Bible a sexualita – 3.díl: Co říká Nový Zákon a moderní křesťanství o sexualitě - pokračování

V tomto díle si povíme o pohledu křesťanství na masturbaci, různé sexuální praktiky, homosexualitu, pornografii, antikoncepci, interrupci a umělé oplodnění. Dozvíme se tedy, co se píše o sexuálních praktikách v Bibli a jaké mohou být názory různých křesťanských církví, a také, jak se dívá dnešní křesťanská víra na výdobytky moderní medicíny v oblasti plánování rodičovství.

Masturbace (onanie)

je křesťany považována za hřích hlavně pro sobecké sebeuspokojování nízkých tělesných žádostí.

Občasná (výjimečná) masturbace je tolerována, sice je to hřích, poklesek proti Božímu řádu, ale Bůh ho člověku jistě promine, pokud se pomodlí za odpuštění. Problémem se však dle křesťanských autorů stává masturbace při její pravidelnosti, kdy člověk upadá do „otroctví závislosti“:

„Všechno je mi dovoleno – ano, ale ne všechno prospívá.Všechno je mi dovoleno – ano, ale ničím se nedám zotročit.“ (1.Korintským 6:12)

Křesťanští vyučující ve svých příručkách uvádějí, že je u chlapců přirozené nechat přebytečné sperma vyloučit z těla při nočních polucích, a masturbace tedy není nutná. U dívek prý k masturbaci nedochází tak často, protože je k tomu biologicky narozdíl od chlapců až tak nic nenutí kromě zvědavosti nebo návodu od kamarádek a z časopisů.

„Bůh zřídil noční výron semene proto, aby uvolnil vytvořená samčí semena, a tím i nahromaděnou sexuální energii…Skutečně, mnozí mladí (a také dospělí) se sami ukájejí, chlapci více než děvčata. Děvče k tomu nemá přímý biologický popud. U něj se dostavuje sexuální vzrušení tělesnými dotyky druhých nebo vlastním hlazením genitálií. Často to bývá poučením jiných děvčat nebo na to přijde samo. Jestliže na to dceru včas upozorníme, dá si později spíše poradit, aby – kvůli čistotě svého srdce – dala od těch věcí ruce pryč, než když k tomu dojde sama. Chlapci dáme stejnou radu, ale měli bychom mu také vysvětlit funkci nočního výronu semene. Škodí člověku sebeukájení? Ne neškodí, když se to stane příležitostně, aby se odstranilo sexuální napětí… Sebeukájení může být škodlivé, když se praktikuje často a stane se vášní nebo návykem nebo když člověk uniká do vysněného sexuálního světa… Bůh stvořil sexualitu pro manželství ve dvou lidech. Proto je sebeukájení pokleskem, chybou proti Božímu stvořitelskému plánu, a tedy hříchem. Zcela jistě tehdy, když si někdo představuje pohlavní styk a ještě se k tomu vydrážďuje pornografickými obrázky.“ [1]

Křesťan by měl své tělo umrtvovat v hříšných žádostech:

„Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou.“ (Koloským 3:5)

Sexuální uspokojení je tedy možné jen v manželství a za tím účelem, abychom projevili lásku a oddanost tomu druhému. Myslet máme na uspokojení svého partnera a ne sami na sebe. Myslet na vlastní uspokojení by bylo sobecké.

Sexuální praktiky

Sexuální praktiky mezi snoubenci před svatbou již byly zmíněny v minulém díle. Nemělo by hlavně dojít k pohlavnímu styku, tedy k souloži. Ostatní milostné praktiky jsou mezi křesťany – snoubenci posuzovány individuálně. Manželé se (podle současného křesťanství) mohou milovat různými způsoby, které jim vyhovují, tak aby se to oběma líbilo a neuráželo je to. Existují na to různé názory, ale nakonec je to přece jen intimní věc mezi manželi, do které by jim nikdo neměl mluvit, ani jejich kazatel. To je můj názor.

Ale v historii to tak vždy nebylo…
Příkladem může být „doba temna“, kdy se vládnoucí „církev“ snažila ovládat lidi a trestat je za „nezvyklé“ sexuální praktiky. Způsoby sexuálního uspokojení, které nevedly k možnosti početí, byly zakázané. Zajímavá byla také povrchní a dvojí morálka „viktoriánské doby“. Manželka, která musela být panna, často nebývala poučena o způsobech uspokojení svého manžela, natož sebe. Podle viktoriánských konvencí neměla mít ctnostná žena a správná křesťanka o sex vůbec zájem a sexuální choutky svého manžela měla přijímat jako povinnost. Což jen mohlo přihrávat tomu, že se manžel cítil v milostném životě neuspokojen a raději si užíval v milostném objetí zkušené kurtizány, která neměla žádné zábrany. Za zmínku stojí také misionáři, kteří šířili křesťanství do celého světa. Ve snaze zcivilizovat pohanské zvyklosti domorodých obyvatel a omezit jejich „zvrhlé“ sexuální choutky propagovali jako jediný správný způsob milování tzv. misionářskou polohu.

Anální sex a homosexualita

Snad jen je praktika nepřístupná mezi křesťany dodnes, protože je to podle nich zvrhlost, praktikovaná hříšnými homosexuály. Neboť konečník je nečistý a není určen pro pohlavní styk, a tato praktika není podle křesťanského učení přirozená, neboť nevede k možnosti otěhotnět.

„Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděční, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich zcestná mysl se ocitla ve tmě...... Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku se ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zasloženou odplatu za svou zcestnost.“ (Římanům 1:21,26–27)

Co je to sodomie?

V historii (hlavně středověku) se za hříšné sexuální chování – sodomii považovaly všechny „nepřirozené“ formy sexu, které nevedly k možnosti otěhotnění, tedy muže s ženou, homosexuální styky mužů, lesbické sexuální hrátky žen, a také zoofilie – sexuální styk se zvířaty. Viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sodomie

Jak se dívají na homosexualitu křesťanské církve?

Homosexualitu hodně církví vnímá jako nepřirozenou úchylku, se kterou by člověk měl bojovat jako s hříchem.

Prý je i léčitelná křesťanskou psychoterapií. Někteří křesťanští představitelé homosexuály do určité míry tolerují, ale jejich sexuální chování neschvalují. Existují ale liberálnější církve, hlavně ve světě, které homosexuály neodsuzují a přijímají je mezi sebe.

Je orální sex pro křesťana hříšnou praktikou?

Některými křesťany může být i v současnosti z podobných důvodů (že je to nepřirozený styk) odmítán
Ale nikde v Bibli tento způsob milování není popsán ani zakázán…
(Nic takového jsem zatím nenašla – pozn. autorky)

Čistota mysli versus pornografie

„O smilstvu, jakékoliv nezřízenosti nebo chamtivosti ať se mezi vámi ani nemluví, jak se sluší na ty, kdo patří Bohu. Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné řeči se nepatří; vy máte vzdávat Bohu díky. Dobře si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož Bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím.“ (Efezkým 5:3–5)

Prohlížení pornografie za účelem sexuálního vzrušení v jakékoliv formě, ať už jsou to knihy, časopisy s fotografiemi nebo filmy, je pro „opravdového“ křesťana hříchem, ať už se jedná o člověka svobodného, ženatého muže, vdanou ženu či vdovce nebo vdovu. Doporučuje se vyhýbat se stánkům s pornografickými časopisy a televizním programům s erotickým obsahem. Nedejbože zabrousit do sexshopu anebo jinam, kde se půjčují a prodávají pornofilmy!

