Problémy s podvědomím

Pro sex a jeho prožívání je nejdůležitější mozek. On ovládá tělo a naší aktivitu, on je zodpovědný za příjemný prožitek… Jenže ne vše se při sexu děje vědomě. Málo kdo si dokáže přivodit erekci vědomě stejně, jako zatnout ruku v pěst. Aby vše proběhlo jak má, musí fungovat i vědomí, i podvědomí. Jenže ne vždy vše funguje a může to způsobit různé problémy – fakticky je to jedna z nejčastějších příčin problémů v sexu. Tak je nejvyšší čas se podívat, jak takový problém vzniká, co všechno může ovlivnit a jaká je první pomoc, pokud nastane.

Co se děje v hlavě při sexu

Mozek se dá při milování přirovnat k firmě. Vědomí je ředitel a dělá vědomá rozhodnutí – „Jsme sami, dáme sex.“ „Teď do ní strčím dva prsty.“ „Teď mu olíznu žalud.“

Tak, jako ve firmě má ředitel asistentku, která když slyší, že bude obchodní schůzka, začne chystat zasedačku, tak i jiná část mozku začne ve správnou chvíli pracovat na sexuálním vzrušení. Šéfa nezajímá, jak zasedačku připravila, vidí jen výsledek – v našem případě „už stojí“ nebo „mám mokro v klíně“.

A ve firmě je i někdo, kdo dokáže rozhodnout v případě, že je šéf mimo, třeba když se zákazníkem do rána zapíjel podpis smlouvy. U nás se vědomí opíjí orgasmem, ale něco v mozku za něj řídí přirážení a stahy svalů v pohlavních orgánech…

Tak by to také mělo správně fungovat, ale někdy se to neděje a pak nastane zmatek. Sekretářka přeruší poradu a všechny pošle pokračovat do kotelny, místo kafe jim naleje motorový olej, nebo například ředitel nevěří podřízeným a dělá jejich práci do té míry, že nestíhá vlastní. V našem mozku by to při sexu znamenalo problém.

Jak poznat, že je problém v podvědomí

Podvědomí může způsobit celou řadu potíží. Je pro ně charakteristických několik věcí:

  1. Vše jde dobře, ale najednou vás podvědomí donutí se stáhnout, například nepříjemným pocitem. Podvědomí použije třeba strach nebo stud jako zbraň, takže tu hezkou slečnu nedokážete oslovit…
  2. Za určitých okolností se stává něco,co by se jinak nestalo. O tom by mohl vyprávět třeba ten pán, co položil dotaz
  3. Někdy se takový nesoulad maskuje třeba jako neschopnost dosáhnout orgasmu nebo jiný symptom, který si s psychikou hned nespojíte.
  4. Za problém často může například puritánská výchova (,…), trauma (pohlavní zneužívání, ,…) a podobně.
  5. Někdy zjistíte, že vám partner či partnerka začnou připadat odporní.

Problém se navíc prohlubuje s každým přímým pokusem jej vyřešit.

Získaný blok

Adam si našel první slečnu. Po půl roce chození a mazlení přes oblečení jeho rodiče odjeli na víkend a má byt jen pro sebe. Oba ví, že tento víkend to musí klapnout. Jenže bez ohledu na erekci při líbání, bez ohledu na to, že při masturbaci stačila představa jejího těla a už měl erekci, o víkendu se penis nenamáhal zvednout. Ani jeden ze tří pokusů nevyšel. A ani když pak byla později další příležitost k sexu, nebyla erekce. A tak se to opakuje už půl roku.

Co se tenkrát stalo? Před prvním pokusem se rozhodli, že to prostě musí klapnout stůj co stůj. A skutečně, Adam se snažil, seč mohl. Jenže to znamenalo stres. A stres z pohledu biologie znamená „bojuj nebo uteč“. V takové situaci má tělo jinou prioritu, než erekci. První neúspěch měl za sebou.

Jenže následoval další pokus, kdy byl ve stresu ještě víc… A postupně si podvědomí naprogramoval, že když dojde na sex, jde o život a ne o erekci. A navíc, každým pokusem je v tom utvrzuje. Víc a víc se tak vzdaluje od vysněného sexu, přitom při masturbaci je vše v pořádku.

Dámy, nesmějte se. U vás to končí naprosto stejně, když se cíleně snažíte o orgasmus. Jednou se nepovede kvůli nervům, příště to jít musí a jste ve stejné kaši…

Předprogramovaný blok

Nejen přehnaným stresem ze sexu se dá podvědomí rozbít. Chodil jsem s jednou slečnou, říkejme jí třeba Lucka, která vždycky před orgasmem ucukla a nikdy to nenechala dojít do konce. Orgasmus neznala díky výchově rodičů – v katolické rodině byl sex tabu. Sice nadržená bylo, moc ji to lákalo, ale před orgasmem cítila, že nad sebou ztrácí kontrolu a že začne křičet, tak to podvědomí stoplo. A vědomě s tím nešlo nic dělat, ani když jsme byli sami doma…

Stejnou příčinu má obvykle i , ale takto je předprogramovaný i sud před partnerem (často daný posměchem spolužáků ve škole, nebo domnělou vadou postavy) a další potíže.

Traumata

Asi nejhorší jsou traumatické zážitky. Mozek si spojí sex s něčím nepříjemným – ono zažít bolestivý sex při chybějícím vzrušení není nic extra, zvlášť ne s cizím chlapem, se který nic mít nechcete. Později se to vždycky při sexu s partnerem dostane na povrch a je po intimnostech… Ale trauma můžete utrpět i při sexu s partnerem či partnerkou, například při nepovedeném pokusu o . Nebo po nehodě jako tazatelka v dotazu

Julie ale řešila i problémy několika pánů po těžkém rozchodu. Jejich přítelkyně o ně ztratily zájem a hodila se jakákoliv záminka. Nebo je prostě chtěly ranit a povedlo se jim to (stejně, jako pánům při narážkách na ženské tělo). Pánové si tak vyslechli nepěkné věci o jejich potenci, výdrži atd. Bylo to pro ně tak traumatizující, že následně s novou přítelkyní tyto problémy opravdu zažívali.

Averze

K sexu či partnerovi si můžete vypěstovat averzi. Stačí k tomu opravdu málo – nutit se do něčeho co nemáte rádi. Nebo mít sex, když na něj nemáte chuť. Sex se pak nestane radostí, ale povinností něco dělat. Nejdříve vymizí vzrušení. Pak zjistíte, že sex neděláte pro radost, ale z povinnosti. Po čase se do něj budete nutit a nakonec trpělivost přeteče, sex nebude ani z povinnosti. Pak začnete potěšení ze sexu hledat jinde (s někým jiným) a konec vztahu je většinou jen otázka času.

První pomoc

Jak již víme, není vždy jednoduché najít příčinu. A ani v případě například zdravotních problémů se nedá vyloučit vliv na psychiku. A při dalších a dalších pokusech se podvědomí jenom utvrzuje v tom, že dělá všechno správně.

Proto platí jedna rada – Když to nejde, nedělej to. Je to jak s uříznutou rukou – když zastavíte krvácení, postižený nevykrvácí a následky nebudou ještě horší. Ale ruku mu tím nepřišijete.

Když už problém nastane, může s ním pomoci psycholog nebo sexuolog. Ale existuje i možnost se pokusit o léčbu sami, návod vydám v některém z dalších článků. Tak či tak, spolupracovat musí oba (resp. všichni, koho se problém týká) a připravte si hodně trpělivosti. Ale ještě před tím se podíváme na prevenci.