Miminko ano či ne ?

Mam takovou otazku na vsechny maminky… Jak zena z pocatku pocituje tehotenstvi?Uplne zezacatku, vsude jsou zname jen problemy se zvracenim a prejidanim, ale treba pociti to zena uz v prvnich dvou tydnech??? Treba nejake bolesti, nebo tak?Dekuju vsem za odpoved!!! Budu Vam moc vdecna za vyjadreni.

Jako díky, že už to není pravidlo jako dříve. Dříve se brali už ve 20 možná i v 19 a měli hned děcka to jako bych si já chtěla užívat. Díky naší době:D

Kelly: Ahoj, myslím, že na věku nezáleží, když si myslíš, že jsi na mimčo připravená proč ne? Ale určitě bych počkala až dostuduju. Já byla těhotná v 18 ale skončilo to samovolným potratem – bylo to hrozné. A od té doby chci miminko čím dál víc.Ale chci pro něj to nejlepší, vydělat si nějaké peníze abych mu mohla koupit cokoli.Teď v květnu budu maturovat a s přítelem planujem mimčo koncem roku – až si něco vydělám a doděláme si byt.Vim jaké to je – touha po miminku, ale ono neuteče. Nechci ti radit, ale ještě bych počkala, dodělala hlavně školu a pak bych něco řešila.Mě třeba pomáhalo a stále pomáhá když si koupim časopis Betynka a čtu si klidně celý den nebo si představuju jaké to asi všechno bude až budu mít své vysněné mimi a plánuju mu co mu všechno koupím, prolejzám internetem a koukám na všelijaké dětské zboží… Sou to jen mé představy a počteníčko ale mimčo musí hold ještě chvíli počkat.Myslím, že se to dá vydržet.Ale ať se rozhodneš jakkoli držim palce a přeju hodně štěstíčka :)

Kelly: miminko si porid, ale az dostudujes. Je to daleko lepsi… nebo chces dodelavat stredni skolu mezi porodem a kojenim. A co tvuj pritel – jak se na to tvari a co tvoji rodice? Myslim ze mas jeste cas, uzivej zivota…miminko je zavazek, ktery jen tak neodlozis, kdyz te prestane bavit

Ahoj maminky a ostatní… Potřebuju radu, bude mi 17 a úspěšně studuju na střední, vím že ten věk je malý, ale moc toužím po dítěti… Chtěla bych i do budoucna aby mezi mnou a mým dítětem byl co nejmenší rozdíl. Po fyzické stránce jsem už tři roky stejná a psychicky jsem podle doktorů a psychologa vyspělejší než moji vrstevníci. Zajímal by mě váš názor, jestli bych si měla miminko pořídit… Přítele mám dva roky, je mu 17 a má svůj byt… Děkuju moc…

No tedy věk jistě hraje důležitou roli ale hlavně také to jak se rodička (popř. oba) na to cítí ne? Je pravda že při mém uvažování lidstvo hodně zpohodlní…ale tenhle problém každý pak řeší individuálně. Mě je 20 a nemám to štěstí že by mi někdo finančně dopomohl, parnera nemám a naši to nechtějí slyšet když sem se dostala konečně na vejšku… No a co mi zbývá? Já vim, nyní je už řešení spíše na jinou rubriku, ale kdybych měla tu možnost si to naplánovat, byla bych radši…A hlavně s kým, to je nejvíc důležité. S někym koho máte rádi je to snadné, s někym koho moc neznáte je to o to těžší ale s tím koho nesnášíte je to nejhorší a taky mlj případ. Přeju hezké odpoledne :)

Já bych chtěla miminko třeba hned! Ale oba ještě studujeme( a asi nějaký čas ještě budem), navíc bydlíme u urodičů. O miminko jsem již jednou přišli – otěhotněla jsem i přes užívání ATK a mimminko bylo vážně nemocné, takže přišel na řadu potrat:-(