Křesťan má své nečisté vážně držet na uzdě a potlačovat svou žádostivost:

„Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou.“ (Koloským 3:5)

Pomyslet sexuálně na jinou osobu za účelem sexuálního vzrušení a uspokojení než svého partnera (manžela/manželku) je cizoložství páchané v srdci. I když je to osoba neznámá, pouze na fotografii, ve filmu anebo stvořená vlastní představivostí… Sexuální fantazie vyvolané pornografií i následná masturbace jsou hříchem. Mysl má být čistá, nezkažená a sexuálně toužit máme jen po partnerovi v manželství. (Po svém snoubenci/snoubence toužit můžeme, ale musíme s pohlavním stykem počkat.)

Antikoncepce

Otázka antikoncepce může být v různých křesťanských církvích vyučována různě. Největším odpůrcem antikoncepce je římsko-katolická církev. Je známa odporem proti kondomům a ostatní antikoncepci kromě přirozeného plánování rodičovství (metody plodných a neplodných dní, měření bazální teploty). Kdo nechce zplodit dítě, má provozovat tzv. periodickou abstinenci, tedy nemít sexuální styk v plodné dny. Tato církev také šíří fámu o potratovém účinku hormonální antikoncepce (HA). Tuto teorii však nemá nijak vědecky podloženou. (Pokud je totiž HA užívána správně, blokuje vznik zralého vajíčka a tudíž se s ním spermie vůbec nemůže setkat.)

Ostatní církve protestantského směru (evangelické apod.) většinou proti antikoncepci nic nenamítají a nechávají rozhodnutí, jaký zvolit způsob antikoncepce, na věřících samotných. Jen některé církve antikoncepci považují za výdobytek moderní medicíny a nabádají mladé křesťanské manžele, aby dobu, kdy ještě nejsou připraveni přivést na svět dítě, využili ke službě v církvi, věnovali se misijní činnosti anebo službě chudým, potřebným, charitě apod.

Interrupce

Ukončení těhotenství je pro křesťana podle officiálního učení římsko-katolické církve nepřípustné. Interrupce je považována za zabití (vraždu) nenarozeného dítěte. Embryo považují křesťané za lidskou bytost hodnou života od jeho početí, tedy od oplodnění vajíčka spermií. Některými křesťany může být tolerováno ukončení těhotenství v případě znásilnění, ohrožení života matky nebo vážné vady plodu. Je to však závažná etická otázka, a rozhodnutí o tom, zda si své, byť nečekané těhotenství ponechá, je pouze na ženě samotné a na jejím svědomí.

Proti interrupcím ve světě i u nás bojují různá protipotratová hnutí. Organizují přednášky, demonstrace a jiné aktivity proti umělým potratům. Protipotratová hnutí mají i své vlastní internetové stránky. Některá křesťanská hnutí poskytují poradenství těhotným ženám v nouzi a snaží se jim pomáhat, aby byly schopné projít těhotenstvím a o dítě se postarat anebo jim pomohou zařídit vše potřebné, aby mohly dát dítě k adopci (nebo k pěstounům).

Umělé (mimotělní) oplodnění

Současně s pokroky moderní medicíny v oblasti asistované reprodukce vyvstává otázka, jaká léčba neplodnosti je pro křesťanský manželský pár v souladě s jejich vírou.

Proti konzervativní léčbě neplodnosti, která vede k početí přirozenou cestou, ani římsko-katolická církev nic nenamítá. Avšak inseminaci i umělé oplodnění považuje ŘKC za mravně nepřijatelné (přestože by byla použita vajíčka manželky a spermie manžela). Neboť je to prý „úkon, který svěřuje život a totožnost embrya moci lékařů a biologů a zavádí vládu techniky nad původem a určením lidské osoby“. Viz. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?… Podívejme se na tuto problematiku podrobněji níže.

Křesťané mají často negativní postoj k následujícím postupům potřebným k umělému oplodnění z těchto důvodů:

1. Odběr spermatu masturbací:

Někteří křesťané považují masturbaci a vydráždění se muže k ejakulaci pomocí pornografických obrázků za hříšnou. Tento problém se však dá řešit. Personál centra asistované reprodukce nebrání muži vzít si k odběru spermatu manželku, aby mu pomohla vzrušit se a získat sperma.

2. Oplodnění mnoha vajíček a vznik nadbytečných embryí:

Křesťané mají námitky proti mimotělnímu oplodnění vajíček spermiemi. Při běžném lékařském postupu se stimulují vaječníky k produkci více vajíček najednou. Po oplodnění vajíček spermiemi vznikne několik embryí. K úspěšnému otěhotnění mohou někdy stačit 2–3 embrya, a pokud nějaká další zůstanou, nastává otázka, co s nimi. Křesťané považují i několikadenní embryo za bytost hodnou života a je proti jejich morálním hodnotám, aby nechali přebytečná embrya zaniknout anebo je věnovali na vědecký výzkum.
I tuto etickou otázku je možno řešit tak, aby byla v souladě s jejich vírou. Je možné stimulovat vaječníky, aby vyprodukovala méně vajíček a oplodnit jen tolik vajíček, kolik embryí může žena přijmout.
Jiná možnost je ponechat si přebytečná embrya pro další pokusy o otěhotnění. Pokud žena otěhotní, mohou manželé nechat embrya zamrazit a použít je pro pokus o další těhotenství anebo je darovat jiným neplodným párům, pokud to neodporuje jejich svědomí.

3. Dárcovství vajíček nebo spermií:

ŘKC považuje oplodnění vajíčka manželky spermií dárce anebo oplodnění darovaného vajíčka spermií manžela za těžce amorální. Dítě má prý právo narodit se svým biologickým rodičům. Manželé nemají právo „dožadovat se zplození dítěte za každou cenu“, neboť „dítě je dar od Boha a má právo být plodem zvláštního úkonu manželské lásky svých rodičů“.
http://www.katechismus.cz/paragraf.php?…
http://www.katechismus.cz/paragraf.php?…

Zdroje:

  • Bible, Nový Zákon, ekumenický překlad z r. 1985, vydáno 1990
  • [1] – Na to zapomeň, mámo! Rady pro rodiče dospívajících, Claudia a Eberhard Mühlanovi, 1994
  • Katechismus katolické církve – www.katechismus.cz

Komentáře

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „OK“.

