Rodit doma? Zapovězeno

Jo to se mi libi jak se tady diskutuje, ze jedna pani povidala :-)) Takze ja povim jen co vim. U porodu jsem byl 2× a vzdy to byla „sichta“ (celodenni). Je pravda, ze pristup by mozna mohl byt lepsi, ale pro ty lidi to je rutina (coz neni omluva) a taky tam clovek vetsinou nerodi sam (coz je taky neomlouva), ale nebylo to zas tak spatne a podruhe nas rodila dokonce byvala spoluzacka a nemyslim, ze by se mi chtela za neco mstit :-)

Takze poprve jsem naklusal kolem 7 rano do porodnice a zena uz lezela na extra pokojiku pro rodicky s otci (tim padem jsem o to poteseni pripravil kamarada, ktery prisel „rodit“ trochu pozdeji :-). Ze by zena dostala klystyr nevim, ze by byla vyholena nevim (nebylo to pro me podstatne). Dostala kapacky a musela jen lezet, coz se ukazalo jako neprilis vhodne. Mohla jen na zachod (proto jsme podruhe zmenili porodnici). Sem tam nas prisla zkontrolovat sestra. Po poledni se to po dalsi injekcni intervenci konecne zaclo rozjizdet. Sestry se tam objevovaly casteji, az se tam najednou nahrlo „kopec“ lidi (ani jsem nepostrehl jak se domlouvali), protoze jakmile se porod rozjel tak to musi jit raz naraz. Objevil se tam doktor a pak jeste jeden. Po celodennich bolestech a stazich uz toho zena mela opravdu dost a moc sil na tlaceni uz nemela. Nakonec to probihalo tak, ze jeden doktor kluka tahal za raminka, jedne lezel zene nad brichem a ja ji jeste tlacil hlavu dopredu. Az na jednu sestru, ktera mela snahu zvysovat hlas, aby zena „spravne“ tlacila, nikdo po ni nekricel a dostala i kyslik. K nastrizeni doslo, ale myslim, ze az v prubehu porodu. Ostatne neni problem odhadnout velikost ditete z ultrazvuku a velikost rodidel (pohledem) a odhadnou zdali nastrizeni bude treba ci ne. Kluk z toho rozhodne automaticky nerval nadsenim, protoze ten porod asi prece jen trval dele, nez by se mu libilo. Sebehlo se nad nim nekolik sestricek, odsavani plodove vody a hlenu z plic, v papirech mel psano ozivovani. Rozhodne ho nikdo nedrzel za nohy a neplacal ho po prdelce nebo snad nekde jinde jako zajice. Zena toho mela dost a myslim, ze byla dost „mimo“, aby vubec vnimala co se kolem deje. Zkratka kluka ozivili, umyli a pritom zmerili a zvazili, to je par sekund (to mereni a vazeni – myslim, ze zvlast z delky nikdo vedu nedela, vaha je dulezita kvuli prirustkum). Zcela jiste nam ho ukazali a nejsem si jisty jestli i nechali prilozit mamce na telo. Pak ho odvezli a nas nechali chvili o samote. Ja pak sel domu a zena za mimcem na pokoj, byli spolu.

A podruhe? Prisli jsme rano a zase se to muselo vyvolavat (klukum se u mamky libilo :-) Meli jsme opet pokoj pro sebe, k dispozici koupelna se sprchou, balon na sezeni a pak snad i jeste takovy ten „pytel“ na sezeni misto kresla a (a postel samozrejme :-). Pohybu kolik kdo chce. Proste celkem pohoda. Opet si na zadny klystyr nevzpominam (mam zazitek z vlastnim, neni to nic prijemneho, ale neni to vyrazne horsi nez normalni ridka stolice). Sem tam kontrola stavu. Doktor jen pri prijmu. K porodu doslo az kolem 6 vecer, na sale (kachlikovem a pomerne velkem, skutecne nic utulneho) my a dve sestry (porodni baby). Doktor prisel az na pokyn sestry v prubehu k nastrizeni a nebo ji strihly samy? Uz nevim. Jen si pamatuji, ze ji šil nejaky mlaďoch a moc citlivy nebyl, asi nezkuseny :-( S ditetem se zachazelo v daleko vetsim klidu (mozna az moc velkem), rozhodne zadne placani. Odsati, umyti, zvazeni a zmereni, byl jsem zavolan k pohlazeni a „pomazleni“. Pak nam ho minimalne jeste ukazali, teda zene :-) Protoze si opet loknul plodove vody, skoncil chudak nakonec v inkubatoru. Byl tak trochu jako exot, protoze takoveho macka tam mivaji malokdy :-) Jiste to pro nej nebylo prijemne, ale i tam me pustili a mohl jsem si ho pohladit. Az na to, ze jsme prisli o zeniny boty si myslim neni vicemene na co si stezovat. Holeni? Nevim jestli bylo treba, ale rozhodne si na nic takoveho nepamatuji. Klystyr ne, ale „cevkovani“ ano.

