Mimotělní oplodnění

Synonyma: IVF, In Vitro Fertilizace

Metoda asistované reprodukce k léčbě neplodnosti. K oplodnění dochází mimo tělo ženy („ve zkumavce“). Vajíčka odebraná přes poševní stěnu jsou oplodněna ve speciální tekutině semenem (spermií). Vznikající embrya se kultivují v laboratoři a po dvou až pěti dnech se přenesou do dělohy, kde se za současné hormonální léčby dále vyvíjí.

Související slovíčka:

Když se nedaří otěhotnět... 5.díl - Komplikace IVF a přenos rozmrazených embryí

Komplikace po IVF přicházejí zřídka. Patří mezi ně nejčastěji hyperstimulační syndrom, který se projevuje zvětšením vaječníků a jejich bolestivostí a zároveň vyroste folikulů více, než se očekávalo. Tato komplikace většinou probíhá v mírné formě.
Vznikne-li v cyklu více embryí, přeneseme do dělohy jedno nebo dvě a ostatní zamrazíme. Můžeme je použít v některém z dalších cyklů. Přenos rozmrazených embryí se nazývá kryoembryotransfer(KET).
Po IVF může někdy vzniknout mnohočetné nebo mimoděložní těhotenství.
Více se dočtete v tomto článku.

Když se nedaří otěhotnět... 4.díl – Mimotělní (umělé) oplodnění – IVF

IVF (in vitro fertilizace) znamená oplodnění ve zkumavce. První dítě z umělého oplodnění, přesněji řečeno z mimotělního oplodnění, se narodilo v roce 1978 ve Velké Británii. Díky technickému pokroku se postupně IVF dostalo z výzkumu do běžné praxe. Na celém světě se již díky němu narodilo více než milion dětí. Princip IVF (oplodnění ve zkumavce) není složitý. Vyjmeme vajíčko z vaječníku, přidáme k němu spermie a následně vzniklé embryo vrátíme do dělohy. Více informací si můžete přečíst v tomto článku.