Verisek007: Obavy ze nezvladnete dite financne mohou byt jen zastupny problem a vymluva. Pokud ho oba budete chtit, tak se uskrovnite a dite zvladnete. Ze zdravotniho hlediska je to vporadku a doktori ti potvrdi ze ted mas nejlepsi vek pro otehotneni a porod (z biologickeho hlediska). Ale vetsina holek nejdriv chce dostudovat, pak si jeste neco vydelat, chvili budovat karieru, uzit si bezstarostne obdobi s partnerem bez zavazku (dovolene, turistika, zabava, …) a pak v 35 ci pozeji si uvedomi ze je nejvyssi cas zalozit rodinu a poridit si dite. Biologicky naprosto nevhodna doba, uz je pozde, jsou problemy s otehotnenim, riziokova tehotenstvi, …Me ceka asi neco podobneho :-( Ale jestli nemas zadne jine profesni ambice, tak uz zalezi jen na tobe a partnerovi, jestli se ti podari rozptylit jeho obavy z kroku do neznama a prijeti odpovednosti za dalsiho clovicka. Finance nejsou kriticke, pokud nejste sami na hranici zivotniho minima, ale je spousta rodin s detmi, ktere take musi vyjit s minimem. Na internetu radu nehledej. Res to s partnerem, vemte v uvahu nejen finance, ale take dalsi veci, pokud vam mohou obcas vypomoci rodice (nejen financne, ale spis radou, pomoci, obcasnym hlidanim, …) alespon jednoho z vas, budete to mit mnohem jednodussi a pripadne problemy snaze prekonate.

Verisek007: tak tohle je zalezitost, kterou by jsi mela resit se svym pritelem. Jestli je 19 let malo nebo hodne na dite, to se tezko posuzuje.. pro nekoho to muze byt hodne pro nekoho malo. Ze nemas nic zmeskano je jasne.. Chtit dite je krasna vec,ale chce to si uvedomit, zda ma clovek potrebne zazemi pro jeho vychovu a pokud pritel rika, ze byste to financne nezvladli, tak je treba se opravdu zamyslet, zda je to opravdu tak nebo proste zatim jeste nechce. Dle meho… v 19 letech je brzo, zvlaste pokud nejsou financni prostredky na jeho vychovu. Materska sice je dneska neco kole 7 tis,ale pokud partner nema prace nebo je na min. mzde tak to je potom tezke. Jak rikam, chtelo by to si s pritelem o tom v klidu promluvit.

poslední dobou je to pořád silnější a silnější…Nevím co mám dělat!

Ahoj je mi devatenact let a chyta mě mateřský pud, velice rada bych si poridila miminko,vim je mi jen devatenact,bydlime spolu v rodinem domecku s jeho maminkou!V tom si ho poridit nevidim, zadny problem, jen to, ze se pritel boji, ze na nej ted nemame dostate finančních prosředků, beru HA!Myslíte si, že je brzo v 19letech si poridit miminko?Pritelovi je 24 a miluje deti!Pro mne je hrozny pocit to,ze rekne,ze by jsme ho financne neutáhli, a nekdy jsem tak naměko, že mě tím i rozbrečí, připadám si jako úplný magor a nevím jestli je tohle normální. mit pocit,že jsem připravená mít miminko…Asi jsem blázen…

ClanLord+Cephealis: spis si myslim, ze ten kondom je z duvodu toho, ze si mysli ze se telo „vycisti“ od hormonu. Sice se vsede clovek docte ze po vysazeni HA muze zenska hned otehotnet,ale kdybych brala HA a pak chtela miminko, taky bych tak na 1/4 roku presla na kondom, aby se telo vycistilo.. mozna to neni potreba, ale taky si to myslim, ze to neni na skodu a pak teprve se snazit… No snad jsem Payu pochopila dobre

Cephaelis: Preco mam taky pocit ze keby nechcela otehotniet proste ze to nechce a pouzivala by kondom tak ma vacsiu sancu otehotniet ako teraz ked to bude chciet.Ale to je asi len moj pocit.

Paya: Tvůj přístup vypadá rozumně, ale pokud rozhodnutí zda miminko ano či ne chcete ponechat osudu, tak vynechte i ten kondom. On sice je o něco míň spolehlivý než HA, ale pořád ještě moc spolehlivý na to, abys mohla doufat, že při jeho použití jen tak náhodou otěhotníš.