roni dise (věk: 34) říká:

osobně se domnívám, že křesťanství a podobné marketingové strategie , v jejichž pasti se lidstvo nachází mají jako svůj hlavní nástroj manipulace právě zmrzačení sexuálního pudu člověka. důsledkem je pak množství předsudků, nesmyslných pravidel a zákazů vyvolávající fobie, úzkosti a sexuální traumata. od dob kdy tmáři diktují všeobecnou morálku lze spatřit jejich zničující vliv na lidskou přirozenost. kdyby jsme nebyli zamotáni do jejich sítě a prožívali svou sexualitu zcela svobodně nebylo by třeba sexuologických poraden a jiných ex post nástrojů… zlaté doby starého Říma do doby než ho ovládli ti prudérní devianti…

kadet říká:

Původně to hlásání sexuální zdrženlivosti a partnerské věrnosti v době, kdy neexistovala žádná spolehlivá antikoncepce, svůj účel mělo, tak, jako ho měla i ostatní morální přikázání – nezabiješ, nepokradeš atd.:

  • antikoncepce – aby se děti nerodily neplánovaně svobodným matkám, které samy nebyly schopny děti uživit
  • rodičovská zodpovědnost – sňatkem, který byl nezrušitelný až do smrti, byl muž připoután k rodině a musel živit děti, které zplodil
  • jistota vlastního potomstva – křesťanství nastupuje a stává se vládnoucím náboženstvím v době nastupujícího feudalismu, kdy zejména šlechtic chtěl mít jistotu, že potomci, pro které shromažďuje ten svůj majeteček, jsou opravdu jeho
  • ochrana proti pohlavním chorobám

To všechno byly vážné důvody, proč církev povolovala sex pouze v loži manželském a tabuizovala jeho projevy kdekoliv jinde, např. i v umění. Jakmile se ale z náboženství stal nástroj moci a ovládání celého lidstva, stal se i požadavek sexuální askeze nástrojem, jak držet ovečky na uzdě v hrůze a bázni před ohněm pekelným za nedodržení fakticky nedodžitelného požadavku.

daggy24 říká:

Ohledně interrupcí, zajímavé, že vy jako muži ji odsuzujete… Viz. poslední diskuze věřícího Anomyma s Kadetem.

Vidíte těhotnou ženu, která jde na potrat, jako couru, která se nechala pro rozkoš nezodpovědně obskočit, a když náhodou otěhotněla, uvědomila si, že dítě nechce?

Neuvědomujete si, že za většinu interrupcí mohou nezodpovědní chlapi, kteří ženu ujišťují o své lásce, svádějí hezkými slovy, přemlouvají, slibují, že se nic nestane, že ji mají rádi a že se o ni postarají… často jsou to lži, chlap úprostě jen touží po sexu… Když se stane malér, chlap dělá, jako by se ho to netýkalo a rozhodnutí je jen na ženě.

A současná ekonomická a sociální situace? Ta se jen zhoršuje. Svobodné nebo rozvedené matky to mají těžší a těžší. Otec dítěte nemá práci, matka s dítětem má problém najít práci. Kdo bude živit matku s dítětem, která je bez práce, bez příjmu? Víte, že sociální podpora tzv. životní minimum sotva stačí na základní životní potřeby? Neodsuzujte interrupce – je to nouzové řešení. Neodsuzujte prostitutky – ne všechny to dělají pro zábavu, nebo jen pro větší zisk. Některé třeba jen nenajdou lepší práci, která by uživila je a jejich děti, když od otce svých dětí nedostávají žádné peníze.

EL říká:

Právě proto, aby nedocházelo k tomu, že se chlap na ženskou vykašle, platí předmanželská čistota :) Když dojde k „maléru“, jak píšete, v manželství, neměl by být problém dítě zabezpečit a dopřát mu jen to nejlepší.

petmk říká:

Nějak nechápu, v čem by to mělo pomoct. Při dnešní dostupnosti antikoncepce a vyživovací povinnosti rodičů je pohlavní zdrženlivost před svatbou blbost. A navíc ji fakticky zakazuje zákon…

Anonym říká:

Na úvod svého komentáře bych začal takto: Kdo z Vás chlapů se nikdy neotočil za pohlednou ženskou v obchodě a nepředstavil si, co má pod sukní? Stejně tak s ženskýma – která z Vás nikdy nesjela sympatického pána v obleku v tramvaji od hlavy až k patě? Stejné je to s masturbací. Kdo z vás si přitom nikdy nepředstavoval hezkou sousedku/souseda či zadaného kolegu/kolegyni z práce? Ten, kdo si pro sebe odpověděl ne, je buď stroj, nebo si lže do kapsy. Takový člověk nemusí číst dále.

V evangeliích nám Ježíš Kristus sděluje, že zcizoložení je nejen samotný fyzický akt, ale i to, když zcizoložíme v myslích, když se chtivě podíváme na druhé pohlaví. Co však znamená slovo „chtivě“? Položil jsem si proto otázku – mohu se podívat na hezkou ženskou či chlapa, a večer si na ni/něj vzpomenout a vykonat přitom přirozenou fyzickou potřebu? Jsem normální muž a je spoustu žen, které se mi líbí, či mě fyzicky přitahují, a které si přitom občas představuji, a to tyto choutky nijak zvlášť nevyhledávám. Občas zabrouzdám na internetové stránky, podívám se na nějaké nezvrácené video a vykonám přirozenou fyzickou potřebu. Když jsem byl malý (bylo mi možná 10 let), občas jsem si vypůjčil pornočasopis, který měl táta schovaný v šuplíku.

Jako člověk, který věří v Boha Stvořitele a učení Ježíše Krista – mám výčitky za takové chování? Je to má chtivost? Ne, nevyčítám si to, neboť k tomu nevidím důvod, necítím to tak uvnitř. Beru to jako něco normálního. Považuji za naprosto přirozené, že mě přitahují ženy, a že mě i fyzicky vzrušují. Stejně si nevyčítám orální sex, anální sex nebo přiměřené použití sexuálních pomůcek – tedy to, s čím se ztotožňuji ve svém nitru, ale co si nemusím další den vyčítat, že jsem provedl. Stejně tak neodsuzuji homosexuály, kteří jsou věrni ve vztahu, neboť se sice jedná o společenskou anomálii, ale tito lidé jednají v souladu se svojí podstatou.

Co odsuzuji? Především cizoložství ve smyslu toho, že mám manželku či přítelkyni, a podvádím ji, ať už fyzicky nebo i tak, že kdybych měl možnost a situace by to dovolila, tak bych ji opravdu v reálu podvedl. Něco jiného je, jak jsem psal výše, že si někoho například představuji při masturbaci, ale vím, že ve skutečnosti bych moji partnerku fyzicky nepodvedl.

Nepřijde mi vhodný i sex s někým, s kým nechci budovat dlouhodobý vztah, neboť náhodné známosti na jednu noc většinou nedělají dobroty. Také považuji za škodlivé pokračovat v sexu s někým, s kým jsem se již rozešel či rozvedl. Rovněž se neztotožňuji s mimotělním oplodněním, a interrupce by měla být prováděna jen v krajní nutnosti. Velmi odsuzuji pedofilii, zoofilii či jiné silné formy zvráceností, které již vypovídají leccos o pohnutém charakteru jedince. Také se mi nelíbí, že některé ženy i muži se dnes oblékají tak, jako by se samy pasovali do rolí sexuálních objektů, neboť v konečném důsledku mohou poškozovat nejvíce sama sebe. Prostituce mi přijde jako zvrácenost nejvyšší.

