peněz by mohlo být více, ale: beru to jako daň za určité výhody, které rozhodně taky mají svůj půvab (rozpitvávat nebudu). Vzhledem k tomu, že máme do domácnosti dva platy, tak si v současné době můžu dovolit nehnat se za maximálním výdělkem a jsem spokojená. Na druhou stranu mě hřeje vědomí, že vím, kam se obrátit, kdyby bylo potřeba a materiální nouze nastala. Víceméně v každém fochu existuje něco, kde se člověk může „prodat za prachy“. Jestli to ale znamená, že mám mít pochopení pro placený sex, to si nejsem jistá. Přece jenom – změnou práce neriskuju svou pověst.
S tou sociální sítí a jistotami bych to nepřeháněla, protože to mám na lidi jednak demotivující vliv a taky si myslím, že ty workoholiky, kteří se ničí v práci, je dobré za tu jejich oběť dobře zaplatit. To si ovšem nemyslí většina lidí, kteří by rádi větši jistoty (Ale kde na ně vzít ? Inu, obereme toho chudáka stresora, ať se mají dobře i ti, co se nestresují). Tohle mi nepřipadá fér. Pokud má někdo vizi, že v práci nechce trávit víc času, než je nutné, měl by být smířený taky s tím, že je za to míň peněz. Vždycky si můžeš vybrat. A jak jsi řekl, je to o těch kompromisech a volbě menšího zla (ze tvého subjektivního pohledu).
Metox říká:
Cephaelis: S preferencemi mezi maximalizací výdělku a přijatelností pracovních podmínek souhlasím. Fajn když člověk ty finance nemusí tolik řešit. Horší že leckdy to prostě není tak jednoduché a vzhledem k nutnosti dostatečného výdělku nelze vždy dělat to co by člověku lépe vyhovovalo nebo dokonce bavilo.
Sociální síť je otázka vhodného nastavení. Osobně mi nijak měkká nepřipadá. Výše podpory může být zajímavá leda pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, pro mně rozhodně lákavá není. Workoholici nejsou zneužíváni, pracují hodně sami a dobrovolně. Dělá jim dobře pocit že jsou tak výkonní, důležití a nepostradatelní. Proč jim to brát. No a otázka lidí co jsou podporováni z jejich vysokých daní, to je podobné jako vztah mezi zámožnými muži a zlatokopkami jak se řeší v jiné diskuzi. Workoholik si při svém vytížení stejně plody své práce příliš neužije, tak ať z toho má užitek aspoň někdo jiný.
petmk říká:
Metox: Ony ty teorie kolem sociálního systému jsou fakt hodně hezký pro většinu lidí. Podle Paretova principu je 80% financí v rukách 20% lidí. Řekni těm 80%, že sebereš část majetku těch 20% a rozdělíš jim to a máš zajištěný zvolení. 80% s převahou přehlasuje 20%. To a fakt, že hodně lidí do financí moc nevidí je jediný důvod, že někdo volí ČSSD. V praxi to za jejich vlády vypadalo tak, že mě šéf jeden rok odmítl zvýšit plat proto, že po zvýšení bych měl kvůli daním nižší plat, než před zvýšením. Kamarád dělal u jedné velké firmy. Ta měla 10 dceřinných společností, mezi který rozepisovala zisk a tak shodila daně na 2/3. 1/3 z několika set mega je pěkná pálka, dokonce tak pěkná, že na tohle snižování daní platili tým ekonomů a právníků, z nich nejhůř placený měl prý150 litrů měsíčně. V týmu byl i jeden externista, který dělal ha HPP poradce tehdejšího oranžovýho ministra financí… Takže je jasno, kdo na oranžovým snu ve skutečnosti zbohatne. V prvním zaměstnání jsem byl na hranici. Dělal jsem v non-stop provozu a když tam vyšly nějaký víkendy (povinný příplatek ze zákona), bral jsem za ten měsíc míň, než za normální pracovní dny. Jak moc je to fér? A pokud takovou hranici dají třeba na 15 hrubýho, budou dopady právě na těch 80%, třeba na strojvůdce, průvodčí, řidiče autobusů, zdravotní sestry,… a na přesčasu normální smrtelník prodělá. Hranice mezi 40 a 50 zase tvrdě dopadne na doktory, o něco výš třeba lidi na velíně