Docela mě překvapují některé vaše názory. Mně je 23 let, mám práci, s přítelem dům a začínám přemýšlet o dítěti. Vím, že si některé řeknete, že jsem mladá, ale opravdu důležité je, jak se člověk cítí. Moji rodiče říkají, že není kam spěchat, na jednu stranu to chápu, samozřejmě, ale přítel je o 10 let starší a miminko si přeje už delší dobu. Dá se říct, že stojím mezi 2 mlýnskými kameny, nejdůležitější však je, co si přeji já sama a to je to čím bychom se měly všechny řídit. Teď přemýšlím, že doberu antikoncepci, budeme používat kondom, a pokud se to podaří, budeme mít rodinu. Řekla bych, že je také velice důležité nesnažit se o dítě za každou cenu. Pak v psychice vznikne blok a otěhotnět vám půjde jen velice těžko, pak je ve většině případů řešením dostat do pěstounské péče malé dítě a starat se o ně jako o vlastní – psychický blok by se tím měl odstranit, už nebudete tolik myslet na to, že chcete být matkou, zkrátka už jí jste. A když pak máte vlastní dítě, je to moc fajn, pak je ale důležité tomu pěstounskému, nebo adoptivnímu dítěti dát vědět, že i ono je v mém životě důležité a starat se o něj jako předtím. Asi si řeknete, že je to pěkná pitomost, ale znám mnoho rodin, kterým to pomohlo. A ptáte se jak to všechno vím? Pohybuji se v sociální sféře a dá se říct, že už jsem zde něco viděla a také zažila.

Jaňula: Plně tě chápu. Já letos skončím na nástavbě nemám na to mozek) a budu se stěhovat k příteli (je mu 25let). Nejdřív jsme chtěli miminko okamžitě, ale pak jsme se rozhodli, že si nejdřív zařídíme vlastní bydlení (přítel totiž ještě bydlí u rodičů, možná se vám to zdá divné a budete si myslet, že je to mámin mazánek, ale on není, je to velice pracovitý člověk) a pak teprve miminko. Nechci totiž, abychom se po narození maličkého mačkali všichni tři u přítele v pokoji. Možná Vás to nebudu zajímat, ale cítila jsem potřebu to napsat.

ahojky, my se s přítelem snažíme o mimčo třetím měsícem a zatím se nám to nepovedlo. Kdybyste měl někdo nějákou radu jak na to tak prosím písněte na můj mail: vlcinka@centrum.cz

Nejhorší je když chcete vy a partner o tom nechce ani slyšet.

JEN SE PAK NESVĚŘUJTE DO RUKOU GYNEKOLOGA ZNOVU.JÁ SI PAK DALA DÁT DANU A MÁM PO NÍ DRUHÉ DÍTĚ.VŠICHNI LÉKAŘI ODE MĚ DALI RUCE PRYČ,PRÝ JSEM BYLA NEZODPOVĚDNÁ A PROTO OTĚHOTNĚLA.ALE TO JÁ PŘECE CHTĚLA ANTIKONCEPCI TAK KDO JE NEZODPOVĚDNÝ???

NEBO TAKY NEBUDETE MUSET UVAŽOVAT VŮBEC JESTLIŽE SI NECHÁTE NAPSAT ANTIKONCEPCI OD LÉKAŘE.TAKY SE PAK MOŽNÁ JAKO JÁ DOZVÍTE AŽ V 18.TÝDNU O TĚHOTENSTVÍ A PAK UŽ BUDETE ŘEŠIT JEN JMÉNO,BYDLENÍ ATD. A MOŽNÁ TO STEJNĚ JAKO JÁ ZVLÁDNETE DO PORODU.

Ja nesouhlasim s nazorem marky , ja mam o patnact let mlatsi sestru a kdyz se me mamce stala nehoda starala jsem se o ni uplne sama po dva roky je teda fakt ze mam jeste dva starsi bratry ale ty byly vetsinu casu u otce … A kdyz jse vratila po tom vsem nemohla jsem uverit tomu ze je doma . Je pravdou ze jsem se hodne naucila ale nemuzu si byt jista zda jsem pripravena je faktem ze ted co jsem o sve dite prisla . Tak jsem jsi jista ze ho opravdu chci a vim jen to , v dnesni dobe je tak moc nemoci a ruznych bakterii ze i ja jsem rada kdyz bubu tehotna ,,, proto radeji uznavam prislovy ,radeji driv nez pozde

Já naopak s názorem Ivy nesouhlasím. Dnes je doba, kdy si mladí lidé musí brát vysoké hypoteční úvěry a nikdo Vám nic nedá, ani byt, ani bezúročné půjčky. Na miminko se člověk musí připravit a to jak psychicky, tak fyzicky. Já jsem od malička vychovávala mladšího brášku, tak už vím, do čeho jdu a vím, že mít dítě je celoživotní zodpovědnost, proto se nedivím, že ženy těhotenství odkládají. Také není vždy snadné nalézt toho pravého, ne každý mladý muž dnes touží po dítěti. Vidím raději mladé lidi, kteří si vše rozmyslí a věc nenechají náhodě, tím se i vyhnou náročným situacím, mezi které může patřit dost špatná finanční situace.Zdravím všechny maminky a tatínkové.