Takto to cítím já. Pokud jsem hříšný, Bože odpusť mi, neboť jen Ty dobře víš, jak smýšlím ve svém srdci.

petmk říká:

Svět není tak černobílý.


K těm úchylkám bych jenom uvedl, že deviant si toto svoje postižení nevybere a nemá cenu někoho soudit podle toho, kým je bez vlastní viny.

Jestliže má deviant nutkání udělat něco, co by ublížilo lidem nebo zvířatům, může navštívit sexuologa, nechat si napsat léky na utlumení a zvládnout to. Teprve až vědomě nehledá způsob, jak nebýt nebezpečný, zaslouží si trest a opovržení.


A co se prostituce týká, ta je ještě starší, než civilizace a je to v přírodě legitimní taktika na přežití. nejenom v lidské společnosti, kde z toho můžou kápnout peníze.

Co se savců týká, je hned několik druhů (včetně primátů), kde mimo alfa samce má samička sex i s jinými samci. Důvod je jednoduchý, vodce smečky se mění a zabije potomky, kteří nejsou jeho. Pokud má sex s některou samičkou, její mláďata ušetří. Nemá totiž jistotu, jestli by nezlikvidoval vlastní potomky.

A nejenom přežití potomků. Tučňáci si staví hnízda z kamení a kde vzít šutry, když skála je pod 50m ledu? Něco se nasbírá, něco se ukradne sousedovi a někteří samečci nabízí výměnný obchod v podobě Kámen za sex. A hodně samiček na to přistoupí…

Prostě se zdá, že sex z vypočítavosti a por vlastní prospěch je v genech, který přežily statisíce let až do dneška… Těžko to změnit během pár století a těžko odsuzovat někoho za to, že se narodil s geny naučenými, že sex může usnadnit a zjednodušit přežití.

A etická otázka nakonec, která spojí obě témata. Je lepší, když to nadržený chlap nezvládne a znásilní někde v parku slečnu, nebo když se domluví s ženskou, která ho dobrovolně za nějaký poplatek nebo protislužbu zbaví přetlaku?

Kotletka říká:

Argument se znásilněním asi nechápu. To je v hlavě, ne v nevybouřenosti. Jsou poslanci, co se nechají uplatit, i kdyby dostávali milion měsíčně – jsou úplatní. Jsou lidé, co budou krást, i když na jídlo mají a můžou si sehnat práci – zloději. A jsou muži, co znásilní ženu a to jsou prosím násilnící, žádní nevybouření chudáčci. Není ŽÁDNÁ omluva a ŽÁDNÝ důvod někoho znásilnit.

Anonym říká:

S tím deviantstvím naprosto souhlasím. Pokud si člověk svoji situaci uvědomuje a snaží se s ní něco dělat, pak je to OK. Hlavně aby někomu vědomě neubližoval (dětem či zvířatům). Proč osobně zavrhuji prostituci? Už jen tím, že daný člověk vidí v druhém jen sexuální objekt a nejde mu o něco hlubšího, je špatné. Ale budiž ještě. Pokud je ale daný muž ženatý a přitom vyhledává prostituci, takové chování je odporné. Nepřijde mi, že by se prostitutky někoho ptaly: „Pane, jste zadaný, nebo svobodný?“ Hlavně že si vydělají prachy. Nevím, co je horší, jestli pedofilie, zofilie či prostituce, ale vnitřně se ani s jedním neztotožňuji. Co se týče mého názoru na etickou otázku – samozřejmě je horší to, když druhému člověku vědomě ubližuji (znásilňuji). Tím však ale neobhajuji prostituci – vidím ji jen jako menší zlo, ale pořád zlo.

kadet říká:

Ne, prostitutka není věc. Je to řemeslnice nebo zaměstnankyně, obsluhující zákazníka. Mezi ní a zákazníkem nelze hledat jiný vztah než obchodní, jako třeba mezi zákazníkem a kadeřnicí. A vinit ji, že odvádí muže od manželky, že se neptá „Pane, jste zadaný, nebo svobodný?“ To je jak by jste chtěl po číšníci, aby se ptala hosta – „pane, bude se vaší paní líbit, když přijdete domů v tomhle stavu?“. Ani ji jistě neviníte z toho, že se její zákazník ožral jak hovado, pokud mu už 18 bylo.

Prostituce se nám stala symbolem nemravného vydělávání peněz, ačkoliv existují profese mnohem nemravnější, zcela cíleně vydělávající mnahanásobně víc než opovrhovaná šlapka na bídě a zoufalství jiných. Jejich pracovním oděvem bývá bílá košilka a elegantní kvádro.

K čemu tedy je ženatému pánovi prostituce? Třeba k tomu, že všechny klady se zpravidla nesejdou v jednom těle. Třeba má ideální ženu, praktickou, starostlivou, pečlivou, ideální hlavu domácnosti, s níž si výborně rozumí – ano, miluje ji jak žádnou jinou, ale po stránce tělesné mu neposkytne vše, co on potřebuje. (Odsuzujete snad pána, který obědvá v restauraci, protože žena mu tu specialitku takhle neuvaří?) A budeme-li se držet jen v oblasti služeb a ne těch profesí s výše uvedeným „pracovním“ oděvem, existují mnohem méně smysluplné služby. Třeba prodejny zboží, které jsme nepotřebovali, dokud nám reklama neodhalila to tajemství – že bez něho nemůžeme žít. Nebo provozovny prohrerních automatů.

Anonym říká:

Pokud je obchodní vztah a vnitřní i vnější smýšlení jejich účastníků v souladu s Božími hodnotami (hodně nevěřících je považuje za správné morální a etické hodnoty pro život, a to je dobře; jejich základ můžeme nalézt především v Desateru či evangeliích Ježíše Krista), pak nic proti němu nemám.

Pokud však lidé úmyslně tyto hodnoty porušují, nevychází z toho pro tento svět nikdy nic dobrého. Když číšnice vidí, že je chlap hodně opilý, neměla by mu dále nalívat. A znám takové, které to takto dělají. Stejně tak to platí pro některé profese s bílými límečky. Je to vše o lidech a jejich smýšlení.

Věk 18 let jako nějaká hranice pro dospělost je stanovena dle zákona, který sám sobě stanovil člověk. Dobré a slušné chování jde však mnohem dál. Není omezeno věkem jako omluvou pro to, že když druhému člověku poskytuji služby, o kterých vím, že mohou druhé straně uškodit, tak jsem automaticky z „obliga“. Před soudem ano, ale ne v očích Boha.

Srovnávat prostituci s obědem v restauraci citově nejde. Zkuste se na to zeptat své ženy či partnerky, co si o tom myslí. Věřím, že její odpověď bude podobná jako ta moje.