Jiste, ze jinde to muze byt jine, lepsi i horsi, ale myslim, ze pro vetsinu zen je porod fuska a ne nejaky zazrak a slavnostni chvile. To prijde spis pozdeji, kdyz odezni vsechny akutni bolesti a clovek si uvedomi, ze porodil skutecne maleho ziveho clovicka.

Jeste me bavi, kdyz se tu ozyvaji zvlaste „nerodici“ a presne „vedi“ jak to delaji jinde a jak se chovaji „domorodkyne“ kdekoliv na svete. Jiste to je pro vsechny „ostatni“ neskutecna slast a jen pro ty nase chudery smrtelne trauma :-) Uvedomte si, ze vzdy jdou slyset jen ti co si stezuji.

David.lister Jak říkám. Nejsem pro porody doma. Ale zdají se mi zbytečná preventivní opatření, která jsou hodně nepříjemná a kdy není rizikové řešit problém až nastane. Viz nastřižení. Pokud jsem četl tak k natržení nedojde ani v 1% případů. A z tohoto jednoho procenta je ještě většina natržení horším zraněním než ono nastřižení. Takže tahlo preventivní opratření sice pomůže (a ne zas tak moc) zhruba 0.5% ženám a ostatním 99.5% uškodí. Úžasnej poměr.

Klystýr. Počítám že ten se dává kvůli tomu aby se ženská u porodu nepodělala. Super. Tahle procedura ženskou určitě povzbudí. Nechci ic namítat, ale snad se dokáže každá ženská vydělat sama. A když ví že blíží porod (i když ne vždy to asi pozná), tak se prostě nebude přejídat (když jdeš na operaci slepáku, tak ti klystýr taky nedají a to se š´touraj přímo ve střevech) A i když by se jim tam trochu vydělala na porodním stole. Je to takovej problém mít přichytanou nějako nádobu a prostě to do ní shrábnout hadrem? že je to těm doktorům odporný? Zajímavý. Spousta vyšetření se provádí přes konečník a zvládnout to. Pohled na placentu určitě není taky nijak uměleckej zážitek. A přesto to doktor překoná.

zacházení s dítětem po porodu: No to plácnutí hlavou dollů se mi absolutně nezamlouvá. Pokud bych já nesl dítě po ulici a tohle udělal, tak mě někdo zažaluje za týrání dětí. Většina dětí začne dýchat sama od sebe. A u těch ostatních se to pozná rychle že nezačaly. Opravdu nechápu, proč se dítě hned po narození nemůže přitisknout k matce, což je určitě pro oba nejpříjemnější. Místo toho ho tam vážej a měřej. jak jsem psal podváhu nebo nezdravou velikost poznají očima. A nemusí snd okamžitě vědět jestli má 50cm nebo 50.2cm

No prostě si myslím, že porod je sváteční událost, kterej každej prodělá jen málokrát za život a rozhodně nechci aby ho přítelkyně zažila s těmato výmyslama. jak jsem psal: Chci místo, kde bude porod probíhat přiroeně (stejně jako by to odrodila nějaká černoška v lese) akorát s tím rozdílem, že bude přihlížet zkušenej doktor, kterej bude schopnej zasáhnout v případě komplikace. Ale pokud porod proběhne sám bez komplikací, tak nevidím důvod proč je přidělávat preventivě.

Tak mě napadá další kritérium podle kterého asi budeme vybírat porodnici. Někde kde se neplatí za přítomnost otce u porodu. Ne kvůli tomu že bych chtěl uštřit. Ale otec u porodu je podle mě přínos a podpora ženy a ne přítěž. A k porodnici kde otce považují za přítěž asi nebudu mít takovou důvěru, že se chová správně.

koukam ze ste vsichni chytří jak radio. kde se ve vas bere ta jistota ze vsechno co se vam na tom, jak delaj doktori porod, nelibi ? ze byste to chteli delat po svem. ze se to tak delalo driv ? no ok, driv se taky treba vic umiralo pri porodu a podobne. me by ani nenapadlo nejakym studovanymu doktorovi kecat do toho jak ma rodit.

Jak tak čtu o tom jak probíhají porody v našich porodnicích, tak jsem rád, že tohle s přítelkyní ještě neplánujeme. A myslím, že vhodnou porodnicic budeme hledat ještě před početím dítěte. Opravdu mě z některých hystorek běhá mráz po zádech. I v některém článku na tomto serveru se psalo, že pro ženin porod je nejvhodnější prostředí takové ve kterém se cítí dobře a není strasovaná. Pokud jí dají před porodem klystýr (nezažil jsem, ale určitě je to velmi nepříjemná záležitost) a když na ženu bude doktor křičet „Tlačte“ (copak je blbá nebo co? Bez toho doktora by ji to asi nenapadlo) potom vezmou nůžky a nastřihnout ji (jen tak preventivně – zvlášť když jsem četl že se natržená rána hojí lépe než zašitá nastřižená (ale asi to bude jak kdy) – tak mi ta prevence vadí) – není lepší 0,14%riziko nepříjemného natržení než 100% „riziko“ nastřižení? Hned po porodu dítě chytnou hlavou dolů a silou ho plesknou přes zadek. (je to nutný? pokud vím, tak třeba v nějakým kmeni to černošky určitě nedělaj. A dítě taky začne dýchat. Možná hrozí malé rizyko, že nezačne, Ale co třeba počkat 20 sekud a až pak plácat? Proč má mít dítě jen kvůli prevenci tak odpornej první zážitek) Potom místo toho aby dítě daly matce a ta si ho mohla pochovat, tak ho jdou měřit a vážit. (no nevím to jestli je nebezpečně malý a lehký poznaj snad na pohled. A normální rozdíly pár kilo a cm snad nejsou tak podstatný).

