Sexuální delikt

Trestný čin, týkající se sexuální oblasti. Všechnu jsou definovány v Trestním zákoně (40/2009 Sb.). Jsou to tyto trestné činy: Znásilnění (§ 185), Sexuální nátlak (§ 186), Pohlavní zneužití (§ 187), Soulož mezi příbuznými (§ 188), Kuplířství (§ 189), Prostituce ohrožující mravní vývoj dětí (§ 190), Šíření pornografie (§ 191), Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192), Zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), Účast na pornografickém představení (§ 193a), Navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b) a Svádění k pohlavnímu styku (§ 202)

Sexuálna delikvencia

Ak sa jedinec postihnutý sexuálnou deviáciou svojím konaním stáva nebezpečným pre svoje okolie, hovoríme o sexuálnej delikvencii a sexuálnych trestných činoch. Páchanie sexuálnych trestných činov nemusí byť vyvolané len vplyvom sexuálnej deviácie, ale aj inými faktormi. Mnoho z týchto násilných trestných činov môžu byť spáchané zo zamilovanosti, žiarlivosti alebo v partnerskom konflikte.

Trestný čin - ohrožování výchovy mládeže

Trestný čin ohrožování výchovy mládeže je ve zvláštní části trestního zákona zařazen pod § 217, tzn. těsně před trestným činem svádění k pohlavnímu styku (§ 217a). Pro úplnost a upřesnění musím dodat, že do doby, než začala být účinná poslední novela trestního zákona (do 1. ledna 2004) se tento trestný čin nazýval „Ohrožování mravní výchovy mládeže“. Od roku 2009 platí nový trestní zákoník, článek proto již není aktuální

Dětské porno aneb Nelegální selfie

Erotická selfie

dítěte je problém. Zanechá na psychice, a někdy i na těle dítěte, trvalé stopy. Vědomi si tohoto problému, vytáhli naši zákonodárci směle do boje. A nejen proti fyzickému zneužívání, ale i proti všemu, kde se může spojit dětství a cokoliv ze světa sexu. Až na malé výjimky se tak lidí týká sex až od 18 let. Naši rekové tak hrdě bojují pod vlajkou nevinného dětství i proti dětské pornografii. Dělají to ale správně? Vítězí rozum, nebo podkuřování hloupým voličům?

Sexuální úchylky a jejich rozpoznání

Erotický spanking

Už od dětství jsme bývali varován před úchyly, kteří by nám mohli ublížit. Společně s bulvárními novináři, šířícími paniku, aby se lépe prodával jejich reklamní nosič, tak vykreslují devianty v tom nejhorším světle. Je opravdu vždycky úchyl nebezpečný a musíme se jej bát? Kdo to vlastně je a jak ho poznat? Pokusím se na tyto otázky odpovědět.