Souhlasím, že některé služby, zboží a profese, které existují, jsou postaveny na hlavu. Také si velmi dobře uvědomuji, že tento svět má od dokonalosti daleko, a některé hodnoty a názory, které lidé vyznávají, jsou scestné. Čím víc lidí však bude jednat v souladu se svým nitrem, bude se řídit pravdou a bude podle toho vychovávat své děti, tím více se svět stane lepším místem pro všechny.

roni dise (věk: 34) říká:

nechápu co je tak divného na srovnání zážitku z propečené kotlety a nebo sexu. ano většina z nás to nedá, ale proč? protože máme hlavu plnou moralistických žvástů. logika je přeci jasná pokud půjde žena běhat či do posilky s jinými ženami či muži vrátí se domů unavená, ale spokojená – vydala energii je vše v poho stejně tak jako když si s ní s kýmkoliv tu kotletu… pokud však energii vydá sexem tak nám to vadí jako kdyby jsme měli právo na pohlavní energii či dokonce orgány partnera… pak už je jen krůček k takové zabedněnosti, kterou někteří muži trpí když žárlí na gynekologa apod… jsme všichni psychouši, ale právě proto, že dodržujeme všudypřítomnou zvrácenou morálku. jinak výše zminované samice šimpanze – a činí tak i jiní savci – samice souloží s mnoha samci i proto, že přirozený výběr – té nejlepší genové výbavy se odehraje v její pochvě. nechá to do sebe nastříkat všechny a ta nejsilnější spermie to dá… naše zaprděná výchova nám tento geniální postup nedovoluje protože většina z nás dá přednost méně vybavenému potomkovi před tou hroznou představou, že by žena souložila s více muži…

kadet říká:

Ortodoxní víra má jeden problém: V době, kdy Mojžíš přinesl ze Sinaje Desatero, i později, kdy byla sepisována evangelia, nebyla mnohá nekalá řemesla známa. Prostituce ano, ta je prý starší než Starý zákon, proto ji Písmo svaté zatracuje. Alkohol znal již Mohamed včetně jeho škodlivých účinků, proto Koránem zakázal jeho konzumaci. Objev účinků drog je pozdější, tím pádem jejich konzumaci a zejména distribuci nepovažuje žádné z náboženství za hřích. Nemluvě o vynálezu 20. století – hracích automatech. A to jsme jmenoval jen věci, které způsobují zhoubnou závislost. Nemluvím o všech formách vykořisťování, okrádání, ožebračování, zla a násilí. Nebo o drancování přírodních zdrijů a ničení přírody – to není hřích, protože před 2000 lety se tyto zdroje zdály být nevyčerpatelné.

Hřích, o němž v bibli nic nestojí, prostě farář nevidí a nezatracuje.

Vysvětlete mi však jednu věc: Přikázání „nezabiješ“ znají všechny víry. Proč se tedy ve jménu Boha vraždilo, pálilo na hranicích, válčilo a válčí dodnes?

bublina říká:

Konečnějsem našla ten obrázek, který nádherně nahradí spustu zde (i později) napsaných slov o dogmatech, vývoji, změnách a pokroku ve společnosti:

časy se mění

OndřejC říká:

My nezapomeneme. Hlavně Vy nezapomeňte aktualizace vydávat.

kadet říká:

Hádejte, jaká je na obrázku chyba? Římská čísla – ještě neexistovala. Židé označovali číslice písmeny hebreiské abecedy – A,B,G,D,H,V,Z,CH,TH,J

Anonym říká:

Ten obrázek považuji za hloupý a povrchní. To, co se píše v Desateru, má nadčasovou a univerzální platnost a tvoří jádro toho, jak by měl smýšlet každý dobrý člověk. Časy se mění, základ je však stále stejný.

petmk říká:

Nemá.

Desatero je jenom deset jednoduše formulovaných pravidel. Například „V jednoho boha věřiti budeš“ neříká nic o tom, co je to za boha. Křesťanský bůh, Alláh nebo Karel Marx? Nebo třeba „Nezabiješ“. Koho, zvíře nebo člověka? Za jakých okolností? Smím ve jménu boha, v sebeobraně nebo vůbec? Považuje se pokácení stromu za jeho zabití a smím jenom tak porazit strom, co mě stíní zahradu?

Samo desatero je tak flexibilní, že při troše zamyšlení najdeš takovou argumentaci, že i dvojnásobná loupežná vražda vlastních rodičů, spáchaná ve spolupráci s vlastní milenkou, je najednou podle pravidel. Takže samo desatero je k ničemu.

Aby se dalo používat, je k tomu potřeba „prováděcí vyhláška“. Tu si každá církev nebo sekta napíše podle sebe a pak to dopadá tak, že ačkoliv mají věřit v jednoho boha, křesťanství obecně mimo boha uctívá i Ježíše a Marii. Pravoslavným jejich vyhláška zase umožňuje, aby si doma na stěny navěšeli obrázky svatých a místo k bohu se modlili k nim…

Tím upgradem byla myšlena aktualizace podle pokroku lidstva. Například když se ožeru a sednu za volant, můžu někoho zabít. Nikdo se ale nenamáhal upgradovat pravidla tak, že by to byl úmysl zabít a odporoval desateru… A má vůbec na světě někdo možnost takovou oficiální vyhlášku vytvořit a spravovat?

Anonym říká:

Jak říká Ježíš Kristus – kdo hledá, ten nalezne. Já odpovědi na výše uvedené otázky po několika letech duševní práce nalezl a mám v nich jasno, a upřímně přeji i Vám, ať je naleznete také.

petmk říká:

Nic proti, ale křesťanství jako takový má v sobě tolik logických rozporů, že ač nikdy neříkám nikdy, křesťanem se rozhodně nestanu. Nemůžu přece věřit v existenci něčeho, co popírá samo svou existenci.

Anonym říká:

Samozřejmě, k víře musí dojít každý sám, do toho nelze druhé přinutit.

Já netvrdím, že v Bibli i evangeliích neexistují určité rozpory (čtu si i kritiku, např. http://www.myty.info/view.php?…), neboť byly napsány pouhými lidmi. Avšak v Desateru či moudrostech, které jsou nám v evangeliích předávány, popření existence Boha Stvořitele nevidím, právě naopak. Vidím v nich pravdu.

petmk říká:

Proč? Přece je taky psali lidi a taky se v nich hodněkrát sekli…

Anonym říká:

Proč? Protože tak to cítí moje srdce (duše). Nevím, co dalšího bych k tomu dodal. Spatřuji v nich dobro, lásku, spravedlnost, čest i odvahu.

kadet říká:

Proč? Protože to jsou obecná pravidla etologie živočišného druhu Homo sapiens sapiens, stylizovaná před tisíci let do Desatera. Tyto přírodní zákonitosti, platné pro celý živočišný druh, nemohou záviset na subjektivním cítění srdce (duše) jednoho člověka.

Anonym říká:

A kdo jim tato pravidla dal? (spravedlnost, láska, respekt k druhým, …) :-)

kadet říká:

Lidi – ti rozumní a mírumilovní, protože poznali, že to jsou zásady velmi potřebné. Ty snad někoho miluješ a respektuješ jenom proto, že ti to někdo nařídil? To jsi ale ten největší pokrytec a falešník.