Jak se má v takovýmto prostředí žena uvolnit? osobně si myslím že některé komplikace mohou být způsobeny právě tímto stresem. To že je žena neustále něčím přerušována apod jí může jistým způsobm zablokovat a může být třeba přistoupit na císařský řez.

Rozhodně porody doma moc neuznávám. To riziko tam je velké. A opravdu bych si přál aby přítelkině rodila někde, kde se dá porodu zcela přirozený průhod. Akorád bude asistovat dokrot pro případ nehody. Chtěl bych přítelkyni někam, kde nebude klystýr, nastřižení, injekce, apod. Nebo přesněj někam kde tohle všechno bude připraveno a použije se až si žena sama řekne. A ne kdy uzná doktor, že by bylo vhodné užít jen tak preventivně. Doufám že nějaký takový místo najdeme.

Tead po tom, co jsem si přečetla rozhovor s pane doktorem se už bojím rodit v čechách. Představa, že ten posvátný okamžík budu ležet někde ve vykachlíkovaný místnosti, kde budou samí cizí lidi a můj muž tam bude je trpěn, mě běhá mráz po zádech a je mi smutno. Vždyt by to měl být největší svátek pro oba partnery, měli by tam být spolu. A co se týče těch ,,předoperačních" procedur… znám jednu čínanku, která odjela rodit do phy, protože čekala už druhé dítě a to se v číně nesmí. Byla na vinohradech a byla v šoku. Známá, překladatelka která měla zajistit komunikaci , jí nebyla schopná vysvětlit, proč jí musejí holit a když to udělali měla z toho ta žena dost šok, protože se tam s ní zacházelo jako by to byl kus masa, přitom vyrůstajíc v poměrně konzervativním prostředí neměla nikdy předtím s ničím podobným žádnou zkušenost na to se ovšem ohledy nebraly. Další věcí kterou nechápu (asi jsem na to moc mladá a dostatečně společensky ,,nezpracovaná") je to, proč se každé, čerstvě narozené dítě musí hned vážit a měřit. Proč? Je to opravdu nezbytně nutné pro zajištění bezpečnosti života dítěte, nebo to je jen jakási trofej (jo má kouska 52cm!hurá!)? Osobně mi je jedno, jestli bude mít moje děcko o deko víc, nebo mín, jestli bude mít 49cm nebo 53…co na tom záleží? Jenom doufám, že otěhotním v době, kdy bude systém potřebám žen více otevřen – i když zatím to vypadá, že předložením zákona o zákazu interupcí a domácího porodu se přibližujeme spíš době…sakra nemůžu si vzpomenout, kdy se něco takového dělo…?středověk?tam se rodilo podoma…Puritánství v anglii? tam taky…ááá, že by komunismus?

Slova, slova, srdceryvné argumenty pokusy odborníků vysvětlit složité věci laikům, předem odmítajícím argumentaci přijmout… Takže jednoduše: Žena, která se rozhodne rodit doma, byť by bydlela pět minut od porodnice se chová nezodpovědně a hloupě. Průšvih během porodu může přijít tak rychle, že si to vůbec nedovedete představit. Tisíc různých průšvihů! A prakticky vždy to dopadne dobře, když je operační sál přes chodbu a kvalifikovaný porodník na dosah. Dnes je to totiž rutina mé zlaté! A jak velké je to riziko? Děsivě velké! Je to totiž skoro celé jedno procento. A podstoupit jednoprocentní riziko tam, kde se mu lze vyhnout ve věci tak zásadní jako je život matky a mimina je podle mě setsakramentský hazard. Neroďte doma, neblbněte… Kdyby se náhodou něco stalo máte doživotní trauma (pokud přežijete). Když Vás to potká v dobré porodnici, vylížete se Vy i mimino a budete mít na ženských táčkách o čem vyprávět. Fakt jo… Možná se Vám to podle toho jak píšu, nezdá, ale vím až moc dobře, o čem mluvím!