Verča: Dle mého názoru je jen a jen na Tobě a Tvém manželovi, kdy se rozhodnete mít miminko. A ani gynekolog by do toho přece neměl co mluvit, je to Tvé životní rozhodnutí a jestli jsi zdravá a na miminko zralá tak proč ne.

S manželem bychom chtěli taky moc mimčo,ale okolí mi to stále vymlouvá. Dokonce i můj gynekolog, že jsem mladá a sám mi řek, že prý v dnešní době tak v 27 letech, ale copak tak záleží na věku? Přitom bydlení máme vcelku slušné, oba máme dobrou práci. Na dovolený jsme jezdili každý rok mému manželovi je 27.Právě, že mám strach když budeme dál čekat, že do té doby budu mít já např. nějaké zdravotní prolémy a pak to nepůjde, jak to člověk opravdu slýchá z každé strany.

Nebudes tomu věřit, ale já bych taky chtěla miminko, nejlépe okamžitě, je mi 21, s přítelem jsme 3 roky a oba by sme si ho přáli. Ale taky oba chodime na vysokou, bydlíme u rodičů, takže si budeme sakra dlouho muset počkat, než se postavíme na vlastní nohy. A k té hormonální antikoncepci – ona je asi tak nejpřijatelnější, nitroděložní tělísko ti nikdo nedá, pokud nemás porod za sebou a kondomy nejsou vždy úplně bezpečné. A když nechceš seknout se školou a neco v životě dokázat (vdát se, zařídit bydlení…), tak ti nic jiného než plánování nezbyde. Samozřejmě je to věc kazdého, ale přijde mi hodně nezodpovědné si pořídit děcko a čekat s nataženou rukou, až se o tebe rodiče postarají…

Nekdo: ja take

Libi se mi nazor Ivy. Ja jsem otehotnela neplanovane. Nejdriv jsme z toho byli zaskoceni ale jsme ted stastni ze toho maleho tvorecka mame i kdyz nemame idealni bydleni. Proste o tom moc nepremyslet a neplanovat. Zeny si uzivaji a kdyz si douzivaji tak nemohou do jineho stavu prijit a hrozne se divy.

Souhlasím s Ivou. Když to na vás příjde a rozhodnete se, že prostě chcete být tři, tak už se pak neohlížíte napravo ani nalevo. Prostě nejlepší recept je chovat se přirozeně. Pak jde všechno samo ;o) Za pár týdnů se už konečně dočkáme našeho človíčka. Těhotenství není nic strašného, zatím je to nejlepší období mého života.

ja chci miminko

Opět musím podotknout, že se z těhotenství a mateřství dělají zbytečné ciráty. Všechno dnes musíme plánovat, dokonce i svou váhu před početím, žvotní styl a režim, a potom se divíme, že už není nic přirozené. Cpeme do sebe hormony, pak se divíme, že nemůžeme otěhotnět. Moc se zkrátka u všeho přemýšlí a nenecháváme pracovat přírodu. Ta se k nám už taky obrací zády. Spousta už mladých žen mají gyn. problémy, a může taky za to současná móda – způsob oblékání – neoblékání. Všichni si chtějí užívat a nechtějí mít pokud možno žádné závazky. Pak když se rozhodnou mít konečně plánovitě děti, už to nejde anebo s velkými potížemi. Zaměstnáváme stále více gynekologů, které naše babičky vůbec nepotřebovaly. Mám pocit, že čím víc se sledujeme, tím je to horší. Buďme přirození, přírodní, nemějme rádi jenom sebe!

Pokud jsou prostředky a psychický pripřavenost a především, pokud si jsou oba jistý svými činy, tak „ANO“.

ano