Anonym říká:

A od koho mají tato pravidla v sobě „zakódována“ ti rozumní a mírumilovní lidé? Odkud se to všechno vzalo?

kadet říká:

Ta jim nikdo nezakódoval. Mají snad nějaké životní zkušenosti a nějaký vztah k jiným lidem, ne? Jo, to, že máme nějaký vztah k jiným lidem, k některým +, k některým -, k některým 0, to je dané jednak podvědomou zkušeností (zvanou intuice) jednak je to vrozené. Všechna zvířata, žijící ve smečce, mají nějaký vrozený i naučený vzorec vzájemného chování, v němž ty své „-“ vztahy musí krotit, aby se navzájem nepobili. Chceš snad tvrdit, že když se zamiluješ do někoho, tak že ti to někdo zakódoval?

Sociální vztahy ve skupině se vyvíjely postupně, jako všechno, a s nimi i nepsaná pravidla vzájemného chování. Tradovala se nejprve ústně. Později byla zakotvena do písemné formy a jejich platnost se zvýraznila tím, že se jim přiřkl božský původ a jako preambule se napsalo „Jediného Boha míti budeš“ nebo „Není boha kromě Boha a Mohamed je jeho prorokem“.

Anonym říká:

Já zase tvrdím, že člověk je „nastaven“ či „zkonstruován“ určitým způsobem. Srovnávat vztahy k druhým lidem (+, -, 0) s univerzálními Božími zákony nelze, neboť vztahy (i daná znaménka) se mohou vyvíjet a v čase i měnit. Zamilování se a Boží bezmezná láska jsou také nesrovnatelné pojmy. Neberu Vám Váš pohled, já však zastávám pohled jiný. Vy věříte na evoluci, já věřím na záměr, inteligentního stvořitele. Pravda nemůže být u Vás i u mě zároveň. Pravda je jen jedna, a jsem přesvědčen o tom, že jednoho vyjde najevo. Do té doby nám nezbývá nic jiného, než se vzájemně chápat a respektovat.

bublina říká:

„Vy věříte na evoluci, já věřím na záměr, inteligentního stvořitele. Pravda nemůže být u Vás i u mě zároveň.“

A co kompromis? Prvotní stvoření vesmíru, hmoty, pravidel a fyz. zákonů, včetně pravidel evoluce, která se stará o další vývoj? Proč by se bůh měl namáhat s tvořením všeho, vesmíru, zvířat, lidí, … v rozmanitosti minulých vyhynulých druhů i těch budoucích? Kdyby byl chytrej, ulehčí si práci, stvoří svět v jediném okamžiku velkého třesku z téměř ničeho a na základě jeho pravidel (zákonů) jej nechá vyvíjet. Čas pro něj nic neznamená (třeba jako pro fotony), tak je mu jedno že vývoj trvá milióny let :-)

„Pravda nemůže být u Vás i u mě zároveň.“ Z hlediska kvantové fyziky nebo paralelních vesmírů klidně může :-)

„Pravda je jen jedna, a jsem přesvědčen o tom, že jednoho vyjde najevo.“ Z hlediska teorie poznání i matematických a kybernetických systémů o poznatelnosti systému „zevnitř“ je Vaše přesvědčení liché, protože ten den (který Vám vypadnul) „Bohužel“ nenastane :-)

jadlut říká:

Na evoluci se nevěří, stejně jako se nevěří na třeba na gravitaci. Evoluce je jen označení pro proces vzniklý v důsledku sledu logických událostí. Slabší a méně přizpůsobení jedinci přežijí kratší dobu, snížená fitness (protože jsou slabí, tak je spíše něco sežere, spíše je skolí nějaká choroba) rovněž snižuje šanci, že se budou rozmnožovat (jednak na to mají kratší čas – pravděpodobně dříve zahynou, jednak jsou méně atraktivní). Z toho plyne, že více potomků budou mít jedinci silnější, potažmo s lepšími geny. Tzn. silnější, vyvinutější, přizpůsobenější jedinci předají více genů.

petmk říká:

Jenomže u memů je to jinak, řada z nich se nepodílí na strategii přežití, nebo se ten podíl v čase výrazně mění.

Kolik lidí, co znáš, dokáže třeba naprogramovat FPGA? Mají jiný počet dětí, jinou průměrnou délku života,…?

Jinak tenhle týden na Technetu vyšel zajímavý článek o tom, že i politický postoj bývá ovlivněnn geneticky… Přežívají levicoví i pravicoví voliči, jenom pro doplnění.

Anonym říká:

Myslíte teorii inteligentního plánu (intelligent design, „ID“)? To je otázkou. Na základě informací, které mám, to nemohu potvrdit ani vyvrátit. Bible nás však učí něčemu jinému, proto se přikláním k tomu, co stojí v ní (myslím to teď obecně a svojí podstatou ohledně stvoření, ne doslovně, neboť nejsem ortodoxní). ID nás však tak i tak vede na cestu toho, že existovala nesmírná inteligence, která nás stvořila.

Co se týče kvantové fyziky – buďte konkrétní, ať máme o čem polemizovat. Co nám kvantová fyzika a teorie paralelních vesmírů říká?

Možná, že ten, kdo náš systém „naprogramoval“, bude sám chtít, abychom pochopili…

petmk říká:

Často se zapomíná, jaký je rozdíl mezi vírou a věděním.

Co kdyby se zjistilo, že vesmír vznikl srážkou dvou částic? A co když o tisíc let pozděj přijdou vědci na to, že se to stalo někde v laboratoři podobné CERNu? Že nějaký vědátor zmáčkl tlačítko a stvořil tím nejen náš vesmír, ale několik miliónů vesmírů najednou. A navíc že trvání našeho vesmíru je z jeho pohledu několik mikrosekund a že ho zaznamená jen pomocí přístrojů… Rozlišovací schopnost jeho přístrojů může končit u galaxií a neví nic o hvězdách, planetách ani o jejich obyvatelích. Byl by to stvořitel, ale neměl by moc cokoliv ovlivnit…

Co když se přijde na to, že temná hmota je silový pole, který nás drží uvnitř reaktoru? A že původní vesmír neměl mít tři rozměry, ale čtyři a jeden je omezený silovým polem? Nebo deset a náš svět je v hierarchii až sedmý? Pak by i náš stvořitel měl stvořitele… A ten nejvyšší nemá šanci vědět, že někde o sedm levelů níž, pod ženevským jezerem, právě vznikl na zlomek sekundy 2D vesmír…

Věřit můžeme čemu chceme. Právě jsem si vymyslel pohádku, která může, ale nemusí být pravdivá. Najdou se takoví, co se chytnou temné hmoty, částicovýho urychlovače a vědeckých pokusů a uvěří. Benda taky na ufony nechytal dost lidí. Hodně lidí si taky poklepe na čelo, co že to vymýšlím za voloviny, že je to jinak. Ale pravdu o téhle teorii se nedozvíme. Aspoň ne za dobu mýho života.

bublina říká:

Tím Velkým Architektem jen provokuju. Protože jsem nahlédla pod pokličku teorií systémů (matematických i kybernetických), tak nedokážu brát vážně jakékoliv diskuse o čemkoliv „vně“ systému ve kterém žijeme, protože je to z principu nepoznatelné (je zbytečné se tím zatěžovat, žádnou teorii nelze ověřit) a ten „stvořitel“ na základě dnešní úrovně znalostí a možností popisu světa nemůže být uvnitř našeho světa, ale může existovat (pokud) pouze mimo něj. Pro náš život je jeho existence či neexistence bezvýznamná.