Například na této stránce je složitě, metodicky zcela korektně, jednoznačně prokázáno, že zdravotníci jsou ve svých postupech strašně konzervativní a zvykovou praxí se statisticky prokazatelně řídí i tehdy, je-li jejich postup již jednoznačně překonán. Pokud se Vám stránka nezobrazuje, asi se budete muset na BioMed Central zaregistrovat. :-)

http://www.biomedcentral.com/…2288-4-2.pdf

Jistě je dobré psát o porodech mimo porodnice a diskutovat o všech aspektech tohoto tematu. Žijeme v době, kdy trend určují lékaři „vycepovaní“ zákonem, o zdraví lidu ze šedesátých let minulého století. Myslím, že je třeba zatřást i tímto myšlenkovým monolitem. Zastávám názor, že moderní přístup k pacientovi by měl být klientský, tedy, že léčba by měla probíhat v dialogu s pacientem – klientem léčby. Dosavadní přístup by se dal nazvat: pacient – chodící diagnóza, či pacient – číslo pojištěneckého průkazu. Jsem dvojnásobným otcem, byl jsem dvakrát u porodu svého dítěte. Souhlasím, že těhotenství není nemoc a podporuji volbu rodičů dítěte svobodně se rozhodnout i i v této oblasti. Chápu lobby medicinských a farmacetických a pojištovacích firem které z porodu dítěte, tedy v moderní lidské společnosti pravidelně vykazovatelného úkonu, chtějí mít událost, ze kterého mohou těžit. Kdo jiný jim v tom může pomoci zíkonem než stát? Zásadním faktem ale je, že stát dítě ani nevlastní ani nevychovává ani za něj nezodpovídá. Nevlastní ani rodičku, matku dítěte. Mimochodem, takzvaná účast otce u porodu je většinou personálem spíš trpěná (protože placená) formalita. V tabulce uvádíte cenu za nadstandard 200 – 900 Kč. To jsou ceny tak 5 let staré. Není vyjímkou, že za to, co byste doma měli zadarmo platíte denně až 2000 Kč,–. A tak se i naší (otcovskou) neinformovaností, netečností a možná i pohodlností stalo z toho, co se před pár desítkami let odehrávalo doma, stalo hystericky vyžadovaným nemocenským úkonem. Ale není to jen otázka peněz. Nenechme si vnutik komunisticky bohorovnou myšlenku, že stát je všemoudrý a všemocný. Nabízí se otázka, jestli to není ze strany lékařů a porodních asistentek zase jen pohodlnost, že nemusí chodit po domácnostech. Vážím si těch, kteří tento trend nesdílejí. Pro sebe vím, že svoboda je i zodpovědnost a ta se nadá uplatňovat bez informací. Nenechme si vnutit "jediný správný " názor obhájců současného stavu. I v češtině je dost literatury. Štěpán

Z porodu mam hruzu ac se me zatim vubec netyka. A kde budu rodit taky nemam jasno…jsem hypochondr a zblaznila bych se strachy, kdybych nevedela, ze kdyz bude treba, tak je dostupne vsechno co zna dnesni veda. Jenze z doktoru mam hruzu taky, neverim jim. Bohuzel mam prilezitost videt jim tak trochu pod poklicku a tak jen doufam, ze budu cely zivot zdrava :((… takze ma predstava by byla takova, ze bych rodila sice v porodnici, ale v samostatnem pokoji s maminkou a doktor by byl vedle a prisel by jen kdyby nic jineho nezbylo…jenze to mi asi doktorska hrdost neumozni… no co, ja mam jeste par let cas, aby se to u nas zmenilo :)))

Ziji prave v Holandsku a jsem v 6. mesici tehotenstvi. Rada bych jenom napsala, ze zde naopak se rodi doma protoze tak mala zeme se 16 miliony lidi, vse maminky do porodnic nepobere. Porodni asistenty jsou vyborne proskolene, cele tehotenstvi chodite na kontroly k nim, pokud jsou komlikace, jste poslany ke gynekologovi. Rodit doma je na 1 miste (pouze v pripade komplikaci se jde do nemocnice). Rodi se doma, v poloze jake se Vam chce a porodni asistentka Vas klidne odrodi ve vane, sprse, v sede, ve stoje, zkratka co je Vam neprirozenejsi. Pokud porod probehl v poradku, dostanete na prvnich 8 dni domu sestricku, ktera pecuje o Vas a miminko, vse Vam ukaze. Toto vse je placene pojistovnou. Pokud stale trvate na porodu v nemocnici, pak si za neho musite trvde zaplatit, protoze ne vse pojistovna zaplati, pokud neni zdravotni duvod. Pokud se prestehuji do Cech a budu tam nekdy cekat miminko, tak bych se nerada dostala do nemocnice, kde se musim nechat oholit (zde neholi vubec), kde budu muset dostat klystyr (zde se opet neprovadi a zdravotnim pracovnikum z toho spatne neni) a kde me budou rikat jaka poloha je nejlepsi, kdyz nevedi co citim. S rozhovorem pana doktora vubec nesouhlasim a jsem moc rada, ze mohu tehotenstvi a porod prozivat s partnerem zde v Holandsku a bez „vojny“. Jana

S manželkou jsme se rozhodli, že svoji dceru odrodí za mé asistence doma. Možná se někdo pta, zda to není zbytečné riziko jak pro matku tak pro dítě. A nemýlí se. Riziko skutečně hrozí. Dneska odpoledne odjíždím domů autem. Kdo ví zda dojedu. Je to taky riziko. Ale jedno vím jistě. Před časem nám zemřel syn na rakovinu. Byli mu 3 roky. Po chemoterapii ho poslali domů zemřít, ale alternativní léčbou se vyléčil. Při kontrole pak hovořili o zázraku atd… ale jakmile se dozvěděli, že se jedná o non legáte artis metodu nechtěli ho dle zák. o zdraví lidu pustit ani domů. Po 3 mesících v nemocnici onemocněl metastázema do mozku a v bolestech zemřel. Vykopak jsem mu hrob a tělo pohřbil. Jedno vím jistě. Na žádné mé dítě si už žádný doktor nešáhne. A když bude nejhůř vezmu kolečko, lopatu a krumpáč a vyrazím – však už mám praxi.