jaderné elektrárny, piloti a letoví dispečeři, co mají velkou zodpovědnost za životy,… Další na řadě budou ti, co vybudovali firmu z ničeho a makali 12–15 hodin 7 dní v týdnu, protože neměli na začátku ani na účetní… Až teprve potom by to teoreticky dopadlo na ty zmetky, co si v praxi koupí nižší daně. Sociální systém je asi na takové úrovni, že jedna ženská u nás má jako povolání rození dětí. Má jich 10, pořádně se o ně nestará. Ani se netají tím, že tolik dětí má proto, aby nemusela do práce. Pořádně se o ně nestará, lítá to špinavý po ulici, ale když jí třeba klekla pračka, vypsala papíry a úřady jí za dva týdny koupily novou Normální matka dvou dětí, která chodí do práce (a přispívá tak do sociální kasičky) by si musela vzít pračku na splátky a doufat, že jí někdo půjčí a že to zvládne splatit… Připadne ti to fér? Asi toho necháme, jsme dost OT…
Metox říká:
petmk: Politické strany jsou prašť jako uhoď. Jedna větší verbež než druhá a jejich programy se přes všechny odlišnosti v důsledcích zas tolik neliší. Jedni kladou důraz na jedno a zanedbávají druhé, jiní zas naopak. Jedni vezmou na jednou místě a přidají na jiném a druzí zas jinak. Osobně mi změny v posledním roce nic pozitivního nepřinesly. S platem to neudělalo vůbec nic, akorát narostly náklady, to však mělo více příčin takže nelze jednoduše hodnotit. Pravda že do financí moc obyčejných lidí nevidí. Ti co do nich vidí zas ale obvykle nerozumí přírodním zákonům a důsledky jejich omezeného a jednostranného pohledu na svět podle toho vypadají. Vždycky na všem zbohatnou akorát ty s***ě co se neštítí ničeho, obyčejný a slušný člověk přichází vždy zkrátka. To platilo odjakživa ve všech dobách a režimech. nejlépe to asi v rámci zachování duševního zdraví příliš neřešit.
Ty kuriozity co uvádíš jsou o špatném nastavení systému, nikoli o jeho podstatě. Na daňové progresi nic špatného nevidím. Komu bylo více dáno, od toho je možné více požadovat. Kdo má více dává ze svého přebytku, kdo má méně, ze svého nedostatku atd. Ostatně to tak funguje v řadě vyspělých zemích.
Ohledně zneužívání systému platí co jsem zmínil v předchozím příspěvku. Fakt že je pozoruhodné jaké mají tyhle osoby znalosti systému a jak si umí vše vyběhat a vyřvat. Když dokážou tohle, tak na tom zas tak špatně nebudou a kdyby tu energii využili jinak tak by zřejmě nějakou práci sehnali a zvládli, jenže jim prostě takový styl života vyhovuje. Matky samoživitelky jsou častými příjemci podpory, takže ani ta druhá by na tom nemusela být tak zle.
Obecně bych chtěl podotknout, že sociální systém nelze redukovat jen vyplácení dávek a podpor, ale mělo by se jednat o něco komplexnějšího. Sám nevidím smysl v přehnaném oškubávání schopnějších a nadměrném vyplácení dávek. Spíše má fungovat podpora ve stylu hesla že lépe než dát rybu je naučit ji chytat. Např. nezaměstanost neřešit pouhým vyplácením podpory, ale především vytvářením nových pracovní míst, zajištěním rekvalifikace, pomocí s hledáním nové práce apod. To co mi zásadně vadí je omezený sociálně darwinistický postoj že život je boj a džungle, přežívají jen nejsilnější, každý se musí postarat sám a když to nezvládne ať chcípne. Síla lidského druhu však spočívá právě v úrovni spolupráce (a péče o slabší je rovněž jedním ze znaků lidskosti). Taková společnost je efektivnější než pouhý součet jednotlivců (synergické efekty). Ačkoli povahou spíš individualista a introvert, rozumem podporuji namísto sobeckého soupeření vzájemně prospěšnou kooperaci. Většina lidí nepotřebuje živit, ale pomoc a podporu v pravý čas, zachycení a postrčení správným směrem. O tom to je.