Kvanta – měla jsem na mysli možnost pravdivosti i zcela protichůdných tvrzení (viz ta citace) – např. klasická Schrodingerova kočka, která je současně živá i mrtvá :-) No a pro ty komu se příčí absurdita principiální neurčitosti kvantového světa je tu třeba její interpretace v teorii paralelních vesmírů.

Kotletka říká:

No říká (kromě spousty a spousty jiných věcí), že může(být pravda obou stranách) – vždyť to tam píše:-D

Anonym říká:

Myslíte pod kvantovou fyzikou např. toto: http://regenclub.wz.cz/…kvantum.html Cituji z dané internetové stránky: „Co chceme, to dostaneme, ovšem musíme vědět, co chceme, a tím ovlivnit naši mysl, a pak naše představy dostanou reálný tvar.“ V podobném duchu se vyjadřují i některé další knížky, které můžeme nalézt v knihkupectvích (např. http://www.mujuspech.cz/…tova-fyzika/). Jestli máte pod kvantovou fyzikou na mysli výše uvedené, mohu konstatovat, že je to pouhopouhá iluze, lež vydávající se za pravdu.

bublina říká:

Ne, myslím opravdickou kvantovou fyziku, takovou, která se přednáší na technických VŠ (nejznámější a populární jsou např. Feynmanovy přednášky nebo knihy od Gribbina), to co uvádíte v tom druhém odkazu jsou nějaký (s odpuštěním) „sračky“, který by se možná daly považovat za „New Age“ (ale jen v tom nejhorším slova smyslu), ale s fyzikou (ani kvantovou) nemají vůbec nic společného.

Anonym říká:

Krásně jste ten odkaz vystihla, naprosto s Vaším popisem souhlasím. Bohužel hodně lidí tomu věří. Feynmana či Gribbina si rád přečtu a udělám si názor, děkuji za tipy.

Anonym říká:

Ten první odkaz samozřejmě berte s rezervou, nejedná se o nějaký prověřený zdroj :-)

petmk říká:

Kadete, ty se někdy nezdáš, ale jako bavič jsi bezkonkurenční. prý etologie našeho druhu :-D

V jednoho boha věřiti budeš. – proč existoval polyteismus, animismus, přírodní božstva a monoteismus se objevil až v pozdější době? Před tím měli lidi několik bohů, duchů, model,…

Nezabiješ. Války, kanibalismus, vraždění a násilí jsou našemu druhu vlastní mnohem dýl, než židi sepsali Bibli. Dokonce homo sapiens přežil proto, že vyhladil ostatní druhy lidí – historicky prokázáno. Stejně tak agresivita je pro lovce nezbytným předpokladem…

A do třetice, abych neminul téma našeho serveru, Nesesmilníš. Lidská sexualita je stavěná úplně jinak, než jak se ji snaží judaismus prezentovat. Celá tato kapitola je tendenčně zkreslována a překrucována tak, že s lidskou přirozeností nemá nic společnýho. Snad jenom to, že se při sexu dá zplodit potomek, ale to je všechno. Úplně ignoruje fakta ohledně sexuální strategie přežití druhu homo sapiens!

roni dise (věk: 34) říká:

plně souhlasím. judaismus co se týká sexuality je jen masírka jak muži nafouknout co nejvíc jeho již tak dost nafouklé ego… zkrátka z pohledu zákonů přírody blábol. nechci mu však upírat jedinečné postavení mezi strategiemi na přežití malých uzavřených skupin lidí uprostřed větších populací často nepřátelských… je jasné, že každý má mít možnost věřit čemukoliv, neštěstí spatřuji pokud si některé povídačky začnou činit právo na všeobecnou pravdu. některé tak činí již tisíce let velice nevybíravým způsobem a podařilo se jim zaplevelit mozky většiny z nás… za důkaz existence nesmyslů v našich hlavách vidím přístup společnosti k nahotě. většina z nás si myslí, že pohlavní orgány či dokonce ženská prsa jsou něčím extra na rozdíl od ruky či nosu a je je třeba zahalovat. pak dochází k takovým paradoxům, že se lidé koupou ve speciálních oblecích, opalují se do pruhovata, děti považují za větší hrůzu spatřit obnažené genitálie než rozstřelený mozek… až se lidstvo zbaví těhle všeobecně přijatých dogmat tak to bude pokrok…

jadlut říká:

A není právě ta odlišnost od „těch zvířecích způsobů“ cíl náboženství? Rozhodně nepopírám evoluci, existuje spoustu důkazů o tom, že byla. Ovšem myslím si, že ani křesťanství ani judaismus ji nepopírají, Bible je psána obrazně, ať chceme nebo ne, nedá se vykládat doslovně. Biblické zákony jsou zákony ducha, koneckonců podle Bible je duch nesmrtelný, fyzické tělo i duše zemře. Můžete namítnout, že zde existuje kauzalita mezi duchem a tělem, že ducha vytvářejí nervová spojení atd. obdobně jako naše myšlení. Ale sami vidíte, že ten, kdo se zákony křesťanství řídí (žije duchovně) jako by ignoruje „sexuální strategie přežití druhu Homo sapiens“. V případě člověka nemůžeme brát evoluci tak jednoduše a „darwinovsky“, člověk se prostě nerozhoduje jen na základě fyziologických potřeb. Bible nepopírá, že existovala a existují jiná náboženství. Ale určuje, že jedině křesťanství je to, která zaručuje posmrtný život, a to je klíčové. Pak už je to jen otázka, jestli tomu věříme, nebo ne. Nemá smysl vyvracet křesťanství, je to vždy jen otázka víry.

bublina říká:

„V případě člověka nemůžeme brát evoluci tak jednoduše a „darwinovsky“, člověk se prostě nerozhoduje jen na základě fyziologických potřeb.“ Ano, není důležité přežití jedince, ale přežití rodu (druhu). Je to v sobeckých genech. Náboženství (i to založené na Bibli) je vlastně jen jedním z mnoha memů, které také urputně bojuje o přežití (a tak je nuceno se vyvíjet a reagovat na změny podmínek) :-)

jadlut říká:

Teorii memů může aplikovat na sebe samu a rázem nám soupeří s náboženstvími. Ty zatím vedou. Chtěl jsem tím říct, že vymyslet si můžeme cokoliv, ale je pak jen na nás (resp. na naší zkušenosti), čemu budeme věřit.

bublina říká:

Teorií si můžeme vymyslet kolik chceme a náboženství taky (a že jich během existence lidstva už bylo a stále je téměř nepočítaně). Věřit můžeme čemu chceme, ale pokud je člověk racionální, vybírá si to, čemu bude věřit podle nějakých kritérií. Třeba podle toho, jestli v té teorii nejsou rozpory. Jestli je konzistentní. Jestli ta teorie je k něčemu vůbec dobrá  – tedy jestli může sloužit k odhalování dosud nepoznaného, jestli nám dá vysvětlení či využití něčeho co dosud vysvětleno či využíváno nebylo. Jestli to co popisuje a předpovídá také odpovídá skutečnosti. Jestli teorii lze nějak ověřit (a také vyvrátit). Náboženství není teorie, neobsahuje možnost (metodu) jak je možné jej dokázat nebo vyvrátit, je to jen „víra“, bez důkazů, závěrů, důsledků, …

jadlut říká:

Náboženství je teorií do té míry, že poskytuje duchovní a morální pravidla. Zároveň většina náboženství deklaruje, že pokud se budeme touto teorií řídit, získáme nějaké výhody – a ty poznáme na základě (vlastní) zkušenosti, tzn. empiricky. Empiricky můžeme tedy ověřit „funkčnost“ náboženství, resp. konkrétního učení. Ale to pouze za předpokladu, že se jím rozhodneme řídit, že mu věříme. Jinak máš pravdu, že náboženství neobsahuje metodu, jak je možné jej dokázat/vyvrátit. Svoje učení totiž předkládá jako axiom. Nepíšu to sem proto, že bych obhajoval zásady křesťanství nebo jiného náboženství, ale přijde mi, že se celkově lidé náboženství moc vysmívají, a to většinou s chatrnými argumenty. Uvědomme si, že – chceme-li zůstat objektivní, racionální a „vědečtí“, musíme zůstat v poli působnosti vědy. Ale věda nám nikdy nevysvětlí podstatu našeho původu. Může nám leccos říct o vzniku života, vesmíru, ale nikdy se nedostane k samotnému jádru problému. K tomu může posloužit náboženství, to může představit komplexní způsob poznání. Z hlediska vnímání naší existence, jejího významu stojí náboženství nad vědou. Pak už jen záleží, jestli danému učení věříme, nebo ne. Hádat se, jestli je či není konzistentní, je vždycky jen otázka osobního přesvědčení, ne vědeckých výsledků, protože věda je rozsahem poznání limitovaná. A náboženství stojí za těmito limity.

bublina říká:

Náboženství není teorií do žádné míry. Abys mohl teorii přijmout, musela by být konzistentní. To většinou není (určitě ne ta starozákonní jako židovství, křesťanství nebo islám, o těch ostatních skoro nic nevím). Aby teorie byla teorií, měla by se snažit vysvětlovat realitu (o to se možná snažila některá starší náboženství v předvědecké době) a měla by obsahovat nástroje pro ověření případně vyvrácení – takže nic, náboženství nemá s teorií nic společného.

Jak empiricky ověříš existenci ráje, věčného života po boku Boha? :-) Pindáš :-) Co je axiom ti vysvětlil petmk.

„náboženství, to může představit komplexní způsob poznání“ :-))) Kompletní? Třeba že země je placka? Nebo stvoření za 7 dní? :-))) Náboženství nemá s poznáním světa, jeho fungováním, vzniku, vývoji, … nic společného – jsou to jen neověřitelné báchorky na dobrou noc. Mohou sloužit jen jako vodítko pro životní etické postoje a chlácholit davy odpovědí na otázku po smyslu našeho pachtění :-)

Pokud něco má stát nad vědou, jako nějaký zastřešující rámec, ukazující nějaký smysl, tak by to mohly být některé filosofie. Ale určitě ne náboženství v podobě v jaké je nejvíce rozšířeno v euroamerické kulturní oblasti (tedy ta vycházející ze SZ). Náboženství jsou vlastně jen pohádky, kterým někteří lidé věří víc než je zdrávo :-)

jadlut říká:

Myslel jsem to tak, že je teorií v tom smyslu, že určuje nějaká pravidla, která pak můžeme aplikovat v praxi. Neměl jsem na mysli vědeckou teorii – tedy jak ty píšeš takovou, která by byla konzistentní. Bereš mě za slovo, bublino :). Nechci tady lobovat za křesťanství nebo jiné náboženství, ale píšu, protože znám několik lidí, kteří jsou buď křesťané nebo mají určitou jinou vlastní víru, a staly se jim v životě zázraky či prostě věci, které racionálně vysvětlit nejdou. Příklad uzdravení z rakoviny, uzdravení z poruchy páteře, neobvykle rychlé ukončení drogové závislosti aj. A všechno to byly věci, které se staly víceméně ze dne na den, tzn. že by to byl výsledek nějaké léčby se říct nedá. U většiny se to stalo potom, co se modlili. Myslím, že se to dá brát jako empirické ověření existence Boha. :) A tudíž už nemůžu říct, že náboženství nemá s poznáním světa nic společného a už vůbec bych si netroufl tvrdit, že to jsou pohádky na dobrou noc. Bible není psaná jako Výkladový slovník fyziky pro základní vysokoškolský kurz, naštěstí. Je plná metafor a nelze ji vykládat doslova. Není to vědecký text, u kterého bychom měli zkoumat, jestli je konzistentní. I křesťané se modlí, aby Bibli rozuměli, aby chápali pravý význam. Pak se možná nabízí otázka,čemu všemu v Bibli věřit, co je psané doslova, co je jen metafora. Sám nevím, ale přijde mi barbarské tvrdit – v kontextu toho, co prožili lidi, které znám – že to je jen snůška hloupostí. Aspoň křesťanství (ostatní náboženství tolik neznám, abych mohl rozhodnout) podle mě komplexní způsob poznání umožňuje. Dává odpověď na otázku, jak žít a proč. To mi přijde dost všestranné a souborné. No ale to je věc názoru, viď bublino :) Díky petmk, že mi osvětlil rozdíl mezi axiomem a dogmatem, příště si dám pozor:)

bublina říká:

Musím tě brát za slovo, protože to máš celkem dobře promyšlený :-)

Asi rozumím tomu co chceš říct, takže vyvracet ti tvůj názor nemá cenu, podobný názor jako ty má dost lidí co znám, sice ho nesdílím, ale respektuji, takže ti ho vyvracet nebudu.

A pokud jde o ty zázraky (třeba ta uzdravení) – ty jsou v každém náboženství. A to celkem časté. Biologicko-fyzikální vysvětlení těch „zázraků“ bývá většinou velmi složité a pro laiky nepochopitelné. Doktor se může snažit pacientovi či příbuzným to vysvětlit, ale ne vždy to dokáže bez odborných termínů, těm prostí lidé nerozumí a to, že doktor nemůže najít vhodná slova vysvětlit jim srozumitelně o co jde, si vysvětlí tak, že to neumí vysvětlit protože tomu nerozumí a je to tudíž zázrak. Něco vysvětli jde, některé zázraky zázraky nejsou a jsou vědecky vysvětlitelné, některé zatím vysvětlitelné nejsou, ale časem budou. Před mikrobiologií, bakteriologií, genetikou, … bylo spousta věcí nevysvětlitelných. Šlo snad dříve o boží zázraky?