Ahojky vsem,

…rodila jsem doma za pritomnosti blizkych a vynikajici porodni baby…porod byl velice rychli bez problemu,a to bez nastrihu,natrhnuti,vyholeni a klystyru…s pomoci akupunktury…po narozeni meho syna (51cm,3350g,35cm hlavicka)jsem rekla,ze bych chtela znovu rodit…vim ,ze me rozhodnuti bylo spravne a verim,ze me druhe mimi se taky narodi doma…byl to opravdu krasny porod…zalozeny na duvere a dlouhodobe spolupraci me porodni baby a take samozrejme na duvere podlozenych informaci co se tyce porodu doma…maja nemecko

PS:I v Cechach se da budovat,zvazovat a zakladat......!)))

AHOJ Chci jen Vám Všem napsat kdybych rodila doma tak tady nejsem.Není to žádná sranda .

No, celý vtip je tom, že porody doma ve srovnání s porody v nemocnici opravdu nejsou nebezpečné. Teda – přesně jak říkala paní Königsmarková: nejsou vhodné pro každou ženu, ale nízkorizikové ženy, které rodí s porodní asistentkou a v případě potřeby se mohou dostat do nemocnice jsou na tom stejně dobře, jako ženy rodící v nemocnici. Ani oni ani děti víc neumírají, ani nechytají víc infekcí… naopak, podle jedné studie z Velké Británie je u nich zhruba o polovinu méně často potřeba provést císařský řez nebo klešťový porod… podle psychologů se jak „domácí“ děti tak i ženy rychleji adaptují na nové podmínky… Pokud vás zajímají podrobnosti, koukněte na stránky http://tehulka.szm.sk

Heleno, pokud je více komplikací, udělají se stěry v mimořádném termínu a dle výsledků se začne s asanací. Myslela jsem, že jsi šťastná, když jsi se s ničím takovým nesetkala. Nebylo to myšleno ironicky.

Julie, a proč se to teda podle Tebe dělá? A mimochodem…nepochopila jsem Tvou poznámku o tom, že jsem šťastný člověk. Doufám, žes to nemyslela tak, jak to pro mě vyznívá, to by mě teda dost naštvalo, kdyby se z tohohle fóra měla stát aréna, kde se jeden naváží do druhého stylem „ale ty náš malý debilku, mysli si co chceš“.

Honzo, ze dne na den? Těžko, Anežko…

Julie, to ze se operacni saly obcas otlucou a nahodej je bezna praxe a dela se to prave z duvodu prevence nemocnicnich infekci!

Heleno, jsi šťastný člověk. Za svou praxi jsem zažila několikrát, bohužel, že se porodnice nebo novorozenecké oddělení zavřelo, vše otlouklo až na cihly a znovu nahodilo.

Sapfo : No, epidurál se u nás snad paušálně nedává. Mám za to, že se naopak považuje za nadstandard a rodička si za něj připlácí. Nevím to ale úplně jistě. Co se týče strašidelných historek z porodnic, myslím, že jsi přesně vystihla, že je to stejné, jako když jsi na kterémkoliv jiném oddělení. Jenže v případě porodů to ženám najednou hrozně vadí, když jindy je moderní „držet hubu a krok“. Lidé raději, než by lékaři řekli, co jim vadí, mlčí jako ryby, aby se jim náhodou nepomstil. A oni ho přece potřebují, že… Je celkem zajímavý jev, že budoucí maminky jsou jaksi odvážnější. No, i když …mnohé si nejspíš taky postěžují tak někde do novin a ne přímo u zdroje. Velká chyba.

Sissi : Souhlasím s tím, že nemocniční kmeny některých mikroorganismů jsou velmi rezistentní a agresivní. Sama bych nerada něco takového chytla. Na druhou stranu ta pravděpodobnost, že se v tom prostředí nakazím, je minimální. Alespoň ze svého nejužšího okolí neznám žádné případy pooperačních infekcí, takže to procento takto postižených moc velké nebude. Studie se zvířaty je zajímavá, musím uznat, že na tom něco je, ale ta imunita proti „známým“ mikrobům by se asi přeceňovat neměla. Ve vzduchu toho lítá tolik…

Sapfo: Samozřejmě i v ČR je umrtvení možné (epidurální porodní analgezie), ale občas slýchám, že pokud ji chcete, tak musíte přijít rodit v pracovní době, protože ti co ji dávají, nejsou z porodního, a tak tu nejsou v noci ;-)