Na závěr ještě jeden praktický případ ohledně užitečnosti sociálního systému a mezilidské pomoci a spolupráce. Jeden kamarád z VŠ co to nakonec dotáhnul dále než já by nemohl jít studovat bez sirotčího důchodu. Kdybych mu dále nepomáhal s matikou, zřejmě by nepřežil prvák. Pro mně to bylo rovněž prospěšné, jelikož bych se jinak k učení tolik nedonutil a měl bych větší potíže se zkouškama. Nakonec jsme tedy na tom vydělali oba a tak to má být.
S OT souhlas, už jsme se dostali od původního tématu dost daleko. Téma je to složité, dalo by se diskutovat hodně dlouho a podrobně, nicméně mi debata už přijde dost vyčerpávající. V nejlepším tedy raději přestat.
Cephaelis říká:
Metox: Natavení sociální sítě bych nerada rozpitvávala do detailu, ale rozhodně mi nepřijde normální, když nepracující rodina s mnoha dětmi vezme na všech možných dávkách víc, než rodina, kde oba rodiče pracují. A to je bohužel realita. Ty to nevidíš, protože jsi příjmově někde jinde, ale pokud se budeme bavit o lidech (a je jich dost), kteří dohromady do rodiny vydělají něco mezi 20–25 tisíc čistého, tak vůči nim mi to nepřijde fér a z tohoto pohledu sociální síť příliš měkká je.
Metox říká:
Cephaelis: Taky se nechci příliš rozepisovat takže pokud možno stručně. Takový případ je typický pro jedno nepřizpůsobivé etnikum jehož příslušníci si „dělají byznys z dělání dětí“. Podle mně je zamezení takových excesů o správném nastavení systému a důsledné kontrole.
petmk říká:
Metox: Předpokládám, že to bylo pro mně… Jenom pro upřesnění uvedu, že v tomhle případě se nejedná o tmavočešku. A z okolí mám pocit, že tmavočeši a bíločeši jsou v hledání děr v sociálním systému a v zákonech rovnocenní.
Metox říká:
petmk: pro Cephaelis i pro tebe
petmk říká:
Cephaelis: Jenomže ono je potřeba taky rozlišit, PROČ ten člověk jde studovat vysokou. Existuje několik skupin:
Takže rozhodně to nejde zobecnit. Kdo chce, ten zapracuje a snaží se sehnat brigádu, přivydělat si, získat aspoň trochu praxe. Kdo si říká: „Jsem student intelektuál, je pod mou úroveň pracovat rukama“, ten má smůlu. Ale s tímhle přístupem v soukromým sektoru stejně nedostanou práci ani s pěti diplomama a třema doktorátama.
petmk říká:
Metox: Nic proti, ale život je boj a pokud se nevzdáváš a nejednáš zbrkle, dá se i přežít. Ale musíš vědět, co chceš a jít za tím. Otec je invalidní důchodce, máti dělnice se základním vzděláním, oba silní kuřáci. A nejsem jedináček. Takže první PC jsem měl až někdy v 18ti, letní brigády samozřejmostí, z finančních důvodů jenom každý druhý školní výlet a na horách jsem nebyl ani na základce, ani na střední. Na střední bylo kapesný kolem 800, na vysoké 1500. Proti vojně luxus, tam nebylo ani to. A denně 3h dojíždění do školy… Momentální stav – vlastní bydlení (sice jenom domek se zahradou za 2M), bez dluhů, měsíčně spořím cca 3000 a po zaplacení inkasa zbude na zábavu nějak kolem 8 litrů. Šéf je v pohodě, práce mě baví… A to všechno legálně a v práci trávím jenom 8,5h denně. Ale na rovinu – 20% je talent, 20% náhoda a zbytek tvrdá dřina.