Ja jsem sice jeste nerodila, ale asi me to taky jednou potka a verte mi, ze se mi do toho vubec nechce. Nemam zadnou duveru v ceske nemocnice. Parkrat jsem si uz v nemocnici polezela a zadne dobre zkusenosti me nepotkaly. A mam pocit, ze to nebude jine ani na jinych oddelenich. Nejsem studentkou ani farmacie ani veteriny, ani nejsem lekar.Studuji v USA a moje kamaradka tady pred ctyrmi lety rodila a nemohla si to vynachvalit!Nejde jen o celkove vybaveni, ale i o pristup lekaru a ten je myslim hlavni.Cele tehotenstvi mela jednoho lekare, ktery vedl i jeji porod. Vsechny prasky proti bolesti dostala az na sve pozadani a to nemluvim o celkovem umrtveni od pasu dolu, ktere je tady bezne(bohuzel nevim odborny nazev, ale ta injekce se picha primo do patere).Po porodu mela konzultace s lekarem, ktery s ni byl stale ve styku do te doby nez si pripadla, ze vse uz zvladne bez pomoci. Naproti tomu jsem si vyslechla nespocet primo strasidelnych vypraveni z porodnic v CR. Opravdu si tam vsechny rodicky pripadaji jako kus masa? Po te, co prijde lekar sahl do me a pak beze slova zmizel, bych se asi zvedla a porod nechla asi na nekdy jindy.Mozna opravdu musime pockat, az opusti sva mista ti starsi a snad je nahradi mladi a lidstejsi lekari. Ale co se tyc meho nazoru k porodu doma, tak si myslim, ze si to mnoho zen predstavuje jak pohadku, kdy tatinek prijde z pole a z chaloupky se ozyva krik ditete, maminka lezi v bile posteli a v naruci ma novorozence. Je to kazdeho vec, ale prece jen je nejdulezitejsi dite, tak proc zbytecne riskovat…

A opět jeden veterinární názor pro Helenu. U nás na klinice se dělaly testy, jaké humánní lékaři dělat nemohou. Srovnávalo se procento pooperačních infekcí při operacích na klinice a doma (= ve stáji na hnoji – jednalo se o koně a prasata). Na klinice bylo komplikací s infekcemi mnohem víc. Ve stáji totiž zvířata mohla chytit jenom ty „potvory“, které už důvěrně znala a měla proti nim protilátky, takže se infekce ani neprojevila.

Po porodu jdou k lékaři. A ke sterilitě němocnic. Víš, v nemocnici se můžeš na rozdíl od doma, nakazit velmi odolnými potvorami. Takový stafylokok aureus je pěkná bestie.

No, já jsem studentka farmacie, proto ten „syntetický“ názor.

K hygieně v domácím prostředí : Naoko to může vypadat, že je doma vše čisté a bezpečné. Problém je v tom, že ty nejzrádnější potvůrky jsou okem neviditelné a dezinfekci doma asi nikdo neprovádí. Samozřejmě to neznamená, že hned musí dojít k infekci a v nemocnici zase vůbec, ale je snad jasné, kde je větší riziko.

Psychická pohoda je určitě důležitá a taky bych si přála, aby to v porodnicích bylo lidštější. Ale můj největší argument PRO porodnici jsou komplikace. Pokud se vyskytnou, je to velký problém a maminka stejně končí v nemocnici. A je to vlastně její prohra, protože si musí přiznat, že se bez pomoci lékařů neobejde. Z těchto důvodů porodní asistentku nepovažuju za kompetentní osobu k tomu, aby porod vedla.

Narážku na intimní místa ženy považuju za irelevantní, protože každá normální žena, zvyklá na gynekologické prohlídky, považuje ve vztahu k lékaři své pohlavní orgány za součást těla jako každou jinou.

A problémy s nadužíváním antibiotik zajisté chybou jsou – a to velkou- , ale do značné míry jsou vynuceným postupem ze strany pacientů. Většina lidí totiž, pokud odchází z ordinace „bez receptu“, usoudí, že jejich lékař je naprosto k ničemu a začne si hledat jiného. Mentalita Čechů je navyklá na systém „problém-pilulka“ a ne „problém-jiné řešení“. Proto taky lidi raději celý život berou antihypertenziva, místo aby se pokusili zhubnout, změnit životní styl apod. Je to přece jen pohodlnější.

A abych tady shrnula svůj vztah k porodu tak asi takhle : Porod přirozenou cestou – ANO, pokud možno bez zásahů – ANO, ale pod lékařským dohledem (tedy v porodnici) a v případě komplikací použít všechny dostupné prostředky k jejich odstranění.

PS : Ještě by mi mohl někdo vysvětlit jednu drobnost, kterou nechápu. Po narození dítěte je novorozence třeba lékařsky prohlédnout a taky naočkovat. Mám tomu rozumět tak, že maminky rodivší doma toto ignorují? Anebo po porodu mažou k lékaři?

Kdepak to se opravdu nedá srovnávat. Přesto, že těhotenství není nemoc dělá se vše jako by tomu tak bylo, ale nikdo si neuvědomuje, že toho lékaře ta budoucí maminka vidí poprvé a on to nebude řešit, jako zlomeninu, v narkóze, ale pěkně při vědomí a na, pro většinu z maminek, nejintimnějších místech.

Asistentka, která s maminkou prošla celý porod by měla být u toho a psychicky ji uklidňovat a vysvětlovat co se sní děje a proč, když na to páni doktoři vědátoři nemají čas a náladu. ;-) Alespoň, že dnes může k porodu tatínek a může uklidňovat maminku on, ale na druhou stranu on je možná víc v šoku než ta maminka. :-)

Sisi, pěkné… a proč to nejde u lidí? Doktor příjde, šáhne do tebe, nic neřekne a zase odejde… Pak je ženská vyplašená jak poledne…

No, já jsem studentka veteriny, proto ten „přírodní“ názor. Celou dobu do nás na fakultě cpou: U porodu do ničeho nezasahovat, dokud se nevyskytnou komplikace. Věřte tomu, že přešlechtěná plemena psů mají komplikace mnohem častěji než lidi. A stejně se skoro vždycky dá pomoci i bez preventivních zásahů. Tak proč by to u lidí nešlo? Kromě toho, nemůžou být některé komplikace, které pak ospravedlňují zásah, vyvolány tím, že je matka ve stresu z toho, jak se s ní zachází? Já bych tomu věřila, mě konkrétně se doktor jenom dotkne a mám tepovou frekvenci 140/min – vyzkoušeno :-)

Ten skepticismus k moderní medicíně, ale není bezdůvodný a jsou už poměrně jasné důvody k pochybnostem (ať už jde o problémy s antibiotiky a nebo čímkoliv dalším). Já osobně také nepovažuji za správné, že se hledí „jen“ na to aby se odstranil fyzický důvod problému. Podle mě je psychická pohoda velmi důležitá.

My nemluvíme o nepodání Ibuprofenu při bolestech, ale o tom, že se dává Ibuprofen ještě před tím, než k bolestem dojde. Podobně jako k nastřižení hráze dojde ještě před „oprávněnými“ důvody k jeho provedení. Prostě maminky mají pocit, že byly nastřiženy zbytečně a to je problém jednoznačně lékaře – buď to je pravda a nebo to mamince špatně vysvětlil.

Mimochodem nikdo zde nemluví o rození v poli. Řekl bych, že v dnešních domácnostech je srovnatelná hygienická úroveň než v kde které nemocnici.

P.S. Nejsem zastáncem porodů doma, ale chtěl bych aby se rodilo v nemocnici kultivovaně a podle hesla: „Náš zákazník, náš pán.“

No, já jsem nikdy neřekla, že se nástřihu chci zastávat 100% a ve všech případech. Ale ty řeči o bodech za výkony mi připadaji přece jen přehnané. Spíš jsem chtěla vyjádřit svou důvěru k lékařům. Věřím, že když už by mi nástřih udělali, tak z přesvědčení, že jdou cestou nejmenšího rizika. Samozřejmě, že se pak může ukázat, že to byl třeba omyl a že nástřih nutný nebyl. Lékař je prostě v pozici, kdy musí činit rychlá rozhodnutí – někdy i špatná.

Celkový odpor k moderní medicíně a farmacii je pozoruhodný. Lidé se snaží o návrat k přírodě a vše umělé pociťují s odporem. No, je to každého volba. Když někdo anestetika nechce, nevidím důvod, proč by je musel dostat. Když vás něco bolí, klidně vynechte svůj oblíbený Ibuprofen a svíjejte se v bolestech, je to vaše právo. Pokud se tak budete cítit líp, vše je v pořádku. Klidně můžeme zase rodit na polích a bez léčiv. Komu to prospěje, nevím, protože novorozenecká úmrtnost (i úmrtnost rodiček) by zcela jistě stoupla.

Argumentace tím, že u kamarádky to šlo i jinak a bez přípravy, mi připomíná situaci, kdy rozmlouvám tátovi, aby nekouřil, aby si neuhnal rakovinu plic a on mi odpoví, že jeho děda kouřil až do konce života a dožil se 75 let. Prostě každý člověk je individualita a průběh těhotenství případně nemocí je u každého jiný. To, z čeho vycházejí lékaři jsou dlouhodobé statistické studie vycházející přímo z jejich klinické praxe. Nekamenujte je.

PS: Nejsem lékař.

A nástřih hráze se dělával i dříve, kdy neexistovaly žádné body. Navíc nebyla ani kvalitní lokální anestetika, takže mě šití bolelo pomalu více než celý porod. Kamarádka rodila strašně rychle, nestačili jí udělat žádnou přípravu – holení, klystýr ani nástřih a neměla vůbec žádné potíže.

Heleno, já sice nikdy rodit nebudu, ale to nastřižení hráze je potřeba tak ve třech případech ze sta. Doopravdy je to v tom, že doktor dostane tím víc peněz za to, co udělá, takže čím víc zásahů (i když zbytečných) tím více peněz a tak je to se vším, ne jenom v porodnici. Normálně je žena dostatečně otevřená vždycky, je tomu možno pomoct třeba ve vaně s horkou vodou. A pak ustupuje i bolest a nejsou potřeba žádný sedativa.

Sissi: A jseš si jistá že rok nechuti na sex byl způsoben právě nástřihem hráze? Mně se to zdá příliš dlouhá doba, za kterou se snad musí 99% ran úplně zhojit. Pár týdnů bolestí beru, ale ten rok bych spíš viděla na psychické příčiny (starost o dítě, následné odsunutí manžela a sexu na druhou kolej). A dotyčná žena si to přitom vůbec nemusela uvědomovat.

O nastřižení hráze by se dalo dlouze polemizovat. Asi by to neměla být rutina, pokud vše probíhá hladce, nicméně v případě, kdy žena není dostatečně otevřená na to, aby prošla hlavička, mám za to, že nástřih a následné chirurgické sešití je lepší než kdyby se hráz natrhla sama a nekontrolovaně.

Mrzí mě, že zákony brání ve vytváření tržního prostředí v této oblasti. Každý má právo na volbu. Ale je jasné, že doma není možné zařídit porodnici se vším všudy. Lepší přístup by byl, kdyby se porodnice snažily navodit pocit domova. Už jsem by v porodnici, kde byly normální pokoje. Froté povlečení, vlastní sprcha, vana. Místo pro skákání na míči a chození. Na zdech obrázky atd. Prostě jako doma. Dokonce i samostatné pokoje pro každou maminku zvlášť, kde může být i s tatínkem. To ale může byt i nadstandard, ale důležitý je přístup lékařů. Když tady od pana doktora v rozhovoru slyším, že stůl je možno nastavit. Hned bych se ho zeptal: „Proč proboha stůl, když v moderních porodnicích už se rodí na křesle – tedy ve vertikální poloze?“ Už jsem byl v porodnici, kde mají křeslo v rohu místnosti a rodí na posteli. Na otázku proč, vám řeknou, že jsou na to zvyklí a že oni už to dělají 20 let a nikdo jim nebude říkat jak se správně rodí. Tímto způsobem hold budeme muset vydržet, až tihle doktoři vymřou a pak snad nová generace už bude mít zdravější názory.

Helena: No, slyšela jsem od jedné ženy, že po rutinním nastřižení hráze měla několik týdnů bolesti a přes rok nechtěla slyšet o sexu. Tak bych tedy dopadnout nechtěla, když to není nutné. Tak si přesně cílené usnadnění porodu nepředstavuju.

Neexistuje! Ambulantní lékaři nesmí k porodu, pokud v nemají v nemocnici minimální úvazek. Takže bys mohla pouze do nemocnice, kde má tvůj lékař 2 hodiny týdně. Ale stejně ti nikdo nezaručí, že budeš rodit v době, kdy on bude mít službu.

Doma bych nikdy nerodila, může se stát cokoliv a nesnesla bych, kdyby moje touha po domácím porodu měla vyústit ve smrt nebo poškození miminka nebo jeho matky. Je to svým způsobem mateřský pud. Spousta žen by mě teď asi kamenovala za pesimismus, ale já jsem přesvědčená o tom, že komplikace hrozí vždycky a nedají se tak snadno předvídat. Nezakazovala bych to, souhlasím s právem ženy na výběr, ale já bych do toho nikdy nešla a snažila bych se to rozmluvit i svým známým. A nevím, co až tak tragického některé ženy vidí v tom, že dostanou nějaké (přesně cílené) léky k usnadnění porodu. Věřím našim českým porodníkům, kteří jsou dostatečně erudovaní a nechápu, kde se bere ta skepse vůči nim. Samozřejmě, že se může stát, že narazíte na lékaře, jehož přístup vám nepřipadá dostatečně lidský, pečlivý. Lidi jsou různí a ne každý vám sedne. Mně osobně se moc líbí přístup, o kterém si nejsem jistá, že u nás funguje a to je ten, že žena má svého gynekologa, který ji provází celým těhotenstvím a který následně také asistuje u porodu, čímž dodá ženě klid a taky nejlépe ví, co tato konkrétní žena potřebuje, jaká má přání a potřeby.

Souhlas, není to o tom KDE, ale JAK. Jsou porodnice, které matce vyjdou vstříc, pokud chce vést porod přirozeně a do takové bych klidně šla. Ale rozhodně si budu vybírat, nepůjdu do některé porodnice jenom proto, že je nejblíž.

Ja si myslim, ze rodit doma je zbytecny hazard – neriskovala bych to.

Kdyby uměli vést porod přirozenu cestou i v porodnici a neprali do maminky jednu jehlu za druhou, nestříhali hráz a kdoví, co ještě, tak nemám proti porodnici nic… ale i dneska tam přijedete, řeknete, že nechcete žádné léky, žádné zásahy a oni se vás na nic neptají a v horším případě vám ještě řeknou, že oni jsou ti, kteří tomu rozumí… a vy asu jenom kus masa…